Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Když jsme u té vody. Nevíte někdo, jak dopadl v AE pokus českých vědců, získávat vodu ze vzdušné vlhkosti a jaký byl výkon toho zařízení? Viděl jsem kdysi záběry z Peru, kdy za chladného rána jeden brouk udělá stojku ve větru od moře, vzdušná vlhkost se sráží na jeho krovkách a stéká mu přímo do úst. Chytrý brouček - nicht wahr?

Možná by jen stačilo vyčištěnou odpadní vodou zavlažovat.

Udělat vsakovačku z nejedovaté vody z kuchyně, sprchy - v kombinaci s dešťovkou umí každý.

Jen to musíte udělat v noci, tajně, Ukrajincema, rychle zaházet, mít normální sousedy. Jinak vás čeká vodní zákon a tři roky běhání a zákaz, poněvadž tam máte tutově pikogram nějakého grému z manželčiných vlasů s jedovatým gelé.

Je to stejně na nic!!!! Tráva tam poton roste jak u Mičurina a potřebujete silnější sekačku! Daňově Vám to hodí do hospodářské louky na krmivo. A do toho posloucháte Radiožurnál, že sekáte mrtvou Saharu a škodíte! Je mi z toho všeho místy šoufl.

Nepřeháním, tak to je. Bacha na ty roušky!

Je zajímavé, že recyklování odpadní vody se neděje ani tam kde by to člověk čekal. Před několika lety jsem měl možnost týden strávit ve firmě DEWA (Dubai Electricity and Water Authority) dodávající vodu pro Dubai. Všechna voda je odsolená a znovu remineralizovaná mořská voda, tedy hodně drahá, ale ani tam odpadní vody moc nevyužívali.

A proč by to dělali?

Ono na to používání vody zase bacha!. Já pěstuji feferonky, ale habaněra, jolokie a podobné kousky, to už si musíte rozmyslet, jestli si to dáte do úst. A když dáte, tak si následky ponesete, až budete běhat venku s otevřenou hubou 10x kolem baráku.

A taky mám vlhký barák. Nepodsklepený a sedí na pískovci, takže používám vysoušeč. A loni jsem tou vodou zaléval ty fefči a celý rok jsem bojoval s plísněmi. Až pak mi docvaklo, že já vlastně co sem za sajrajt vycuc z toho baráku a pak to nalil do těch kytek, že to nebyl nejlepší nápad. Takže recyklovat vodu jó, ale vocaď pocaď.

Recyklovat vodu určitě lze až na pitnou, ale něco to stojí - viz pobyt astronautů v kosmické stanici.

V pozemských podmínkách je už nejméně 30 let možno ekonomicky přijatelně recyklovat vodu na užitkovou.

V Česku tehdy nejúčinnější technologie čištění vod (fluidní filtrace) se ale neprosadila například pro renovaci (upgrading) pražské čistírny odpadních vod v 90. letech. Tehdy rozhodovaly jiné parametry.

Na YouTube je k vidění nádherný dokument ZEMĚ Z VESMÍRU (1:30 h Full HD), v němž jsou popisovány základní přírodní mechanismy, které na planetě fungují a umožnily vznik života i jeho udržení. Ukazuje, co všechno vědci zjistili s pomocí nejmodernějších přístrojů uložených v družicích na oběžné dráze kolem Země. Jsou tam sice k nalezení některé pojmové chyby v překladu (energie, chemie), nicméně je to opravdu jeden z nejlepších filmů, který kdy byl o této problematice natočen. I recyklace vody, jak na Zemi probíhá, tam je vidět...

https://youtu.be/fH6Ym2X1_2Q

V 90. letech v Česku zvítězila koncepce centralizovaného zpracování odpadní vody, nikoliv koncepce decentralizovaného zpracování vody v malých ČOV a domovních ČOV (jen pro cca 4 ekvivalentní obyvatele). Pro přepravu znečištěné vody na větší vzdálenosti (do centrální ČOV) byly vyvinuty i speciální tlakové pumpy a potrubí z umělé hmoty. Z centrální ČOV odtéká vyčištěná voda do řek a pryč z území ČR. Tato vyčištěná voda neslouží k zalévání zahrádek, ani jako použitelná voda pro požární vodní nádrže.

Centralizovaná infrastruktura ČOV je dnes v Česku dominantní a její změna na decentralizovanou bude finančně náročná a zdlouhavá.

Pro srovnání:

Změna původní centrální koncepce zpracování dat z velkých centrálních (sálových) počítačů až k osobním počítačům proběhla rychleji a snadněji.

Rovněž rozhodnutí o infrastruktuře železniční z 19. století (kudy povede trať a kde budou nádraží) platí téměř nezměněna dodnes.

V čele státu máme politiky zvolené na období 4 let, nikoliv státníky s dlouhodobou koncepcí dle vhledu do technologických trendů. Takže co?

Houno, Pivodo! Plácáš nesmysly jako vždy!

U nás máme ČOV na okraji obce. Vyčištěná voda vytéká do místního potoka.

Vodu ale odebirake ze Želivky vzdálené asi 50 km.

Chce snad autot článku sdělit, ze bychom měli vodu vrátit zpátky do Želivky ?

Odpadni voda nikam neuniká, neodpařuje se do vesmíru. Po vyčištění se stane součástí cirkulace vod na naší planetě.

Znám modernisty, kteří si za půl milionu nechali zrobit splachování dešťovkou. Ventily, nádrže, vodkalování ....... Nedbali rad starých dementů z okolí.

Až měli kolem vily Saharu, tak se zeptali těch dementů, jestli jako neslyšeli nic o zalejvání deštovkou ze střechy. Jestli by nějaký sudy u vokapů ........

Je to těžký, s tím "pokrokem".

Není mi jasná tato věc. Nad obcí (městem) odeberu z řeky jeden kubík vody. Říkejme mu K1. Druhý kubík vody proteče obcí v řečišti. Říkejme mu K2.

K1 nad obcí vyčistím, pustím do trubek, občané ho vypijí, prosprchují, spláchnou do toalety, umyjí nádobí atd. Pod obcí K1 vyčistím a pustím do řeky k protékajícímu K2. Kde je ztráta? Samozřejmě pominu, že se část vody vsákne děravým potrubím nebo se zalijí zahrádky. V tom ztráta není, voda se nakonec se stejně vrátí do řečiště nebo doplní podzemní zásoby.

Tedy se zeptám: V čem je úspora vody, když K1 po projití čističkou pod městem ji jakousi „protitrubkou“ vrátím nad město a znovu pustím do trubek občanům? Já tam vidím pouze materiální i finanční náklady na „protitrubky“ s celým systémem a energetickou náročnost při přepravě K1 obcí z dolního konce na horní. Ve výsledku kolikrát je méně odebráno nad obcí, tolikrát více vody obcí profičí v řečišti.

Nechápu to, co napsal autor „Ty nyní končí – poté, co projdou čistírnami odpadních vod (ČOV) – zpět ve vodních tocích či právě v krajině, což sice není nic proti ničemu, ale v praxi se takovým přístupem urychluje odtok vody pryč.“ To jako odebrání a vrácení vody urychluje její odtok?

Důležité je vodu zadržet v krajině A NE s ní znovu a znovu „rotovat“ z Dolní do Horní a tam ji znovu a znovu pouštět do trubek jako pitnou. A NE vykazovat „zdroj z odpadu“ jako úsporu. Za komančů jsme o úsporných opatřeních říkali: Ušetříme korunu, ať to stojí pět - šest tisíc.

Omyl - či jen neporozumění?

Všechna voda přeci už s principu "rotuje" a to ve velkém i malém vodním cyklu - viz hydrologický cyklus (https://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_vody).

Posilování vlivu malého vodního cyklu (znovuvyužíváním odpadní vody) je ale právě o "zadržování vody v krajině".

O malém oběhu vody můžeme hovořit i v případě, že se odehrává v bezodtokých oblastech pevniny. Současně existuje i velký vodní cyklus.

Zdroj: https://www.mezistromy.cz/slovnik/maly-vodni-cyklus

Autor má velký nepořádek v číslech, takže je celý text nedůvěryhodný. Např.: "K tomu poznamenejme, že naše přehrady dokážou jako celek pojmout téměř 3,5 milionů kubíků vody".

Průmysl dnes většinou pracuje s vodou v uzavřeném cyklu, takže nové vody potřebuje málo.

Průmyslová plodina je především řepka. Jak si autor představuje zavlažování? Postavit nové vodovody a závlahové systémy u nás, v kopcovité krajině, by asi bylo hodně drahé a technicky náročné. Než stavět, tak by bylo lepší omezit meliorace, odvodňující pozemky, které jsou stále funkční.

Jeden takový závlahový systém vybudovaný za komunistické totality se rozpadá v obcích a na polích jižně od Brna. Draze vybudovaná čerpací stanice odebírající vodu přes betonovou zásobní nádrž doplňovanou z místního potoka Říčka (dnes soukromý majitel využívá k chovu ryb) mezi obcí Telnice a Měnín už se nejspíš rozpadla nebo je využívána k jiným účelům. Betonovým potrubím byla voda hnána do betonových nádrží do vyšších poloh na polích, ty však zub času nahlodal a vodu neudrží. Dnes na opravu či údržbu podobných zavlažovacích nesmyslů nikdo nemá peníze a různí vlastníci pozemků, na nichž je závlahový systém vybudován, o něj nejeví zájem... A proč taky, že?