Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ENERGETIKA: Uhlíková liga
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
jasan 25.2.2008 13:44Re: Re: Re: Re: Re: Re: lidská blbost je pak SE ovsem budou muset vymlatiti melouniste v cele s greenpiss, kteri maji s GMO psotnik. |
|
|
tmoravec 25.2.2008 14:01Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: lidská blbost je tydle skupiny zijou z toho, ze laikum nazenou strach - a je mnohem snazsi nekomu nahnat strach z toho, ze mu po snezeni rajcete narostou treba ploutve, nez ze se mu totez stane behem cesty na dovolenou v chorvatsku, pokud nekde po ceste nacepuje spatny GM benzin. I kdyz tam by se ty ploutve mozna i hodily:) |
|
|
Talián 25.2.2008 18:49Re: Re: Re: Re: lidská blbost je Pokud budete mít dostatek levné tepelné energie, tak lze z vodní páry a oxydu uhličitého vyrobit opět methan ( viz Chemie pro střední školy ). Obecně není problém jak to vyrobit ( viz produkce benzinu v Německu za války ), ale za kolik. Také na tom se pracuje a ve vysokotepelných reaktorech bude možno získat molekulární vodík levněji než elektrolýzou. Potom si můžete vyrobit prakticky jakoukoliv uhlovodíkovou sloučeninu. |
|
|
Harry 25.2.2008 14:43Re: lidská blbost je "pouze s využitím lidské práce a animální trakce" souhlas, pro ty koniky potrebujete predevsim nejakou plochu na seno a pastvu. seno kosit kosou, nehnojit atd asi nejde... cili bez fosilni energie to asi neporidite take. No a konik jako prezvykavec produkuje dosti metanu, kazdy kdo sedel nekdy na kozliku potvrdi. metan je asi 20x ucinnejsi sklenikovy plun nezli CO2, cili mozna ten kun "proprdi" ty vyhody zcela a spise k oteplovani prispiva. |
|
|
Ladislav N. :-))) 25.2.2008 20:43Re: Re: lidská blbost je |
|
|
Tajemny Em. 25.2.2008 11:05Jsou za to placeni "Nepochopitelné pro mne však je, pokud někdo na jedné straně zdůrazňuje nebezpečnost emisí CO2, avšak zároveň mocí mermo bojuje proti výstavbě jaderných elektráren. To mi tedy opravdu hlava nebere." Mne to naopak hlava bere - ti lide jsou za to proste placeni. Viz Hnuti Duha a Jihoceske matky a jejich milionove prijmy od rakouske vlady za boj proti Temelinu. Proste jsou za tim prachy, co jineho? |
|
|
Šnek 25.2.2008 13:03Re: Jsou za to placeni Pokud uvážíme, že Rakušané jsou stejně chytří jako my a to, až na jejich ekologické zblbnutí, jsou, pak se nabízí otázka, jak je jejich odpor k jaderné energii vůbec možný. Možná, že to bude jakýsi fenomén, srovnatelný s šířením se křesťanství v prvních stoletích prvního tisíciletí. Druhá možnost je, že když socialisté dospěli ke zhroucení hlavní bašty svého náboženství, Sovětského svazu, začali hledat a našli náboženství nové. Jako přívrženci jaderné energie to odnesem, schyluje s k novým křižáckým výpravám. |
|
|
Jenda 25.2.2008 15:53Re: Re: Jsou za to placeni Krizacke vypravy nehrozi. Oni vi, ze ten Temelin potrebujou, jenom jim vyhovuje na nej pres hranice plivat ale jinak se desi toho, ze by snad mohl byt vypnuty. Nemeli by odkud nakupovat. Ted zrovna k nim tece 959MW. Ostatne .. k slovakum 1000MW, a k nemcum celkem 1400MW. http://www.ceps.cz/detail.asp?cepsmenu=3&IDP=418&PDM2=426&PDM3=0&PDM4=0 |
|
|
qwert 25.2.2008 10:33Hlavní problém zemědělců a produkce biomasy není v tom, že by to nešlo, či bilance nevycházela v kladných číslech, ale že stávající rostliná produkce je plně závislá na ropě a tudíž jakákoli spekulace na ropných trzích se promítne do cen zemědělské produkce. Dle mého názoru by tedy debatě o produkci biomasy pro energetické účely měla předcházet debata a snaha učinit agrární sektor částěčně či úplně nezávislý na importu ropných produktů. Co se týče návratnosti energie vložené do výroby solárních článků - není to jeden či dva roky, ale spíše 3-5 let. Rovněž si troufám tvrdit, že v dohledné době to bez jaderné energie nepůjde. Problém ovšem není zda jádro ano či ne. To je umělý mediální obraz. Skutečný problém (je to vlastně problém, pokud ano pak čí?) je v tom, že technologický vývoj bude dávat čím dál větší možnosti jiným subjektům, aby si ukously svůj díl z energetického koláče. Pak je otázkou, zda v poněkud změněných podmínkách mohou uspět tak vysoké investice jakými jsou investice do jaderných zařízení. Jistě, zatím je to předčasná úvaha, ale neměla by být opomenuta. |
|
|
qwert 25.2.2008 10:58Re: Hlavní problém zemědělců a produkce biomasy spíše na importu ropa a ropných produktech |
|
|
BM 25.2.2008 11:15Re: Re: Hlavní problém zemědělců a produkce biomasy "Co se týče návratnosti energie vložené do výroby solárních článků - není to jeden či dva roky, ale spíše 3-5 let." Vedie Vas k tomuto tvrdeniu vypocet, alebo intuicia ? |
|
|
qwert 25.2.2008 17:48Re: Re: Re: Hlavní problém zemědělců a produkce biomasy ano, jistě to dokážete vygooglit (klíčová slova : photovoltaic solar payback study). O návratnosti vložené energie za 1-2 roky silně pochybuji. Vstupující energie (ve všech fázích výroby) je určována podle sumy za energie vztažené na 1 ks nebo 1m2 fotovolt.panelu. Tedy, zjistí se kolik se v úhrnu zaplatilo za energie, přepočte se to do 1 panelu a porovná se to s tím kolik je schopen panel produkovat. Rozhodně se neporovnávají vstupní náklady na energii výrobu panelu s povinně vykoupenou energií z panelu - tam by možná ten 1-2 roky vyšly, ale to je dáno tím že běžná cena energie je cca 3-4x nižší než výkupní energie cena z fotovoltaiky. Takže si ty 1-2 roky klidně vynásobte 3 a dostanete reálná čísla, klterá se blíží provedeným studiím. |
|
|
Postrach 25.2.2008 11:31Re: Hlavní problém zemědělců a produkce biomasy Není to jeden či dva roky, ale spíše přes 10 let. Investice do jaderných zařízení jsou ještě pořád levnější, než do ostatních zdrojů (přepočteno na vyrobenou kWh). U Temelína byla vstupní investice 50 000/kWh výkonu při provozních nákladech kolem 20 hal/kwh. Po započtení všech nákladů (stavba, provoz i bourani do ceny) stojí proud z JE cca 1kč/kWh. Fotovoltaika stojí 10-15x tolik, větrníky 3x tolik. Navíc pracují jen za slunce či větru, kterým, jak víme, moc neporučíme kdy vyrábět. |
|
|
Postrach 25.2.2008 11:32Re: Re: Hlavní problém zemědělců a produkce biomasy oprava - kW výkonu. (ta hodina do výkonu nepatří) |
|
|
tmoravec 25.2.2008 13:00Re: Re: Hlavní problém zemědělců a produkce biomasy nechci aby to vypadalo, ze tu nejak zapalene obhajuju fotovoltaiku. Poradna jaderna elektrarna bude zapotrebi jeste hodne dlouho. nicmene doba se meni a chce to znat soucasna fakta. Energeticka navratnost dnesnich (repektive v roce 2006 vyrobenych) PV clanku je v jizni evrope 1 az 2 roky podle typu clanku, u nas to bude zhruba dvojnasobek (viz http://www.ecn.nl/docs/library/report/2006/rx06016.pdf). To, ze se u nas v zemi tunelu ceny PV clanku pohybuji okolo 200 kKc/1 kWp jeste neznamena, ze to nelze poridit i lacineji. Uz dnes se vyplaci vyroba panelu za cca 1/10 teto ceny. Ale znovu opakuju - jsem zastancem jadra, ale neni mi jasny co budu lejt do nadrze az bude ropa luxusem. |
|
|
MPL 25.2.2008 13:14Re: Re: Re: Hlavní problém zemědělců a produkce biomasy Mám dotaz a nemyslím to výsměšně. Kdo a kde vyrábí FV panely za cca 1/10 ceny v ČR. Velmi mě to zajímá. |
|
|
tmoravec 25.2.2008 13:52Re: Re: Re: Re: Hlavní problém zemědělců a produkce biomasy first solar, yingli green energy, sunpower atd, soucasna cena produkovanych PV panelu zhruba 1200 USD /kWp. |
|
|
Postrach 25.2.2008 14:29green energy taqkže tu cenu spočítejme: 1200 * 15=18000 Kc/kW za poledne jasného slunečního dne při natočení panelu přímo na Slunce. Něco stojí montáž, měniče a tak podobně, dejme tomu dohromady 20 000 (a to počítám tu montáž lacino). Využitelné je to v Česku tak z 10-20%. (noc, sníh, mraky, jiné úhly dopadu než kolmo). Jsme na 100 -200 tis za průměrně vyráběný kW. Pokud se to má za 10let vrátit, vychází cena proudu řádově na 11-22 kč/kWh, nebo 6-12 Kč rozpočtených na 20 let bez úroků. Zanedbal jsem navíc údržbu a pokles účinnosti článků s časem. |
|
|
tmoravec 25.2.2008 18:59Re: trojclenka Svet je fakt zvlastni, jeste tu nakonec budu vyhlasen za obhajce fotovoltaiky, kterou v podstate nemusim. 1 kWp panel vyrobi pri 10% vytizeni za rok 880 kWh a pokud by mne stal onech rekneme 20 az 25 tisic pak pri tech 6 korunach mi vychazi ekonomicka navratnost za 4 az 5 let. Jeste pro ujasneni - ja tu neobhajuju dotace na budovani fotovoltaickych elektraren za dnesni premrstene ceny. To je proste nesmysl. Jenom upozornuju na to, ze vykony tech panelu pujdou nahoru a ceny dolu, zatimco v pokles cen ropy muze doufat tak snilek nebo blazen. Takze si dokazu predstavit, ze za par let budou PV panely v urcitych pripadech a v urcitych lokalitach nejvodnejsim resenim. Tezko asi budete pri taveni zeleza spolehat na PV elektrarnu, ale napriklad pro pohon klimatizace by to mohlo stacit. Nestesti je samozrejme takovy zdroj prifazovat to site. |
|
|
MPL 25.2.2008 16:18Re: Re: Re: Re: Re: Hlavní problém zemědělců a produkce biomasy Děkuji za informaci p. Moravec |
|
|
vita 25.2.2008 13:17Re: Re: Re: Hlavní problém zemědělců a produkce biomasy Až bude ropa luxusem, tak auta na ropné produkty budou luxusem taky. A ti, kdo na to nebudou mít, budou jezdit vlakem, tramvají, dálkovými trolejbusy. Ještě rádi, že nemusí pěšky. BTW - nedávno mi tu bylo láno za nápad s nákladními tramvajemi. V Drážďanech jimi řeší VW zavážku montovny v centru města. Ve Vídni mě předběhli dokonce i s realizací zavážení obchodů v centru pomocí unifikovaných a tramvaji přizpůsobených kontejnerů. A v těch Drážďanech to jsou upravené české, tatrovácké šaliny! |
|
|
Raff 25.2.2008 14:44Re: Re: Re: Re: Až bude ropa luxusem A přes moře se nebude létat (to by byl luxus), ale plavit se trolejshipy (to jsem vymyslel pro elektroloď napájenou z nadmořské troleje). |
|
|
vita 25.2.2008 16:40Re: Re: Re: Re: Re: Až bude ropa luxusem Do lodi se už může vyplatit nainstalovat nádrž třeba na ten vodík. Ale pokud bude doprava drahá - tak halt budou cestovat jenom ti, kteří na to budou mít. A nebo spodina nahnaná na lodi často násilím a násilím udržovaná k výkonu potřebných prací. Staletí to tak fungovalo, tak to tak fungovat bude zase. S občasnými výjimkami nějaké té Bounty nebo kpt. Kidda. |
|
|
Petr 25.2.2008 9:31Zelená je tráva Pane Nejedlý, zkuste si hlavu obarvit na zeleno a stavit se na štopečku s Kateřinou....A všechno bude jasné....S Martinem ne! To je hochštapler...... |
|
|
Jenda 25.2.2008 15:32Re: Zelená je tráva Ke Katusce je lepsi se nepriblizovat. Clovek nevi kdy se zas bude potrebovat zviditelnit a to je z cloveka nasilnik jen to fikne. Hlavne pozor pokud se pobliz vyskytuje nekdo s kamerou, to je pak tutovka. |
|
|
Stredocech 25.2.2008 8:59Biopaliv bude vždycky MÁLO, přestaly stačit už v 18-19 století To, že ze dreva vyrobíme kapalné palivo na tomto faktu nemůže nic změnit. Jaderná energie je, ve spojení s rychlými reaktory a reprocessingem schopna pokrýt požadavky na TISÍCE let. Představa, že bychom mohli rádově zvýšit výnosy je úplně směšná, podívejme se na hektarové výnosy v zemědělství. Oproti období před WW2 stouply výnosy obilí 3x ALE za to cenu, že se řádově zvýšila ENERGETICKÁ NÁROČNOST ZEMĚDĚLSTVÍ, zejména spotřeba hnojiv, při jejichž výrobě se spotřebovávají fosilní paliva. |
|
|
tmoravec 25.2.2008 9:27Re: Biopaliv bude vždycky MÁLO, přestaly stačit už v 18-19 století O tom, ze bez pouziti jaderne eergie to nepujde neni myslim sporu. Nicmene stale jeste jsem optimista ohledne moznosti radove zvysit vyteznost biopaliv v relativne kratkem case, pokud se o to bude nekdo skutecne snazit a pokud se do toho nevlozi nejaci zeleni troubove. 1. V dnesni dobe se pro produkci biopaliva pouziva jen cast vyprodukovane biomasy (typicky pouze semeno) 2. Pouze mala cast energie ukryta v tomto semeni se prevede do paliva (at jiz jde o olej nebo dokonce o vyrobu lihu, kdy vetsinu energie spotrebuji kvasinky ke svemu zivotu a my pouzivame jen posledni zbytecek odpadu). 3. energeticka narocnost je z nejvetsi casti dana nutnosti prihnojovat dusikatymi hnojivy, dokazu si predstavit plodiny nove generace, ktere budou schopny fixovat vzdusny dusik. i ostatni energeticke vstupy lze omezit nebo odstranit pomoci zlepsene biologie pestovanych plodin 4. Pouzivani beznych plodin na kvalitni zemedelske pude na vyrobu biopaliv je jen takovy rychly fix na vzniklou politickou situaci, vyhodnejsi zrejme bude produkce pomoci napriklad rychlerostoucich ras rostoucich ve slane vode. tam by zrejme odpadl i problem s prostorem. |
|
|
Ladislav N. 25.2.2008 9:35Re: kolik co stojí... Hlavní energetická náročnost těchto plodin spočívá ve skutečnosti, že je nutno spotřebovat na jejich plošně rozptýlenou produkci a manipulaci i dopravu sem a tam a další zpracování velké množství ropných paliv. Pokud taková spotřeba přesáhne produkci nebo je produkt dražší, než ropná paliva, je celá výroba"alternativních paliv" ekonomickým - a tudíž i ekologickým - nesmyslem. |
|
|
tmoravec 25.2.2008 9:48Re: Re: kolik co stojí... naprosty souhlas. ovsem ani se soucasnou predpotopni technologii se na sklizen a zpracovani nespotrebuje vice energie nez se sklidi. |
|
|
Ladislav N. 25.2.2008 9:54Re: Re: Re: kolik co stojí... Tím si nejsem zcela jist. |
