4.5.2024 | Svátek má Květoslav


Diskuse k článku

EKONOMIKA: Kalouskovo selhání

Občas slýchám argument: "Vždyť ten Kalousek se jen snažil bránit nárůstu dluhu, co se dalo. Musel zvednout daně, co jiného mohl udělat?"

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
D. Seibt 27.9.2013 10:54

Re: Několik poznámek - parádní :-)

Do HDP se ani nezapocitava zadluzeni statu. Takze kdyz si pujcite 3% HDP a rostete o 1% HDP, tak je na prvni pohled vse v poradku, ale ve skutecnosti tomu tak neni.

D. Seibt 27.9.2013 10:50

Několik poznámek

1. Myslim, ze jste uplne vedle. Usvit prevzal Okamura, ale pan Kohout kupodivu agituje uplne pro jinou stranu, zkuste hadat :-)

4. Ano to je pravda. Ale to nejdulezitejsi co ho inspirovalo byla financni ustava, kterou zavedlo Svycarsko.

J. Ryba 27.9.2013 10:50

Re: Kdyby jen v tomhle jel Kalousek

pane politruku, k tomu zvýšení podílu OZE a tedy k onomu zákonu nás ovšem zavázal Klaus v přístupové smlouvě...a nepochopím, proč senátoři ODS zákon nechali projít a proč z tábora ods vycházely i takové podněty, aby se zatrhl tipec jen malým elektrárnám a velkých aby se to netýkalo....

J. Václavíková 27.9.2013 10:42

Re: Několik poznámek

Ten vám tu tak nanejvýš kdákne to své ,,BILIONOVÝ TUNEL OZE" :-)))

J. Ryba 27.9.2013 10:35

Re: vzniká otázka: a tohle nevěděl poradce Sobotky Kohout, když Sobotka zvyšoval schodky, na které se půjčoval? Ty dluhopisy totiž dělají přesně totéž, co tu popisuje

....schopnost levně profinancovat....

J. Ryba 27.9.2013 10:33

Re: vzniká otázka: a tohle nevěděl poradce Sobotky Kohout, když Sobotka zvyšoval schodky, na které se půjčoval? Ty dluhopisy totiž dělají přesně totéž, co tu popisuje

pan Kohout je tak trochu demagog. To, co říká, je jedna část pravdy. Tou druhou je, jakou část vládních výdajů tvoří mandatorní výdaje (mimochodem zvyšované i za jeho poradcování). Jejich velikost určuje vládám manévrovací prostor. Ona ta velikost schodku není samoúčelná, ale ovlivňuje rating země a tedy schopnost levně investovat a měnit strukturu dluhu. Kohout si klidně může říct "vyprdnu se na plnění kriteria", ale pokud země spadne v hodnocení, další rok si na schodek půjčí podstatně dráž. Z tohoto pohledu je KOMPROMISNÍ Kalouskův postup (jde cestou mírného zvýšení daní a snižováním vládní spotřeby, tedy té části, kde to lze). Nečaso-Kalouskova vláda je první vládou, která z roku na rok snižovala skutečné vládní výdaje.

Pan Kohout vlastně neradí nic, on neříká, jak on by ten svůj vzoreček aplikoval ve vládním angažmá...řešil by to dluhopisy ("neúsporná opatření vlády na dluh HDP zvyšují", jak zde tvrdil pan Prokop, Pavkův fanoušek)? Řešil by to zvyšováním "prorůstových" vládních investic? :-)

J. Ryba 27.9.2013 10:19

Re: Několik poznámek

na to slabej Novák nikdy nemá :-)

J. Ryba 27.9.2013 10:17

vzniká otázka: a tohle nevěděl poradce Sobotky Kohout, když Sobotka zvyšoval schodky, na které se půjčoval? Ty dluhopisy totiž dělají přesně totéž, co tu popisuje

...ty Sobotkovy (Kohoutovy) dluhopisy odčerpávají peníze z reálné ekonomiky, tj. snižují spotřebu obyvatel, snižují investice a vytěsňují čistý vývoz...přesně dle toho jeho vzorečku, který měli ít i tehdy na paměti

A. Hrbek 27.9.2013 9:41

Re: Několik poznámek - parádní :-)

O HDP by mohla být dlouhá diskuse. Do HDP se například započítává výkon přehazování peněz z hromady na hromadu a nikoliv jen skutečně vytvořené hodnoty.

HDP mělo svůj význam v době kd, v ekonomice převládalo vytváření hodnot. Dnes se začíná klást důraz na životní úroveň.

S pozdravem

A. Hrbek 27.9.2013 9:38

Re: Několik poznámek

Prosím - konkrétně!

K. Frauknecht 27.9.2013 9:27

Několik poznámek - parádní :-)

Pro cestu vzhůru musím udělat cokoli :-)).

Nutno ještě podotknouti, že výše HDP je jen jedním z ukazatelů stavu ekonomiky!! Ze vztahu v článku je patrné, že když bude stát stavět, investovat... poroste HDP. A celkově může být ekonomika v prr..opadu.

L. Novák 27.9.2013 9:18

Re: Kdyby jen v tomhle jel Kalousek

A co BILIONOVÝ TUNEL OZE (zák. 180/2005 Sb.)? Tam už je těch nul za jedničkou na vás moc, že? :-D

Chápu, když jej s takovou razancí prosadila sjednocená levice proti odporu ODS...

L. Novák 27.9.2013 9:14

Re: Několik poznámek

Klasická Hrbkova demagogie. Vytržením jedné věty z kontextu (opakovaně) strhat autora. Zaorálek hadra. :-P

M. Urban 27.9.2013 9:11

Zapoměl na Sobotku?

Jediná a nejlepší strana tady už jednou byla.

P. Bárta 27.9.2013 9:06

Re: co se stane,

Ano, jednotlivec nemá takovou spotřebu jako stát (i když, když porovnáme některé menší státy a některé větší boháče, možná bychom došli k jinému závěru...). Ovšem souhrn jedinců žijících v daném státě má vždy větší spotřebu než ten stát - a pokud by se navíc podařilo ten stát omezit, zbylo by na ty jednotlivce ještě větší množství peněz, které by mohli investovat nebo spotřebovávat podle svých priorit, a ne podle toho co jim "moudrý úředník/politik" nařídí...

A. Hrbek 27.9.2013 8:49

Několik poznámek

1. Jde především o předvolební agitku protože Úsvit pana Okamury má za základ svého ekonomického programu knihu "Úsvit" pana Kohouta. Nyní se sice trochu poškorpili v otázce co s Cikány, ale to na ekonomickém programu nic nemění.

2. Pan Kohout ještě v druhé polovině roku 2008, kdy byl naprosto jasný nástup jak celosvětové, tak i místní krize, tvrdil, že v ČR žádná krize není a nebude a hájil Kalouskův rozpočet s růstem 4,8%. Od roku 2009 je v NERVu a koncem roku vydal knihu "Finance po krizi"(!) jako by šlo o rýmičku.

3. Hodně později pan Kohout sice poněkud prohlédl, ale neodvážil se otevřeně a tvrdě kritizovat ekonomické kroky Nečasovy vlády.V NERVu přes silová prohlášení o odchodu, zůstal.

4. Ve své knize Úsvit v roce 2012 prohlásil , že za krizi nemohou ekonomové (!), ale politici a že hlavní náprava spočívá ve změně ústavy.

5. V současném dobrém pojednání konečně přišel skoro ke stejným názorům, které skutečně nezávislí ekonomové trvale hlásali již od počátku roku 2008 a za které je kritizoval. Jak říká Schiller "Spät, aber doch". Ale platí pro něj i Falladovo "Kleiner Mann - was nun?".

R. Houška 27.9.2013 8:21

Dovoluji si požádat pana Matějku ze Svobodných,

aby si tento článek přečetl nejméně 100x. Pak možná konečně pochopí, o čem je ekonomie, resp. makroekonomie, a přestane psát ty své bludy. Také by si to měl přečíst možnáprofesor Klaus. Kdyby se těmito zásadami řídil v dobách svého vládnutí, nemusel to dotáhnout na šéfhrobaře české pravice, protlačujícího, spolu se svou vypečenou rodinkou, pomocí nehorázných lží, na Hrad buranského, prolhaného, ožralu.

P. Maleček 27.9.2013 8:11

Kdyby jen v tomhle jel Kalousek

Pan Kohout to píše dobře. Ale jen z toho teoreticko - vědeckého hlediska. Neřeší dopady reálných ekonomických jevů jako je nedůsledný výběr daní, neřešení daňových úniků (alkohol, paliva, atd., zneužívání sociálních dávek či řízené okrádání státu předraženými státními zakázkami a podhodnocenými prodeji jeho majetku.

I v tomto ukázal p. Kalousek svoji neschonost. Až takovou, že to vypadá, že spíš tohle vykrání státu osobně řídil. To včetně jeho komanda - analytického útvaru, které se vrhalo hlavně na ty, kteří upozorňovali na podivné konání Kalouska a jeho ministerstva - viz nešťastník promopro Vondra.

Ostatně i ta TOPka s Kalouskovým pimprlem Šláfnbergem sloužila ke krytí Kalouskovy zdánlivé neschopnosti, spíš veleschopnosti při rozkrádání na státním.

Je faktem, že neodvedené daně a rozkradené investice a majetek státu zvyšují u malé skupiny osobní spotřebu. Nelze však věřit tomu, že to nahradí tím vzniklé výpadky v příjmech státu reinvestované státem do ekonomiky (teorie super ODSáka a jak jinak bývalého komouše Kubery). V tomto nám p. Kohout dluží vědecké vysvětlení. Stejně jako název té údajně jediné pravicové strany.

M. Šejna 27.9.2013 8:01

pane Grúbr

podobné názory, jako autor článku, tady prezentuji již dlouho. Jenže jsem narozdíl o autora levicově zaměřený, tak jsem prý demagog , lhář a idiot. Pan Kohout je pravičák, tak se k němu tady budou místní pravicoví "úderníci" snad chovat slušně. Ale hlavně doufám, že si ten článek pořádně přečtou a pochopí, ho.

H. Grúbr 27.9.2013 7:48

Z makra mám státnice za 1

a už jsem to tady asi 100x psal, takže jsem rád, že se toho oficiálně chopil i některý etablovaný autor a matematicky zdůvodnil, jaký že to byl ten Kalousek ministr financí.

J. Bruner 27.9.2013 7:14

Re: co se stane,

chyba je v objemu a možnosti investovat. Nikdy jedinec nebude mít takovou spotřebu (v pestrosti a množství( jako stát. A navíc se např.ani do kavárny nedostane neboť budou chybět silnice, tramvaje, tedy veřejné statky.

J. Schwarz 27.9.2013 6:08

Re: co se stane,

proč by měl do kultury a školství investovat ausgerechnet "uhlobaron"? Když zůstanou prachy lidem, budou do těchto záležitostí "investovat" sami - pokud tedy tyto věci považují za hodnotnější než hamburger, pivo, vstupenky na fotbal a domácí kina. To ale platí pro "burany", správný intelektuál přece utratí nejen za kafe v kavárně, ale nechá převážnou většinu vydělaných peněz v opeře a v kapsách profesorů, jejichž přednášky s nadšením vyslechne. Stejně tak i levicový volič - proč ne, když je údajně ochoten na tyto věci bohatě přispět prostřednictvím daní, jistě bude ochoten k témuž i primo, když mu ty peníze zůstanou v kapse a uvedené věci považuje za nezpochybnitelné hodnoty. Tak v čem je chyba?

J. Bruner 27.9.2013 2:08

co se stane,

když naopak stát sníží daně, pro jednoduchost daň z příjmů až na nulu. Stát nic nevybere, nemusí mít finanční úřdníky (bude jich méně), nebudou poradci, nebudou soudy se státem a ve firmě méně úředníků atd. Ovšem bude chybět na státní poptávce a sníží se G.

Na druhou stranu více peněz zůstane ve firmě. Co se s nimi stane? Část zůstane ve firmě a část zvětší výplatu pracovnmíků a dividendu podnikatele. A co dál. Skutečně si myslíte, že spotřeba těchto osob a možnost investic firmy nahradí výpadek spotřeby vlády a vládních investic? Bude uhlobaron   investovat do kultury nebo do školství, zahraničí a pod? Určitě ne. Jen své peníze ponechá na účtu a bude chtít mít úrok. Z čeho a kdo ho bude platit, když všichni mají pníz v bance, nikdo nchce dělat jen mít úrok.

Zcestnost této myšlenky j vidět např. na Ukrajině. Nízké daně korporátní, ale vysoké úroky z vkladů a následně i půjček a vnitřně nesmírně zanedbaná země. Naoipak severské země mají vysoké daně a vynikající infrastrukturu.

Celkově říkám, vysoké daně a hlubokou kontrolu jejich racionálního využití - méně vládní spotřeby a více vládních investic.

J. Bruner 27.9.2013 1:50

co se stane ,

H. Gene 27.9.2013 0:37

Svobodné

je potřeba volit.