J. Ganaur 23.12.2020 13:08

Nejlacinější je to přes rostliny, energii dodá Slunce.Ale to je stará známá věc.Úplně se to ale neosvědčilo, vykácené pralesy, řepka, kukuřice.....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Brei 23.12.2020 13:08

O těch Vašich čistých a obnovitelných zdrojích byl nedávno dokument na Arte (jen pro připomínku, jde o německo-francouzský veřejnoprávní televizní kanál, s většinou levicovým, zeleným, promenšinovým a proimigračním úhlem pohledu). Jim ta čistota a obnovitelnost, když vzali v úvahu dostupnost surovin, jejich dostatečnost, dopravu a reciklaci, vůbec čistá a obnovitelná nevyšla. Oceňuji, že si německo-francouzský veřejnoprávní televizní kanál dovolil tuto herezi v rámci nastupujícího zeleného náboženství nejen v těchto dvou zemích. Doporučuji shlédnout, pane Šejno. Lze spustit v němčině, francouzštině nebo francouzštině s polskými titulky na: https://www.arte.tv/de/videos/084757-000-A/umweltsuender-e-auto/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 23.12.2020 12:38

Ochrana klimatu je zelená mantra. Nic víc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 23.12.2020 12:35

Pracuji v nadnárodní firmě, která má část serverů v Kalifornii. Letos nás několikrát zaskočily black-outy, kdy ty servery byly bez předchozího upozornění nedostupné. Ona Kalifornie je hodně "zelená", jenže to dorovnává pomocí vodních elektráren - a vody je poslední dobou málo.

Po několika takových překvapeních firma koupila pár elektrocentrál a při výpadku nejdřív naběhne bezvýpadkové napájení a po pár minutách se rozběhne dieselagregát.

Velmi ekologické...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 23.12.2020 12:26

Aby něco mohlo posloužit jako palivo, musí to být schopno exotermické reakce, tedy musí to míst chemickou energii ve vazbách, kterou při rozbití vazeb uvolní.

CO2 je na dolním konci takových látek - tedy abyste z něj vyrobil cokoli s větší chemickou energií, musíte ji dodat - a to více, než potom získáte. To je prostá chemie a termodynamika dostupná snad už gymnazistům.

Může to být laciné, zejména pokud to někdo jiný zaplatí formou dotací, ale fyziku a chemii neoblbnete.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 23.12.2020 11:40

Jo, naprostý souhlas.

Leda že jsem psal o autobatreii, 65Ah by vás moc daleko nedovezlo. A nechat blafat auto před barákem a živit televizi z něj, to je hodně pitomý způsob ochrany klimatu .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 23.12.2020 11:35

Kdo se ptá, vypadá hloupej, kdo se neptá, hloupej zůstane, takže prosím - co mám blbě? Výkon je součinem napětí a proudu, takže proud je výkon děleno napětí. Notabene když tady náhodou 200/220 je přibližně rovno 1, stejně jako 220/200.

A je-li kapacita v Ah rovna součinu proudu a času, tak 65/1 = 65 hodin... Tady už s poznámkou čistě teoreticky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wichterle 23.12.2020 11:24

Konečně se opět po delší době objevil vedle nevzdělaných nebo výhradně tzv. "humanisticky" vzdělaných zelených blouznivců někdo, kdo umí sčítat a odčítat !!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Foldyna 23.12.2020 11:24

Ano, teoreticky se elektromobil samozřejmě dá použít jako záložní zdroj v domásnosti. Ncméně stav, kdy nepříliš svítí slunce a nefouká vítr může trvat děle než jeden večer. Kromě počítače a pár žárovek si přidejme další spotřebiče, bez kterých je to spřibývajícími hodinami postupně tžší a těžši. Zvláště, budeme-li mít celoeletrický rodinnný dům. - Tepené čerpadlo, elektrickou troubu i vařiče.

Jeden člověk v USA, který měl předimezované solární panely a Tesla baterii tuším 9,6Kwh psa, že to jednu zimu se štěstím zvládl bez zapnutí generátoru, ale mnoho jeho známých už prostě muselo zapnout.

Jinak řečeno, člověk by také mohl skončit s vybitým elektromobilem a bez elektřiny... Pokud by nemusel odjet a nechat doma ostatní mrznout.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Pavelka 23.12.2020 11:14

Šmarjapanno, učil jste se někdy fyziku? Výkon je součinem napětí a proudu. Učili jsme se to tuším v osmé třídě. Ale s hanbou přiznávám, že to bylo za toho hnusného debilního bolševického neinkludovaného školství, co děti nic nenaučilo. Ta Vaše 66Ah baterie z auta (12V) by pro tu plazmovku vydržela méně než čtyři hodiny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Foldyna 23.12.2020 11:13

Navíc je současný instalovaný výkon německých pplynových eletráren okolo 30 GW. Výpadky přitom mohou dosáhnout klidně i 60GW. Chtějí-li se obejít bez uhlí nebo masivního dovozu v daných časech, budou potřebovat dalších 30GW plynových zdrojů ... které budou většinou nevyužity ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 23.12.2020 11:11

Úvahy o zelené energetice by se mohly doplnit návrhy na lapání CO2 z ovzduší a jeho lisování do briket nebo konzervování elektrické energie způsobem, jakým se dělají znojemské okurky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Foldyna 23.12.2020 11:10

To je samozřejmě pravda. Uváděl jsem teoreticky potřebnou kapacitu aby si čtenáři mohli představit, ževýstavba stovek gigawat hodin akumulace by se současnými technologiemi představovala další brutální zátěž na životní prostředí ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Foldyna 23.12.2020 11:06

Ano, přemýšlel jsem, zda do článku vložit větu jako:

"a to se ještě nezačaly nabíjet miliony elektroaut - a miliony domácností nepřešly na tepelná čerpadla... "

Ale nechtěl jsem to úplně hrotit, asi časem napíšeu samozstatný článek na to téma.

Kombinace úbytku klasických zdrojů a masivní zavádění těchto velkých spotřebičů bude zajímavé ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. La 23.12.2020 11:06

Ještě bych přidal jeden praktický postřeh energetika (to nejsem já, ale měl jsem možnost se bavit s člověkem, který to prakticky řešil).

Prakticky mnohem větší problém než čas kdy nefouká, je když foukne hodně. Přenosová soustava není schopná takové množství energie přenést a dráty doslova shoří.

Jediným řešením by bylo, pokud by akumulační jednotka byla přímo u větrné elektrárny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 23.12.2020 11:05

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 23.12.2020 11:03

V článku je naznačeno, jak velká bateriová úložiště pouze pro Německo by byla potřeba, aby plnila svou funkci vyrovnávat gigantické výkyvy v dodávkách. Výroba baterií, jejich likvidace a zejména těžba potřebných nerostů navíc způsobí větší ekologickou zátěž než provozování moderní uhelné elektrárny. O jaderné nemluvě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 23.12.2020 10:59

Koukání přes prsty na biopaliva první generace nezpůsobilo zaostávání, ale opuštění této nikoliv technické vychytávky, ale produktu ideologie. O bezemisní energetice blouzní ti samí lidé, kteří vyblouznili ona biopaliva. Už byl za protlačení tohoto evidentně chybného a předraženého konceptu někdo zodpovědný potrestán? Že ne? Tak to se těšme na pokračování.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 23.12.2020 10:55

Z CO2 se dají poměrně levně vyrábět a účinně používat syntetická tekutá paliva nahrazující výrobky z ropy. Ale znáte to, všechno co teče nebo trochu práší je fujky, fujky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 23.12.2020 10:53

Ano, dokonalý přehled o schopnosti Němců dobrovolně spáchat energetickou sebevraždu a ještě se o tuto možnost spravedlivě podělit se svými sousedy. Bylo by zajímavé tato exaktní data doplnit o další brutální náklady. Ekologická(?) likvidace všeho, co má odslouženo, zejména vrtulí a solárních panelů, nároky na těžbu všech nerostů souvisejících s budováním bateriových úložišť, výrobou baterií pro elektromobily a se stavbou přenosových soustav od těch silových až po ty k nabíječkám. Dále nároky na výrobu, přesun a zpracování obrovského množství betonu, oceli a dalších stavebních materiálů pro stavbu větrných elektráren. O limitním množství surovin (lithium, měď, vápenec,...) a o limitních možnostech těžby (zdroje často v nestabilních státech, zdroje ve státech, které nás považují za soupeře či přímo za nepřátele, brzdou budou i samotní zelení bolševici, jejichž uvědomělejší část bude napadat každé nešetrné chování k přírodě způsobené "zelenou" těžbou, dopravou a zpracování surovin) zelení bolševici taktně mlčí. Boj proti betonové loby tak dostane nový, pro zelené soudruhy nečekaný rozměr. Neušetříme ani náklady na provozování "špinavých" zdrojů energie, protože budou muset být v provozním stavu, připravené zálohovat. Další nároky nejen finanční vyvolá nutnost posílení represivních složek státu pro schopnost potlačit budoucí občanské nepokoje. Protože až se tyto fantasmagorie reálně promítnou do cen energií a do nestability dodávek, i česká holubičí povaha se drobet nakákne. Žluté vesty ve Francii hadr. No a pak nám konečně vychcípá tak zbytečná a tolik vysmívaná svoboda. Pěkný zelený a hlavně bezuhlíkový den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 23.12.2020 10:49

Díky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 23.12.2020 10:48

Hlavně že píšu o bateriích :-).

Plazmová televize s úhlopříčkou 108cm má spotřebu necelých 200 W neboli 1kWh za večer (5 hodin). Ta s LED podsvícením asi 66W neboli asi třetinu.

"Pro většinu benzínových osobních automobilů je dostačující kapacita do 65 Ah." Jestli jsem dával ve škole pozor, tak televize žere 200W/220V = necelý 1A neboli jedna autobaterie vydrží krmit televizi - otesánka několik večerů (čistě teoreticky 65 hodin).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 23.12.2020 10:44

Odhad ceny pro vzdálenější budoucnost není možný, protože nevíme, v jaké části inovačního cyklu dnešní baterie jsou. Obecně pokles ceny nějakého výrobku s časem probíhá s exponencionální závislostí. Pokud je ten výrobek na začátku svého technického cyklu, jeho cena se snižuje velmi rychle, protože každou změnou k lepšímu se hodně ušetří na nákladech a současně serealizuje hodně změn. Postupně ale klesá i poče změn i dosažitelné ekonomické úspory , takže se pokles ceny snižuje. Až nakonec se technický potenciál toho výrobku vyčerpá a pokles cena se na nějaké kontantě zastaví. Jenže dopředu nevíme na jaké konstantě.A u baterek ani nevíme, jestli v roce 2030 se budou používat dnešní typy nebo naopak továrny na dnešní typy budou zavírat, protože se prosadily nějaké úplně jiné baterie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 23.12.2020 10:35

Ano.

V domácím měřítku s jistým diskomfortem přežijete . Ale co průmyslové podniky, doprava etc.?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 23.12.2020 10:35

Každá jaderná elektrárna má určitou okamžitou regulační kapacitu, danou technickými charakteristikami turbíny i reaktoru. Je to ale jen, pokud se požaduje reakce v sekundách, cca 5 %, v minutách tuším až 15 % +- kolem okamžitého výkonu jaderné. případně uhelné elektrárny. Proto například systém s dostatečně vysokým počtem jaderných a uhelných elektráren v podstatě nepotřebuje záložní kapacity, při dobrém dispečerském řízení náhodný výpadek jedné elektrárny pokryjí zvýšením produkce ostatní elektrárny.

Pokud se ale požaduje regulace ve větším rozsahu, je to už ale u JE a u uhelné elektrárny problém.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 23.12.2020 10:29

No dobře, a odhad ceny by nebyl? Aspoň řádový?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 23.12.2020 10:27

Z vyjádření lidí, kteří tam v tom Německu jsou, to vypadá, že to spousta lidí ví, ale zatím se neodvažují ozývat, protože by na ně zelení a jejich příznivci uspořádali hon. A tito lidi by pak přišli o své pracovní pozice vydobyté často desetiletími tvrdé práce a skončili by na sklonku kariéry nebo rovnou ve stáří v důchodu ekonomicky a sociálně na dně německé společnosti.

A německá společnost, respektive německý stát má stále dost peněz, proto ty faktické technické kiksy v energetice stále dokážou pokrývat penězi, respektive nápravnými opatřeními, které zatím pouze zvyšují ceny německé elektřiny a udržují na vysoké úrovni jejich emise CO2.

Obrat pravděpodobně nastane až tehdy, až němcům peníze začnou docházet. Buďto tím, že se energie zdraží tolik, že němci ze spodních sociálních vrstev masově nebudou mít peníze na elektřinu a teplo a začnou se bouřit. Nebo tím, že už nebudou mít peníze na žehlení těch technických kiksů v energetice a tak bude docházet k reálným opakovaným rozsáhlým blackoutům.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 23.12.2020 10:17

Ono to často není jen ekonomický, ale i technický nesmysl. Ve skutečnosti existuje jen velmi málo podzemních prostor, do kterých je možné CO2 ukládat ve větším množství a čekat, že tam ten draze uložený stlačený CO2 vydrží déle než pár desetiletí. Tyto věci jsou velmi obtížné, protože při takovém pumpování plynu pod zem dochází ke změně tlakových poměrů v horninách a tím ke vzniku vyrovnávacích jevů, všelijakých otřesů, trhlin a prasklin v horninách a tím k pronikání těch plynů skrz geologické vrstvy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 23.12.2020 10:16

Ptát se dnes na cenu velkokapacitní baterie v roce 2030 je stejné, jako se ptát v roce 2010 na cenu soucasneho mobilu s pamětí 256 GB

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 23.12.2020 10:07

No jo, a ještě si u takové elektrárny postavit velký plynojem...

• reagovat
• nahlásit příspěvek