Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EURO: Dvacet let zanikání
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
S. Sidlichovsky 29.1.2019 8:19Jak bylo Euro zachráněno Zkuste p. Smrčko prosazovat ideu trvalých finančních transferů v EU z bohatých zemí/oblastí do zemí/oblastí chudších, tedy to,co např. FED nebo Bank of England provádí zcela standardně. . Jak bylo Euro zachráněno skvěle popisuje tehdejší šéf kanceláře Financial Times v Bruselu Peter Spiegel. Stálo to 2 státní převraty organizované EU, které odstranily demokraticky zvolené politiky a instalovaly pro-EU loutky Lucase Papademose a Maria Montiho. Článek Petera Spiegela je na FT volně k dispozici.
https://www.ft.com/content/f6f4d6b4-ca2e-11e3-ac05-00144feabdc0 |
|
|
V. Braun 29.1.2019 10:10Re: Jak bylo Euro zachráněno Trvalé transfery z bohatších k chudším zemím v EU není třeba prosazovat, existujív EU od počátku. Jak myslíte, že ČR dostává dotace. |
|
|
O. Uživatel 29.1.2019 10:36Uživatel požádal o vymazání |
|
M. Prokop 29.1.2019 10:45Re: Jak bylo Euro zachráněno Přes zemědělskou politiku EU. Masivně. A ještě to Frantíkům nestačí. |
|
|
J. Kanioková 29.1.2019 21:05BLBOST !
|
|
|
Z. Rychlý 29.1.2019 5:54Většina politiků je nezodpovědná z principu. Mají horizont na pár let a po nás potopa. Je to lidské a přirozené. Vy, pane Smrčko, trousíte lidstvu nepřirozené bludy o politicích vizionářích. Těch je asi tolik, co Ježíšů. Dalším bludem je, že rozdílné ekonomiky mohou být pod jednou měnou. Mohou, pokud je jim jasné, že tím pádem bude probíhat masivní přerozdělování. Pokud s tím souhlasí - prosím, ale pokud ne, bude to mít efekt dárce a podřízeného příjemce, což na vzájemných vztazích zanechá negativní stopu. Vděk nebývá zrovna národním sportem, a implikuje závislost. A ta se bude nakonec zajídat každému. |
|
K. Machala 29.1.2019 20:44Re: Většina politiků je Přesně tak to je! Díky. |
|
|
P. Dvořák 29.1.2019 3:57Jižní Amerika se dá v něčem srovnat s EU. Počet obyvatel skoro půl miliardy a počet států patnáct (?). Pravda, rozloha je poněkud jiná, hory a na druhou stranu povodí Amazonky. Také politické cíle jednotlivých států jsou různé, ale v Evropě jsme se ještě před sedmdesáti lety docela úspěšně vybíjeli. Neumím si představit magora, který by chtěl státům jako Chile, Venezuela, Brazílie, Bolívie, Peru, Kolumbie . . . . sjednotit měnu. |
|
|
V. Braun 29.1.2019 7:13Re: Jižní Amerika se dá v něčem srovnat s EU. No asi to chce trochu větší politickou a na základě politické vůle i institucionální vyspělost, jak píše autor. Myslím, že s ním nejste v rozporu, ani on jednotnou měnu v Jižní Americe neprosazuje. |
|
|
P. Dvořák 29.1.2019 14:12Re: Jižní Amerika se dá v něčem srovnat s EU. Na rozdíl od Evropské unie. |
|
|
K. Machala 29.1.2019 0:46Hmm. Ale... jak lze srovnávat státy jako USA, které uvnitř mají různou ekonomickou úroveň a mají jednu měnu a jeden rozpočet ty změny vyrovnávající, se společenstvím polonezávislých států, které stojí na společné měnové noze, ale kulhá na tu rozpočtovou? Nebo snad eurozóna má nějaký společný rozpočet, který vyrovnává nestejný dopad měny na nestejně vyspělé oblasti? Nemá. Rozpočet EU jím není a ani na to není dost velký, aby úspěšně vyrovnával (kromě toho se z něho rozhazuje stylem tomu dala, tomu nic, tomu málo, tomu víc). A když velký společný rozpočet zavede, nebude to náhodou znamenat, že ten rozpočet se musí nějak společně být sestavován a tedy vyžaduje politicky legitimní společnou reprezentaci, demokraticky zvolenou a vnímanou jako legitimní? A pokud se to stane, nebude to krok ke společnému státu? Ergo kladívko: euro znamená nutnost jednoho státu, takže naprosto nechápu ty, co si myslí, že euro může přežít a že to nebude znamenat totální ztrátu suverenity (zejména, ale nejen) malých zemi. A že k tomu společnému pocity jednotné identity, která by opravňovala vznik jednoho státu, nemáme v EU ani nakročeno, to je asi těžké popřít. To, že např. Slováci nebo Řekové euro mají rádi, znamená jen to, že si toto vůbec neuvědomují, přesto že tento palčivý problém existuje a visí nad eurem jako Damoklův meč. A právě proto se euroelity tak zoufale snaží rozředit národy imigrací, protože jim dochází, že jinak se jim ten politický projekt rozvolní. |
|
|
Z. Lapil 29.1.2019 11:52Re: Hmm. Ale... Měna není od toho, aby něco vyrovnávala. Měna je od toho, abych věděl, jak jsem na tom: mám tisícovku nebo milión? Samostatná měna má tu výhodu, že - přes proklamace stability a nezávislosti - je možné s ní manipulovat (rozkazem, jako za bolševika, nebo skrze trh, jako minulých pár let ČNB) a tak předstírat, že milión není úplně přesně 1000x1000. Za socialismu se časem ukázalo, že oficiálně cizí (západní) měnu nekoupíte, leda třikrát dráž u veksláků a za cenu porušení zákona. Za kapitalismu se ukázalo, že existuje taky něco jako inflace (italský film z konce války: kuře za 300 lir????. Český Silvestr z roku 1967: 1500lir? To jsou dva svetry! Já měl někdy v r. 1990 za patnáct stovek zmrzlinu do kornoutu). Koneckonců - chcete-li něco vyrovnávat dotacemi (jak jinak?), tak je celkem jedno, jestli dotyčný kraj/město/fabriku/Babiše dotujete tak či onak potištěnými stát/papírky. |
|
|
K. Machala 29.1.2019 20:42Re: Hmm. Ale... Máte pravdu, ale nikde jsem nepsal, že měna má něco vyrovnávat. Měna dnešního typu vyžaduje, aby nestejný dopad vyrovnávala rozpočtová politika (jako třeba u dolaru v USA) a/nebo aby byla ekonomika natolik liberalizovaná (ceny, mzdy, deregulace), že si to najde svoje cenové hladiny rychle samo bez krizí. Druhé je v Evropě dneška utopie. A tak musí být to první a to vyžaduje jeden velký rozpočet (ne tak velký, jako je rozpočet EU, výrazně větší, EU má na poměru potenciálního státu pidirozpočet) a ten zase společnou politickou reprezentaci a ta společný stát. Když má být demokratický, nevidím možnost, jak by to šlo v mnohonárodním společenství, kde se nedá přes hranice diskutovat ani o jaderných elektrárnách, natožpak o migraci. Prostě ta média v Rakousku nebo Německu, natožpak ve Francii váš názor neuveřejní, jste pro ně cizí, nebudou se vás ptát, budou se ptát domácích, jsou tak nastavená. Takže neexistence společného jazyka, společné diskuse a politického národa znamená nemožnost demokratického společného státu, nemožnost velkého společného rozpočtu a tedy eura. Skřípe to a bude skřípat, dokud se to nerozpadne nebo nespojí (proto ta imigrace tlačená i nám). Hlavně jde ale o toto: měna dnešního typu nemůže existovat dlouhodobě bez společného rozpočtu. Dotace Babišům to nevyřeší. Jsou to hlavně ty velké položky - rozdílné důchody, sociální politiky atd. |
|
|
Z. Lapil 30.1.2019 9:24Re: Hmm. Ale... Jenže já měl dojem, že píšete: společná měna vyžaduje "bohatostní" podobnost. Což odmítám už proto, že Bill Gates a poslední americký žebrák mají společnou měnu a nějak nemyslím, že by to mohlo fungovat jen tehdy, kdyby Gates tomu žebrákovi přispíval. Naopak - společná měna jim oběma přesně poví, jak na tom vzájemně jsou. S tímhle vaším příspěvkem souhlas: společná měna vyžaduje společnou komunikaci. Jestli nutně společný "národní" jazyk, o tom bych pochyboval, ale to je technický detail. Máte naprostou pravdu, že cizozemci jsou podezřelí všude, zvlášť když jde o prachy :-). |
|
|
Z. Koutecký 29.1.2019 12:32Re: Hmm. Ale... Pane Machalo,vystihl jste to přesně. Konečným cílem celého vývojového procesu EU je vznik jednoho evropského státu. S tím se přece řada vrcholných politiků EU nijak netají. Metoda k dosažení tohoto cíle je salámová, jinak to ani nelze. Postupně jsou přenášeny kompetence jednotlivých států do centra, jak se o tom píše např. v Bílé knize Evropské Komise již v roce 2016 nebo jak o předání suverenity hovořila nedávno v Berlíně paní Merkelová. Jednotná měna je samozřejmě jedním ze základních předpokladů, aby takový stát fungoval. V souvislosti s rozpory kolem rozpočtu Itálie se rovněž začalo uvažovat o jednotném rozpočtu, prozatím pro státy eurozóny, i když zatím s určitými omezeními. Faktem rovněž je, že řada členských států EU není zřejmě výhledem na ztrátu suverenity nijak nadšena a celý proces vázne.Největšími propagátory jednoho evropského státu jsou samozřejmě Německo a Francie, které se zřejmě rozhodly celý proces urychlit (být vysokorychlostní) a zajistit si vedoucí postavení i mezi těmi státy, kteří se k nim přidají. |
|
|
K. Machala 29.1.2019 20:30Re: Hmm. Ale... Přesně. Zdá si přitom, že to nechápou nejen ti občané těch zemí, že euro bez toho jednoho státu nemůže dlouhodobě přežít, ale ani ti, co tam u nás chtějí vlézt (do eura, aniž by si uvědomovali, že v Praze se pak nebude už rozhodovat o ničem, ani o té migrační politice, bude to regionální město jako za dob Rakouska-Uherska). Osobně to nechci, jeden stát s mnoha národy a jazyky nebude dobře fungovat a určitě ne demokraticky (demokracie potřebuje společnou diskusi v celém státě a ta je bez jednotícího jazyka obtížná). Už ani tak společné téma jako jsou jaderné elektrárny nebylo možno vydiskutovat ani mezi Českem a Rakouskem (argumenty druhé strany prostě nepronikaly jazykovou bariérou), natožpak celoevropsky. S Německem nejde diskutovat o imigraci z neevropských zemí, protože tam prostě do médií Neněmec pronikne jenom obtížně, mají hranice v hlavách, i když pořád používají termín "evropské" "společné", myslí tím "podle not Německa". Takže spojení do jednoho státu by šlo jenom nedemokraticky a to já nechci. |
