1.6.2024 | Svátek má Laura


Diskuse k článku

LESNICTVÍ: Vrtěti kůrovcem – rok poté

Je to něco přes rok, kdy byla na Neviditelném psu publikována moje úvaha Vrtěti kůrovcem. V neděli 28. července 2019 jsem otevřel Seznam a uviděl bombastický titulek Švédský stůl pro kůrovce vysadili naši předci. Teď se řeší, jak nezopakovat chybu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Grigar 30.7.2019 8:30

Re: Největší škody se v lese napáchají

..jo, to máte těžký, když do věci ponejvíce pindají tzv.bezzemci, kteří v životě nevzali motyku nebo rýč do ruky, natož aby věděli, proč vlastně ti venkovští burani orají.

J. Vintr 30.7.2019 8:44

Re: Největší škody se v lese napáchají

Řekl bych že kecáte. O tom, že by se v lese oralo, jsem nikdy neslyšel. Ono by to kvůli pařezům ani nešlo. Stromy v lese žijí v symbióze s houbami a půdními mikroorganismy. Když se lesní půda rozorá, umačká a nechá vyschnout, tyhle houby a spousta dalších půdních komponentů se zničí. A naopak se připraví vhodné podmínky pro rostliny, které mladým stromkům konkurují. Dříve se dřevo těžilo převážně v zimě, když byl sníh. Navíc se nepoužívala žádná mechanizace. Stromy, které se dnes kácí, vyrostly ještě na neporušené lesní půdě. Jestli vyrostou ty, co se sázejí dnes, není vůbec jisté.

P. Grigar 30.7.2019 9:00

Re: Největší škody se v lese napáchají

..po plošné těžbě se odstraňovaly pařezy, půda se orala, vláčela, v rozmezí 3-5 let se na ní pěstovaly kulturní plodiny a poté znovu výsadba lesa. Říkalo se tomu polaření.

J. Vintr 30.7.2019 9:27

Re: Největší škody se v lese napáchají

To musel být pěkný masochismus. Odstraňovat pařezy bez dnešní mechanizace musela být stršná dřina. Pokud to někdo dělal, tak se to určitě nedělalo ve větším měřítku a jedině v případě, že chtěli zcela zásadně změnit strukturu lesa. Les se "zadarmo" obnoví sám, když se těží s rozumem.

A. Alda 30.7.2019 10:00

Tragický nesmysl.

Les se sám neobnoví. Co nesežere od špiček zvěř, udusí se vzájemně. Přežije jen "bordel" a vzniká křovinná buš, nikoli les.

J. Vintr 30.7.2019 11:01

Re: Tragický nesmysl.

Takže chcete říct, že lesy tady máme jen cca 300 let, co je člověk začal obhospodařovat. Že tady ty stovky milionů let žádné stromy nerostly?

J. Lukavsky 30.7.2019 18:45

Re: Tragický nesmysl.

"lesy tady máme jen cca 300 let" ? les se u nás začal tvořit před cca 10 000 lety po ústupu kontinentálního ledovce. Nejdřív jako tundra s vrbou, lískou, břízou... pak se vytvořil smíšený les pod 1000 m.n.v. a smrková monokultura nad 1000 m.n.m. S příchodem člověka se les začal měnit na pole, louky, vesnice, města a později se smíšený les přeměnil na smrkovou monokulturu. Ta ale musí být bedlivě hlídána a odborně obhospodařována, jako každá monokultura je nestabilní - jak vidíme nyní. J.L. end

P. Grigar 30.7.2019 10:36

Re: Největší škody se v lese napáchají

..les se zadarmo obnoví sám?! No nazdar! Lesu zdar!

J. Lepka 30.7.2019 11:38

Re: Největší škody se v lese napáchají

spíš "Lesu zmar!"

V. Novák 30.7.2019 12:59

Re: Největší škody se v lese napáchají

Skoro všechna práce byla dřina. Vykopávání pařezů se nevymykalo.

A jak rád si sedlák vykopal pařez, o němž věděl, že v zimě ho bude hřát!

J. Vintr 30.7.2019 13:45

Re: Největší škody se v lese napáchají

Vykopat pár pařezů, to ještě jde. Ale stovky a tisíce? A navíc celkem zbytečně, když se pařez za pár let rozpadne sám.

P. Grigar 30.7.2019 15:16

Re: Největší škody se v lese napáchají

.. leda tak balzový. Sedláci potřebovali živit koně i v zimě a kůň si na sebe musel vydělat. Odpočinul si po podzimním orání a když přituhlo, nastoupil do lesa na přibližování dřeva. V těch dobách lidi věděli, že nic nevznikne z ničeho a po všem zůstává uhlíková stopa, kterážto jim ovšem byla šumafuk. Stejně jako mě dnes.

J. Lepka 30.7.2019 15:44

Re: Největší škody se v lese napáchají

Ono je to trošku složitější. Jednak se dříve pařezy nechávaly vyšším kupodivu pochopitelně, když dřevaři tahali pilu rukou, jednak byly z pochopitelných důvodů zdarma a topení chtiví nemajetní se naučili, jak na to. On smrk má jednoduchý systém kořenů a ještě povrchových, takže stačila sekyra a fortel, ale i tak to byla těžká dřina. A se zbylými kořeny pomáhaly a zcela zdarma houby, taková václavka dokáže divy a zdaleka no to není sama.

J. Lukavsky 30.7.2019 18:49

Re: Největší škody se v lese napáchají

"bez dnešní mechanizace musela být stršná dřina" ano, ale lidi byli šikovní, okopali parez, přesekali kořeny a parez vypáčili obrovskou pákou. Jsou fotky jak to několik mužů rve ze země. Ale bylo to špicové palivo, smolné. Leč později se to zakázalo protože to podporovalo erozi. Tak lidi začali vysekávat parezy a kořeny nechali v zemi, zbyla jakási mísa. Uměli to se sekerou. J.L. end

J. Lukavsky 30.7.2019 18:37

Re: Největší škody se v lese napáchají

"Ono by to kvůli pařezům ani nešlo" Ono se také neoralo jako pole, ale prostě se vedla brázda lesem klikatě kolem pařezů a kolem stromů. Cílem bylo jenom nabídnout semenům půdu bez drnu a buřeně aby se chytly. Já to ještě v lese viděl, jako klikaté linie mladých stromků a hajnej mě poučil. Pracoval jsem rok v lese jako dělňas. Také ještě jsem ještě nacházel "placy" kde ulíři pálili. To bylo dááávno. J.L. end

Z. Lapil 30.7.2019 18:58

Re: Největší škody se v lese napáchají

Párkrát jsem se ocitl v lení školce na brigádě. Myslím, že se tam opravdu oralo; ne že bych to viděl, ale brázdy snad poznám :-).

A porozhlédnuv se, objevil jsem: https://www.lesnipedagogika.cz/data/web/pro-skoly/tyden-lesu-2016/4-vysadba.pdf. Neboli zdaleka se neorá vždy a všude, ale orba v lese není úplný nesmysl.

J. Lepka 30.7.2019 20:53

Re: Největší škody se v lese napáchají

Nejen orání. Bylo to tuším v raných devadesátkách, kdy jsem viděl před Bratislavou doslova buldozerem shrnutou lesní půdu odhadem do hloubky 20-25cm a navršenou do rovnoběžných náspů cca metr a možná i více vysokých a údajně to bylo proto, že svrchní vrstva byla tak kyselá, že by se v ní sazenice neujaly.

Z. Lapil 31.7.2019 9:55

Re: Největší škody se v lese napáchají

Klidně věřím. Z nějakého důvodu si myslím, že jehličí půdu zakyseluje, ale hlavně vím, že skrze kyselé deště (imise SO2 z neodsířených elektráren) se lesy vápnily. Nejspíš i podstatně - na dovolené v Jeseníkách nám nad hlavou pořád vrčelo nějaké práškovací letadlo.

Stejně mi pořád připadá, že celý slavný CO2 je vysloveně zástupný problém. Takový ten jak je manažerská poučka, že 20% dobře mířeného úsilí vyřeší 80% potíží, tak tohle je přesně naopak.

J. Vintr 30.7.2019 21:58

Re: Největší škody se v lese napáchají

On je ale dost podstatný rozdíl mezi cílenou orbou, která půdu nakypří a "rozoráním" koly těžkých mechanismů, které půdu udusají a poruší její vlastnosti co se týká jímání a udržení vlhkosti. Jinak nelze automaticky považovat všechno, co dřív dělali lidé s lesem, za potřebné a užitečné. Nejsem si tím zcela jistý, ale mám takové povědomí, že "zahradnické" obhospodařování lesa, které jsme zdědili po c.k.monarchii, bude nejspíš celkem rarita, protože většinou se v lese jen těží a pak se nechá, ať se obnoví sám.

Z. Lapil 31.7.2019 10:14

Re: Největší škody se v lese napáchají

Určitě záleží, jaký je cíl. Je-li podstatným (ne nutně primárním) cílem produkce dřeva, pak se bez něčeho na způsob plantáže neobejdete. Že se od nás vyváží "dřevo na stojato" zní přinejmenším podezřele, ale bylo mi tvrzeno, že dnes (i to dnes už je dost dávno) je u nás víc lesů, než bylo za 1. republiky.

Samoobnovující se les je podle mě podobný nesmysl, jako samoobnovující se louka. Z té, když se nebude pást nebo sekat, taky vyroste spíš bordel než co jiného. Což nepochybně vyhovuje komárům, liškám, myším a jiné drobné zvěři, ale lidem zrovna moc ne. I kdybyste kácel jednotlivé stromy, vyrostou vám jednotlivé semenáčky, strašně se servou o místo na světě a i kdyby vyhrál nějaký strom a ne křoví, výsledkem rozhodně nebude nic, z čeho se dá udělat pěti šestimetrový trám.

Zaujalo mě: na zahradě jsme měli naprosto nezvládnutelné množství těch španělských plzáků. Holomrazy před pár lety je docela zásadně (na 5%? Kdoví jestli) poničily. To se celkem dalo čekat. ALE: člověk by čekal, že loňské sucho a celkem mírnou zimu přežijou vysloveně úspěšně, na rozdíl od slušné středoevropské žoužele. Věřte nevěřte - letos španěláka nevidět, ale poctivých slušných šneků jsem na rozdíl od minulých let rozšlápl už několik a každou chvíli nějakého zaháním tu z konve, tu ze zalévací hadice...