J. Lepka 1.3.2019 11:11

Výživná diskuze!

Článek byl sice o maxieroplánu, ale hodně jsem se dozvěděl lodních motorech 1.poloviny 20. století. Nečekané, leč informativní, díky pánové!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lepka 1.3.2019 11:08

Re: A380 doplatila

Ovšem jako jedno ze zásadních rozhodnutí, bylo komplexní montáž provádět v Toulouse, kde se musela dost nákladně přestavovat infrastruktura (jako ostatně i na příjezdových trasách), jen aby se nabubřelé francouzské ego ukonejšilo. Tyhle náklady ovšem určitě v propadu u A 380 zohledněny nebudou, jsme přece v EU ( vlastně ideologické pokračovatelce odkazu Járy Cimrmana - pionýra slepých uliček vývoje), proslulé finanční čarodějce, která dokáže i z naprostého propadáku vyčarovat zisk.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Kočí 1.3.2019 10:45

Re: A380 doplatila

Boeing prošel těžkými lety (vývoj B 747)a je zvyklý na kapitalismus bez přívlastků.Žádné berličky. Tento vývoj jsem tušil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Kočí 1.3.2019 10:40

Re: Technická

Na toto téma můžete diskutovat ještě dlouho, protože je to složité.Jen podotknu. Americké bitevní lodě se vrátily k strojům kvůli špatným zkušenostem s turbinami ještě v období WWI cituji (ing. Grégr).

Parní stroje se pro pohon lodí používali i ve WWII. Jednalo se o nákladní Liberty a korvety.Jednak výroba PS je podstatně jednodušší (šlo o tisíce kusů)a výrobu oproti dieselům zvládly i méně vybavené podniky.Parní turbiny pak trpěly nedostatkem kapacit na výrobu převodovek (ozubení), což jedině zefektivňuje PT. Titanic jí také neměl a hodila by se.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Lenc 1.3.2019 10:35

Re: Teď jsem nepochopil,

Nemíním vás hanit, ale ještě jednou si přečtěte svůj příspěvek.Dle něho je autor mimo, nebo ne?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Kusák 1.3.2019 10:29

Já ten článek taky beru,

a autor se nepasuje do nějaké role odborníka na letectví a letadla. To jsou tady jiní. Posuzuje totiž A 380 spíše jako černou skříňku. A to lze. Že to bylo s tímto letadlem šlápnutí vedle, je již nyní zřejmé. To samé platilo o projektu Concorde, a tím spíše o podobném sovětském projektu. Někdy osobní ambice a politické zájmy mají větší význam, než ta stroze marketingová. A o tom my, kteří pamatujeme totalitu, bychom měli něco vědět. A těm, kteří se pohoršují nad fatálními Kechlibarovými technickými neznalostmi, chci poděkovat za upřesnění a vysvětlení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 1.3.2019 10:23

Re: Jenom tak trochu mimo, zprávy z Německa,

Všichni lidé jsou z principu stejní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 1.3.2019 10:22

Jenom tak trochu mimo, zprávy z Německa,

Němci mají - tedy spíš měli - a provozují - tedy už nějakou dobu ne - cvičnou plachetnici jménem Gorch Fock, pro svůj námořně-vojenský dorost, Baujahr 1958. No, proč ne. Před třemi lety zjistili, že potřebuje generálku, a udělali rozpočet na nějakých bratru 9 miliónů eurů. Po třech letech pilných oprav zjistili, že proopravovali 135 miliónů, mimo jiné za oficírský nábytek z ušlechtilého tropického dřeva, z teaku. Nikdo ovšem neví, zda tam ten nábytek je. Nakonec proč ne, Německo je bohaté a dává na muslimské asylanty ročně 50 miliard eurů, ze kterých ubozí asylanti posílají ročně 40%, tedy 18-20 miliard, zpátky domů, odkud museli uprchnout, tak co by si nedovolilo nějakou tu stovku miliónů na plachetnici. Jak se teď objevuje, před generálkou nebyl vypracován žádný přehled toho, co je třeba opravit, o přehledu cenovém ani nemluvě. Asi německé ministerstvo války řeklo, tož, hoši, budeme opravovat, povězte, co byste si kdo přál. Minulý týden ohlásila loděnice, co na generálce pilně pracuje, úpadek. Jsou prostě plajte, a kdoví, jestli výstavní plachetnici neprodají do šrotu. 135 miliónů se nejspíš z větší části rozkradlo přímo a zbytek nepřímo. Tak se hospodaří v Německu, našem vzoru. Kdo chce nějaké podrobnosti, ať hledá jméno plachetnice a dozví se ledacos.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Sidlichovsky 1.3.2019 10:10

Re: A380 doplatila

Zdejším britobijcům asi pokazím den, ale Boeing v říjnu 2018 otevřel svůj první evropský závos - v Sheffieldu v UK).

(A než mi někdo z výše zmíněných napíše, že nový závod zaměstnával pouze 52 zaměstnanců - pak toto platilo pouze pro náběh výroby a Boeing chystá podstatně větší další velkou investici v Sheffieldu).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 1.3.2019 10:08

Teď jsem nepochopil,

jestli mě haníte nebo chválíte...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Hrbek 1.3.2019 9:56

Re: Technická

Příště budete třeba zase rychlejší Vy!

S pozdravem!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Lenc 1.3.2019 9:43

Re: On pan Kechlibar

Jo pane Houžňáku, jako vždy "k věci".Ten autor je sviňa moc chytrej, že? Za článek dík.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kubáč 1.3.2019 9:30

Re: A380 doplatila

Stejnou taktiku používá v Americe i Boeing - tedy každý Kongresman má ve svém obvodu nějakého subdodavatele, aby jej bylo možné při nespolupráci s Boeingem vhodně "umoudřit"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 1.3.2019 8:54

Re: Technická

Torpédoborec Viper byl poháněn turbinou už 1899, pak i další třídy.

Dreadnought byla první BITEVNÍ loď poháněná turbinami.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 1.3.2019 8:46

Re: On pan Kechlibar

Určitě jo, protože by si ušetřili pěkný prodělek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 1.3.2019 8:45

Re: Technická

Byl jste rychlejší, okamžitě mne při čtení napadlo totéž.

Souboj pístový parní stroj/turbina začal před první světovou, koncem války už bylo vítězství turbiny jasné.

Dobrý je taky ten úlet s palivem, nafta místo uhlí začínala být v té době i u lodí s parním pohonem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Hrbek 1.3.2019 8:44

Re: Technická

Největší vývoj v lodní "dopravě" vždy proběhl na válečných lodích.

V roce 1906 vstoupil do služby HMS Dreadnought, který se stal první válečnou lodí poháněnou parními turbinami. Vytápění bylo kombinované - uhlí a mazut, který se na uhlí stříkal.

Parní kotle pozdějších válečných lodí třídy Queen Elizabeth (1914-) byly vytápěny již naftou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 1.3.2019 8:12

On pan Kechlibar

vyrábí nějaká letadla? A že jste to nesdělil Airbusu, určitě by vám ohledně informací utrhali ruce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Štěpánek 1.3.2019 7:41

Teoreticky autore

Máte pravdu s tím úžasným trhem, prakticky kdybyste něco málo o tom letadle věděl, tak víte, že arabasi mají problém v Dubaji, protože víry za letadlem jsou větší než se tušilo a kapacitu letiště to tak spíš snižuje než zvyšuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 1.3.2019 1:55

Technická

"Přesně v době jeho první a poslední plavby (1912) však parní stroje sváděly ústupový boj s dieselovými motory, které byly po všech stránkách lepší"

Titanic měl podle Wiki - 2 čtyřválcové sdružené parní stroje s třístupňovou postupnou expanzí, každý o výkonu 15 000 hp (11 MW) s možností reverzace chodu, a jednu nízkotlakou turbínu o výkonu 16 000 hp (12 MW) bez možnosti reverzace. Páru pro ně vyrábělo 29 parních kotlů vytápěných uhlím. Výtlak byl 52 310 t.

Je sice pravda, že první loď s dieselem byla spuštěna na vodu v roce 1911 (Seelandia, měla dva motory o výkonu pohých 1 250 HP každý), nicméně diesel však začal převládat v lodní dopravě až dlouho po první světové válce. Nicméně velké a rychlé lodě měly parní turbíny, protože diesely neměly tehdy dostatečný výkon; šlo o použití pomaluběžných dieselů s přímým náhonem vrtule, sice ekonomických, ovšem celkovými zástavbovými rozměry i hmotností tyto nemohly konkurovat turbínovému soustrojí. A navíc palivo pro ně bylo dražší (byť měly nižší spotřebu) než uhlí i mazut pro vytápění parních kotlů.

Není tedy naprosto pravdivé tvrzení v článku uvedené, že v době jeho první a poslední plavby Titanicu parní stroje sváděly ústupový boj s dieselovými motory, které byly po všech stránkách lepší; nebyly. Spíš v této třídě lodí sváděly boj s parními turbínami, pro něž pára v tomto období začínala být vyráběna v kotlích vytápěných naftou.

Statistika z roku 1935 praví, že v námořní dopravě podíl lodí s diesely činil 11 miliónů grt (registrovaných tun) proti 52 miliónům grt lodí poháněných párou. V roce 1930 byly motorové lodě pořád ještě o 10 až patnáct procent dražší než parníky. Viz třeba https://1url.cz/rMlfc

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 1.3.2019 0:17

A380 doplatila

i na "ideologicky" rozděleněnou výrobu v různých státech EU. Náročná doprava obrovských dílů z různých končin Evropy ke konečné montáži nepochybně velice výrazně zdražila výrobu tohoto letadla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek