27.4.2024 | Svátek má Jaroslav


Diskuse k článku

ENERGETIKA: Sklad na elektřinu? Zn.: Nobelova cena

Od spuštění první průmyslové přečerpávací vodní elektrárny v dvacátých letech minulého století nevymysleli vědci, technici ani energetici pro skladování elektřiny ve velkém nic lepšího.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Novák 31.12.2012 10:35

ŘK předvídal něco úplně jiného.

Zhroucení ekosystému, vyčerpání surovin, pád zemědělství, novou dobu ledovou, hladomory v Evropě atd. atd.

To už mělo nastat před nějakými deseti až dvaceti lety. Nesoulad mezi předpovědí a realitou byl už koncem 80.let minulého století natolik markantní, že jistý B.Moldan (znáte, předpokládám) se cítil nucen "vysvětlit" v časopise T, že západní země se od ŘK poučily a chovají se tak, aby k předpovězenému nedošlo. Jako protisocialistická propaganda to ušlo.

B. Rybák 2.1.2013 10:07

Re: Nejdříve trochu optimismu:

Do vleklé stagnace, ba přímo krize se dostala jenom ta část světa, která se nechala oblbnout rudozelenými proroky.

Z. Vostrejš 31.12.2012 4:25

Jak je to jednoduché !

Budeme roztáčet obrovské setrvačníky, které vlastně budou rotory dynam. Tato pak následně použijem k výrobě elektřiny. Když to EU zadotuje, tak to nemůže neuspět.

P. Rada 31.12.2012 8:43

Re: Jak je to jednoduché !

EU skutečně dotuje kde co a to i v dobré naději, že to povede ke vzdělanosti národů. Na našem ministerstvu školství ale pro nedostatek adekvátních vzdělávacích programů propadnou stovky miliard.

Takže tuneláři co u nás tradičně mají kvalitní vzdělávací programy a zázemí nikoli v EU ale v danových rájích,  zas budou mít ze "setrvačnosti těch obrovských korupcí prorostlých setrvačníků" navrch.

B. Rybák 2.1.2013 10:58

Re: Jak je to jednoduché !

V dobré naději na EU-eko-"vzdělanost"? Bez tolik propagované předběžné opatrnosti? Tento vtip se Vám docela povedl.

P. Čížek 31.12.2012 1:34

Bude třeba změnit myšlení

Jednou z cest mohou být například  lokální virtuální elektrárny - podzemní zásobníky přebytečného tepla a chladu tvořené horninou, uzavřenou mezi hlubokými vrtanými tepelnými výměníky.  V zimních a letních odběrových špičkách dokáží takové zásobníky vytvořit bez nároků na přenosovou soustavu v místech největší spotřeby elektřiny stejnou situaci, jako kdyby tam dodatečné množství elektřiny samy vyráběly. Proto jsou jedním z mála obnovitelných energetických zdrojů, jaké lze při dnešním stavu techniky ekonomicky realizovat. Možná, že právě z tohoto důvodu dotuje Ministerstvo energetiky USA pouze výzkum a vývoj výměníkových vrtů a ne jejich plošné pořizování na rozdíl od nás, kde se tepelná čerpadla propagují jako kamna nepotřebující uhlí.

P. Rada 31.12.2012 1:15

Nízkoztrátová akumulace energie.

http://www.energyweb.cz/web/index.php?display_page=2&subitem=2&slovnik_page=supravod_ind_ak.html

P. Rada 31.12.2012 2:00

Re: Supravodivost

Budou akumulátory až 1MWh!?

http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=34841

K. Kužel 31.12.2012 7:37

Re: Supravodivost

To vypadá moc hezky. Jen se bojím, že veškeré zásoby helia se dříve vypatlají na pouťové balónky a podobné ptákoviny, takže na kryogenní stanice nezbude.

P. Rada 31.12.2012 8:18

Re: Supravodivost a technologická past.

Obavy máte opodstatnělé a to nejen u hélia. Týká se to celé řady dalších vzácných prvků s jejihž pomocí lze supravodivost realizovat i při daleko vyšších teplotách.

Podobné problémy ale začínají postihovat všechny sofistikovanější technologie a tak se zdá, že Nobelovku sice získat lze - ale skutek stejně utek. Uteklo nám toho totiž mezi prsty, na skládky a všude tam odkud nic nikdy nezrecyklujem už hodně. Důsledku se říká technologická past z nedostatku zdrojů a neschopnosti vymýšlet stále dokola ještě efektivnější technologie, jež by rostoucí spotřebu byly schopny kompenzovat.

V. Vovák 31.12.2012 9:00

Re: Supravodivost a technologická past.

jj, plné skládky hélia - to mě děsí už roky a budím se hrůzou ze spaní. Teď o tom, jak to dopadne, dokonce běžel film. Takový divný modrý paňácové tam lítali mezi vznášejícíma se héliovejma skládkama...

P. Rada 31.12.2012 9:18

Re: Supravodivost a technologická past.

Jestli jste obdivovatel Myšáka Mickeye pak Vás asi  to asi právem děsí:

http://zpravy.e15.cz/burzy-a-trhy/komodity/cena-helia-prudce-roste-zmizi-i-nafukovaci-mysak-mickey-937022

V. Vovák 31.12.2012 10:13

Re: Supravodivost a technologická past.

kdepak! Jsem majitelem heliem plněného balónku a mám radost z toho, jak se moje investice hezky vyplácí!

O. Istvanfy 31.12.2012 10:44

Re: Supravodivost

Ak odhadneme potrebu skladovacej kapacity na niekoľko GWh, bolo by treba takých zariadení tisíce až milióny. To sú ale riešiteľné problémy. Je tu ale iné nebezpečenstvo. Určite sa pamätáte na haváriu supravodivého magnetu na LHC. V prípade havárie zariadenia s kapacitou 1GWH by sa uvolnila energia zrovnateľná s malým jadrovým výbuchom. To by sa dalo riešiť sústavou relatívne malých, od seba dostatočne vzdialených zariadení. Ale neviem si dosť dobre predstaviť zastavanú plochu.

J. Vyhnalík 31.12.2012 17:21

Re: Supravodivost

Podstatné je, jak velké zabezpečení od systému budeme vyžadovat. Je to stejný problém jako výstavba přehrady pro zajištění pitné vody pro městskou aglomeraci. V úvahu se vezmou dlouholeté statistiky průtoků a přehrada se staví tak, aby byla schopna dodávat dost vody i v případě stoletého sucha.

Z tohoto pohledu by výstavba supravodivých akumulačních stanic byla nepředstavitelně drahá, pokud bychom produkovali veškerou elektřinu pomocí OZE. Pokud by ovšem podíl OZE zůstal rozumně nízký, tak by hlavní zátěž mohly nést klasické elektrárny.

Samozřejmě je potřeba tyto náklady započítat při kalkulaci výhodnosti jednotlivých zdrojů. EROEI tak pro OZE vyjde docela nízká, pokud je jejich podíl v soustavě malý (do 1 %) a odpovídá hodnotám, které jejich zastánci uvádějí. Pokud ovšem podíl OZE roste a je nezbytné jimi produkovanou elektřinu buďto ukládat pomocí přečerpávacích elektráren, nebo třeba pomocí zmíněných supravodičů. Pak je třeba ovšem do EROEI pro OZE započítat náklady na výstavbu a provoz těchto vyrovnávacích technologií.

Podíl OZE na výrobě elektřiny by tedy neměl být určován arbitrárně na základě ideologických východisek, ale objektivně na základě výpočtu EROEI se započítáním skladovacích zařízení. Pro to je třeba vyřadit OZE ze zákonem privilegovaného režimu a jejich provozovatele je třeba zavázat ke smluvnímu plnění dodavatelských harmonogramů. Pak bude záruka toho, že budeme využívat opravdu ty nejefektivnější zdroje a nebudeme zbytečně plýtvat.

B. Uhlich 31.12.2012 0:34

Včera se tady řešilo něco podobného..z čeho vychází jediná otázka...

...je POKROK PEMANENTNÍ ?, nebo není???  Zatím všichni žijeme v zajetí neustálých informací o obrovském množství vynálezů, technologických zlepšení  atd. .... stále počítáme s tím, že přeci vždycky se nakonec něco objevilo...ALE co když se prostě a jasně.. nic neobjeví???  Máme plán B.????  Já tady nechci při silvestru rozsévat pesimizmus, ale tak si někdy říkám , zda takové to přihlouplé očekávání permanentního řešení všech problémů není tak trochu podobné situaci v ekonomice, kdy se stále mělo za to, že růst je možný do nekonečna...

Abych byl konkrétní..já jsem se kdysi začal zabývat problematikou palivových článků, které se jevily jako opravdu velmi perspektivní zdroj.. palivové články prošly za spoustu let velkým vývojem a vkládaly se do nich nemalé naděje, vyvíjely se po celém světě a na jejich vývoji měla eminentní zájem hlavně armáda..zkoušely se všechny možné cesty.. kyselé, zásadité, ..za tepla za studena, zkušely se palivové články na bázi biologické a palivové články pracujícíí s radioktivními materiály..prakticky se ten vývoj podobal až alchymistickým pokusům - když se zkoušelo kombinovat všechno se vším .. některé články chodily dobře..jiné se ukázaly jako slepá cesta. Nakonec se ukázalo, že žádný superpalivový článek prostě neexistuje a hotovo..pár typů palivových článků se používalo při dobývání vesmíru (projekt Apollo) a některé palivové články se vyvíjely pro vzdálená pracoviště, ponorky atd....ale nikdy se nepovedlo, aby byl vyvinut palivový článek, který nakonec dokázal vyřešit některé energetické problémy lidstva... třeba se to ještě někomu povede, ale já tomu osobně moc nevěřím i když se přiznám, že by mně to udělalo velkou radost, ale zatím si myslím, že by bylo asi víc na místě pracovat s tím, že prostě žádný převratný palivový článek není a .. bohužel..asi nebude. A s těmi akumulátory to vidím velmi podobně...  :-(((

F. Ryzý 31.12.2012 9:01

Re: Včera se tady řešilo něco podobného..z čeho vychází jediná otázka...

Tím chcete říct, že všechno už bylo vynalezeno ... ? Ekonomiku do toho nepleťte, tu vymysleli lidé a funguje tak, jak se lidé rozhodnou, že bude fungovat. Pokrok může ustat jedině tak, že ho budou regulovat sami lidé (viz např. genetika)

V. Novák 31.12.2012 10:42

Lze odvodit, že věnuje-li se věda

nějakému problému intenzivně desítky let, za značného nalévání prostředků, pak těžko čekat nějaké významné zlepšení skokem - naskákáno už bylo. Skoky a průlomy se dají čekat jinde.

Akumulace elektřiny (samozřejmě masivní a efektivní) je svatý grál elektroenergetiky od té doby, co vítězství střídavého proudu nad stejnosměrným umožnilo budování rozsáhlých sítí. Takže, bráchovi, přes sto let. A nejlepší a nejefektivnější jsou dosud přečerpávací elektrárny s účinností (fantastickou ve srovnání s jinými metodami) i 70%...