6.5.2024 | Svátek má Radoslav


Diskuse k článku

EKONOMIKA: Měnová politika 101

Na amerických univerzitách mají v oblibě číslovaní kurzů, a odtud se význam označení prvních kurzů pro začátečníky v oboru číslem 101 přenesl dále ve významu jako úvod, základ či informační minimum.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Brožek 29.4.2015 20:20

o výši úroků asi nikdo nediskutuje,

diskutuje se jen a jen o zvyšování inflace. Ta totiž vede k propadu reálných mezd (mzdy nikdy nedrží krok se zvýšenou inflací a vyrovnávají ji až za dlouhou dobu) a tedy k omezení spotřeby (jak okamžité tak také investiční - prostě když je to dražší, nemůžu to koupit) - tj. přesně k tomu, co tady p. Lízner tvrdí, že je špatně. A investovat v okamžiku zvýšené spotřeby může jen ten, kdo má naspořeno - nebo si půjčí, což je ovšem pro jednotlivce vražedné.

Ve všech případech tedy vidíme, že pro lidi je tato politika špatná a vydělat na ní můžou jen některé firmy a možná bankéři, kteří si odhlasují zvýšené odměny za dosažení lepších výsledků z půjček (a tak si nahrabou na úkor normálních lidí).

J. Brožek 29.4.2015 20:21

Re: o výši úroků asi nikdo nediskutuje,

Pardon - Lízal ne Lízner (abych se ještě omluvil Líznerům).

L. Čapatý 29.4.2015 19:22

Co je a co není vidět

Panu Lízalovi nelze nedoporučit článek od F. Bastiata http://www.mises.cz/literatura/co-je-a-co-neni-videt-56-kapitola-i-rozbite-okno-288.aspx, který přesně vystihuje jeho základní omyl.

Přece pokud já Spořílek odložím spotřebu a uložím peníze na úrok u banky, zároveň nutím banku, aby sama hledala investice, ze kterých mi vyplatí úrok.

A budou to investice rozumné, žádné mosty pro medvědy, aby u nich byl aspoň základní předpoklad, že se jí vrátí, jinak by Spořílkovi nemohla vyplatit úrok.

Zatímco když se budou investovat peníze z "kvantitativního uvolňování", tak nebudem stačit divit, jaké pitomosti se dají nakoupit :-(

J. Jurax 29.4.2015 22:32

Re: Co je a co není vidět

Jo, banka dá Spořílkovi úrok nula celá, nula nic a ten odejde jinam, kde to není lepší ... jako třeba teď :-)

Povšimněte si, že v TV reklamách cpou do sprostného lidu supervýhodné půjčky s úrokem již od 7,9, ale nikde jsem neviděl reklamu uložte si peníze u nás, dáváme celých 0,95 procenta - to je pro současnost docela slušné :-( ... natož vyšší ... takže banky asi neví co s prachama :-)

L. Čapatý 30.4.2015 8:25

Re: Co je a co není vidět

Aby ne, když banky nejsou závislé na vkladech zákazníků a stačí jim si půjčovat za nulový úrok od České národní banky :-(

K. Dvořák 29.4.2015 18:47

Evropa je nemocným pacientem ...

Evropa je "nemocným pacientem na kapačkách kvantitativního uvolňování ..." primarne nikoliv proto, ze jsou penize prilis drahe, ale proto, ze je malo lidi a podniku ochotnych investovat a ze je malo investicnich prilezitosti. Proste zijeme ve svete, kde se bez dotace malokdo i jen podrbe za uchem a jako nejlepsi "byznys" je vniman ten se statni garanci. A s tim pan Lizal a cela ta particka z CNB nic neudela. Zajimalo by mne, zda si to aspon uvedomuji.

Mimochodem, tento text puvodne vysel s titulkem Měnová politika "for dummies", pro hlupaky. Mozna pan autor dostal po hube, mozna mu jen doslo, ze by mohl dostat ...

P. Čech 29.4.2015 19:29

Re: Evropa je nemocným pacientem ...

"Je málo lidí"???Před 50 lety jsme se učili, že na světě je(v té době) 1,6 miliardy lidí. Dnes je nás 8 miliard. Půjde-li to tak dál, zanedlouho nebude mít lidstvo co pít a možná ani co jíst. Propukne kanibalismus a lidé se sežerou navzájem. Tedy, pokud se neutopíme ve vlastních odpadech. Je málo lidí? Za doby Karla IV žilo na území dnešní ČR 350 000 lidí. Ono je to vlastně zcela naopak. Bude-li nás více, bude to ještě horší. Zvyšování investic, ale i spotřeby obecně si vynucuje jen zvyšování počtu lidí. Tak to je, vážený pane. Kecy ekonomů, politiků a národohospodářů na tom nic nezmění.

I. Schlägel 29.4.2015 16:35

Milý autore, máte tam chybu.

"...čím větší poptávka po práci, tím lépe bude placena a tím vyšší z ní bude příjem..." ??? Tak to asi ne. Je to přesně naopak. Čím větší poptávka po práci (ze strany momentálně nezaměstnaných zaměstnanců, koho jiného) tím menší nabídka pracovních příležitostí, tím menší výplatu mohou zaměstnavatelé nabídnout, protože lidí poptávajících práci je více než nabídek. Leda že jste se uklepl a chtěl napsat "čím vyšší poptávka po PRACOVNÍCÍCH,...atd". Pak by to bylo v pořádku. Ale nechci být za hnidopicha.

V. Kolman 29.4.2015 16:17

BEZ VELKÝCH BANK BY SOCIALISMUS NEBYL USKUTEČNITELNÝ!

(napsal V. I. Lenin.)

Myslím si, že fyzikální zákon o nemožnosti sestrojit "PERPETUUM MOBILE" platí zákonitě i ve světě financí. Částečné vysvětlení je uvedeno v článku.

      Jak jenom mohli lidé žít v době, kdy se platilo zlaťáky, stříbrňáky a měďáky a kdy nebyla inflace, měnové reformy..........?         Peníze se půjčovaly u lichváře.........

J. Plíva 29.4.2015 15:25

Lízal to vidí jednoduše (jak to chce vidět)

vyvracet všechny jeho "předpoklady" by bylo na dlouho. jen k Lízalovu tvrzení, že vyšší úrok zdražuje investice a tím je omezuje:

Vyšší úrok přece také zvyšuje úspory – a ty mohou jít později na investice. Proč bychom si měli na investice půjčovat za drahý úrok, když si na ně můžeme našetřit? Jenom je trochu odložíme.

Jenže Lízal chce, abychom my šetřílkové nešetřili, na investice a vše ostatní si půjčovali, zadlužovali se atd.

J. Kavalír 29.4.2015 12:37

Inflací k prosperitě

Pokud budu "očekávat růst inflace" , budu počítat s tím, že si za stávající plat pořídím méně zboží. Pokud si budu chtět pořídit něco dražšího (byt, auto..) a nebudu mít dostatek peněz, pak si mohu půjčit, ale v tom případě budu muset dluh splácet i s úroky a opět mi zůstane méně peněz na běžné zboží. Výsledkem je, že vnitřní spotřeba neporoste, pouze vzrostou dluhy, z čehož budou mít prospěch především banky.

Dojde li k tomu následkem devalvace koruny, pak možná vzroste vývoz, pokud vývozci sníží ceny v cizí měně. Pokud ceny nesníží, vzroste jim zisk v korunách. Vzroste ale tlak na růst mezd a to i v těch firmách, které inflace poškodila.

Znáte tenhle? je sice za 70. let, ale evidentně je stále aktuální. Proč nejde zrušit Vysokou školu ekonomickou? Protože by zase byli největší blbci policajti.

P. Čech 29.4.2015 12:57

Re: Inflací k prosperitě

Celkem souhlasím až na jednu podstatnou maličkost. Banky z toho nemají a nebudou mít dlouhodobý prospěch, protože zkrachují. Prospěch mohou mít pouze krátkodobý prostě politika zisku za každou cenu, i za cenu následného krachu.

Z. Rychlý 29.4.2015 11:33

Co mě zarazilo,

je výčet investic: dům, byt, chata, auto.  Copak je každý vydaj investicí v ekonomickém smyslu slova?

Docela špatně hledám návratnost investice u takové chaty, nebo auta - pokud tedy nejsem realitní společnost, či autobazar.

Podle mě, když si rodina pořídí auto, nebo chatu pro vylepšení blahobytu, jde čistě o spotřebu. Dobrou rodinnou investicí bývá vzdělání potomků, tam bývá návratnost dobrá, ale cca po 20 letech. O investicích má smysl hovořit u podnikání a podnikatelů - u rodin a jednotlivců je to spíš takové domácí žvýkání, než investování.

U rodiny jistě vyšší úrok z úspor spotřebu omezí, či spíš odloží, ale návratností investice (tedy de facto zvětšením majetku)  se nikdo nezabývá. U podnikatele je rozhodování o investici a její návratnosti stěžejní. Pokud je ROI nižší než úrok v bance, jde pravděpodobně o nesmyslnou investici, či nějaký veřejnosti neznámý záměr do budoucna. Dobrému podnikatelskému záměru je výše úroku lhostejná. Hlavně aby nelítala nahoru dolů alespoň po dobu návratnosti.

Něco jiného je investování s dotacemi EU - tam se na smysl nebo nesmysl vůbec nehraje. Nesmysly převažují a korupce bují.

J. Kratochvíl 29.4.2015 11:25

Nejsem sám co ví,

že monetární politika současné ČNB vede k vývozu bohatství ze země. Bohatství, které vytvořili naši občané a zároveň tyto obyvatele ochuzuje na úkor zbohatnutí vývozců, kteří nejsou českými vlastníky a vyvážejí neúměrné zisky. Toto bohatství zahraničních vlastníků platí čeští občané a ti se svými příjmy ve srovnání se sousedními státy, jsou stále jako lidé druhé kategorie.

Z. Rychlý 29.4.2015 11:36

Re: Nejsem sám co ví,

Zastavme cizáky ! Husité, do boje !!

P. Urban 29.4.2015 13:33

A jak se ti zahraniční vlastníci k majetku dostali?

Škodu Mladá Boleslav zprivatizoval Pithartův ministr Vrba, ale to byl jediný případ. Ty ostatní zachránil Václav Klaus. Dal přednost českým cestám privatizace. V té době byl kurs koruny vzhledem ke kupní síle ještě slabší, než dnes. Noví domácí vývozci tedy museli dosahovat zisků superneúměrných.

Proč tedy své podniky těm zahraničním vlastníkům prodávali? Asi si mysleli, že tolik peněz kazí charakter.

J. Kratochvíl 29.4.2015 14:42

Re: A jak se ti zahraniční vlastníci k majetku dostali?

Prosím vás, to myslíte vážně, že by Klaus zachránil nějaký podnik. Můžete mi jmenovat jeden "zachráněný" podnik Klausem. Dnes je všeobecným tajemstvím, že klausovská kuponová privatizace položila českou ekonomiku. Privatizace byla opět klausovská ideologie, že stát nemá vlastnit žádný majetek, což je pochopitelně nesmysl.

P. Urban 29.4.2015 15:04

Re: A jak se ti zahraniční vlastníci k majetku dostali?

Například Škoda Plzeň, LIAZ, Tatra Kopřivnice, Poldi Kladno ... tohle všechno byly podniky, které chtěl ministr Vrba privatizovat do zahraničních rukou, ale Václav Klaus je zachránil pro ruce české.

Nevím, nakolik to prospělo české ekonomice. Ale třeba z takové Poldovky dnes žádné zisky do zahraničí nejdou. (Je pravda, že z tohoto podniku už nejdou vůbec žádné zisky. Ale to, jak se zdá, není pro některé lidi tak důležité. Hlavně, že nejdou do zahraničí.)

O rozsahu (ne)vhodnosti státního vlastnictví by se jistě dalo diskutovat. Nicméně ti, kteří jej obhajují v příliš širokém rozsahu by se měli zeptat třeba pamětníků z ČKD v prvních letech Klausovy vlády, kdy ještě šlo o státní podnik. Obávám se, že takovéto státní vlastnictví by tu ekonomiku taky moc nepodrželo.

P. Urban 29.4.2015 10:48

Nevím, jestli to autor myslí vážně

nebo je celý jeho článek jednou velkou ironií. V každém případě platí, že pokud všechno půjde do spotřeby, pak nepůjde nic na investice. A jak chcete investovat, když z vlastního neušetříte (inflace) a cizí Vám na nulový či záporný úrok nepůjčí. (Je lepší to spotřebovat. To  ostatně zjistila dnes nejstarší generace Čechů po komunistickém znárodňování a především měnové reformě: co prožereš, to už ti nikdo nesebere.) 

Obávám se, že tohle není úplně nejlepší cesta k tvorbě bohatství.Politika "kvantitativního uvolňování" a nulových úrokových sazeb je jako droga. Může získat oddych či mobilizovat rezervy, což někdy stačí. Ale chorobu sama o sobě neléči.

Také je lze přirovnat ke startéru. Ten může uvést do pohybu zaseklý vehikl. Nemůže ale trvale nahradit motor. Obávám se, že současný Západ je v situaci luxusního auta s motororem příliš slabým pro stále náročnější terén.

K. Janyška 29.4.2015 9:26

Nic na ní není. Blbé je, že je to politika,

čímž se stává destruktivní silou. Kdo nezná teroii spontánního řádu, stejně s problematikou  nehne... Dzp.

P. Čech 29.4.2015 8:20

Jak to tedy je?

"Měnová politika ve své podstatě funguje velmi jednoduše a ve všech ekonomikách obdobně".Tolik citace. Ovšem tato , dá se říci celosvětová měnová politika funguje špatně, lépe řečeno nefunguje. Mám za to že proto, že je založena na zadlužování a spoléhání se na neustálý růst (hrubého domácího produktu a pod). Nic na světě a hlavně ne ekonomické ukazatele nemůže růst donekonečna, pouze krátkodobě z hlediska průběhu času. Jediná měnová politika, která na tomto světě fungovala tisíciletí byla založena na t.zv. "zlatém standardu". Zlato je totiž kov, který nikterak s téměř ničím jiným nereaguje, je tedy relativně stálé. Nezvětšuje a ani nezmenšuje svůj objem ani hmotnost a hlavně, je ho relativně malé, omezené množství. Na straně druhé všlicos, čím jsou podloženy dnes již všechny světové měny se v čase mění, dokonce i může zanikat. Zdá se, že některé státy si to už uvědomily a cestu k navrácení zlatého standardu nastoupily. Jedná se o státy BRICS.

K. Pavlik 29.4.2015 2:43

Sediva je teorie

Tak to mozna fungovalo kdyz si muj pradedecek prababicku bral - to ale skoncilo menovou reformou po prvni svetove valce. Mozna (ale opravdu mozna) to tak funguje v danovem raji na ostrovech v  Karibiku - aspon zatim.

Kdyz se bavime o USA tak v USA absolvent kurzu ucetnictvi 301 se asi nervove zhrouti pri otazce: Potrebuji penize. Mam si je pujci na 2 nebo 4 procenta a osobne se mu ani nedivim nebot pocet otazek ktere musi dat aby dobre poradil je opravdu  dlouhy.

P. Čech 29.4.2015 9:37

Re: Sediva je teorie

Potřebuje-li někdo peníze, má si je vydělat, nikoliv půjčit. Půjčování si peněz je sice podstatou dnešní měnové politikya ekonomiky celkem, je to však cesta do pekel. Celý tento systém byl založen v USA a posléze rozšířen po celém světě. Chyba!!! Je to systém špatný a důkazem toho je zadlužení USA, které je největší na světě. To ovšem nevede a ani nemůže vést k žádným rozumným koncům. Oni totiž naši předkové velmi dobře věděli co říkají, když nabádali své děti k šetření a ev. utrácení a poté, kdy tyto si peníze vydělají, nikoliv půjčí.

P. Urban 29.4.2015 10:52

Půjčovat si je rozumné

pokud máme relativní jistotu, že dluh dokážeme splácet (a zvážíme cenu). Nebo pokud si díky dluhu zvedneme příjmy natolik, že se nám to i s těmi úroky vyplatí. Je to otázka míry. Souhlasím ale, že tato míra je na dnešním Západě už dávno překročena. A že si lidé půjčují na věci, na které by si opravdu půjčovat neměli.

P. Čech 29.4.2015 12:53

Re: Půjčovat si je rozumné

A o to přesně jde. Jistota splácení dluhu neexistuje, vždy je jen relativní a někdy (mnoho případů) ani to ne. Konce jsou kruté jak pro ty, kteří si půjčují, tak i pro ty, kteří se půjčováním živí (banky). Co to udělá s bankami jsme viděli nedávno, kdy nedobytné pohledávky položily mnoho velkých bank v USA a nejen tam. Politici to lživě odůvodňovali nějakou krizí.. Byla to lež ve snaze zachránit stávající systém. Krize byla až důsledkem jiné příčiny. Tou příčinou bylo právě půjčování a půjčování si peněz. Platí to obzvláště v dnešní době, kdy příjem, ať již ze zamestnaneckého poměru či jiný je vysoce relativním pojmem. Vysoká nezaměstnanost a velký počet krachujících podniků a živností je toho důkazem. V takovémto prostředí si půjčovat od bank peníze je sebevraždou a zároveň vraždou (oněch půjčujících bank).

K. Pavlik 29.4.2015 13:32

Re: Půjčovat si je rozumné

Bankovni krize v USA a Evrope nebyly stejne.

V USA kazdy rok dost bank odchazi. To je dano jejich systemem - existuje tam mracna malych bank. Pri krizi si to odneslo nekolik (ne moc) opravdu velkych bank  - ale ne proto ze davaly hypoteky.Dost podvodnych bank se na tom nabalilo. Vyjimkou je Bank of Amerika, ktera sice stale existuje ale tam plati slova me mamy- proti blbosti neni leku.

P. Čech 29.4.2015 18:12

Re: Půjčovat si je rozumné

Při hledání příčiny všeho špqatného (zde krize bank) není možné se zastavitu této příčiny. Hledání musí pokračovat dál a to tak daleko, až budeme moci prohlásit, že jsme dospěli k příčině prapůvodní, u které vše začíná. Onou zcela původní příčinou je skutečnost, že se lidé jako živočišný druh množí jako myši, zahlcují svou přítomností planetu, zaneřá´dují ji odpady, otravují vodu a vůbec jsou pro zeměkouli nežádoucí zátěží. Půjde-li to tak dál, zničí lidé svou přítomností celý ekosystém, zničí přírodu a tím i sami sebe.

J. Plíva 29.4.2015 15:28

Re: Půjčovat si je rozumné

Podle Lízala se na investice nešetří(což by umožnil vysoký úrok), ale zadlužuje se, což umožňuje nízký úrok a inflace.Kdyby mi tak někdo vysvětlil, proč ti centrální bankéři tolik chtějí, aby se všichni zadlužovali!

J. Kavalír 30.4.2015 11:01

Re: Půjčovat si je rozumné

To je jednoduché. Pokud se peníze, které dostanete za vyrobené zboží, dostanou na účty v bankách a nejsou průběžně za toto zboží také utraceny a tak vráceny do oběhu, pak jedinou cestou, jak je dostat do oběhu je někomu je půjčit. Do banky se ale po splacení úvěru vrátí navíc i úroky a tím i více peněz na další půjčky. Peníze se v bankách hromadí a je nutné stále vyšší zadlužuvání, aby se mohly vrátit do reálné ekonomiky. A je jedno, jestli se do ní vrátí jako půjčka občana na nákup zboží, podnikatele na rozšíření firmy nebo státu na výstavbu dálnice. Ekonomiku pohání pouze další zadlužování a je jen otázkou času, kdy to praskne, protože na splacení všech dluhů již není v oběhu dostatek peněz.