Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKONOMIKA: Krize jako možný katalyzátor změn
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
mackie 2.4.2009 11:13Potřebujeme flexibilní protředí pro zaměstnance i zaměstnavatele Nemyslím, že je řešením uměle převést zaměstnance na podnikatele, ale na druhé straně nemá cenu bránit Švarc systémům. Jsem pro takové daňové řešení, aby to státu bylo jedno. Sjednotil bych i sociální dávky a daňové odpočty a bonusy tak, aby se vyplácelo pracovat i za málo peněz. Díky tomu by byla možná vyšší smluvní volnost mezi zaměstnanci i zaměstnavateli bez negativních sociálních dopadů. Na druhé straně je lepší podporovat plošně podnikatele snížením daní, než selektivně podporovat montovny, do kterých se pak dovážejí nekvalifikování dělníci a při krizi nevíme co s nimi. Nikdo a především stát není schopen určit, z koho může být nový Baťa. |
|
|
M. Zima 2.4.2009 9:38Pane Pivoda, Váš přístup k problému nemá s praxí Bohu žel nic společného. Je to dokonce tak, že jste se Vaší produkcí MBA's o krizi osobně přičinil. Jestliže Vás zajímají i praktické aspekty a pár fakt, prosím: http://de.geocities.com/mil_zima/default.htm (klick "Kize (0)" vlevo, článek Bullshit Bingo in Germany. ) Jako příklad: Konkrátně k Vaší vidině individuálního podnikatele, vyzkoušené např. v Německu v podobě nejdříve tvrdě potírané, posléze halasně preferované a v převážné většině případů absolutně nesmyslné "Ich AG": Proč tento konstrukt nepostavíte pod aspektem glob. Krize proti opravdovému projektu kvality Hoover Damu, (Hladové Zdi)? |
|
|
PPP 2.4.2009 9:18blázen Baťa Pan Baťa byl blázen. Chtěl, aby každý zaměstnanec měl dost peněz na boty a to nejen pro sebe, ale pro svou celou rodinu. Pan Ford v emerice dokonce chtěl, aby každý pracující měl na auto a to nejen peněz, ale i dost volného času na jeho využívání. Ford i Baťa to jistě chtěli hlavně pro prospěch a budoucnost svých podniků. Náš podnikatel je opačného názoru. Zaměstnanec musí mít co nejméně peněz, aby mzdové náklady nestoupaly a zisk se zvyšoval. Ideální stav nastane, až zaměstnanec nebude mít na boty ani na auta. V tom vidí podnikatel záruku prosperity. Kdo tomu nevěří, ať si porovná úroveň výdělků v ČR a v rozvinutých zemích. |
|
|
AE 2.4.2009 9:22Re: blázen Baťa / spotřebitelský kolaps / ,,Všichni víme, že volná hra hospodářských sil, nespořádaný a bezuzdý hon jedinců za majetkem a mocí už sám o sobě nevede ke snesitelnému řešení problému. Je třeba jistého racionálního pořádku ve výrobě statku, v užívání pracovních sil a v rozdělování vyrobeného zboží, abychom zabránili hrozivému vyřazování produktivních sil a ochuzování a zvlčilosti velkých skupin obyvatelstva". Albert EINSTEIN PS lidé ohrožení chudobou : ČR 6%, Německo 11%, USA 18%. |
|
|
Harry 2.4.2009 9:33Re: blázen Baťa / spotřebitelský kolaps / Einstein byl nepochybne genialni teoreticky fyzik. Ekonomika je ale v porovnani s fyzikou mnohem slozitejsi neb pracuje se systemem mnohem komlikovanejsim, ve kterem se michaji veci exaktni s emocemi a lidskymi vlastnostmi - cili je to asi matematicky nepredpoveditelne. Spise je lepsi se poucit z historie a od sousedu o tom co chteli docilit, co udelali a co nakonec dosahli. Sevce drz se sveho kopyta. Totez plati pro ekonomicka a politicka moudra papeze, ac jinak Jan Pavel byl jiste osobnosti. |
|
|
Boston Globe 2009 2.4.2009 10:14Re: blázen Baťa / spotřebitelský kolaps / sociální nerovnost Skoro 50 milionů Američanů nemá pojištění. Rostoucí nezaměstnanost jejich počet denně zvyšuje, protože pojištění bývá vázáno na zaměstnavatele. Neschopnost platit za nemocniční ošetření je nejčastějším důvodem osobního bankrotu. Osobní bankrot se v USA odehraje každých 30 vteřin. |
|
|
cb 2.4.2009 10:16Re: blázen Baťa / spotřebitelský kolaps / sociální nerovnost A kazdou sekundu se v USA vysmrka 1000 lidi. K cemu je takove cislo dobre? |
|
|
sokol 2.4.2009 16:36Re: blázen Baťa / spotřebitelský kolaps / sociální nerovnost abys začal přemýšlet |
I když sám nejsem přítelem takových zjednodušení. Ale pokud je to číslo pravdivé, jde z toho hrůza.|
|
Minutus 2.4.2009 14:06Re: blázen Baťa / spotřebitelský kolaps / O geniálního ekonoma jsem ještě jaksi nezakopl. Asi bude ten systém moc složitý i na ně, protože pavěda, která se nazývá ekonomika nikdy nepřesáhla rozměry zákonů domácího rozpočtu a podvojného účetnictví. Všechno ostatní je v ekonomice zpochybnitelné, jedněmi ekonomy oslavováno, druhými zatracováno. To se ve fyzice zase tak moc nevidí. Čili - ekonomie a hlavně ta makroekonomie spojená s prognostikou je obyčejné náboženství, které se jako děvka ohýbá před každou ideologií politiků, co jsou zrovna u moci a zdůvodňuje loupeže století, které se odehrávají převážně v bankách a veřejném sektoru. |
|
|
Jiri Musil 2.4.2009 17:53Re: blázen Baťa / spotřebitelský kolaps / Äno ekonomie jako veda by se nemela srovnavat s fyzikou. Pokud se tak deje tak to nemuze nic dobreho prinest |
|
|
cb 2.4.2009 10:12Re: blázen Baťa / spotřebitelský kolaps / Mame poslouchat cloveka, ktery se zivil prepisovanim papiru na patentovem urade? |
|
|
Jiri Musil 2.4.2009 17:49Re: blázen Baťa / spotřebitelský kolaps / Nevim jestli toto Albert Einstein napsal, ale nesmyslnosti aplikace metod prirodnich ved na vedy spolecenske psal velmi hezky Hayek. Psal tam tehdy ze pokud nekdo, kdo chce popsat spolecenskou realitu, prijme metodu prirodnich ved, tak z toho vznika takovy blabol, ktery je ovsem tak nebezpecny, ze muze zpusobit vyvrazdovani ochuzeni milionu lidi. Tato veta Einsteina, nevim odkud vytrzena mi Hayeka velmi pripomela. Ta veta je velmi nebezpecna |
|
|
j 2.4.2009 10:35Re: blázen Baťa Tak nám ukážte jestli Evropu s platy doháníme nebo se vzdalujeme? Baťa a Ford byli určitě lidumili |
spíš zvolili jinou podnikatelskou cestu ale je zbytečné vám něco naznačovat a vysvětlovat , vy to ani nechcete, vám je to přeci jasné|
|
ranbow 2.4.2009 12:56Re: blázen Baťa A taky si připomeňme že Fordova lidumilnost skončila právě při zahájení krize - to pak zavíral továrny, snižoval platy na minimum, hromadně vyhazoval, jako každý jiný podnikatel. K tomu se tedy ještě stál příznivcem a mecenášem amerických fašistů, aby mu náhodou tu jeho továrnu dělníci nemohl znárodnit... |
|
|
Pepek 2.4.2009 21:59Re: blázen Baťa Spíš byste měl porovnat mzdy manuálů u nás a v Asii. Nepřipadá vám, že ti naši si žijí trochu nad poměry? Ale týká se to ostatně všch profesí. Odboráři si vybojovali maximálně tak konec evropského průmyslu. |
|
|
Honza 2.4.2009 23:56Re: blázen Baťa Vždyť si to můžete zkusit, aspoň to uvidíte i z druhé strany. Pak snad budete uvažovat rozumněji. Za úvahu taky stojí výše odvodů za zaměstnance, ta zátěž je opravdu vysoká. Pan Baťa měl ve své době nepochybně pravdu. Dnes to stát podnikatelům, ani malým živnostníkům vůbec neusnadňuje, naopak. Kdo si to zkusil, tak ví, kdo ne, tak by měl, aby ho přešly ty hloupý závistivý řeči. |
|
|
Pedro 2.4.2009 8:59Pivoda, dobrý, máte bod, ale zapomínáte na politiky. Tohle vám neskousnou! Přišli by o pořádný kus práce a to nikdy nedopustí, protože nemusí. |
|
|
jirka.s. 2.4.2009 10:01Re: Pivoda, dobrý, máte bod,
|
|
|
www racek 2.4.2009 8:47no jo, má to bohužel jednu velkou vadu když není poptávka, podnikatel jí většinou nevytvoří. výjimky potvrzují pravidlo, bohužel- takže, jistě, učit lidi reagovat na krizi, jistě. třeba tím, že jim budem vštěpovat leninské ... šetřit šetřit šetřit, čímž jaksi poptávka nevznikne anebo o místa bojovat. jasně. ale tam na jednoho vítěze je vždy plno poražených ... no, podniky, to je 50% úspěchu a proto je třeba je povzbuzovat a pomáhat jim. zbylých 50% je kvalifikovaná pracovní síla a tu musíme chránit též. neb není nic rychlejšího jako ztráta kvalifikace po půl roce pobytu na podpoře. některým se to i zalíbí ... takže co? jistě, radit a vychovávat. ale poředevšim stimuly a pomoci. na ty je nutno si ušetřit v dobách zlých ... |
|
|
cb 2.4.2009 10:14Re: no jo, má to bohužel jednu velkou vadu Poptavka se vytvori sama, az lidi prestane krize bavit. Je hloupost premlouvat socialne slabe vrstvy, aby si kvuli srotovnemu pujcovaly prachy na nove auto, kdyz stare jeste funguje. |
|
|
Hloupý Nemouš 2.4.2009 8:18Pán je teoretik.... Praxe je bohužel jiná! Víte, pan autor vidí věci docela zjednodušeně. Já osobně (jako selfemployed person) vidím, že bezesporu má tato pozice výhody (jako například větší dávka osobní svobody) i nevýhody (skutečná nutnost starat se o chod svého podniku včetně shánění zakázek, nutnost vést účetnictví, daňovou agendu, ručit za svá rozhodnutí). V Evropě lidé dávají přednost spíš zaměstnání, protože je to zbavuje nutnosti nést zodpovědnost. Mnozí z těchto zaměstnanců potom naříkají, že mají nízké příjmy. Já, jako běžný podnikatel nemám příjmy o moc vyšší, než zaměstnanec se stejnou prací. Jistě, jsou tu velcí podnikatelé, kteří mají velké firmy a velké příjmy. Příjmy jsou ale vyváženy zodpovědností (za zaměstnance, za chod podniku). Po listopadu 89 se slovo podnikatel stalo málem synonymem pro zločince. Dozajista to mělo nějaký důvod. Hlavním problémem ale byla metoda privatizace, kdy se lidé bez majetku a zkušeností dostali k podnikům, které neuměli řídit a vydělávat uměli jen výprodeji majetku, který dostali. To ale nejsou podnikatelé, ale likvidátoři. |
|
|
j 2.4.2009 8:31Re: Pán je teoretik.... Praxe je bohužel jiná! A když vás zaměstnanci naštvou tak se hodíte marod nebo si vezmete OČR |
|
|
Miroslav Pivoda 2.4.2009 16:23Jsem podnikatelem od roku 1993. Kolik let musím ještě působit jako podnikatel, abych dle Vás přestal být teoretikem? |
|
|
ranbow 2.4.2009 8:04A je ta práce nebo není Kdyby šlo o jednu padlou fabriku v regionu (když kolem zuří všeobecný blahobyt), snad by taková přednáška měla smysl , a někteří propuštění by se rozhoupali a šli podnikat, a jakž takž se uživili. V době kdy zuří celosvětová krize, a fabriky krachují jedna za druhou je otázka, čím by se uživili ty tisíce kadeřnic, instalatérů, opravářů, Avon ladies, finančních poradců...Nebo si autor představuje, že si někdo z nich obratem půjčí u banky 100 milionů eur, a postaví fabriku, co začne nabírat objednávky z celého světa? V jednom pravdu autor má, že to má asi něco společného se způsobem výchovy a výuky. Státní školství zrovna teď rozjíždí monstr akci - státní maturity. Zda právě ty přispějí k zvýšení podnikavosti, to za pár let uvidíme.... |
|
|
Miroslav Pivoda 2.4.2009 16:27Re: A je ta práce nebo není Pokud se ptáte na práci, ptáte se jako zaměstnanec. Jako podnikatel byste se ptal na tržní poptávku: existující ale i skytou. To že naprostá většina lidí v Africe chodila jako bosa, vnímal Baťa jako příležitost, nikoliv jako problém. |
|
|
portwyn 2.4.2009 17:52Proboha proč by státní maturity měly přispět k zvýšení podnikavosti??? Nesmíte koukat na svět jen přes počty podnikatelů. Mám známé podnikatele, kteří nadávají, jaký je problém sehnat zaměstnance, který je ochoten se učit. Každý chce jen prachy za nic. Pokud SM pomůže mladým objasnit, že bez práce nejsou koláče, tak to podnikatelům a ekonomice obecně pomůže. To, zda se počet podnikatelů zvýší či nezvýší je druhotné. |
|
|
M 2.4.2009 5:27Kdyby to bylo tak jednoduche .. .. a stacilo "podnikat". Jenze bez nutnych vnejsich podminek to nejde - je mene a mene toho s cim podnikat. Ekonomy nechapu, jak zijou v bludnem kruhu a nevnimaji vnejsi svet, Zemi na ktere zijeme, ktera je konecna a ze ktere jsem vycerapli vsechno tak, ze uz brzo nebude s cim podnikat. |
|
|
Jiri Musil 2.4.2009 17:27Re: Kdyby to bylo tak jednoduche .. Ekonomicky rozvoj nemusi byt jen o spotrebovavani zdroju a zvysujicim konzumu, ale treba prave diky iniciativnim podnikatelum o pretvareni zivotnich podminek. Napriklad podnikani v oblasti internetu. Internetova firma nespotrebovava vice vody a nevytvari vice odpadu? |
|
|
portwyn 2.4.2009 17:54Re: Kdyby to bylo tak jednoduche .. Jenže může leda tak zefektivnit distribuci (to se hodí, to je pravda). Výrobek bušením do klávesnice neuděláte. |
|
|
Jiri Musil 2.4.2009 18:30Re: Kdyby to bylo tak jednoduche .. Proc merit ekonomicky rozvoj jen kvantitativne? Copak spolecnost, ktera spotrebuje vice je uspesnejsi? Me prijde spise, ze spolecnost, kde zije podnikatelsky (ve smyslu svobodny) duch, kde existuje politicka kultura, slusnost, to by melo byt meritkem uspesnosti. Podnikatelsky duch nepotrebuje k zivotu drancovani planety |
