P. Zinga 18.4.2017 12:35

Re: pane Zingo

Pane Kasvalíre, to je pouze jedna teorie, kterou nelze empiricky dokázat. Může jít o shodu náhod. Někdo si dal práci a zjistil, že v USA rostlo poštovné lineárně s nárustem CO2.

Pošlete mi mejla, nabídnu Vám pár věcí ke čtení. Názor si musíte udělat sám. Zde můj: p. zinga@seznam.cz

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kavalír 18.4.2017 13:44

Re: pane Zingo

Pane Zingo, bylo prokázáno, že teploty rostly v důsledku zdražování poštovného v USA nebo naopak, že se poštovné zdražovalo jako důsledek růstu globální teploty? A jakým fyzikálním mechanismem k tomu došlo - to je to nejpodstatnější. :-)))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 18.4.2017 11:33

Re: pane Zingo

"růst skleníkových plynu způsobuje něco jiného, než člověk" No problém asi je, že skleníkových plynů jest povícero a mnohem silnějších, např. metan (ten produkují termiti, býložraví savci, metanové bakterie.....prý je 17x účinnější) a nejsilnější je voda čili H2O. Jistěže lze celkem snadno odhadnout kolik CO2 se vyprodukuje spálením ........ milionů tun uhlí, ropy, zemního plynu a dříví, ale udělat jeho celkovou bilanci asi není tak jednoduché. Vzniká i tlením dřeva (i v Boubíně, natož v Amazonii), vydechují ho bakterie, rostliny i živočichové (i ti chránění), vyfukují sopky i minerální prameny..... Navíc CO2 by se měl celkem ochotně zabudovávat do rostlin vyšších, ale i do fytoplanktonu v mořích. Proč se tak neděje? Limitace Fe? Takže mnohdy hysterické debaty se vedou o tom, o kolik se zvyšuje teplota Země spalováním fosilních paliv člověkem. Někdo to odhaduje na 0,2 oC, někdo 0,1, jiní 0,05 či méně. Ale teplota celkově osciluje velice silně a účastní se na tom hodně Slunce, tak jsou to úvahy dosti vágní. Navíc jsou některé grafy dokazující, že (celkem logicky) nárůst koncentrace CO2 následuje po zvýšení teploty (zvýší se rychlost rozkladu organické hmoty)... takže babo raď co s tím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 18.4.2017 12:20

pane Lukavský

Atmosfera nyní obsahuje asi 400 ppm CO2 a "jen" 2 ppm CH4. O tom, že metan je mimořádně silný skleníkový plyn, nikdo nepochybuje. Jen jste zapomněl dodat, že ho je v atmosfeře 200-krát méně, než CO2. Zatím.

Voda je také mnohem silnější skleníkový plyn, než CO2. To máte pravdu. Jen jste zapomněl dodat, že narozdíl od CO2 vodní pára v atmosfeře nepřibývá, takže není viníkem zesilujícího skleníkového efektu.

O tom, že čím vyšší teplota, tím více CO2 v atmosfeře, se samozřejmě ví. Je to spojeno se schopností mořské vody rozpouštět CO2. Čím je voda teplejší, tím méně je schopna pohltit CO2. Jenže v současnosti CO2 přibývá nejen v atmosfeře, ale i v oceánech. Takže oteplující se oceány nejsou zdrojem přibývajícího CO2 v atmosfeře.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 18.4.2017 13:22

Re: pane Lukavský

Pane Šejno, usvědčujete se ze základních fyzikálních neznalostí. Právě proto, že je metanu v atmosféře málo, se jeho zvýšení projeví daleko výrazněji než při zvýšení obsahu CO2, jehož absorpční pásmo je v podstatě saturované už teď. Závislost míry skleníkového efektu je logaritmická. V absolutních číslech jde samozřejmě v obou případech o drobky, ale je jednodušší zdvojnásobit obsah metanu, než obsah CO2.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.4.2017 14:55

Re: pane Kneife ...

... zkuste si někdy na rádiu naladit nějakou slabou stanici a odhadněte šířku pásma. Pak to samé udělejte se stanicí velmi silnou. Můžete si přitom všimnout, jak s intenzitou signálu fakticky roste šíře pásma.

Podobně radiačně se chová elektromagnetické záření v celém svém spektru pokud narazí na něco co je v rezonanci - tedy i v tom světelném infrazáření kolem 10nm kde se uplatnuje CO2. Fantazie o nasycení vytvořená s cílem popřít rostoucí vliv koncentrace CO2 a dalšíhc radiačně aktivních plynů v přírodě prostě neplatí.

Třeba Vám po takovém dětském pokusu dojde, že se zde:

......."usvědčujete se ze základních fyzikálních neznalostí".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 18.4.2017 15:52

Re: pane Kneife ...

Šířka pásma je rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší frekvencí přenášeného signálu, pokud to nevíš, ty "znalče".

Jak to prosím podle tebe souvisí s intenzitou signálu, Zelený sedmilháři? Vždyť ty neznáš ani základní fyzikální poučky, ty vůbec nevíš, co to je, a chceš tady něco tvrdit! Jsi jenom ubohý prolhaný hlupák, nic jiného! Styď se!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 19.4.2017 16:48

Re: pane Kneife ...

Pane Langere hulvátství z Vás čiší - což o to... to nekomentuji - jen jste mi usnadnil dovětek.

Právě ta šířka, měřená při nějaké intenzitě, se vzhledem ke koncentraci CO2 ale mění - ten efekt tedy není s dvojnásobkem koncentrace zdaleka saturovaný a to jde.

Intenzita je dána teplotou širokopásmového vyzařování teplého povrchu planety...

...."ty vůbec nevíš, co to je, a chceš tady něco tvrdit! Jsi jenom ubohý prolhaný hlupák, nic jiného! Styď se!"...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kavalír 18.4.2017 16:29

Re: pane Zingo

Pane Lukavský. Je rozdíl mezi přírodním koloběhem uhlíku (fotosyntéza - tlení, vulkanismus - ukládání do sedimentů), který funguje po miliardy let a vstupem uhlíku z jiného zásobníku - fosilních paliv. Přírodní koloběh má roční oscilace CO2 v atmosféře cca 5 ppm CO2 podle hoho, zda podle ročního období převažuje fotosyntéza nebo rozklad, přírůstky ze spalování jsou nyní 2-3 ppm ročně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 18.4.2017 8:11

Re: Co je podstatné.

Hm, na stanovení toho procenta právě potřebujete ty vědce, ovšem nikoliv na to, aby to procento odhlasovali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 18.4.2017 8:26

pane Langře

když jste tak znalý problematiky, jistě nám sdělite, kdy se o tom procentu hlasovalo. Já o žádném takovém hlasování nevím, ale Vy jste u toho asi byl, takže nám prosím poskytněte informace o tom hlasování.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 18.4.2017 15:41

Re: pane Langře

Tak o tom snad pojednává tento článek, pane Šejno. Nebo jste to snad nepochopil? No, ani bych se nedivil. :-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 18.4.2017 9:42

Re: Co je podstatné.

A ta pravděpodobnost se (v lepším případě) zase odvozuje od vědeckých prací.

V horším od toho, co to komu vynese.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tichý 18.4.2017 7:34

Podle toho, jestli to byl kandidat Naridni fronty=bolsevik anebo ne. Tedy tak o tom budou psat media.

Smesujete dve veci-postoj ke kandidatum a postoj k volbam.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 18.4.2017 7:52

Re: dotaz na pana Zingu

Získal 15% hlasů všech oprávněných voličů. Ale chtěl bych upozornit na rozdíl mezi vědou a politikou : v nezprofanované vědě se nehlasuje, tam platí fakta. A konsens je výraz nikoli vědecký, ale politický.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 18.4.2017 8:05

pane Zingo

ano, ve vědě platí fakta.

Tak si prosím vemte skripta z fyziky, chemie a klimatologie. Pak zjistíte, že fakta hovoří jednoznačně o existenci skleníkového efektu. Konsenzus, o kterém se zmiňujete, se týká toho, zda je globální oteplování způsobeno PŘEVÁŽNĚ lidskou činností.

Jinými slovy sklenikový efekt nikdo z vědců nezpochybňuje. Existuje ale určitá maličká skupina vědců, kteří zpochybňuji, že růst skleníkového efektu způsobuje převážně lidská činnost. Jenže tahle maličká skupina vědcú sice zpochybňuje převážný vliv lidské činnosti, ale jinou příčinu růstu skleníkových plynů nenalezla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 18.4.2017 8:12

Re: pane Zingo

Fakta "jednoznačně" nehovoří vůbec o ničem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 18.4.2017 8:17

pan Langer dokázal ...

pan Langer právě dokázal, že ta skripta z fyziky, chemie a klimatologie nikdy nedržel v roce, natož, aby je četl. Pro pana Langera platí proslulé pravidlo, které říká toto:

pokud něco neznáte, neznamená to, že to neexistuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 18.4.2017 15:57

Re: pan Langer dokázal ...

Jak už jsem mnohokráte říkal - dnes neumíme určit ani počasí na tři dny dopředu, ale "klima" planety Země předpovídáme na staletí. Ne, jak bude vypadat klima se v těch skriptech, která popisujete, opravdu nedočtete, a je to z těch důvodů, jaké jsem uvedl. Ale pokud neco neznáte, tak to neznamená, že nemůžete věřit blbosti nějakých hlupáků, co vám to jednoduše a zcela špatně vysvětlí, že, pane Šejno? To je zase vaše oblíbené pravidlo, že?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tichý 18.4.2017 8:29

Re: pane Zingo

Podle čísel v článku to ale tak není. Přes 60% vědců se k tématu vlivu člověka vůbec nevyjadřuje/nechce vyjádřit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 18.4.2017 8:34

přesně tak, pane Tichý

pokud se přes 60% dotázaných vúbec nevyjádří, pak je nemohu započítat do statistiky. Ale pan Zinga je do statistiky započítal. Kdyby tohle udělal na vysoké škole u zkoušky ze statistiky, vyletěl by ze zkoušky tak rychle, že by sebou vzal i dveře s futrama.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 18.4.2017 8:49

Re: pane Zingo

Hloupost. Ta skupina vědců nezpochybňuje ani skleníkový efekt, ani to, že k němu přispívají lidé. Zpochybňují pouze to, že poměrně malé radiační působení samotného přidaného CO2 (kolem 1 °) naroste do obludných rozměrů díky pozitivním zpětným vazbám, které vyplývají jen a pouze z klimatických modelů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 18.4.2017 8:55

Kneiflovo kouzlo nechtěného

pan Kneifl právě dokázal, že pan Zinga napsal článek o něčem úplně jiném. Nejspíš chtěl pana Zingu podpořit, aby ho ale ve své horlivé snaze nakonec úplně vyvrátil.

Gratuluji.

:-D

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 18.4.2017 8:56

Re: Kneiflovo kouzlo nechtěného

Já jsem jen reagoval na vaše slaměné strašáky, ne na pana Zingu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.4.2017 9:45

Re: Kneiflovo kouzlo nechtěného

"Slaměný strašák" funguje na neznalé. Neznalost je paradoxně patrná s Kneifovi věty:..."Zpochybňují pouze to .... naroste do obludných rozměrů díky pozitivním

zpětným vazbám, které vyplývají jen a pouze z klimatických modelů."...

Pod permafrostem Sibiře , Kanady, oceánů... totiž vězí už několik jak pod pokličkou několikanásobně tolik skleníkových plynů, než dokáže uvolnit člověk spalováním fosilů. Tato poklička v meziledových dobách posledních cca 3 milionů let neroztála. Schyluje se k tomu ale dnes nastolením extrémě silné, jednorázové, zpětné vazby. Ta ale do klimatologických modelů oroti tvrzení K. započítána je! Právě jako ta nejkrajnější varianta, podle ktré se ale v konci století může oteplit až tak, že roztají obě polární čepičky a hladiny oceánů proto vzrostou až o 50m. Čtivě zde - i s udáním původních zdrojů:

http://climatemap.blogspot.cz/2013/03/klimaticka-zmena-v-arktide-prebieha.html

https://ac.blog.sme.sk/c/402152/ako-bude-vyzerat-svet-o-10-000-rokov-zalezi-na-dnesnych-rozhodnutiach.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 18.4.2017 10:09

Re: Kneiflovo kouzlo nechtěného

To je velmi stará a dávno vyvrácená teorie, pane Rado. "Američtí vědci zjistili", že s vyššími teplotami se nejen metan neuvolňuje rychleji (http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/2016GL069292/abstract), ale dokonce že v chladném období se ho uvolňuje více než v teplém (http://newscenter.sdsu.edu/sdsu_newscenter/news_story.aspx?sid=75962).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.4.2017 10:07

Re: Kneiflovo kouzlo nechtěného

Ve své úvaze o vlivu CO2 také pomíjíte fakt, že planeta Země je dnes nejen geologicky ale i klimatologicky v metastabilním stavu. Je to pěkně vidět s kolísání teplot které se násobně zvýšilo až poslední 3 miliony let s důvodů částečnému zalednění a tedy nastolení výrazné zpětné vazby přes albedo.

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f5/All_palaeotemps.png

Před Pleistocenem proto docházelo i s důvodů vlivu Milankovičových parametrů k daleko menšímu kolísání globálních teplot a analogicky podobně v odezvě na další vlivy. Do idylicky vyrovnaného klimatu Pleistocenního typu ted planeta extrémě rychle spěje. Pro tu strmost změny je ale velkou otázkou, co živého tento geo-klimatický skok dokáže akceptovat?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 18.4.2017 9:29

Re: pane Zingo

Ale jděte, prozatím nikdo experimentálně funkci skleníkových plynů na Zemi neprokázal. To by jste se divil, kolik vědců skleníkový efekt zpochybňuje, pouze je není slyšet. A vůbec: kde berete jistotu, že pouze "naše" současné klima je to jedině správné? A co je vůbec klima? Lidský výmysl, založený na statistice. Když v roce 1936(?) kongres meteorologů stanovil 30-ti leté období 1900-1930 jako "normál", nezdůvodnil, proč zrovna tohle období je "normální". Co když zrovna z pohledu historie Zeměkoule nebylo?

A je Vám znám příznivý vliv CO2 na zemědělské výnosy?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 18.4.2017 9:50

tak teď jste se tedy předvedl, pane Zingo

Příznivý vliv CO2 na zemědělské výnosy znám. Jen netuším, co to má společného se skleníkovým efektem.

Když bych se tedy já divil kolik vědců skleníkový efekt zpochybňuje, ale nejsou slyšet, tak Vy je nejspíš slyšíte. Tak kdo a kdy Vám to řekl, když jste je slyšel jen Vy a nikdo jiný?

Kongres meteorologů nikdy nestanovil nějaký normál. Pouze se dohodl, že statisticky významné pro stanovení trendu je minimálně 30-leté období.

Vy nejspíš vůbec netušíte, že různé instituce, které se zabývají sledováním globální teploty, mají různé "normály". NOAA má za normál průměrnou teplotu 20.století, JMA má normál období 1981-2010, GISS používá jako normál období 1951-1980 a CRU používá období 1961-1990. Takže žádný kongres nic nestanovil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek