26.6.2024 | Svátek má Adriana


Diskuse k článku

EKONOMIE: Něco jiného

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Přemek 28.4.2007 1:03

Re: a vidim po velikonocich

Tak se podívejte na legální švarcsystémdo Británie, kde už třetí volební období v řadě vládne levice. Volba je mezi šancí na lepší život nebo mezi jistotou chudoby. Co bude volit ten, kdo splácí hypotéku? Možnost cyklovat mezi zaměstnavateli díky práci na ŽL podle toho, jak kdo má pro něj práci, nebo jistotu, že zákony zabetonovaný trh mu znemožní najít rychle nové místo, pokud o toto příjde?

Dadacos 12.4.2007 0:41

Re: Re: Re: Re: Re: Boj s blbostí je věčný

zdeněk: "Dovolil jsem si tedy vyjádřit názor většiny těch co znám." Tento výrok je ovšem zásadně odlišný.

zdeněk 12.4.2007 0:31

Re: Re: Re: Re: Boj s blbostí je věčný

Většina lidí co znám(nediskutují tady na internetu) skutečně není pro liberalismus. Je to dáno i tím kdo tady přispívá, opravdu to tady není skutečný průřez českou společností. Někdo to tady již napsal, zkuste jít do hospody a říci - já chci dovoz z Číny bez omezení a je mi jedno kolik firem zkrachuje, můžete pak pracovat jinde a všichni na tom vyděláme. Někdo by s vámi i souhlasil, ale myslím že většina osazenstva by vás vypískala. Jestli nevěříte, zkuste to někdy. Třeba z mých příbuzných by se to nevyplatilo nikomu a přesun výroby do Číny také neschvaluje nikdo.

Dovolil jsem si tedy vyjádřit názor většiny těch co znám.

Dadacos 12.4.2007 0:18

Re: Re: Re: Boj s blbostí je věčný

zdeněk: "Někomu to může připadat jako boj za krásné ideály a novou spravedlnost, většině připadá ale zbytečný a směšný." Tohle není názor, to je drzost non-plus-ultra. Jak si vůbec dovolujete mluvit jménem někoho jiného? Mně ten článek připadá zatraceně poučný a jeho obsah si pro sebe nenechám.

zdeněk: "Stát a ochrana místního trhu byli tisíce let před vámi a budou i po vás!" Jestli tohle má být argument ve prospěch protekcionismu, tak byste také mohl obhajovat trestnou činnost slovy: "Vraždy tu byly tisíce let před vámi a budou i po vás!"

Boj s blbostí je opravdu věčný...

zdeněk 12.4.2007 0:03

Re: Re: Re: Re: Finiste:

Jak jsem již psal tak jsem plně pro osobní svobodu, takže s otroctvím nesouhlasím (to tady obhajoval někdo jiný).  Stát a ochranu trhu považuji za  přirozenou součást  úspěšné lidské společnosti. Tvrdíte že jejich omezením získáme bohatství. Co já vidím ve svém městě tak bohatství to přinese hlavně překupníkům , ostatním to sebere svobodu a práci. Ano Frédéric Bastiat byl hlavně obchodníkem a hlavně za ně bojoval. Kdyby se narodil jako dělník nebo řemeslník či zemědělec, asi by jeho dílo mělo jiný ráz. Jeho články dávají smysl ,ale zbohatnou v nich hlavně ti co obchodují. Ti co pracují, o těch se tam příliš nemluví, ti si mají změnit zaměstnání podle toho co překupníci vymýšlejí. A já nejsem obchodník a jedno ze základních pravidel kapitalismu je že člověk hledí hlavně na svoje zájmy.

tris 11.4.2007 23:52

Re: Re: Re: Finiste:

Nebo možná ještě lépe: byl byste tohle ochoten napsat lidem, kteří bojovali pro zrušení otroctví?

tris 11.4.2007 23:51

Re: Re: Re: Finiste:

Byl byste tohle ochoten napsat v 30.letech lidem, kteří se podobně vyjadřovali proti fašismu?

zdeněk 11.4.2007 23:40

Re: Re: Finiste:

Váš boj je jak s větrnými mlýny - ničeho nedosáhnete a čas byste mohli investovat užitečněji....

Někomu to může připadat jako boj za krásné ideály a novou spravedlnost, většině připadá ale zbytečný a směšný.

Stát a ochrana místního trhu byli tisíce let před vámi a budou i po vás!

tris 11.4.2007 22:57

Re: Re: Muselo kdysi to ochranářství

ad a) "práce jako modlitba" je dobrý důvod pro zavedení protekcionismu?

ad b) a protože vynálezy mají stejné důsledky, měli bychom zakázat inovace? Ano, díky inovacím, volnému trhu apod. dochází k tomu, že se objevují nové způsoby výroby a ukazuje se, jak někteří lidé špatně investovali - do strojů, vzdělání apod. Ale proč by následky těchto špatných rozhodnutí měli nést ostatní?

ad c) chcete snad zakazovat dětem rozdávat dědictví svých otců? Mimochodem, Francouz by na to asi řek, že by měli zrušit centrální banku a zavést komoditní bankovnictví...

Finist 11.4.2007 22:35

Re: Finiste:

Však články o zákonu a státu od Bastiata taky tady budou, až doběhne série o protekcionismu. Pokud byste se nemohl dočkat můžete nahlédnout sem: http://sumavak.bloguje.cz/501004-frederic-bastiat-stat.php

Fafa 11.4.2007 19:35

Finiste

Na tech rozvodech mozna neco je.

Pred rozvodem mame rodinu, kde manzel pracuje a lina manzelka se velmi pomalu a nekvalitne stara o domacnost. Po rozvodu manzel dal pracuje, o domacnost se mu velmi efektivne stara placena hospodyne. Manzelka dostava minimalni alimenty a musela zacit chodit do prace. ;-P  

Fafa 11.4.2007 19:23

Finiste:

Protekcionismus má stejný smysl a motiv jako loupež - pár výrobců a úředníků se při něm napakuje na úkor ostatních lidí - spotřebitelů.

Moc pekne shrnuto. Pokud by se slova vyrobce a spotrebitel zamenily slovy prijemce statnich penez a danovy poplatnik, tak to pekne popisuje tak asi 95 % aktivit statu.

Finist 11.4.2007 18:22

Re: Muselo kdysi to ochranářství

Protekcionismus má stejný smysl a motiv jako loupež - pár výrobců a úředníků se při něm napakuje na úkor ostatních lidí - spotřebitelů. Ale ještě přijde celá série článků na tohle téma takže to budete mít šanci pochopit.

Fafa 11.4.2007 18:20

Re: Re: Finiste;

Diky, okouknu.

Bohuzel s tim Nemeckem by asi bylo opravdu lepsi, kdyby nekdy v 19.stoleti dal pestovali moselske a kupovali v Manchestru kovove zbozi. Bohuzel si postavili Kruppovy zavody.  

Finist 11.4.2007 18:13

Re: Finiste;

Tak německo bylo od samého založení Bismarkem nacionalistické a protekcionistické, v čemž dost navazovalo na Prusko. Volný obchod byl asi nejrozšířenější v 60 a 70 letech.

docela zajímavý článek hlavně o vývoji v anglii:  http://www.mises.org/journals/jls/13_1/13_1_3.pdf                                                                                   a ještě něco k tématu http://www.mises.org/asc/2002/asc8-ebeling.pdf

J.Kraus 11.4.2007 18:12

Re: Muselo kdysi to ochranářství

pokračování

c) Těžko odhadnout důsledky zrušení nějaké výroby a její náhrady dovozem. Události mají sklon se řetězit. Protihodnota je vždy předpokladem. Přeskočme notoricky známé skutečnosti posledních, řekněme, třiceti let a přibližme si jeden z tisíců všedních obrázků dneška: zkušený projektant odchází za lepším. Stává se obchodníkem pražské pobočky firmy, vyrábějící –zhruba řečeno- elektronická zařízení do budov. Firma je rakouská, ale v Rakousku má už jen ředitelství a obchodní oddělení, výroba i konstrukce je „kdesi na Východě“. Pár Rakušanů tam hlídá pracovní disciplinu a tvrdě potírá každý náznak snahy po osamostatnění. A že by si tu svobodu užili! Na jedné straně pár desítek pracovníků, na druhé stovky obchodníků (nástupní plat 35000,-, auto ne horší než vyšší stř. třídy, 4*hotely). Ti nejprověřenější občas zajedou na východ do fabriky okouknout, jak se to dělá, a po návratu školí ostatní. Ano, tito lidé rozdali dědictví svých otců a dědů a nyní projídají jeho zbytky. Jak dlouho ještě? V USA už dávají jako protihodnotu dluhopisy za několik set milionů dolarů denně. Co by tomu řekl prostý a poctivý Francouz 19. věku?

J.Kraus 11.4.2007 18:11

Muselo kdysi to ochranářství

vzniknout z dobrého důvodu, bylo jich možná víc a nad nimi přirozený cit.

a) V křesťanských zemích se vždy slušelo pracovat a byla-li uspokojena základní potřeba, vymýšlet si práci novou – z toho náš dnešní blahobyt. Pěkně o tom píší třeba páteři Gabet a Huc, když hledají příčinu, proč v Číně roku asi 1845 nacházejí předměty i stroje funkčně obdobné evropským, ale o řád primitivnější. Čínští císařové dobře věděli, že každý pokrok vede ke zkáze a prostí Číňané odmítali zlepšovací návrhy pánů páterů – radši dřeli postaru. Francouz 19. století se ovšem jistě rád nechal opájet ilusemi, že čas ušetřený racionalisací nebo dovozem cizího zboží bude využit k povznesení nejen hmotnému, ale v konečném důsledku především duchovnímu – při samozřejmém předpokladu, že vždy bude hojnost toho, co Francie dokáže vyrobit levněji než ostatní. A práce pro práci či práce jako pomocník při soustředění – práce jako modlitba? To odešlo ještě před Velkou revolucí.

b) Zůstaňme v 19. století a ptejme se, co s lidmi, kteří přijdou o živobytí v důsledku levného dovozu – nejde o jednotlivé řemeslníky, ale o celá města nebo kraje, závislé na jedné komoditě. I když se celkově ušetří, tito lidé z toho nic nemají, věc se nedá napravit v dohledné době a vláda je obviňována. Za čas se to srovná, ale s tím, že přitom odletí nějaká ta tříska, musel počítat i autor článku a je trochu podezřelé, že se o tom nezmiňuje.

Lukáš 11.4.2007 18:00

Re: Re: Hezká hříčka.

Taky si myslím, že čím míň dotací, tím líp. Trošku problém je, že ty dotace pro Frantíky se platí z rozpočtu EU => i z našich daní

divana 11.4.2007 17:37

Re: a vidim po velikonocich

dvě  - a není to málo?

Fafa 11.4.2007 16:55

Finiste;

dejme tomu Britanie, Francie a Nemecko. Mimochodem, jak silny byl ten protekcionismus v roce 1913 v porovnani s dnesni situaci?  

Jeste k tomu symdrome oblezeneho mesta. Z hlediska ciste ekonomickeho zrejme neni prinosem ani staveni hradeb. Taky Rimani nekdy v roce 450 BC asi celkem nic neprodukovali cvicenim na Martove poli.  Presto v dlouhodobe perspektive byli bohatsi nez Etruskove. Myslite, ze dnes uz svet dospel do bodu, kdy tyhle rizika muzeme ignorovat? Ja osobne pochybuju.

Finist 11.4.2007 16:42

Re: Finiste;

V kterých zemích?

Finist 11.4.2007 16:41

Re: Finiste;

Ono je to logické - se vzestupem nacionalismu se znovuobjevil i hospodářský nacionalismus který se projevil jako protekcionismus. Na sklonku 19 a začátku 20 století všechny světové velmoci uplatňovali tvrdý protekcionismus - a právě nedostupnost trhů vedla k přesvědčení že je nutné pro zvětšení trhů obsazovat kolonie a to vedlo k 1 světové válce.

Vzájemná hospodářská závislost naopak válčení mezi státy znemožňuje či alespoň značně znesnadňuje což se uvádí také jako základní důvod založení společenství uhlí a oceli a EU vůbec.

Fafa 11.4.2007 16:38

Finiste;

dobra, dostal jste mne. Co rok 1880?

Fafa 11.4.2007 16:36

Trisi - jeste dodatek:

druhy model - Robinson, Patek a trosecnici na ostatnich ostrovech si zalozili Ostrovni Unii se spolecnou zemedelskou politikou. Vsechny ostrovy prispivaji na dotace zemedelcum, ktere se ovsem vyplaceji jenom na vyrobu zeleniny na ostrove, kde se vzdycky pestovala. Patek ted plati nekomu jinemu za pestovani zeleniny, kterou si pak od nej smi koupit.  Pokud by chtel podobnou podporu pro vlastni zahony, tak ji nedostane, protoze je pry chudy a podporu v plne vysi nepotrebuje.

Finist 11.4.2007 16:12

Re: Finiste;

Omyl bohužel velmi častá neznalost  - svět v roce 1913 již dávno nebyl liberální - právě naopak byl protekcionistický ve velmi velké míře, o což se zasloužil rozmach Německé historické školy na konci 19 století.

Fafa 11.4.2007 16:11

Trisi:

jak navrhujete resit modelovou situaci Robinson a dva Patkove?

Robinson lovi a uspesne vyvazi zverinu, taky levne dovazi zeleninu. Ve volnem case si postavil krasnou chatrc na plazi. Patkove prestali pestovat zeleninu a ve volnem case zakladaji Socialistickou stranu Patku, zavadeji Robinsonovi dane a dokonce se zacina mluvit o povinnosti Robinsona zajistit Patkum adekvatni uroven bydleni. Driv sice vsichni bydleli v jeskyni, no ale ted s tou novou chatrci na plazi uz se Patkum jeskyne zda vlhka a tmava.  

Finist 11.4.2007 15:51

Re: Opět Robinson a Pátek

Když Robinson na ostrověš začínal neměl nic a stejně přežil. A o loďku se mohli starat aniž by potřebovali rybařit. Proč by nechali ztrouchnivět svůj majetek?

Fafa 11.4.2007 15:49

Finiste;

ja osobne protekcionismus neobhajuju. Jenom uvadim smutnou realitu. Mam obavy, ze sila vzajemneho obchodu prave NEDOKAZE prekonat i ta nejzavilejsi nepratelstvi. Svet v roce 1913 byl IMHO velmi liberalni a prijemne misto k zivotu, presto vzajemny obchod nevyloucil nasledujici katastrofu. 

Treba ta obhajoba vyroby potravin by myslim v Britanii AD 1939 byla celkem fer argumentem. Dneska bych treba navrhoval vyrabet elektrinu z uranu (pripadne thoria) dovazeneho z Australie a v autech spalovat alkohol. Asi bychom byli chudsi nez pri dovozu ropy od Saudu a Rusu, ale Saudove a Rusove by si pro zmenu min vyskakovali.  

pf 11.4.2007 15:45

a vidim po velikonocich

cerstva porce ekonomickeho liberalismu. Je ale stejne pozoruhodne, ze nejvetsi a nejfundovanejsi  liberalni myslitele jsou v soucasnosti predevsim ti, kteri maji tenure na slusne universite, a tedy takovych 250+ kUSD/rok jiste do duchodu, nebo do znasilneni studentky, zatimco lid delny vice ci mene nevzdelany, vydany na milost a nemilost pracovniho trhu s  1-3 mesici vypovedni lhuty extremnimu liberalismu (nebo spis anarchokapitalismu) nejak ne a ne prijit na chut. Mozna, ze az vsichni budeme mit tenure na nejake slusne ekonomicke skole, budou z nas perfektni liberalove.

Lidi jsou proste nevzdelani sobci a kaslou na rozkvet zeme a zajimaji se spise o to, jestli pristi rok budou splacet hypoteku stejne snadno jako letosni, a klidne za mzkou jistotu vyplaty na konci mesice (a nekdy i laskavou pomoc odboru) vymeni za ty spravne liberalni ideje.

Finist 11.4.2007 15:38

Re: Finiste;

Jo jestli počítáte s válkou,  potom je soběstačnost ve výrobě hezká věc. Já tohle myšlení nazývám syndromem obránců obleženého města. Některá italská středověká města ponechávala mezi hradbami veliký lán nezastavěné půdy, aby v případě obléhání si obránci mohli vypěstovat pro sebe dost potravy. Bylo to pravda hrubě neekonomické - vždyť půda za hradbami byla drahá a dala by se rozparcelovat a výhodně prodat řemeslníkům, a v zásobování potravinami by se město spolehnulo na okolní venkov, ale při obléhání to přišlo vhod.

Tyhle důvody ovšem nejsou ekonomické, ale vojenské. Takže jestli chcete obhajovat protekcionismus z vojenských důvodů tak máte volné pole působnosti. Ale musíte to dělat čestně - asi takto: "Musíme zachovat výrobu X, budeme sice díky tomu CHUDŠÍ než bychom byli, ale zato až nám vyhlásí válku Číňani tak nás nedokáží vyhladovět."

Jinak ale v dnešním světě si moc nepomůžeme - hodně nejnutnějších surovin vlastně dovážíme už dnes a to často ze zemí, které nevypadají příliš stabilně přátelsky. Ale síla vzájemného obchodu právě dokáže někdy překonat i ta nejzavilejší nepřátelství.