Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Lesník

Vážený pane profesore, pod každou větu Vašeho článku bych se podepsal. Jaká změna číst v našich novinách článek od odborníka.

Článek je jednostranný.

Článek je jednostranný jako řada jiných článků. V národních parcích jsou bezzásahové jen první zóny, ostatní zóny jsou nárazníkové a zásahy se v nich konat mohou. Lýkožrouti se vlastními silami moc nešíří a přes nárazníkové zóny se do produkčních lesů mimo národní parky nerozšíří. Latentně jsou ovšem vždycky všude. Celostátní kalamitu vyvolal spíš autorem zmíněný ekonomismus a hlavně ignorace změn klimatu. Autor zmiňuje, že dlouhodobé nadprůměrné teploty a sucho hmyzu všeobecně vyhovuje a v roce 2018 dokonce umožnilo dokončení třetí generace rojení kůrovce, opoměl ale zmínit, že teplo a sucho nevyhovuje smrku a že lýkožrouti jsou druhotní škůdci, napadající již jinak oslabené stromy. A ty mohou být oslabené i hospodařením v lesích, konkrétně vyčerpáním živin následkem odvozu dřeva. Zdá se také, že autor není schopný domyslet, že kalamita se může dále vyvíjet, kromě lýkožrouta severského se u nás může rozšířit další druh lýkožrouta, jiného hmyzu nebo může smrky začít hubit nějaká houba nebo jiný přírodní hubitel a kalamita se nemusí zastavit jen u smrku.

Re: Článek je jednostranný.

Vážený pane Novák, uvádíte zavádějící nesmysly u kalamitních škůdců. Pravda, pokud máme kůrovce v základním stavu, napadá nejprve oslabené stromy. Pokud dopustíme jeho namnožení až do kalamitního stavu - neodolá mu žádný zdravý strom. V dnešní době v naší republice, kdy předchozí vlády dovedly naší přírodu vysokými těžbami po r.1989, kdy zamezily lesníkům odpovídající ochranu lesa, do katastrofálního stavu, tak v současné době napadá kůrovec jakýkoliv zdravý smrk. Oteplení planety je jenom obezlička - pokud by byl kůrovec udržován v základním stavu, nikdy by nemohlo dojít k jeho přemnožení! Nesmíte věřit všemu, co uvádí naše stranická média.

No jo, cynik by se zeptal, proč zrovna lesní hospodářství by u nás mělo být v pořádku ...

Mám radu

pro pana Radu. Místo opakování sáhodlouhých traktátů o změně klimatu( dříve globální oteplování- Příště co?), by se měl pokusit zopakovat si používání předložek " s" a "z".

V češtině opravdu není jen "s". Nedá se to pak číst.

Re: Mám radu

Děkuji a nabízím radu na oplátku. Pokud vám paní Těhanová jde zejména o to něco pro zábavu číst a jste na pravopis vnímavá více jak na fakta v diskusi - proč se neobklopit literaturou která prošla gramatickou korekcí a ostatní pomíjet?

Mě jde o život v krajině a gramatické nedostatky dislektika i kdybych je snad nějakým textovým editorem vyřešil, skutečný stav jen sotva ovlivní. Píšu zásadně nerad asi tak, jak koktavý nerad vysvětluje cynikům např. že byl navíc ke svému hendicapu okraden.....K realitě laxní společnosti se vskutku ale cítím okraden o svěží zelené lesy které mne povázely životem.

Když tu faktickou zkázu vidím a vnímám i to co bude následovat a k čemu jsou naopka mnozí apatičtí, tak se špetkou naděje raději nemlčím a dál rizkuji pro formálnosti výsměch zejména těch, které naopak obsah sdělení nezajímá.

Již několikráte zde bylo zdůrazněno,

že základním předpokladem pro zlepšení hospodaření s lesy je obnova Státních lesů jako jediného vlastnického subjektu s plnou zodpovědností za komplexní dlouhodobé hospodaření se svěřenými státními (tedy všem patřícími) lesy, majícího k tomu plnou pravomoc a potřebné pracovní kapacity (včetně sezónních akcí), dostatečné prostředky i zařízení.

Jde o celý souhrn činností počínaje přípravou půdy před sázením nebo výsevem, přes probírky, těžbu, zpracování kulatiny, pilařskou výrobu, až po výrobu a prodej dřevěných výrobků s nejvyšší přidanou hodnotou.

Tak jak tomu bylo v šlechtických lesích, Státních lesích za první republiky a dokonce i ve vojenských lesích po roce 1948.

To co provedly vlády po roce 1989, a částečně i po roce 1968 byl nejen zločin týkající se lesů, ale i celé společnosti.

Re: Již několikráte zde bylo zdůrazněno?

Mám na rozdíl od vás za prakticky lhostejné co kde kdy bylo formálně zdůrazněno.

Tvrdím, že pro životaschopnost hospodářského lesa je podstatné zdali přírůstky drřevní hmoty dostatečně převýší těžbu a bude tak navozena situace ziskovosti. To ale obecně podminují půdní a klimatické podmínky.

Uvedu krajní příklad. Usmyslíli si kdokoliv, že např vysází les ve stepi či dokonce na poušti pak to může i provést ale stabilně a rozsahem jen kdy pro to bude mít ekonomické krytí - jinak půjde o znehodnocení společenských pozitiv s dopaden až na kolaps společnosti. Jiným krajním příkladem může být pěstování stromů v městském parku. Pokud zde převáží jiné hodnoty jak produkce dřevní hmoty, mohou být investice do údržby takového parku oprávněné.

Otázkou dneška je tedy i to, zdali bude společnost mít prostředky a ovládat dostatečně efektivní systém aby lesy v celém rozsahu a účelu mohly být zachovány. Vzhledem na dlouhodobé ignorování dominantních vlivů mám za to, že rozhodující většina doposud nechce (nemůže?) dříve výdělečnou lesní výrobu v česku začít naopak dlouhodobě dotovat s jiných společenských zdrojů.

Proto řadě našil dosavadních lesů hrozí v důsledku změn klimatu trvalý zánik přeměnou na už dřevo-neproduktivní převážně křovinatou krajinu.

Velmi reálné.

Když si ovšem člověk uvědomí, kolik lidí z té lumpárny žije a to i na dost vysokých místech státní správy a kolik "enviromentalistů" se na ní přiživuje, těžko může mít naději na zlepšení.

Re: Velmi reálné.

Babiš vycítil kde jsou peníze a expandoval i sem.On rozhodně proti kůrovci bojovat nbude.Těžba a zpracování.Pochopitelně,že bude v expanzi pokračovat i do jiných odvětví.

Konečně pravda. Výborný článek

Zdá se, že u nás již desetiletí probíhá rozsáhlé zločinné spiknutí.

To není možné, že by šlo jen o neschopnost.

Re: Konečně pravda. Výborný článek?

Ano jde v jistém smyslu o "rozsáhlé zločinené spiknutí". Došlo totiž zas ke spiknutí egoismu, chtivosti a arogance.

Dřive toto vedlo k zotročování či jen vykořistování člověka člověkem. Dnes bylo moderněji pozměněno dokonce na demokratické vykořistování přírody. Momentální výhodou je pro účastníky právní beztrestnost.

"Neschopnost" v tom ale tkví také. Zejména ve smyslu širší časové odlehlosti kterou nepokrývá efektivní zpětná vazba tak, aby nastolený systém mohl být i dlouhodobě stabilní. Spiklencům ale jen momentální řešení bez ohledu na vzdálenější důsledky vyhovuje.

Toč se a vrč, můj kolovrátku

U nás vyhrál zázračně tendr Babišův Uniles. Získal monopol na těžbu třeba a vytlačil drobné těžaře. Přišel kůrovec, který dřevo znehodnotil. Uniles to odmítal těžit, protože dřevo mělo hodnotu, tak palivového dřeva. Vyřešil to tak, že vypověděl smlouvu. Tak se muselo vyhlásit nové výběrové řízení a novou firmu a to tak trvá rok pokud se někdo neodvolá. Zatím brouček žere a žere. Do doby než proběhne výběrové řízení se nemůže těžit, jak stanoví zákon.

Re: Toč se a vrč, můj kolovrátku

Takto jak příkladně popisujete si egocentricky stanovují herní pravidla společenských právních předpisů lidé a nazývají je ZÁKON.

Použili přitom stejný pojem pro pro s principu ale zásadně odlišné ZÁKONY přírodní. To by ještě samo o sobě ani tolik nevadilo, pokud by se na vše dál nevázalo alibi a víra, že právě jen dodržováním právních předpisů se nedopustíme zásadních chyb.

Zákonodárci sice vědí, že existuje něco jako novelizace a proč - ale pokud společnost notoricky nedodržuje zejména zákony přírodní, stávají se ty společensky právní spíše šaškárnou až ničivou zbraní v rukách jimi momentálně vládnoucích.

Zprvu na to v tomto případě doplácejí lesy. Přijde někdy na řadu viník?

Dobrý článek ale přesto doprovázený obavami až strachem.

Pokřivení tkví v tvrzení autora ..."b) Dalším faktorem je záměrné hýčkání kůrovce....

První migrace záměrně pěstovaného kůrovce k nám dorazila z Národního

parku Bavorský les ...na Šumavě."... To, že se v smrkových lesích všude vyskytoval kůrovec latentně sice autor dál sám správně uvádí jako - "základní stav", dokládá to i graficky - ale přesto předtím píše o "první migraci". Ten strach některých lesníků s kůrovce je zřejmě až tak velký, že si někteří z nich poněkud nevidí do úst a možná i nevědí "která bije".

Proč se u nás začal smrk přes tento strach hromadně pěstovat? Proč posléze když už bylo ve vědě klimatologické jasné riziko oteplení a sucha a informatika všem dostupná, se zejména lesníci nebouřili proti vysazování smrků? Proč se nezasadili o změnu při projednávání x- té novely lesního zákona? (http://www.hnutiduha.cz/aktualne/ani-petadvacata-d...)

Proč se smrk doposud vysazuje ačkoliv je naprosto zjevné, že nedoroste? Proč nejen lesníci ale většinová společnost korunovaná dvěma presidenty popírači klima-změn ve čtyřech volebních obdobích za sebou strnulostí zákonodárnosti prakticky ignoruje varování o místních důsledcích GW? Proč i autor sám zde s jakýchsi obav nedodává, že spolu se smrky začínají hromadně odumírat už i borovice a další dřeviny? S důsledků pokračování v pokřivení situace sočením na kůrovce ale přehlížení širokých negativních dopadů lidského počínání jdou oprávněné obavy až strach.

Re: Dobrý článek ale přesto doprovázený obavami až strachem.

Je to marný, ve vás je to jako v koze a připustit, že jste sám podporoval a omlouval lumpárnu na Šumavě je evidentně mimo očekávání. Místo toho si stále blábolíte ty své nesmysly. To, že se na Šumavě staletí pěstuje smrk jako monokultura, má své historické pozadí - rychlejší nárůst dřevní hmoty než původní jedlobučinový porost. Ovšem i tehdejší majitelé si byli rizika vědomi, proto musel hajný každý den na prohlídku svého úseku a jedva uviděl napadený strom, poslal tam dřevorubce a baby ze vsi, které se postaraly o větve a bylo po kůrovci.

Je to Babišem.

Jeho mistr životního prostředí tam straší už 6 rokem a nejvíce z katastrofy, kterou vidím z okna v Jeseníkách, těží Babišovy firmy... Dzp.