Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EVROPA: Drahé energie budou ještě dražší
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
V. Petr 22.1.2022 16:13To, že se zelení dostali v Německu do vlády svědčí o duševních schopnostech a IQ německého voliče. Od doby, co si zvolili Hitlera žádný pokrok... |
|
|
J. Vrabec 23.1.2022 13:42To říká jeden z Čechie, co volil přes 40 let 99,9 komunisty. To může jen omezený národ. |
|
|
V. Petr 23.1.2022 16:52Jen omezený člověk neví, že "volby" za komunistů jsou jen formalita. Když mě bylo 15 let, tak nám soudružka učitelka vykládala o "tajných" volbách u nás. Přihlásila se jedna holka a řekla, že byla u voleb s maminkou a plenta tam stála šoupnutá v rohu a nikdo by se za ni ani nevešel. Ostatní se chytali za hlavu, že si koleduje o malér. Já samozřejmě nemám na mysli pozdější "volby," kdy NSDAP dostávala 100% mandátů ale volby r. 1932, na jejichž základě se Hitler stal kancléřem v původně demokratické zemi. |
|
|
V. Kučer 23.1.2022 18:02Jste asi příliš mladý, nevoliči by v padesátých letech hrozil kriminál, za doby normalizace to již bylo lepší, pouze by ho vyrazili z práce. |
|
|
P. Sura 22.1.2022 16:13Naděje umírá poslední .... |
|
|
P. Diviš 22.1.2022 17:36Byl bych rád, kdybyste měl pravdu. Z historie ale je vidět, že Němci se svých omylů pustí až po totální porážce. |
|
|
J. Jurax 23.1.2022 10:02Jo, a jsou schopni bojovat i za kardinální peachovinu zum bitteren Ende, takže se máme na co těšit ... |
|
|
V. Petr 22.1.2022 13:25Všichni víme, že grýndýl je naprostý nesmysl, který nemá v lidských dějinách obdoby. Žádný režim si NIKDY nedal za cíl ekonomiclý úpadek země, i když Číňané se v 15 století rozhodli pro stagnaci, tedy "bezrůstovou ekonomiku," (kvůli politické stabilitě), což je postupně úplně vyřadilo z řad vyspělých zemí. Přesto jsme si byli schopni zvolit vládu, která je schopna prohlašovat grýndýl za "příležitost..." |
|
|
J. Jurax 22.1.2022 13:56Ano, žádný režim si dosud NIKDY nedal za cíl ekonomický úpadek země. Až macecha naše Evropská unie dozelena zblblá. Aspoň v něčem je EU na celém světě širém první. :-( |
|
|
P. Diviš 22.1.2022 14:33Všichni zrovna ne. Jen ti, které to sere a pak paradoxně ještě ti, kteří z toho žijí. |
|
|
J. Jurax 22.1.2022 12:46Už to na Psu jednou bylo, ale pod tenhle článek se to sluší recyklovat. Pozor, je to dlouhé a jsou tam čísla ... :-) Tak jsem si trošku ryze amatérsky započítal. Jak by dopadlo zavedení čisté solární nebo stejně čisté jaderné energie v ČR. Silně zjednodušeně a s vynecháním některých aspektů. Doufám, že znalejší mne opraví či doplní. Nuže: Podle https://www.solarniexperti.cz/kolik-solarnich-panelu-na-strechu-potrebujete/ vyrobí v podnebných podmínkách České republiky panel o špičkovém výkonu 1 kWp mající plochu 6,1 m2 980 kWh ročně. Ergo na jeden m2 to bude 160,6 kWh ročně. Podle https://www.czso.cz/csu/xb/vyroba-a-spotreba-elektricke-energie-v-roce-2020 bylo v České republice v roce 2020 podle předběžných výsledků vyrobeno celkem 81 427,6 GWh elektrické energie. Největší část energie, a to 43,2 %, byla vyrobena v parních elektrárnách. V jaderných elektrárnách bylo vyrobeno 36,9 % energie, 7,4 % připadlo na paroplynové a 4,7 % na plynové a spalovací elektrárny. Ve fotovoltaických elektrárnách bylo vyrobeno 2,7 % energie, na vodní elektrárny připadlo 2,6 % a na větrné 0,9 % vyrobené elektřiny. Tedy v jaderných a uhelných elektrárnách bylo vyrobeno 80,1 %, tedy 65 223,5 GWh = 65 223 500 000 kWh za rok. V průměru 178,7 GWh denně, cca 5 331 GWh měsíčně Na totéž množství energie bychom tedy potřebovali 406 123 910,3 m2, tedy cca 406,1 km2, což je čtverec o hraně 20,1 km. Podle https://www.nazeleno.cz/kolik-elektriny-vyrobi-fotovoltaicke-panely/ je v průběhu roku vyroba energie z fotopanelů rozložena takto - Leden 42, Únor 61, Březen 98, Duben 122, Květen 148, Červen 138, Červenec 157, Srpen 144, Září 108, Říjen 89, Listopad 39, Prosinec 31, vše v procentech. Ergo pro rezervu pro nejhorší měsíce bychom potřebovali nejmíň třikrát vic, tedy cca 1 200 km2 plochy, nebo mít k dispozici úložiště schopné pojmout a vydat minimálně tříměsíční výrobu energie pro zimu, tedy cca 17 000 GWh. To je ovšem naprosto mimo soudobé technické možnosti. Největší světová baterie, tedy přesněji ak |
|
|
J. Jurax 22.1.2022 12:54Pokračování: Největší světová baterie, tedy přesněji akumulátor, je-li je-li již dokončena, bude mít kapacitu 730 MWh, což je 23 288 krát méně. Cenu tohoto konkrétního úložiště budovaneho v Kalifornii jsem nedohledal. Takže budou nejspíš třeba klasické záložní zdroje na zimu schopné vyrobit cca 4 000 GWh měsíčně. Ještě bych dodal, že i kdybychom měli těch 1200 km2 solárů, tak furt bychom potřebovali úložiště v kapacitě cca týdenní spotřeby pro případ špatného počasí, pro vyrovnání výkyvů spotřeby a hlavně pro pokrytí noci. To je cca 1400 GWh, což je jen 1897 krát víc než největší současné úložiště. A teď cena. Podle https://www.eon.cz/radce/zelena-energie/solarni-energie/kolik-stoji-solarni-panely/ jeden m2 fotovoltaických panelů dáte včetně nákladů na instalaci a podpůrnou elektroniku stojí 4 000 Kč. Tedy na těch 406,1 km2 bychom vynaložili 1 624 400 000 000 Kč, tedy 1,6 bilionu. Při variantě 120 000 km2 pak 5,4 bilionu Kč. Prodejci přitom uvádí, že fotovoltaické panely vydrží přes 20 let. Cena potřebných úložišť se nedá určit, neboť není ještě určena potřebná technologie, resp. mix technologií. Podle https://oenergetice.cz/akumulace-energie/bnef-ceny-bateriovych-jednotek-letos-poprve-klesaji-100-usd-kwh lze u bateriových jednotek lze očekávat, že do roku 2023 bude dosaženo hranice 100 USD/kWh, tedy cca 2 000 Kč za kWh. Tedy minimalistické úložiště 1400 GWh by přišlo na 2 800 000 000 000 Kč, tedy 2,8 bilionu Kč, maximalistické o 17 000 GWh na 34 000 000 000 000 Kč, to je 34 bilionů Kč. Životnost takových úložišť, tedy počet nabíjecích/vybíjecích cyklů se da stěží odhadnout. Obvykle baterie vydrží 1000 - 1500 cyklů, ale již se objevují baterie, které vydrží i 7000 nabití. Kdybychom uvážili jeden cyklus denně, bylo by to cca 20 let. Zatím hypotetickou výrobu vodíku elektrolýzou vody jako energetické konzervy a jeho skladování v potřebných objemech si za stávajícího stavu technologie neumím též moc představit ani nedokážu ani odhadnout náklady. Ostatní způsoby uložen |
|
|
J. Jurax 22.1.2022 12:57Pokračování: Ostatní způsoby uložení energie - přečerpávací elektrárny, setrvačníky, závaží vytahovaná do výšky a zase spouštěná dolů a další nápady jeví se mít kapacitu o mnoho řádů menší než by byla požadovaná; náklady na ně též nedokážu odhadnout. Podle https://chytraenergie.info/index.php/chytra-energie-novinky/atom/104-kolik-stoji-novy-atom podle nabídek v nedávných tendrech v Kanadě, Jihoafrické republice a Spojených arabských emirátech a podle posledních odhadů energetických společností v USA lze usoudit, že cena západních reaktorů, tedy EPR a AP-1000, se pohybuje kolem 5000 euro, tedy cca 125 000 Kč na kW. V tom však nejsou započítány úroky z bankovních úvěrů, které se budou u jednotlivých elektráren lišit podle úrovně ekonomického rizika. Z veřejných zdrojů nelze získat spolehlivé informace o ceně ruského reaktoru MIR 1200. K 31. 12. 2020 dosáhl podle https://www.czso.cz/csu/xb/vyroba-a-spotreba-elektricke-energie-v-roce-2020 instalovaný výkon elektráren v České republice hodnoty 21 329,6 MW. Nejvyšší podíl na instalovaném výkonu měly parní elektrárny, a to 47,2 %, 20,1 % připadalo na jaderné elektrárny, 9,6 % na fotovoltaické elektrárny, 6,4 % na paroplynové, 5,1 % na vodní, 4,5 % na plynové a spalovací a 1,6 % na větrné elektrárny. Tedy na uhelné elektrárny vyjde 10 067,5 MW. Kdybychom je chtěli nahradit jadernými, stálo by to tedy cca 1 258 446 400 000, tedy 1, 26 bilionu Kč. Životnost jaderných elektráren je minimálně 50 let, tedy minimálně dvakrát větší než u současné fotovoltaiky. Náklady na palivo by byly v tomhle tanci bilionů zcela zanedbatelné. Za povšimnutí stojí, že 20,1 % instalovaného výkonu jaderných elektráren dává 36,9 procent roční výroby, 9,6 % instalovaného výkonu fotovoltaiky dává 2,7 % roční výroby elektřiny. Kdybychom chtěli uhlí nahradit soláry, potřebovali bychom na to cca polovinu toho, co spočteno pro náhradu uhlí a jaderek výše a přišlo by to tedy na cca 0,8 a k tomu úložiště v potřebné maximalistické variantě cca 17 bilionů Kč. |
|
|
J. Jurax 22.1.2022 13:00Dokončení: Nebo cca 2,8 bilionu Kč panely a potřebné úložiště v minimalistické variantě cca 1,4 bilionu. S životností 20 let. Tedy pro dobu životnosti jaderné elektrárny násobmež tyto náklady nejmíň dvěma. Nějak mi ta zadarmo energie od sluníčka přijde drahá ... |
|
|
J. Jurax 22.1.2022 14:06Ještě bych k tomu tanci biliónů na zajištění elektrické energie kvůli porovnání dodal, že podle https://cs.m.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_rozpo%C4%8Det_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky se státní rozpočet ČR pohybuje v posledních letech kolem 1,5 biliónu Kč. |
|
|
K. Křivan 22.1.2022 15:41Díky ! Tohle si musí uložiut a v klidu prostudovat. |
|
|
H. Rybnická 22.1.2022 16:03Pane Juraxi má to být náčrt Vaší habilitační práce? |
|
|
V. Petr 22.1.2022 16:10Co do rozsahu ro odpovídá spíše středoškolské maturitní práci, ale úrověň je i tak mnohem vyšší, než co dokáží bruselští eurokraté vůbec pochopit! |
|
P. Molík 22.1.2022 12:38Mnohé resultáty Markéty Šichtařové jsou zajímavé, protože jsou realistické a respektující pravidla logiky. ale Markéta podle mého názoru ještě neumí v některých svých myšlenkových vývodech dobře ukrývat ideologický balast z ekonomických teorií, které jsou myšlenkově oploštělé, zčásti zvětralé a prezentující zájmy určité množiny obyvatelstva planety. Právě často tito ekonomicky úspěšní zástupci oné množiny se realizují na úkor jiných lidí. Prostě Markéta se snaží být objektivní a v mnohém s ní souhlasím, ale nemá v některých aspektech pravdu, ač její přesvědčovací umění má patřičnou úroveň. Buďme rádi, že se vždy budeme názorově rozcházet, že se nebudeme sjednocovat pod praporem bruselské unijní jednoty nebo pod jinými prapory - třeba pod praporem dogmat z gretensko-klimatické věrouky. |
|
|
P. Diviš 22.1.2022 14:35Ekonomické teorie jsou obecné. Buďto fungují, nebo ne. Což se obvykle dost brzy pozná. Ideologický balast skrývají ekonomické ideologie. |
|
J. Chalupnik 22.1.2022 11:43Elektricka auta v Nemecku uz specialni znacku maji. Na konci bezne SPZ maji jeste "E". |
|
|
J. Vala 22.1.2022 11:22energie jsou kazdym rokem drazsi, a to je uz zhruba nejakych 100 let. Pokud se nemylim , tak pred 100 lety stal barel tak okolo 2 USD, v roce 1978 15 USD a prvni ropna krize prisla po "silenem" zdrazeni barelu na 35 USD. Dnes stoji okolo 70 USD a byly doby (v roce 2013), kdy stal barel pres 110 USD. Podle ceny ropy se odviji cena plynu, elektriny, uhli , dreva a dalkoveho tepla. Z toho plyne, ze objevna myslenka, ze ceny energie budou jeste drazsi, nez jsou, je jaksi prazdna, protoze to je jistota, a jistota je i to, ze se proti tomu neda nic delat (green deel to pouze muze castence urychlit) Nicmene je nutne hledat alternativni zdroje, protoze jinak svet prevalcuji mocnosti, ktere budou zdroje vlastnit. Rusko je jeden z prikladu, co by se mohlo stat, byt zavisli na ruskem plynu a rope. |
|
|
V. Petr 22.1.2022 12:21Máte to značně nepřesně. Ropa byla levná, dokud by svět dokázali zásobit Američané. Arabové se o ropné embargo pokoušeli už roku 1967 v souvislosti se šestidenní válkou ale v té době byli Američané klidně schopni pokrýt výpadek a tak to rychle odtroubili. ALE do roku 1973, kdy stála ropa pouhých 2,5 dolarů za barel Američané sami začali být závislí na dovozu, což umožnilo první ropnou krizi a nárůst cen ropy na 8-10 dolarů za barel. Poté se začala těžit ropa z mořského dna v Atlantiku, což se předtím nevyplatilo. No a druhá ropná krize s cenami ropy přes 30 dolarů za barel přišla roku 1978. Tehdy se Francie rozhodla předělat svou energetiku na atom, což se jí díky malému vlivu zelených podařilo a dodnes má levnou jadernou elektřinu. Mimochodem, za vlády soudruha Gottwalda stála u nás elektřina 0,75 Kčs/kWh. Někdy v 60 letech ji Novotný snížil na 0,45 Kčs/kWh a díky tomu, že zelení mohli za soudruhů skončit leda v kriminále zůstala tato cena až do počátku 90 let. Takže, nebýt zelených, elektřina by ZLEVŇOVALA! |
|
|
O. Kožušník 22.1.2022 11:15HI, není třeba dodávat žádný aspekt, zeleným ekoteroristům absolutně nezáleží na realitě, oni mají své náboženství, že je uhlíková stopa nepodložený blábol - no nic, je to smutné, že nejsme schopni se jim postavit čelem, je nás více a musíme se vschopit |
|
|
J. Pankovic 22.1.2022 11:27...národně socialistických dělnických demokratů v Germánii taky původně nebylo moc |
|
|
J. Vala 22.1.2022 12:02zato v CSR uz v roce 1945 vyhrali volby |
|
|
V. Petr 22.1.2022 12:25No ti němečtí národní dělničtí socialisté roku 1932 také. Ale ještě roku 1928, tedy před krizí měli jen 2,6% hlasů. |
|
|
M. Vinkler 22.1.2022 11:13Asi se najde jen málo jedinců, kteří by nesouhlasili s dekarbonizací. Ovšem hurá systém pod taktovkou EK je doslova imbecilní. Schází jakýkoli strategický plán opřený o odbornost, zato ideologie je number one. Od zdi ke zdi. Dekrety EK lze směle srovnat s nacistickými i komunistickými tezemi , kde středobodem všeho je fanatická víra o jediném správném názoru. Gryndýl pak ve svém důsledku paradoxně poškozuje životní prostředí více než doposud. Nechat pouze na burze obchodovat energie v době energetické transformace jako jedinou možnost může skutečně jen idiot. Jeden hmatatelný výsledek však skutečně máme, jmenuje se energetická chudoba a nikdo neví co s ním. |
|
|
J. Vala 22.1.2022 11:30o energeticke chudobe mozna mohou mluvit na vesnici v Ukrajine nebo v nemkde v Cerne Hore, ale ne v CR, Prumerny cesky prijem k k energeticke chudobe nepasuje |
|
|
V. Petr 22.1.2022 12:46Účty za energie v některých případech narostly natolik, že překročily příjmy českých domácností. No a část lidí žila "z ruky do huby" už před zdražením energií a pro ty to byl značný malér... |
