Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

parafráze klasika

"Neotepluje se. Pokud se otepluje, nemůžeme za to. Pokud za to přece můžeme, v našich silách není to zvrátit."

Re: parafráze klasika

Stručné, jasné, reálné.

Má Mars díky 95% CO2 v atmosféře skleníkový efekt?

Dovolím si tlumočit čtenářský dopis (Allgemeine Zeitung Mainz) německého meteorologa jako reakci na článek o zlyhání Evropsko -Ruské sondy na Mars:

"Velevážené dámy a pánové, dovolte mi k dobrému článku Sabine Schinerové krátký čtenářský dopis:" Jedna velmi informativní zpráva k studijnímu objektu "Mars", která ovšem potřebuje jasné stanovisko, zrovna tak jako jasnou otázku. Bylo psáno, že teplota Marsu kolísá mezi -133 a +27°C. Jakou vypovídající hodnotu má pak průměrná teplota -55°C? Žádnou, jedná se o počtářskou herní hodnotu, jakési "Hausnumero" pro planetu Mars, zrovna tak jako 15°C pro Zemi. Také bylo správně řečeno, že atmosféra Marsu obsahuje 95% CO2, kdežto Země pouze 0,04%. Má teda CO2 na Marsu chladící efekt 82°C nebo oteplovací 78°C? Odpověď chybí, ale může znít pouze takto:obsah CO2 ve vzduchu nemá na Marsu a ani na Zemi nic společného se skutečnými teplotami. Údajný skleníkový efekt se zakládá na zdánlivé korelaci, plné triků a nemá s přirozenými podmínkami na Marsu, Zemi či Venuši nic společného. Dr. W. Thune, Oppenheim

Re: Má Mars díky 95% CO2 v atmosféře skleníkový efekt?

Takovýto text lze sestavit, lze o něm diskutovat... Lze si ale udělat malý pokus + pro znalejší matematiky a fyziky myšlenkový pokus s výpočtem teploty podle dopadajícího záření a zkusit vysvětlit způsob i hodnoty teplot i na jiných planetách.Toto pan Oppenheim ale asi neudělal. Závěr však ano a je mu možná doposud jedno, že mylný a další to po něm jen opakují.

Pokud jde o míru skleníkového efektu na Zemi pak si pane Zingo zkuste zakoupit infračervený bezdotykový teploměr a za čisté denní či noční oblohy jej namiřte do vesmíru. Pokud neexistuje skleníkový efekt, měl by jste naměřit nějakých -273C. Proto vybírejte nějaký s příslušným rozsahem (zvláště pokud by jste ten test chtěl zopakovat i někde mimo naši atmosféru). Pro začátek může postačit najaký za tisícovku do alespon -50C. Na zamračené obloze přitom naměříte ještě podstatně tepleji. Tento rozsah teplot totiž odpovídá toku až stovek W na m2 které se s atmosféry vracejí v úhrnu k zemi a jsou projevem úhrnu skleníkovího efektu. Vzlášt pečlivě si proto změřte tu zdánlivě temnou a prázdnou oblohu ze které by se podle našeho zraku nemělo žádné záření vracet. Může Vás to postupně přivést k poznání.

Takovými prostými pokusy se lze dobrat směrem k pravdě a je zajímavé že i v naší době kdy takovou techniku může vlastnit už kde kdo, mnozí raději jen pochybují. V laboratorních podmínkách lze pak precizně měřit absorpci, rozptyl... pro různé složky atmosféry daleko a nezávisle ve všech laboratořích světa a výsledky porovnat. To se také stalo a velmi pochybuji, že ten pán na kterého se v textu odvoláváte kdy podobný pokus udělal či u něj alespon byl nablízku. To vše přesto, že už v počátku století pro toto vše nabízela fyzika teoretický základ v pracích Plancka (záření čeného tělesa), Wiena (posunovací zákon) atd. Prvé diskuse a výpočet na téma znásobení obsahu CO2 v atmosféře udělal už kolem roku 1900 S.A.Arrhelnius a i bez dnešní výpočetní techniky se pozoruhodně trefil.

Jako obvykle:

ekoteroristi lžou a lžou a pravdu nemluví ani tehdy, když se spletou.

Kde chybí vědecký důkaz, nastupuje konsenzus

Aneb, jak se z vědců stávají politruci.

Lze si vzpomenout na konsenzus nacistických vědců ve věci teorie relativity.

Re: Kde chybí vědecký důkaz, nastupuje konsenzus?

Plácání Vám asi jde. Exaktní vědecký důkaz je ale možný jen v exaktních vědách a v některých jednochuchých systémech - zdaleka ne vždy - naopak!

V komplexních systémech jako je atmosféra ... až živý organismus se pravidelně jedná o deterministickochaotické procesy. Ty pak jednotlivě popisují vědní obory - např klimatologie, biologie ... ale už nikoli jednoznačně ale jen pravděpodonnostně, jako např trend chování atraktoru. Tím může být např. dlouhodobý trend změny teploty.

...........

Trochu jste se přesto trefil. Pokud jde totiž o vědce ve vypjaté situaci např. války tak ti na obou stranách usilovali o jadernou zbran bez ohledu na dopady a Heisenberg stál v čele těch německých. Etické otázky tedy řeší i věda a ve vypjatých situacích může i v dříve zdravé vědě zvítězit konsensus. Vývoj jaderné zbraně a jejich nosičů dnes v KLDR může být dalším extrémním příkladem selhání vědy.

http://casopis.vesmir.cz/clanek/werner-heisenberg-...

Richard Tol o Cookově práci

Jinou přehlednou kritiku Cookovy studie podal ekonom Richard J.S.Tl http://joannenova.com.au/2015/03/the-97-consensus-.../

pane Kremlíku

neřešte, jak velký je konsensuv v otázce lidského vlivu na růst globálních teplot. Určitě jste zaznamenal, že neuvěřitelný počet 39 vědeckých prací tuto teorii odmítlo. A protože Vy jste hodně sečtělý, určitě nás tady obeznámíte s konkurenčními teoriemi, kterě vysvětlí že za současné oteplování a růst skleníkových plynů může něco jiného (s uvedením toho, co za to může).

Já totiž od Vás klimaskeptiků zatím jen slyším kritiku teorie AGW, ale nějakou konkurenční vědecky podloženou teorii o jiné příčině oteplování jsem od Vás skeptiků nikdy nečetl.

Klimaskeptiky Cook označuje za alarmisty

Cookova práce klasifikuje studii klimaskeptika Craiga Idso jako "implicitně souhlasící s konsensem". To stačí na vysvětlenou, jaké metod (či spíše praktiky) pan Cook používá ve své statistice. http://www.populartechnology.net/2013/05/97-study-...

pane Kremlíku

jaké statistické metody byste použil Vy v připadě, když nedostanete žádnou odpověď? Zkuste nám to tady vysvětlit, Vy metodiku ve statistice.

Uvedu Vám názorný příklad: Rozdáte 10 tisíc dotazníků a zpět se Vám vrátí jen tisíc odpovědí. Budete pracovat se vzorkem tísíce odpovědí, nebo se vzorkem deset tisíc dotazníků?

To jsou celkem

zbytečné úvahy a můžeme se tady donekonečna hádat na nějakém rozdělení vlivu. Ale bohužel, faktem je, že lidská civilizace ovlivňuje životním prostředí značně negativně. Podle mě je hlavním důvodem obrovské přemnožení a z toho plynoucí neskutečné problémy. Namátkou: nedostatek pitné vody, zamořená města, znečištěná moře a oceány, narušení ekosystému atd. Na to existuje dostatek exaktních důkazů a názory zelených fanatiků jsou mi lhostejné. Ti totiž nedokáží vyřešit nic. Je to jen ideologický povyk.

Re: To jsou celkem

Ano. A přitom celosvětově vyhazujeme bilióny dolarů ročně oknem na marný boj s klimatem, místo abychom řešili ty opravdu důležité věci.

Lži, podvody a manipulace

zelených bolševiků dříve či později vyjdou najevo. Matematické eskamotérství Johna Cooka s výpočtem 97% shody vědců, je prokazatelně lživý paskvil.

Růžičkův lživý paskvil

kolik voličů se shodlo na volbě Zemana? Jak vysoké matematické eskamoterství předvedla volební komise s výpočtem 54,8% hlasů pro Zemana?

Co je podstatné.

Autore, autore.Podstatné je s jakým procentem pravděpodobnosti je oteplování způsobeno lidskou činností a ne procento vědců nebo lidí, kteří tomu věří. Upřímně, procento lidí, kteří tomu věří nikoho nezajímá a osobně o nějaké takové statistice nebo "statistice" slyším poprvé.

Re: Co je podstatné.

Definujte mi pravděpodobnost.

dotaz na pana Zingu

K volbám se dostavilo 25 procent oprávněných voličů. Z těch voličů, co volili, dalo hlasy kandidátovi "A" 60 procent volících, a kandidátovi "B" 40 procent volících.

No a teď by mě zajímalo to Zingovo pojetí statistiky. Proto se ptám:

kolik hlasů získal ve volbách kandidát "A"? Získal 60 procent hlasů nebo jen 15 procent hlasů?

Podle toho, jestli to byl kandidat Naridni fronty=bolsevik anebo ne. Tedy tak o tom budou psat media.

Smesujete dve veci-postoj ke kandidatum a postoj k volbam.