tris 11.4.2007 13:46

Re: Re: Re: Hezká hříčka.

Co to znamená "převálcovat naši ekonomiku"? Pokud bych za to zametání ulic měl víc, než mám dneska za vysoce kvalifikovanou práci - proč ne?

Používáte argument ve stylu "reálný život se od této teorie liší" - ale to je začátek diskuze. Mohl byste tuto diskuzi rozvinout a napsat V ČEM se liší? Vždyť onen "ekonomicky silný" návštěvník z cizího ostrova je ona Čína, Robinzon a Pátek jsme my. Na co Bastiat zapomněl?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zdeněk 11.4.2007 13:54

Re: Re: Re: Re: Hezká hříčka.

jenže vy byste právě měl míň. Je vysoce nepravděpodobné že byste za zametání ulic měl více než za kvalifikovanou práci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tris 11.4.2007 15:08

Re: Re: Re: Re: Re: Hezká hříčka.

Jste schopen ukázat na příkladu Robinsonova ostrova situaci, kdy by Robinson a Pátek po uzavření obchodu prováděli méně kvalifikovanou práci A ZÁROVEŇ by na tom byli hůř? Ano, může se stát, že NĚKDO na tom bude hůř - ale někdo jiný na tom bude výrazně lépe! A čím větší je trh, tím více lidí může na směnném obchodu vydělat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pepa Jetel 11.4.2007 13:54

Re: Re: Re: Re: Hezká hříčka.

Pokud VŠECHNO dovezete levněji, než vyrobíte doma, nebude nic, co byste mohl dělat, abyste si udržel svoji životní úroveň, a klesnete na životní úroveň toho, odkud dovážíte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tris 11.4.2007 15:03

Re: Re: Re: Re: Re: Hezká hříčka.

Vy jste ten článek nečetl, přiznejte se! Jestliže to "všechno", co spotřebuji, dovezu levněji(tzn., že za to zaplatím exportem!), pak to znamená, že na zajištění stejného množství výrobků budu potřebovat méně práce. Jak mohu díky tomu klesnout na životní úroveň toho, odkud dovážím? Nebo souhlasíte s kritiky Bastiata, že "práce je bohatstvím"?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Honza42 11.4.2007 13:08

Re: Hezká hříčka.

Mýlíte se, nejsou dobří, protože na trhu neuspěli. Promarnili spoustu času a peněz aby se to naučili, protože si neuvědomili, že to vyrábí někdo jiný stejně dobře a podstatně levněji. Ale nevadí. Mohou se naučit dělat něco jiného, místo toho aby dělali zbytečnou práci a nechali se živit (prostřednictvím dotací) zbytkem společnosti.

Když se Francie rozhodne dotovat zemědělství třeba 10 x tolik než dnes, vůbec mi to nevadí. Klidně budu jíst francouzskou zeleninu na náklady Francie. Blbost je na jejich straně. Probůh, vždyť je to přece o naplnění snu "pečených holubů, které létají sami do huby". Tak proč to nevyužít.

Můj osobní názor je nedotovat nic.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lukáš 11.4.2007 18:00

Re: Re: Hezká hříčka.

Taky si myslím, že čím míň dotací, tím líp. Trošku problém je, že ty dotace pro Frantíky se platí z rozpočtu EU => i z našich daní

• reagovat
• nahlásit příspěvek

BOMBON 11.4.2007 13:13

Re: Hezká hříčka.

jasne, mayor mayor byl velmi dobry v nepestovani vojtesky...

ja vam kaslu na to, kde byl hadr vyroben. chci kvalitni a levny hadr, stejne tak jako jakykoliv (i dementni) textilak chce nejkvalitnejsi a nejlevnejsi muj vyrobek.

placete-li por nase textilaky, kupte si od nich neco

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jkotek 11.4.2007 12:04

Re: Souhlas, ale je to pouze jedna strana mince

Proc? Pokud k nam nekdo dovazi jim dotovane zbozi, tak je blb on. Pri dovozu jinde dotovane vyrabeneho zbozi DOVAZIME TYTO DOTACE. Stat vyrobce nam DAVA sve dotace ve snizene cene vyrobku. Je to jeho blbost a ztrata. A nasi zemedelci mohou delat neco jineho.

A pokud cizi stat-vyrobce se bude branit nasemu zbozi, tak na tom bude tratit sam ve zvysenych cenach na jeho trhu. My budeme za dovoz platit nasemi penezi a pokud je nebude chtit vyrobce, nenakoupime.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fafa 11.4.2007 13:44

Pane Kotku:

jeste je tady moznost, ze nekdo (treba Francouzi) k nam dovazi zbozi vyrabene s pomoci dotaci, ktere jsme si sami zaplatili. Ja vim, v polovine 19. stoleti neexistovala EU, tak tuhle moznost Robinson s Patkem neprobirali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Finist 11.4.2007 12:11

Re: Souhlas, ale je to pouze jedna strana mince

Já jsem zvědavý - vymyslete nějaký Robinsonovský příklad kdy bude poškozen dumpingem, to by mě opravdu zajímalo.

Jinak zkusím vyjednat aby se tu objevila Vzájemnost, protože tam Bastiat popisuje, že i když svůj trh otevře jen jedna strana a druhá si zachová protekcionistická opatření, stejně na tom ta strana s otevřeným trhem vydělá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jkotek 11.4.2007 12:20

Re: Re: Souhlas, ale je to pouze jedna strana mince

Mne napada, ze je to hned ten prvni. More dodovalo vytorbu sveho dreva a dokonce zasponzorovalo jeho dopravu Robinsonovi az na plaz. Robinson musel jen sejit na pobrezi.

Na druhe strane se more brani jakemukoliv dovozu zbozi od Robinsona. Chudak Robinson ;-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fafa 11.4.2007 13:49

Finiste;

co tenhle pripad. My Vam budeme za dumpingove ceny prodavat tanky a budeme od Vas kupovat psenici. Vy si zrusite zbrojovku a na jejim miste vysejete dalsi psenici. Pristi rok Vam nedodame nahradni dily na tanky a psenici si vezmeme bez placeni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Finist 11.4.2007 15:38

Re: Finiste;

Jo jestli počítáte s válkou,  potom je soběstačnost ve výrobě hezká věc. Já tohle myšlení nazývám syndromem obránců obleženého města. Některá italská středověká města ponechávala mezi hradbami veliký lán nezastavěné půdy, aby v případě obléhání si obránci mohli vypěstovat pro sebe dost potravy. Bylo to pravda hrubě neekonomické - vždyť půda za hradbami byla drahá a dala by se rozparcelovat a výhodně prodat řemeslníkům, a v zásobování potravinami by se město spolehnulo na okolní venkov, ale při obléhání to přišlo vhod.

Tyhle důvody ovšem nejsou ekonomické, ale vojenské. Takže jestli chcete obhajovat protekcionismus z vojenských důvodů tak máte volné pole působnosti. Ale musíte to dělat čestně - asi takto: "Musíme zachovat výrobu X, budeme sice díky tomu CHUDŠÍ než bychom byli, ale zato až nám vyhlásí válku Číňani tak nás nedokáží vyhladovět."

Jinak ale v dnešním světě si moc nepomůžeme - hodně nejnutnějších surovin vlastně dovážíme už dnes a to často ze zemí, které nevypadají příliš stabilně přátelsky. Ale síla vzájemného obchodu právě dokáže někdy překonat i ta nejzavilejší nepřátelství. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fafa 11.4.2007 15:49

Finiste;

ja osobne protekcionismus neobhajuju. Jenom uvadim smutnou realitu. Mam obavy, ze sila vzajemneho obchodu prave NEDOKAZE prekonat i ta nejzavilejsi nepratelstvi. Svet v roce 1913 byl IMHO velmi liberalni a prijemne misto k zivotu, presto vzajemny obchod nevyloucil nasledujici katastrofu. 

Treba ta obhajoba vyroby potravin by myslim v Britanii AD 1939 byla celkem fer argumentem. Dneska bych treba navrhoval vyrabet elektrinu z uranu (pripadne thoria) dovazeneho z Australie a v autech spalovat alkohol. Asi bychom byli chudsi nez pri dovozu ropy od Saudu a Rusu, ale Saudove a Rusove by si pro zmenu min vyskakovali.  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Finist 11.4.2007 16:12

Re: Finiste;

Omyl bohužel velmi častá neznalost  - svět v roce 1913 již dávno nebyl liberální - právě naopak byl protekcionistický ve velmi velké míře, o což se zasloužil rozmach Německé historické školy na konci 19 století.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fafa 11.4.2007 16:38

Finiste;

dobra, dostal jste mne. Co rok 1880?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Finist 11.4.2007 16:42

Re: Finiste;

V kterých zemích?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fafa 11.4.2007 16:55

Finiste;

dejme tomu Britanie, Francie a Nemecko. Mimochodem, jak silny byl ten protekcionismus v roce 1913 v porovnani s dnesni situaci?  

Jeste k tomu symdrome oblezeneho mesta. Z hlediska ciste ekonomickeho zrejme neni prinosem ani staveni hradeb. Taky Rimani nekdy v roce 450 BC asi celkem nic neprodukovali cvicenim na Martove poli.  Presto v dlouhodobe perspektive byli bohatsi nez Etruskove. Myslite, ze dnes uz svet dospel do bodu, kdy tyhle rizika muzeme ignorovat? Ja osobne pochybuju.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Finist 11.4.2007 18:13

Re: Finiste;

Tak německo bylo od samého založení Bismarkem nacionalistické a protekcionistické, v čemž dost navazovalo na Prusko. Volný obchod byl asi nejrozšířenější v 60 a 70 letech.

docela zajímavý článek hlavně o vývoji v anglii:  http://www.mises.org/journals/jls/13_1/13_1_3.pdf                                                                                   a ještě něco k tématu http://www.mises.org/asc/2002/asc8-ebeling.pdf

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fafa 11.4.2007 18:20

Re: Re: Finiste;

Diky, okouknu.

Bohuzel s tim Nemeckem by asi bylo opravdu lepsi, kdyby nekdy v 19.stoleti dal pestovali moselske a kupovali v Manchestru kovove zbozi. Bohuzel si postavili Kruppovy zavody.  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Finist 11.4.2007 16:41

Re: Finiste;

Ono je to logické - se vzestupem nacionalismu se znovuobjevil i hospodářský nacionalismus který se projevil jako protekcionismus. Na sklonku 19 a začátku 20 století všechny světové velmoci uplatňovali tvrdý protekcionismus - a právě nedostupnost trhů vedla k přesvědčení že je nutné pro zvětšení trhů obsazovat kolonie a to vedlo k 1 světové válce.

Vzájemná hospodářská závislost naopak válčení mezi státy znemožňuje či alespoň značně znesnadňuje což se uvádí také jako základní důvod založení společenství uhlí a oceli a EU vůbec.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Finist 11.4.2007 11:28

Re: pěkný článek

To máte pravdu - viděl by to jinak. Podobné nesmysly plodí hlavně sociologové, kteří nechápou úskalí makroukazatelů jako HDP. Ekonomové vědí, že rozvody se žádného blahobytu navíc nedosáhne. Blahobytu navíc se dosáhne jedině intenzivnějším pracovním úsilím, které není mařeno nešikovnými státními zásahy do ekonomického soukolí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fafa 11.4.2007 19:35

Finiste

Na tech rozvodech mozna neco je.

Pred rozvodem mame rodinu, kde manzel pracuje a lina manzelka se velmi pomalu a nekvalitne stara o domacnost. Po rozvodu manzel dal pracuje, o domacnost se mu velmi efektivne stara placena hospodyne. Manzelka dostava minimalni alimenty a musela zacit chodit do prace.   

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Finist 11.4.2007 11:19

Re: Také Mark Twain

Takových bylo víc. Proti protekcionismu psal pěkně i Karel Havlíček Borovský, který se mimochodem s Bastiatem kamarádil a dopisovali si spolu. Možná by se tady časem mohli objevit i ekonomické články od Borovského.

• reagovat
• nahlásit příspěvek