Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKONOMIKA: ČNB a hypotéky
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Nevrkla 4.6.2022 18:09Druhá a podle mě pravděpodobnější varianta je, že lidé kvůli drahote zchudnou a o nákup nemovitostí ztratí zájem, peníze budou potřebovat na nezbytnější věci. |
|
|
R. Langer 5.6.2022 6:38Potom nemovitosti pochopitelně zlevní. Tak jako vždycky... |
|
|
P. Diviš 5.6.2022 9:01Někteří určitě, ale ti už nenakupují nemovitosti teď. |
|
|
J. Nevrkla 5.6.2022 9:08Budou chudnout i ti, co je nakupovali a ti , co splácejí hypotéky. Mnozí z nich budou mít těžkou hlavu, přinejmenším. |
|
|
M. Grundmann 4.6.2022 15:52Ceny nemovitostí ve Španělsku stoupaly, protože se do Španělska nahnuly nadměrné úspory ze severních států eurozóny, zejména Německa. Německo si tak řešilo svůj vnitřní problém s nadměrnými úsporami na úkor svých jižních sousedů.
Nemovitosti v ČR rostou nadměrně kvůli minulé politice ČNB, která uměle udržovala několik let nízký kurs koruny nadměrným prodáváním korun. Nyní tato obrovská zásoba korun způsobuje inflační problémy zejména u nemovitostí. Proto jsme na tom inflačně hůř než ostatní státy. |
|
|
J. Plzák 4.6.2022 16:41"Nemovitosti v ČR rostou nadměrně kvůli minulé politice ČNB" - může být. Není to ale náhodou také tak, že poptávka po nich převyšuje nabídku? A není to náhodou také tím, že kromě nemovitostí není na trhu nic, na co by se človek mohl spolehnout, že si to zachová hodnotu (raději, že to bude svou hodnotu zvyšovat a ne ztrácet)? I když se nás to netýká bezprostředně, díky Klausovi sen., tím, že nás ušetřil eura, počínání ECB, která skupuje akcie zcela nekonkurenčních firem celé eurozóny, nás ohrožuje také. Když investoři z Německa, Itálie, Francie, či Rakouska nevědí kam vrazit prachy, koupí byt v Praze, nebo alespoň naší zemědělskou půdu. Tím samozřejmě ženou u nás ceny nahoru atd, atd. |
|
|
M. Grundmann 4.6.2022 16:51Jinými slovy popisujete totéž, co já. Je to problém nadměrných úspor, které není kam rozumně investovat. Investovat znamená koupit něco nebo zaplatit za něco, co neztratí v budoucnu svou hodnotu. A takových možností je dnes příliš málo v porovnání s mírou úspor na celém světě.
Stále existují možnosti rozumných investic, těchto možností však není jednoduše dost. Tím vzniká úplně nový problém, který nikdy v minulosti neexistoval. Žádná učebnice ekonomie o něm nepíše, žádný profesor o něm neslyšel a tedy neví nejen, jak jej řešit, ale že vůbec může existovat. |
|
|
J. Plzák 4.6.2022 17:01Všechno to je jen proto, že banky nenechávají nikoho zkrachovat. Jak že on se jmenoval, ten ekonom, co hlásal, že konkurence neschopné firmy je nutno nechat krachovat, aby mohly vzniknout nové, lepší. I paní Šichtařová o tom píše. |
|
|
M. Grundmann 4.6.2022 17:08Tak jednoduché to není. Lidé se svou nadměrnou spořivostí řítí kolektivně do záhuby. Žít bezpracně jenom ze svých úspor je snem každého člověka, ale pokud tohoto snu dosáhne příliš mnoho lidí, společnost skončí v záhubě.
Je to globální problém, nesoulad mezi zájmem jednotlivce a celku. |
|
|
P. Diviš 4.6.2022 16:51Ceny nemovitostí ve Španělsku k͇l͇e͇s͇a͇l͇y͇, protože peníze byly příliš levné, úroková sazba byla nastavena na potřeby severního křídla eurozony. Stavěl kdo chtěl a co chtěl. Když ta bublina praskla, nedaly se přebytečné nemovitosti ani bez ztráty prodat. ČNB nemá žádnou obrovskou zásobu korun. Koruny si sice tiskla, ale nakupovala za ně jiné měny, aby tak uměle snížila kurz Kč. Obrovskou zásobu nyní má, ale ne korun, ale dolarů a eur. Inflační problémy působí hlavně peníze, pouštěné do ekonomiky jednak ČNB, ale hlavně Burešovou vládou. |
|
|
M. Grundmann 4.6.2022 17:05Za současnou českou inflaci skutečně může Babiš a ČNB v minulosti. Jsou tu také tlaky ze zahraničí, ale naši politici jednali hůř než v zahraničí v této oblasti. I dnes ANO nabízí kroky, které by inflaci nadále výrazně zvýšily. ANO je výrazně proinflační politickou stranou. |
|
|
J. Krejčí 4.6.2022 7:24Už bychom měli v sobě překobnat tu Klausovskou nenávist k EU a uvažovat o přijetí Eura. Zhrzený pan prezident je naštvaný, že Euro ještě nezkrachovalo jak on už dávno předpověděl. |
|
|
J. Kočí 4.6.2022 9:11Když si dáte dohromady všechny Klausovy kroky a názory, zjistíte, že cílem mělo být výrazné zpomalení integrace do západní Evropy. Např. zpomalení výstavby dálnic, nepropojení dálniční a železniční sítě s okolními státy, spoléhání na Ruské suroviny či zuřivý odpor proti euru. Asi to byl nejvlivnější ruský agent. Kam se na něj hrabe Zeman. |
|
|
P. Diviš 4.6.2022 10:08Klaus zde "nevládne" už dlouho a pořád se nestaví, nepropojuje, respektive staví pomalu, propojuje pomalu, ruské suroviny nekupujeme jen my, ale i třeba Německo, zřejmě jste nějak zmaten. |
|
|
P. Diviš 4.6.2022 10:03Zřejmě toužíte po lodním lístku na Titanic. € nezkrachovalo jen proto, že je to politický projekt, který bude udržován za k͇a͇ž͇d͇o͇u͇ cenu. Už několikrát dost vysoku, aby jižní křídlo eurozony nekrachlo. Pan expresident poslední dobou dost blbne, ale s € se nemýlí (ostatně, není s tím názorem nijak osamocený). |
|
|
J. Plzák 4.6.2022 16:48Nevím jak mnoho bývalý pan prezident blbne, ale s nepřijetím eura měl pravdu tak, jak s dlouhým odmítáním podepsání Lisabonské smlouvy. Nakonec podlehl, co měl chudák dělat? Mnozí ho chtěli tenkrát zavřít do blázince, že je nesvéprávný. |
|
|
P. Diviš 4.6.2022 16:52Teď blbne hlavně s Ruskem. Co se týče € i Lisabonu, tak to jsem s ním souhlasil a souhlasím. |
|
|
J. Strakoš 4.6.2022 5:31Jsem pohý laik, ale jak mohou peníze vznikat při půjčce? To opravdu banka nemusela nikdy půjčovaný obnos vlastnit a krýt? Znamená to, že pokud si lidé od banky půjčí 10 miliard, že se objem peněz o tuto částku zvýšil? Připadá mi to nějaké podivné - selským rozumem - pokud půjčím sousedovi 1000 Kč, pak jejich půjčením nové finance nevzniknou a jakmile mi je vrátí, pak ani nezaniknou. |
|
|
R. Kobliha 4.6.2022 9:4895% všech peněz je pouze ve virtuální podobě. Na to lidé přijdou vždy v momentě, kdy je run na banky. Každý, kdo používá platební kartu se na tomto podvodu podílí. |
|
|
P. Diviš 4.6.2022 10:05Na virtuálnost nemá vliv, zda jsou peníze papírové nebo elektronické. Jediný vliv mělo krytí zlatem, které nejde tisknout, ale to už je dávno zrušeno. |
|
|
P. Diviš 4.6.2022 10:04Ano, tak to funguje už dlouho. Říká se tomu frakční bankovnictví. Vy ty peníze musíte mít, abyste mohl půjčit. Banka si je prostě udělá. |
|
|
Z. Lapil 4.6.2022 11:12Jsem taky laik, ale vidím to takhle: Modrý pták zanedbává skutečnost, že ČNB je "banka bank". Ta poskytuje (půjčuje?) peníze bankám komerčním, a to opravdu způsobem "chceme, aby lidi nakupovali, rozhodíme mezi ně víc peněz. Simsala bim - tady jsou". Dnes už se ani nemusejí tisknout. Vy si tedy půjčujete od komerční banky či od souseda peníze již existující. Možná: komerční banka musí mít tzv. kapitálovou přiměřenost, tedy něco, co dá do bankomatu, kdyby se někdo rozhodl vybírat, protože ano - peníze, které jste jí svěřil do úschovy, půjčuje obratem dál, aby získala úrok, ze kterého vyplatí úrok vám. Pozor - takhle tomu rozumím, což nemusí znamenat, že to není naprostý nesmysl. Za případnou opravu P.T. diskutujícím díky. A tímhle už jsem si dost jist: run na banku je, když lidi usoudí, že banka není dost spolehlivá a všichni (dostatečné množství) si vyrazí své peníze vybrat. Protože ta banka je opravdu nemá. Ona je bude mít, až jí věřitelé zaplatí. Mezi námi - proč myslíte, že máte na kartě limit na denní či týdenní výběr? Abyste si, masově a kolektivně, ty peníze, které banka nemá, protože na nich vydělává mj. na váš úrok, nemohl jen tak z ničeho nic vybrat. |
|
|
J. Strakoš 4.6.2022 11:38Přímo u ČNB si to představit umím, ale pořád mi to přijde jako finance "z ničeho". Pokud se takto může chovat každá banka, přijde mi to jako velmi podivně nastavený systém, ve kterém žijeme. Mimochodem - právě tohle bychom měli děti učit ve škole. |
|
|
Z. Lapil 4.6.2022 12:04Ony to jsou finance z ničeho. Uvědomte si, že bankovky jsou v prapůvodu potvrzení, že máte u konkrétní banky uložené to zlato, kterým platíte, což vám umožnilo netahat s sebou obligátní pytlík zlaťáků. Postupně získaly toto právo jenom královské/státní banky, součástí historie je německá poválečná hyperinflace, kdy byla měně získána důvěryhodnost skrze pozemkovou rentu. Ještě za mých mladých let bylo na (socialistických) bankovkách napsáno, že jsou "kryty zlatem a ostatními aktivy Státní banky československé). Přinejmenším pro mě bylo velkým krokem, když koruna byla v r. 1990(?) prohlášena za konvertibilní neboli že s ní můžu vyrazit do světa a vyměnit si ji kdekoliv za místní měnu. Ne že bych doufal, že někde na severu Kanady bude ochoten moji pětistovku někdo koupit, protože co by tam s ní dělal; zjednodušuju až k ironii. No, a poslední dobou (20 let, psal tu někdo) ani konvertibilní peníze nejsou kryty ničím, než že jejich majitelé doufají, že těm samým penězům bude věřit i jejich dodavatel, ať chleba nebo plynu. Asi jste postřehl, že součástí rusko-západních tanečků kolem plynu je otázka "rubl nebo dolar?", protože Rusové nevěří, že dolary zaplacené za plyn dorazí až "do Moskvy". Tady a teď nehodlám řešit, nakolik nevěří právem a nakolik je to záminka k dělání vln. Naopak vyrojily se různé bitcoiny, kterým věří leckdo (jinak by tak nerostly), a to ne jen bez zásahu, ale proti vůli státních bank. |
|
|
J. Plzák 4.6.2022 16:56Budete se divit, ale každá centralní banka jednotlivých států eurozóny, má právo tisknout, dnes už více méně jen virtuálně, vlastní eura. Má to sice své podmínky, ale ty nikdo nedodržuje. |
|
|
P. Diviš 4.6.2022 16:46Takhle tomu rozumíte, ale takhle to nefunguje. Pokud si chcete půjčit a banka usoudí, že budete bonitní dlužník, peníze pro vás vytvoří. https://cs.wikipedia.org/wiki/Bankovnictv%C3%AD_%C4%8D%C3%A1ste%C4%8Dn%C3%BDch_rezerv Limit na kartě si určujete sám, kvůli ztrátě nebo ukradení. Pokud limit mít nechcete, tak nemáte. |
|
|
M. Grundmann 4.6.2022 15:43Peníze jsou dnes převoditelná forma dluhu. Vznikají tedy při každé půjčce a zanikají při jejím splacení. Když banka někomu půjčí peníze, jsou tyto peníze kryty závazkem dlužníka půjčku splatit. Banka pak může s tímto závazkem i obchodovat. Dluhopisy jsou také formou peněz, neexistuje například žádný rozdíl mezi státním dluhem ve vlastní měně a penězi ve vlastní měně, i když to téměř nikdo neví. Splácení státního dluhu je pouhá změna jednoho stejného dluhu na jiný dluh. Proto ani stát nikdy nemůže být nesolventní, pokud vydává dluh ve vlastní měně.
Analytici pravidelně trpí úzkostlivými stavy ohledně obrovského státního dluhu USA v amerických dolarech. Přitom je vše absurdní, USA vždy budou moci splatit svůj státní dluh svou vlastní měnou, ať se bude dít cokoliv. Prohlášení o možnosti bankrotu USA kvůli vlastnímu dluhu jsou jenom výrazem nepochopení, jak finanční systém dnes funguje. |
|
|
M. Grundmann 4.6.2022 1:50Z podpisu jakékoliv smlouvy nevyplývá, že je smlouva vzájemně výhodná. Dá se z toho usoudit pouze to, že je výhodnější pro obě strany smlouvu podepsat než ji nepodepsat. Někdy však může být podepsání i nepodepsání smlouvy pro jednu stranu nevýhodné, jedna možnost však je méně nevýhodná než druhá.
Mimochodem, peníze vznikají pokaždé, když vznikne jakýkoliv převoditelný dluh. Peníze zanikají, když dojde k úhradě jakéhokoliv dluhu. Uložením peněz do banky peníze nezanikají, ale naopak vznikají. Původní jeden dlužní vztah, pohledávka držitele bankovek vůči České národní banky, se změní na dvě pohledávky, pohledávka klienta banky vůči bance a pohledávka banky vůči České národní bance, kterou klient vkladem peněz do banky převedl klient na banku. Peníze zanikají, když dlužník splatí dluh bance. To jen pro upřesnění.
Klienti bank vkládají své vlastní peníze na spořící účty, na kterých dostanou maximálně 4 %. Banka může tyto peníze uložit v České národní bance za diskontní sazbu 4.75 % a vydělat bezpracně a bez rizika 0.75 %. Tento výdělek je možný jenom díky tomu, že uložit peníze za diskontní sazbu má právo pouze držitel bankovní licence a každý jiný musí platit nějaké bance provizi za to, aby jeho peníze mohly být úročeny v ČNB.
Celá situace ukazuje, že o bezrizikový úvěr s vyšším úrokem není poptávka a proto jsou hypotéky tak nesmyslně levné. Příliš levnými hypotéčními úvěry však vznikají další levné peníze a nabídka levných peněz se tím dál zvyšuje. Hypotéční úvěry tak vyvolávají inflační spirálu. Řešením může být pouze nějaké opatření, které hypotéční úvěrování omezí. |
|
|
M. Grundmann 4.6.2022 2:20Celá makroekonomická situace je následující : velké množství obyvatel naší planety výrazně zbohatlo a začalo spořit daleko více, než tomu bylo kdykoliv v minulosti. Míra světových úspor je taková, že přesahuje potřeby po investicích všech světových ekonomik dohromady. Tyto peníze není možné rozumně investovat a taková situace vede k deflačním krizím. Státy se snaží těmto krizím zabránit deficity svých rozpočtů, čímž vytvářejí uměle dluhopisy, které si mohou spořící lidé nakoupit. Dá se tedy říci, že státy se zadlužují, protože věřitelé nemají komu jinému své peníze půjčit. Nikoliv tedy proto, že by státy potřebovaly utrácet.
Toto globální investiční letadlo funguje skoro 20 let. V průběhu covidové krize se však státy začaly zadlužovat nikoliv kvůli střadatelům, ale kvůli lidem, kteří peníze opravdu potřebují a kteří je poté utratili. Tím státy vyvolaly silnou inflaci a narušili stabilitu globálního investičního letadla. Mechanismus neutralizace nadměrných úspor kvůli covidovým rozpočtovým opatřením tak přestal fungovat a svět se dostal do dlouhodobých inflačních tlaků. Výsledkem nadměrných úspor je totiž vždy nakonec inflace. V žádné učebnici ekonomiky se to však nedočtete, protože k nadměrným globálním úsporám dochází poprvé v historii lidstva a nikdo této situaci nerozumí. |
|
|
R. Kobliha 4.6.2022 9:49Mluvíte ale o nepoctivém bohatnutí, kdy se tisknou peníze, a ne že by vznikala adekvátní hodnota. |
