Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
GLOSA: Kýč u Ptačího potoka
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Marešová 4.8.2011 19:00Mají smrčiny šanci? Pan Pithart má naprostou pravdu, stromy na Šumavě jsou 80 let staré, od našich předků bylo málo prozíravé, že sázeli pouze jehličnaté stromy. Viděli jsme to při té kalamitě na Slovensku, kdy vichřice smrky smetla. Správný les podle názoru odborníků má být smíšený, aby odolal povětrnostním kalamitám. Nevím co si aktivisté na Šumavě představují, jak si úříroda sama dokáže poradit s kůrovcem? Pokud jsem četla, podobná kalamita se za posledních 200 let, kdy se vedou záznamy na Šumavě nevyskytla. Kůrovec se stává politickou záležitostí, kde si začínají neúspěšní politici dělat body. Jen by mne zajímalo, jestli tam ti aktivisté mají TOI toalety, nebo jestli v boji za Šumavu hnojí lesy? |
|
P. Rada 4.8.2011 21:55Re: Mají smrčiny šanci? Obávám se, že ani jedna strana nemá naprostu pravdu ale fakt, že pro vývoj lesa v horské lokalitě s porušenou půdní aciditou (po kyselých deštích už od 80-tých let) je další těžba dřevní hmoty, která dál zhoršuje aciditu, hřebíček do rakve pro následující porost. Toto hovoří jasně proti odvážení dřevní hmoty která je ale cíleně připravována. Nakonec takový těžební zásah se musí z něčeho uhradit...tak by si měl na sebe vydělat - že? Ohrana přírody ale něco stojí a za současné stagnace si proto nědělám iluze o štědrosti investic takových trendů.. Jinou a zajímavější otázkou je, na kolik efektivní metoda v zásahu proti kůrovci je jen pokácení a odkornování na místě s ponecháním k zetlení. Toto by podle vlastnosti podloží i vzdálenosti od hospodářských lesů s přihlédnutím k roční době i vývoji klimatu měli rozhodovat právě odborníci. Stráský ale vědeckou sekci prakticky rozpustil a protože se údajně obává sprodlení a tak "tlačí na pilu". Vědecká obec to ale vidí jako nerozumné a přiklání se spíše k aktivistům. Další aspekt pak je, jaký typ lesa tam vůbec má šanci k harmonickému vývoji, když se klima mění a měnit ještě daleko více pravděpodobně bude a to v horizontu jen jedné generace porostu. Po této stránce to s vyhlídkou smrku na přežití je špatné ale v celé české kotlině. Na to ale navazuje další už politický fakt, kdy jakýkoli zásah dnes může být v budoucnu nekorektně označen za špatný protože kůrovec se zřejmě časem stejně rozšíří a donutí smrkové porosty k mnohasetkilometrovému posunu vlhčím a chladnějším směrem k severu. I tam to ale smrk nebude mít růžové pro krátkost vegetační doby. |
