Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VODA: Mít zdroj i z odpadu
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
L. Písařík 20.8.2020 9:17Když jsme u té vody. Nevíte někdo, jak dopadl v AE pokus českých vědců, získávat vodu ze vzdušné vlhkosti a jaký byl výkon toho zařízení? Viděl jsem kdysi záběry z Peru, kdy za chladného rána jeden brouk udělá stojku ve větru od moře, vzdušná vlhkost se sráží na jeho krovkách a stéká mu přímo do úst. Chytrý brouček - nicht wahr? |
|
J. Krásenský 19.8.2020 18:15Možná by jen stačilo vyčištěnou odpadní vodou zavlažovat. |
|
Š. Hašek 19.8.2020 19:41Udělat vsakovačku z nejedovaté vody z kuchyně, sprchy - v kombinaci s dešťovkou umí každý. Jen to musíte udělat v noci, tajně, Ukrajincema, rychle zaházet, mít normální sousedy. Jinak vás čeká vodní zákon a tři roky běhání a zákaz, poněvadž tam máte tutově pikogram nějakého grému z manželčiných vlasů s jedovatým gelé. Je to stejně na nic!!!! Tráva tam poton roste jak u Mičurina a potřebujete silnější sekačku! Daňově Vám to hodí do hospodářské louky na krmivo. A do toho posloucháte Radiožurnál, že sekáte mrtvou Saharu a škodíte! Je mi z toho všeho místy šoufl. Nepřeháním, tak to je. Bacha na ty roušky! |
|
|
Z. Lapil 20.8.2020 11:17Z druhé strany: pak si jako obecní zastupitel (ne já, jednu takovou mám doma) usmyslíte, že sekat suchý trávník je nesmysl, takže by bylo fajn sekat ho aspoň po částech (aby se měli brouci kde schovat a kopretiny kde vysemenit) a to tehdy, kdy je to potřeba a ne tehdy, když má dlouholetý sekáč čas, a máte na krku revoluci, protože "Takhle se to dělalo vždycky a co nám bude nějaká ženská povídat". Ale výsledek není špatný: http://jdem.cz/fgqyx7. Abych nekecal - takovou louku musíte založit, prosté nesekání asi nestačí. |
|
|
V. Braun 19.8.2020 13:37Je zajímavé, že recyklování odpadní vody se neděje ani tam kde by to člověk čekal. Před několika lety jsem měl možnost týden strávit ve firmě DEWA (Dubai Electricity and Water Authority) dodávající vodu pro Dubai. Všechna voda je odsolená a znovu remineralizovaná mořská voda, tedy hodně drahá, ale ani tam odpadní vody moc nevyužívali. |
|
|
L. Novák 19.8.2020 13:48A proč by to dělali? |
|
P. Rada 19.8.2020 14:15Třeba pro návratnost investice..: https://www.asio.cz/cz/999.recyklace-sedych-vod-a-jejich-vyuziti |
|
|
L. Novák 19.8.2020 14:43Tobě definitivně hráblo? |
|
|
Z. Lapil 19.8.2020 17:11Jen orientačně: v SA nevědí , co s penězma, roup mají skoro zadarmo a slunce tuplem. A čistit vodu standartně a jednoduše znečištěnou je určitě pohodlnější a jistější, než čistit vodu plnou mýdla a šampónů a lidských(!) breberek. Neboli: asi se jim to nevyplatí. Navíc: Arabové jsou rozhodně kočovníci víc než my - Evropané, notabene Evropané, jejichž kočovnické geny jsou dávno v Americe a v Austrálii. |
|
|
L. Novák 19.8.2020 19:47A hlavně ... všude tam mají poušť a horký suchý vítr, takže jim stačí vytvořit odpařovací nádrž a pak zbytek spálit a nebo něco podobně jednoduchého. Biologický rozklad splašků navíc v rovníkových oblastech probíhá mnohem rychleji než u nás. Připomíná mi to známý citát - Stanislav Jerzy Lec: "Vždy se najdou Eskymáci, kteří vypracují pro obyvatele Konga pokyny, co dělat za velkých veder." |
|
|
Z. Lapil 19.8.2020 17:11...ropu mají... |
|
|
Š. Hašek 19.8.2020 16:04Pane Braune, vys...(vykváknu) se na to, jak to dělal můj dědek, otec, já už šedesát let, ....... mrknu do Dubaje/nebo k Bursíkům ...... a bude to v cajku. Asi proženu vodu ze studny vokurkama, potom žena z toho udělá polévku, osprchuji se, škoda to pustit do trávníku, spíš nějaká hydroponie, odvezu to někam ...... za dotace . Včera o tom mluvili sousedi v hospodě, byli úplně pryč z té Jourové!!! A té recyklace. Prej rovnou ze senkrovny na stůl a zadarmo!!! |
|
K. Potoček 19.8.2020 12:16Ono na to používání vody zase bacha!. Já pěstuji feferonky, ale habaněra, jolokie a podobné kousky, to už si musíte rozmyslet, jestli si to dáte do úst. A když dáte, tak si následky ponesete, až budete běhat venku s otevřenou hubou 10x kolem baráku. A taky mám vlhký barák. Nepodsklepený a sedí na pískovci, takže používám vysoušeč. A loni jsem tou vodou zaléval ty fefči a celý rok jsem bojoval s plísněmi. Až pak mi docvaklo, že já vlastně co sem za sajrajt vycuc z toho baráku a pak to nalil do těch kytek, že to nebyl nejlepší nápad. Takže recyklovat vodu jó, ale vocaď pocaď. |
|
|
M. Pivoda 19.8.2020 13:02Recyklovat vodu určitě lze až na pitnou, ale něco to stojí - viz pobyt astronautů v kosmické stanici. V pozemských podmínkách je už nejméně 30 let možno ekonomicky přijatelně recyklovat vodu na užitkovou. V Česku tehdy nejúčinnější technologie čištění vod (fluidní filtrace) se ale neprosadila například pro renovaci (upgrading) pražské čistírny odpadních vod v 90. letech. Tehdy rozhodovaly jiné parametry. |
|
|
L. Novák 19.8.2020 10:03Na YouTube je k vidění nádherný dokument ZEMĚ Z VESMÍRU (1:30 h Full HD), v němž jsou popisovány základní přírodní mechanismy, které na planetě fungují a umožnily vznik života i jeho udržení. Ukazuje, co všechno vědci zjistili s pomocí nejmodernějších přístrojů uložených v družicích na oběžné dráze kolem Země. Jsou tam sice k nalezení některé pojmové chyby v překladu (energie, chemie), nicméně je to opravdu jeden z nejlepších filmů, který kdy byl o této problematice natočen. I recyklace vody, jak na Zemi probíhá, tam je vidět... https://youtu.be/fH6Ym2X1_2Q |
|
|
M. Pivoda 19.8.2020 9:59V 90. letech v Česku zvítězila koncepce centralizovaného zpracování odpadní vody, nikoliv koncepce decentralizovaného zpracování vody v malých ČOV a domovních ČOV (jen pro cca 4 ekvivalentní obyvatele). Pro přepravu znečištěné vody na větší vzdálenosti (do centrální ČOV) byly vyvinuty i speciální tlakové pumpy a potrubí z umělé hmoty. Z centrální ČOV odtéká vyčištěná voda do řek a pryč z území ČR. Tato vyčištěná voda neslouží k zalévání zahrádek, ani jako použitelná voda pro požární vodní nádrže. Centralizovaná infrastruktura ČOV je dnes v Česku dominantní a její změna na decentralizovanou bude finančně náročná a zdlouhavá. Pro srovnání: Změna původní centrální koncepce zpracování dat z velkých centrálních (sálových) počítačů až k osobním počítačům proběhla rychleji a snadněji. Rovněž rozhodnutí o infrastruktuře železniční z 19. století (kudy povede trať a kde budou nádraží) platí téměř nezměněna dodnes. V čele státu máme politiky zvolené na období 4 let, nikoliv státníky s dlouhodobou koncepcí dle vhledu do technologických trendů. Takže co? |
|
|
L. Novák 19.8.2020 10:05Houno, Pivodo! Plácáš nesmysly jako vždy! |
|
M. Šejna 19.8.2020 9:50U nás máme ČOV na okraji obce. Vyčištěná voda vytéká do místního potoka. Vodu ale odebirake ze Želivky vzdálené asi 50 km. Chce snad autot článku sdělit, ze bychom měli vodu vrátit zpátky do Želivky ? |
|
|
P. Pepax 19.8.2020 8:51Odpadni voda nikam neuniká, neodpařuje se do vesmíru. Po vyčištění se stane součástí cirkulace vod na naší planetě. |
|
|
Š. Hašek 19.8.2020 16:11Znám modernisty, kteří si za půl milionu nechali zrobit splachování dešťovkou. Ventily, nádrže, vodkalování ....... Nedbali rad starých dementů z okolí. Až měli kolem vily Saharu, tak se zeptali těch dementů, jestli jako neslyšeli nic o zalejvání deštovkou ze střechy. Jestli by nějaký sudy u vokapů ........ Je to těžký, s tím "pokrokem". |
|
|
P. Dvořák 19.8.2020 7:25Není mi jasná tato věc. Nad obcí (městem) odeberu z řeky jeden kubík vody. Říkejme mu K1. Druhý kubík vody proteče obcí v řečišti. Říkejme mu K2.
K1 nad obcí vyčistím, pustím do trubek, občané ho vypijí, prosprchují, spláchnou do toalety, umyjí nádobí atd. Pod obcí K1 vyčistím a pustím do řeky k protékajícímu K2. Kde je ztráta? Samozřejmě pominu, že se část vody vsákne děravým potrubím nebo se zalijí zahrádky. V tom ztráta není, voda se nakonec se stejně vrátí do řečiště nebo doplní podzemní zásoby.
Tedy se zeptám: V čem je úspora vody, když K1 po projití čističkou pod městem ji jakousi „protitrubkou“ vrátím nad město a znovu pustím do trubek občanům? Já tam vidím pouze materiální i finanční náklady na „protitrubky“ s celým systémem a energetickou náročnost při přepravě K1 obcí z dolního konce na horní. Ve výsledku kolikrát je méně odebráno nad obcí, tolikrát více vody obcí profičí v řečišti.
Nechápu to, co napsal autor „Ty nyní končí – poté, co projdou čistírnami odpadních vod (ČOV) – zpět ve vodních tocích či právě v krajině, což sice není nic proti ničemu, ale v praxi se takovým přístupem urychluje odtok vody pryč.“ To jako odebrání a vrácení vody urychluje její odtok?
Důležité je vodu zadržet v krajině A NE s ní znovu a znovu „rotovat“ z Dolní do Horní a tam ji znovu a znovu pouštět do trubek jako pitnou. A NE vykazovat „zdroj z odpadu“ jako úsporu. Za komančů jsme o úsporných opatřeních říkali: Ušetříme korunu, ať to stojí pět - šest tisíc. |
|
|
P. Rada 19.8.2020 9:08Omyl - či jen neporozumění? Všechna voda přeci už s principu "rotuje" a to ve velkém i malém vodním cyklu - viz hydrologický cyklus (https://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_vody). Posilování vlivu malého vodního cyklu (znovuvyužíváním odpadní vody) je ale právě o "zadržování vody v krajině". O malém oběhu vody můžeme hovořit i v případě, že se odehrává v bezodtokých oblastech pevniny. Současně existuje i velký vodní cyklus. Zdroj: https://www.mezistromy.cz/slovnik/maly-vodni-cyklus |
|
|
L. Novák 19.8.2020 9:21Blbe zelenorudý, klidně si načůrej do sklenice a posiluj "rotaci" vody ve své domácnosti konzumací vlastní moči, ale nepleť se do problematiky, které absolutně nerozumíš a které se tebou vypisované odkazy týkají jen podle klíčových slov vložených do vyhledávače. Viz tvůj první nesmysl hned po půlnoci... |
|
|
P. Dvořák 19.8.2020 9:47Bóóóóže Řeč je přece o odpadní vodě |
|
|
P. Rada 19.8.2020 14:12"Bóóóóže" Dvořáku - právě ta ODPADNÍ voda se přeci dá recyklovat a to dokonce až na pitnou. Otázkou je vždy nákladovost té které technologie vzhledem k podmínkám. Zůstane li takto voda v místním koloběhu - přestaneli se jen vypouštět do stok jako odpad... - lze takto posilovat malý vodní cyklus. |
|
|
L. Novák 19.8.2020 14:46Zelený magore, běž se projít do přírody, pokud nejsi imobilní, a podívej se, jak to tam krásně funguje! Třeba tě ty kraviny, co sem pereš každý den, přejdou... |
|
|
Š. Hašek 19.8.2020 16:25Znám "Radovské" modernisty, kteří vodu ze střechy rovnou prohnali hajzlíkem do stoky. Aby jako byli ekoštrasbruselbursík. A potom zalejvali uschlotiny kol domu pitnou vodou ........ než jim to docvaklo. Docvaknutí museli podpořit místní blbci. Blbci, kteří v životě nevolili Bursíka (a nosí dodnes rádiovky). A ze střechy tou vodou plejtvali do trávníku!!! |
|
|
L. Novák 19.8.2020 9:17Přesně! Mám z komunistické éry schovaný plakát: "Šetři, ale ne rozum!" :-) |
|
|
P. Dvořák 19.8.2020 9:53Pamatuji Reflektor mladých, který ve fabrikách o přestávkách kontroloval, jestli nad obráběcími stroji nesvítí lampička i když si chlapi třeba četli noviny a jestli jsou stroje vypnuté. Vypnutí některých obráběcích strojů (zejména brusky), kde se pracovalo s tisícinami milimetrů, znamenalo: 15 minut přestávky vypnuto a 30 minut po přestávce puštěno naprázdno, aby se mašina teplotně "usadila". Ale Reflektor vykazoval "úspory". |
|
|
L. Novák 19.8.2020 10:07"Nesvítí někde zbytečně?" |
