Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EVROPA: Komisař vymýšlí oblé náklaďáky
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
T. Nemec 29.4.2013 1:27Luigi Colani... je designér - pábitel. Udělal toho hodně, ale nic se neprosadilo. Například jeho aerodynamická přestavba vozu March F 1 byla k ničemu. Autor článku uvádí velmi rozumné argumenty. Jedno z nejhorších kritérií konstrukce automobilu dnes je ochrana chodců. Proto musí designéři v potu tváře integrovat do štíhlé linie vysoký čumák, viz BMW a podobné oběti norem bruselských fantastů. A teď si představte Colaniho náklaďák nebo podobné pseudoaerodynamické monstrum z hlediska bezpečnosti. |
V. Kolman 29.4.2013 0:48CHYBÍ ÚDAJE O Cx Slova - slova - nic než slova. Uvítal bych ČÍSELNÉ porovnání činitele čelního aerodynamického odporu "klasického" tvaru náklaďáku a jeho "kulaté" varianty, získané měřením v aerodynamickém tunelu. Nebo jinak - rozdílem spotřeby paliva na 100km na přepravenou tunu nákladu. Konstruktéři náklaďáků jistě nejsou hlupáci. Ale hlupáky nebyli ani konstruktéři "krabicoidních" osobních automobilů v době, když v Tatrovce přišli s revolučním aerodynamickým Tatraplánem. Ten měl tak pronikavě nízký Cx, že se ho ostatním automobilkám podařilo dohonit až po několika desetiletích. P.S. - Neodmítejme šmahem podivné myšlenky - mohou být pravdivé. |
T. Nemec 29.4.2013 1:43Re: CHYBÍ ÚDAJE O Cx Pane Kolmane, pokusů o aerodynamické řešení bylo mnoho už před Tatrou. Jenatzyho elektromobil už 1899, pak Alfa Romeo Ricotti, Rumpler Tropfenwagen a další. Tatra postavila typ 77, pak 77A, pak 87 a menší variantu 97, a teprve po váce přišla Tatra 600 zvaná Tatraplán. Aerodynamické vozy zkoušel i Wikov, Škoda i Praga. Tehdejší technologie vedla k tomu, že byly všechny tyto vozy, tedy pokud se nejednalo o závodní speciál jako Zetka nebo Jawa na 1000 mil, příliš těžké a pracné. Ostatně hranatost není vždy na závadu, například hranatá Alfa Romeo Giulia, známá z italských filmů 60. let, měla velmi dobrý Cx. První Tatra měla Cx okolo 0,22 - 0,24, údaje se liší díky způsobu měření, navíc byl měřen pouze model 1:5... Údaj budí pochybnosti, protože tyto hodnoty dosahují dnes pouze koncepční prototypy. Už Toyota Prius nebo Citroen SM mají podstatě víc... |
T. Kočí 29.4.2013 8:14Re: CHYBÍ ÚDAJE O Cx Skoro větší vliv má zakončení vozidla (viz tatra ).Což u kamionů je ještě obtížnější . Asi by se měla snížit rychlost, ta je významnější faktor a kamiony myslím jezdí moc rychle- viz nehody. |
J. Jurax 29.4.2013 1:56Re: CHYBÍ ÚDAJE O Cx V době, kdy rychlost osobního automobilu v praxi málokdy přesáhla 50 km/h - do počátku třicátých let - nebyly krabicoidní automobily až tak na závadu - snižení odporu nevyrovnalo zvýšené náklady na výrobu aerodynamické karosérie. Navíc karoserie najmě osobních aut podléhají módě, která velí tu vajíčkovitě oblo - víceméně v současnosti, tu ostře řezané hrany - Favorit třeba - tu "aerodynamická" křídla amerických křižníků silnic padesátých let ... |
J. Vyhnalík 29.4.2013 2:06Re: CHYBÍ ÚDAJE O Cx Podíval jste se na silnici? Většina nákladních automobilů a tahačů MÁ zaoblené kabiny. Sice ne tak, jako ty nesmysly na obrázku v článku, ale náklaďák není formule a za tou kabinou je buďto skříň, nebo dokonce kontejner. Cx se sice změřit dá, ale zkuste si představit Colaniho příšery za letní bouřky, nebo dokonce za bouřky zimní, kdy padá sníh s deštěm a vzduchem létá špína z louží. Kolik si myslíte, že byste zaplatil za nové zasklení v případě, že Vám "kulaté" sklo rozbije kámen? Navíc samotní výrobci a dopravci mají maximální zájem, aby neutráceli peníze za drahou naftu zbytečně. Co je ovšem zdaleka nejpodstatnější je to, že jakýkoliv závazný předpis v tomto směru omezí budoucí rozvoj. Kdo dneska ví, jaká vylepšení přinese budoucnost? Nové materiály, elektronika atd. Problémem předpisů je to, že mohou reagovat pouze na to, co už je známé a zároveň brání tomu, co známé nebylo v době jejich vzniku. |
M. Řepa 29.4.2013 7:06Re: CHYBÍ ÚDAJE O Cx Problém je, že pan komisař "vymýšlí " za naše peníze a bez rizika neúspěchu. Jestli je tak dobrý konstruktér, tak by měl prodat své konstrukční nápady nějaké automobilce. |
P. Zeman 29.4.2013 8:09Re: CHYBÍ ÚDAJE O Cx Hergot, chlape, četl jste vůbec článek? :-) Zkusím trochu ironicky doplnit, že komisař taky mohl bez dalších nákladů náklaďáky zpomalit, neboť kromě vámi zmiňovaného součinitele odporu média (vzduchu) je samotný odpor závislý mj. také na mocnině rychlosti ;-). |
V. Kolman 29.4.2013 8:48Re: CHYBÍ ÚDAJE O Cx Pánové Salický, Juraxi, Vyhnalíku, Řepo i Zemane. Souhlasím s tím, co jste napsali. Hlavně s tím, že je špatné, když někdo (laik) chce z moci "zdeouřední" nařizovat odborníkům, co smějí a co už nesmějí dělat! Pravdou je i fakt, že už i dnešní náklaďáky nejsou příliš hranaté. Další ztráty (z hlediska aerodynamické čistoty) by šly hledat možná též v zamezení flatrování plátěných plachet při vyšších rychlostech a pod. Colaniho náklaďák ve mě budí smíšené pocity a příliš se mi nelíbí. Dobrou námitkou je - co by ty futuristické tvary udělaly s aerodynamikou, kdyby byly překryty nepravidelnými, odlamujícími se kusy sněhu v zimě. Ty kulaté plochy s různými vstupy a výstupy vzduchu si o zanesení sněhem a námrazou přímo "říkají" a pak by šla veškerá aerodynamika do háje. Pokud na těch tvarech něco je - pak to dříve nebo později někdo zkusí (možná) realisovat a praxe ukáže, zda na Colaniho vizích bylo něco užitečného. Přeji vám všem hezký den. |
E. Tocháček 29.4.2013 9:12Re: CHYBÍ ÚDAJE O Cx Klobouk dolu před způsobem, jak jste bez emocí dokázal zvládnou příval oponenentních názorů. |
J. Vyhnalík 29.4.2013 15:14Re: CHYBÍ ÚDAJE O Cx Díky za reflexi. Nešlo mi ani tak o aerodynamický vliv sněhu, ale o to, co by řidič skrz takovou kabinu viděl. Prostě auto není jenom aerodynamika, ale také ovladatelnost bezpečnost a v neposlední řadě i výrobní a provozní náklady, kam patří jak náklady na naftu, tak na případné opravy a tedy i pojistky. |