J. Šrajer 23.3.2021 11:57

Pan Kovanda nás tak trochu zkouší. Pravda, kvantitativní uvolňování je skvělý nástroj pro uvolnění daňového břemene státu, jenže každá mince má dvě strany. Rozjede se inflace a hodnoty které mají lidé naspořeny, se dík vyššímu objemu peněz, znehodnotí. Je to odvěký souboj buď von Hayek nebo Keynes.

Zde je každá rada drahá. Chce to politika, který vidí dál než na špičku svého nosu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Stehlik 23.3.2021 11:52

U nemovitosti jste samozřejmě uvazan. Někde totiž musíte bydlet. Od toho se odvíjí všechny vaše aktivity. A pokud v okolí nikdo nic nechce prodat a obec nechce další vystavbu, protože je hromady prázdných parcel, domu a bytů. Tudíž sice nic nebrání aby jsem nemovitostí prodal, ale to mám bydlet v najmu za nasobky toho co teď?

Jednoduše současný systém vytváří drahotu a logicky bytovou krizi. Doplácejí na to nejchudší (mladé rodiny)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 23.3.2021 11:34

No co asi ...

Inflace ničí úspory jako první.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 23.3.2021 11:34

Jo, to se vám může stát, že vás v kapitalismu někdo okrade (nebo vy někoho). V socialismu je ovšem jistota okradení, okradení státem. Ten k tomu má i příslušnou a za tím účelem zřízenou moc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 23.3.2021 11:32

Tvrdá měna podložená zlatem pouze omezuje dodatečné a méně viditelné zdaňování poplatníků inflací.

To, že rostou ceny nemovitostí je dáno jednak přebytkem peněz (podobně ve světě rostou ceny akcií) a hlavně nedostatkem nemovitostí na trhu, vinou byrokracie.

U nemovitosti jste uvázán, pokud vám stát brání svým zdaněním prodeje nebo nákupu, jinak ne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 23.3.2021 11:28

Obyčejní lidé se starají o celkovou životní úroveň, ne o marginálie typu směnáren (v dnešní době placení kartou fakt nevýznamné). Celková životní úroveň se přijetím € zatím nijak zásadně nezměnila (ani do plusu, ani do minusu), jen ztratili vliv na nastavení své měny. A že € nebude nikdy nastaveno na potřeby a poměry malých zemí, o tom snad nepochybujete ani vy.

Svého času se to nastavení zatraceně nevyplatilo Irsku a Španělsku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Hraj 23.3.2021 11:26

Vidím, že názor už máte vytvořený.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Plíva 23.3.2021 11:26

Já si myslel, že úroky u dluhopisů( určuje si je emitent dluhopisů) závisí na poptávce po nich. Když je slabá poptávka, emitent úrok zvyšuje.

A na čem závisí poptávka po dluhopisech? Na riziku a úroku. V čem je riziko u dluhopisů? V tom, že jejich kupec nedostane kvůli bankrotu emitenta půjčené peníze zpět. Riziko a úrok roste tím víc, čím víc je emitent zadluženější a čím má neschopnějšího manažera, potažmo vládu. I vlády bankrotují - a někdy se jim to i hodí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Urban 23.3.2021 11:16

Hm. Docela by mne zajimaly zkusenosti Slovenska. Nebo Slovinska. Staty srovnatelne s CR. Jake jsou jejich zkusenosti z prijeti eura? A ani tak by mne nezajimaly nazory tamnich "ekonomu" (tech najdu do tuctu 12, kteri budou pro euro, a dalsich 12, kteri budou proti), ale obycejnych lidi - kteri nemuseji prepocitavat na domaci menu, kdyz si dnes objednaji nejake zbozi z ciziny (pri promenlivem kursu!), kteri kdyz vyrazi nekam na dovcu (odhlizim od dnesni po§rane doby kovidove), nemusi nejdriv hledat smenarnu a tak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 23.3.2021 11:11

Jen jestli vy nejste výrobcem domácích trezorů na uchovávání zlatých cihel v každé domácnosti, jejichž nákup doporučujete. Franta Vomáčka z Kakejcova už teď spěchá do banky nebo k PC, aby si zajistil dodávku zlata. Aspoň dvě kila. Prostě jedni na této hospodářské politice vydělávají, ti druzí jejich zisky zaplatí. Kapitalismus je stále stejný. Jedni bohatnou, druzí jsou okrádáni a zruinováni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 23.3.2021 11:05

Všichni se staly experty na všechno, na covid i na hospodářství. Majitel výrobny betonových dlažebních kostek a jiných stavebních prvků v Horní Bříze na Plzeňsku říká, že zavření průmyslu bychom přežili. Věřím, že zastavení výroby zámkové dlažby by tuto výrobnu nezahubilo. Jsou ovšem podniky vyrábějící i věcí poněkud "fajnovější" a ty mají své zákazníky jinde, než jsou tuzemské stavební firmy a drobní stavebníci, kam produkce z Horn Břízy směřuje. A vydláždění chodníku před místním koloniálem jistě klidně měsíc či dva počká.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Stehlik 23.3.2021 10:49

Mužete samozřejmě uchovávat hodnoty i jinak než v penězích . Klidně ve svitcích zlata

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Stehlik 23.3.2021 10:47

Naopak . Tvrdá měna podložená zlatem vede ke stagnaci , což ukazují minulé krize . Proto už dnes není měna uchovatelem hodnot , ale je prostředkem směny . Proto je zde ten inflační cíl 2% . Mužem si říkat , že to počítaj kdoví jak , ale jde o psychologii . Hodnoty jste pak donucen uchovávat jinak (zlato , akcie , umění) . To že rostou ceny nemovitostí je zpusobeno špatným nastavením regulací a daní . Pak se z nich u nás stalo uložení peněz . Vrátili jsme se zpět do feudalismu , kde jste uvázán u své nemoitosti , protože když ji prodáte , nemáte jistotu že koupíte něco jiného (nikdo nechce prodat) . Naproti tomu v USA je nemovitost užitková a většina je ladem .Pokuď ji koupíte musí nést zisk nebo užitek .

https://neviditelnypes.lidovky.cz/veda/veda-mesto-starbase-texas.A210304_174451_p_veda_wag

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Starý 23.3.2021 10:45

Tištění nekrytých peněz má přinutit obyvatelstvo ke spotřebě, protože jinak se jeho úspory znehodnotí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 23.3.2021 10:12

ZATÍM si to eurozóna může dovolit. Vede to ovšem k poškozování ekonomiky, už tak poškozené přemírou byrokracie. Což nelze dělat do nekonečna.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 23.3.2021 10:10

Zachraňováno, "ať to stojí co to stojí", zatím bylo €.

A to celkem důvodně, je i tam, kde by být nemělo (celé "jižní křídlo"). Zřejmě se na tom chcete podílet a nechat to i dětem.

Koruna tenhle problém nemá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Stehlik 23.3.2021 10:09

Tak řecko má ty uroky nízké a to z duvodu eura. Proč ? Protože euro si to muže dovolit . Státy eurozony jsou na tom ekonomicky lépe . Mužem si říkat že to tak nevidíme , ale většinu zboží vyvážíme nikoliv do ruska , afriky atd. , ale do eurozony . Prostě stále to eurozemě dokáží vytvářet takovou produkci o kterou je zájem .

To je prostě rozdíl , mezi státy jako argentina a japonsko . Oboje mají obrovské dluhy , ale stav a struktura země je uplně jiná . Nezáleží tedy jen na tisknutí peněz . Ty jsou jen třešničkou na dortu. Stále je zde obrovské množství parametru , jako školství , vymahatelnost práva , státní správa , technologie atd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Polanský 23.3.2021 9:35

Ovšem tím se nikdy ODS netajila, také že je nakloněna migraci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 23.3.2021 9:29

Peníze nejsou bohatství, ale státní dluh. Tištění peněz tedy neožebračuje lidi jako celek, ale pouze bere peníze jedněm občanům a dává je druhým. Je to jenom jiná forma současné politiky sociální demokracie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 23.3.2021 9:25

Autor činí podobnou chybu jako řada dalších, nechápe smysl úrokových sazeb. Úrokové sazby státních dluhopisů ve vlastní měně nejsou známkou rizikovosti, protože rizikovost je vzhledem k možnosti kvantitativního uvolňování nulová. Rovněž tak přímo nesouvisejí s mírou inflace. Úrokové sazby státních dluhopisů ve vlastní měně jsou mírou všeobecné míry výnosnosti investic v dané měnové zóně. Nízké úrokové sazby tedy nejsou známkou zdravé ekonomiky, ale dlouhodobé hospodářské krize. Jejich dosažení je relativně snadné, stačí vytvářet různá administrativní omezení a ekonomiku brzdit.

Vstupem do eurozóny malá země ztratí výhodu bezpečnosti svých státních dluhopisů a navíc se jí sníží celková výnosnost investic, protože dojde k nadměrnému přílivu zahraničního finančního kapitálu. Řecko a další státy jižní Evropy dnes v podstatě živí německé důchodce. To je také důvod, proč eurozóna pořád existuje, je pro Německo velice výhodná. V případě jejího rozpadu by totiž nadměrné německé úspory zůstaly v Německu, německá měna by prudce stoupla, výnosnost německých investic by prudce klesla a německé hospodářství by se dostalo do hluboké krize, ve které bylo před vznikem eurozóny. Vstup do eurozóny nemá pro zemi jako je Česká republika nebo Polsko žádný smysl, přinesl by jenom problémy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Brožek 23.3.2021 9:04

Kvantitativní uvolňování není nic jiného než "tištění" peněz. Protože vláda to centrální bance nikdy nesplatí, jedná se zrušený státní dluh (v podstatě částečný bankrot státních financí). Se všemi negativními důsledky do ekonomiky a především do života lidí, kterým takto vytvořená inflace požere všechny úspory. To v podstatě vidíme a viděli jsme u nás v minulých letech, kdy ČNB generovala peníze a zvedala inflaci, až máme nejvyšší inflaci v EU.

Takže pokud bude něco nahrávat stoupencům Eura, tak je to takovéto chování centrální banky a její ožebračování lidí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kočí 23.3.2021 8:57

Článek v podstatě říká "zachraňte korunu" ať to stojí, co to stojí. To je pane nacionalismus. Rozumný argument totiž není. Babišovo "nebudeme platit za líné Řeky" už nějak vyšumnělo - viz článek. Klausovo "nástroj na vyrovnávání disproporcí", ve skutečnosti znehodnocování měny je teď taky ohrožen - viz článek. Pak už zbývají jen nevýhody, za které ovšem platíme a budou platit i naše děti. Banky si ale přijdou na své.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. John 23.3.2021 8:50

Přeloženo do češtiny a shrnuto: kvantitativní uvolňování je státem organizovaná loupež a částečné znárodnění. Vše zaplatí v inflaci daňoví poplatníci a zejména střádalové, kteří si šetří na důchod a peníze se jim rozplynou dříve, než si je užijí.

ECB vykoupila státní dluhopisy předlužených zemí za skoro 3 BILIONY €, takže v jejích aktivech se hromadí bezcenný junk.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Plíva 23.3.2021 8:23

V článku pan Kovanda zkoumá otázku, zda je lépe si půjčovat v zahraničí nebo doma. Soudí, že doma. Nezkoumá, zda je dobré si půjčovat, ale z jeho dřívějších vyjádření se zdá, že půjčování v současné době pokládá za nutnost. Když to přece dělají všichni. Nezkoumá ani to, kolik asi by se mělo půjčovat neboli, zda je nějaká horní hranice. Zdá se, že svět se předhání v závodě o to, kdo si půjčí víc. To by stálo za výzkum - proč je to možné? Mně se zdá, že se tu chystají zajímavé věci - totiž skryté spění k plánovaným budoucím státním bankrotům. Když to půjčování dojde k určité hranici, tak stát prostě vyhlásí bankrot, přestane dluhy platit. Než k tomu vyhlášení dojde, musí si vytvořit nějaký tzv. polštář, aby přežil, neboli musí připravit rozmazlené obyvatelstvo na to, že hodová doba končí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Rohovský 23.3.2021 7:21

V článku chybí jeden zcela zásadní údaj a to, co vytváření peněz z ničeho dělá s úsporami.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Šťastný 23.3.2021 7:16

Jenže o opravdový tisk už dnes nejde. Naprostá většina všech zúčtování probíhá elektronicky. O to snadnější je dnes vygenerovat nové peníze. Stačí dvakrát, třikrát kliknout tou správnou myší v centrální bance.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vlach 23.3.2021 7:01

Posvěcený švindl se dřív nebo později přece musí projevit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Bruner 23.3.2021 2:56

urcite se shodneme na tom, ze pravdivosti teorie je praxe a rekneme si napr. po roce, o kolik se zvedla penezni zasoba penez, tedy bankovek a minci. A tedy zda skutecne jde o tisk penez nebo o tisk papirku s nazvem dluhopis,

• reagovat
• nahlásit příspěvek