J. Jirka 21.5.2020 9:29

Pozastavení EET vám vzalo jednu z možností ohlašování, donášení a práskání a to vás viditelně neskutečně štve. Ale však vy už si najdete jiný způsob, jak těm ošklivým živnostníkům zatopit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Černý 21.5.2020 9:35

Co je na EET špatného ? Chrání třeba poctivé živnostníky před nějakou konkurenci a také umožňují kontrolovat jestli živnostníci poctivě platí aspoň ty zanedbatelné daně a odvody. Co je na tom špatně ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jirka 21.5.2020 9:58

EET zcela neodůvodněně zatěžuje živnostníky už teď neuvěřitelně rozbujelou administrativou.

Ochrana poctivých živnostníků před zlotřilou konkurencí a vyšší výběr daní jsou jen ANOnistické kecy, které zakrývají pokusy o zmenšení počtu osob, méně závislých na státu, které před zavedením EET nebylo možno tak snadno špehovat, omezovat a trestat. Státní úředníci jsou však naštěstí tak líní a hloupí, že se to stejně moc nedaří...

Jděte radši zkontrolovat, jestli mají všichni okolo správně nasazeny náhubky, za pár dní vám skončí i tahle zábava.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 21.5.2020 9:33

Máte hloupé představy. Ty odvody neodvádí zaměstnanec, ale jeho zaměstnavatel. A živnostníků, kteří mají měsíční příjem 80 tisíc, asi tak moc velký podíl nebude. A pokud mají takový příjem, tak spadají do kategorie plátců DPH, kteří své tržby evidují ve vlastním zájmu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Černý 21.5.2020 9:42

Na ty odvody si zaměstnanec vydělá, jsou to jeho peníze a u superhrubé mzdy je má zdaněné.

Proč tedy daň z jeho odvodů neplatí zaměstnavatel, hlavičko.

Příjem 80 000,- je příklad, protože se ty daně a odvody dobře pamatuji.

A je jich daleko víc než zaměstnanců než se superhrubiu mzdou 80 000,-

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 21.5.2020 10:56

O to, aby se práce zaměstnance dala zpeněžit, se stará výhradně zaměstnavatel. Zaměstnanec jen prodává svou práci za smluvenou mzdu a o víc se nestará. Jestli si myslíte, že vaše práce automaticky vydělává peníze, zkuste přehazovat písek z hromady na hromadu a uvidíte, jak se vám všichni pohrnou platit za vaši námahu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Černý 21.5.2020 11:16

Asi jste nikdy nepracoval. Zaměstnanci zajišťují odbyt výrobků, jejich výrobu, jejich návrh , shánějí zákazníky atd

To co vy kicize platí pro OSVČ nebo podnikatelé bez zaměstnanců.

Vy asi žijete v představě, že zaměstnanci přehazují hromadu písku a zaměstnavatel zatím postaví dům. Tak jo :-D:-D

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 21.5.2020 11:30

Co vám brání stát se také živnostníkem a prodávat svou práci na trhu přímo, když si myslíte, že je to tak jednoduché.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 21.5.2020 12:10

Hm, spíš to vypadá, jako vže jste nikdy nepracoval vy. Ale co už s váma... :-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jirka 21.5.2020 10:02

Vy znáte někoho s pozitivním testem na covid-19?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 21.5.2020 15:12

SPD vlastním průykumem zjistila, že POLITICKÉ neziskovky (všelijaké ty Transparency International, Agentury pro migraci či "začleňování" atd.) nás stojí 11 miliard ročně. Nebylo to tak snadné zjistit, neboť jsou zamaskovány mezi ty, o kterých se zmiňujete.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Krahula 21.5.2020 7:02

Správný názor. Zemřít dotyčnému manželka nebo potomek, snad by změnil názor.Bohužel oproti mamonu je lidský život bezvýznamný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 21.5.2020 1:01

Lidé umírají pořád. U nás třeba průměrně denně 250. Když se u 300 z cca 15 000 zemřelých za poslední dva měsíce údajně vyskytne ten zlý koronavirus (nikde se nepíše, že na něj zemřeli), je to moc? Srovnává někdo třeba tyto data s "občejnou" každoroční chřipkou? A na tu se netestují statisíce lidí, do oficiálních statistik se dostanou jen ti, kteří si zašli k doktorovi pro neschopenku (pokud doktor určil správně diagnózu), nebo skončili s nějakými komplikacemi v nemocnici. Také není mediálně tak zajímavé u každého zemřelého v době obyčejné chřipkové epidemie pátrat po tom, jestli také v sobě neměl nahodou i chřipkový virus.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Barel 21.5.2020 6:04

V tomto článku pana Kechlibara (https://kechlibar.net/2020/05/15/covid-19-ve-spanelsku-italii-francii-velke-britanii-mapy-a-grafy/)

Je mimo jiné mapa Itálie ukazující o kolik v jednotlivých regionech (něco jako naše kraje) narostla úmrtí v březnu ve srovnání s březnem loňským. Neřeší se důvod úmrtí. Jen počet "pohřbů" za měsíc. Na tom se z hlediska evidence a statistiky udělat moc chyb nedá. V mnoha regionech to je stejné, nebo jen malinko zvýšené, někde dokonce záporné (menší). Ale v regionech, kde se to rozjelo je to třeba 3x více a v regionu Bergamo dokonce 5.6x více. Takže když to někde propukne, umí to způsobit, že v dané oblasti umře za měsíc až 5.6 krát více lidí než obvykle. Aby to zastavili, tak tam zavedli v podstatě zákaz vycházení. Ne takovou polokaranténu s rouškami jako u nás. A to jsou data za březen. Za duben ještě nebyla zveřejněna.

Zvýšit počet mrtvých za měsíc v oblasti velikosti kraje na několikanásobek, to chřipka opravdu (naštěstí) nedokáže.

Bohužel lidi řeší co virus napáchal za škody zdravotní (které jsou malé) a porovnávají to se škodami ekonomickými, ale neřeší co napáchat za škody mohl, kdyby se to rozjelo. Ta mapka Itálie to naznačuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 21.5.2020 8:47

Jedna věc je, jestli těm číslům můžete věřit, protože je jen velmi málo lidí, kteří mají přístup ke zdrojům uváděných čísel a je zcela evidentní zájem oficiálních míst živit paniku. Další věc je ta, že statistika platí jen u hodně velkých čísel. Když začnete celek drobit na menší kousky, tak ty průměry přestávají platit. Když to hodně přeženu, tak když třeba v nějaké vesnici "průměrně" zemře jeden člověk za měsíc a v nějakém měsíci se sejdou pohřby dva, je to nárůst o sto procent proti průměru. Další faktor je věkové složení obyvatelstva, které se může regionálně hodně lišit. Když je někde málo práce, bude tam asi mnohem méně mladších lidí, nebo se někam stahují víc staří lidé, protože jsou tam pro ně příznivější podmínky. A samozřejmě mohla úmrtnost ovlivnit i ta epidemie. Třeba ne tím, že by lidé přímo umírali na ten virus, ale třeba i tím, že opatření proti přenosu nákazy a nahromadění pacientů ztížily práci zdravotnického personálu a pacientům se nedostane odpovídající péče. Nebo tím, že se kvůli všeobecné panice dostávají do nemocnice i lidé, které by normálně nechali marodit doma. Pro staré lidi je pobyt v nemocnici vždycky vysoce riziková záležitost. Umřou tam často právě na zápal plic i lidé, kteří tam původně přišli s něčím úplně jiným. Takže sečteno a podtrženo, z těchto statistik nelze jednoznačně vyvodit nějakou mimořádnou nebezpečnost současné virové epidemiemie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Barel 21.5.2020 9:17

Ty oblasti v Itálii jsou velké jako zde zhruba kraje. Tj. množiny o stovkách tisíc lidí až milionech. Tam nějaké malé vesnice nehrají roli.

Když se objeví něco na může umřít (kdyby se nic nepodniklo) 5x (ale spíš více i v tom Bergamu zavedli přísnou karanténu, akorát pozdě) více lidí než obvykle umře na cokoliv jiného (ty statistiky uvádějí nárůst úmrtí nad normál - 0 procent znamená žádná změna), tak je to významná katastrofa.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Benýšek 21.5.2020 14:11

Autor, jako mnoho jiných, dělá tu chybu či zbytečnost, že operuje s čísly, a asi doufá, že jimi někoho přesvědčí. Ale tak přesvědčí (o svých závěrech) jen ty již přesvědčené, zatímco odmítači (jeho závěrů) budou číst ta samá čísla jinak, anebo použijí jiná čísla. Pravda, kdyby se na žádná čísla neodvolal, tak mu ti samí lidé vyčtou, že si vše cucá z prstu a fakta nikde.

Mně osobně připadají tady na Psu nejzajimavější námitky, které mívají pánové Vintr a Jirka, a paní Svobodová (u ní nomen-omen? :- ). Obvykle nepopírají předkládaná čísla, ale vykládají je jiným způsobem. A to dle mne jak logicky, tak i s respektem ke známým faktům. Nicméně většinou tu na to nikdo nereaguje, a jejich odpůrci se buď vytasí s jinými čísly anebo (v tom horším případě) jen zopakují ta svá již předložená.

Možná škoda (minimálně pro mne), že dotyční rozmělňují své postoje, názory a teze v komentářích, a nedají si tu práci se sepsáním rovnou článku pro Psa, kde by svou oponenturu vůči oficiálnímu ́výkladu dějin ́ nějak systematicky shrnuli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jirka 21.5.2020 10:11

Tahle porovnání jsou právě ty klasické dezinformace.

Pokud si najdete ta správná data, zjistíte, že ve stejných regionech Itálie zemřelo na komplikace způsobené chřipkovou epidemií v roce 2017 o téměř dvanáct procent osob víc, než letos "s koronavirem" a že regionální nemocnice tehdy byly na začátku chřipky na životě ohroženými pacienty zahlceny úplně stejně. Jenže tehdy nebyla vyhlášena žádná karanténa, takže pacienti mohli být snadno převezeni do jiných nemocnic, kde se bez problémů vyléčili.

A totéž platí o Španělsku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Barel 21.5.2020 12:36

Zdroj?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Benýšek 21.5.2020 14:11

Autor, jako mnoho jiných, dělá tu chybu či zbytečnost, že operuje s čísly, a asi doufá, že jimi někoho přesvědčí. Ale tak přesvědčí (o svých závěrech) jen ty již přesvědčené, zatímco odmítači (jeho závěrů) budou číst ta samá čísla jinak, anebo použijí jiná čísla. Pravda, kdyby se na žádná čísla neodvolal, tak mu ti samí lidé vyčtou, že si vše cucá z prstu a fakta nikde.

Mně osobně připadají tady na Psu nejzajimavější námitky, které mívají pánové Vintr a Jirka, a paní Svobodová (u ní nomen-omen? :- ). Obvykle nepopírají předkládaná čísla, ale vykládají je jiným způsobem. A to dle mne jak logicky, tak i s respektem ke známým faktům. Nicméně většinou tu na to nikdo nereaguje, a jejich odpůrci se buď vytasí s jinými čísly anebo (v tom horším případě) jen zopakují ta svá již předložená.

Možná škoda (minimálně pro mne), že dotyční rozmělňují své postoje, názory a teze v komentářích, a nedají si tu práci se sepsáním rovnou článku pro Psa, kde by svou oponenturu vůči oficiálnímu ́výkladu dějin ́ nějak systematicky shrnuli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek