Finist 2.1.2007 14:12

Re: Pokuste se o jiný pohled,

A krize z nadvýroby to je jako co? Že všeho vyrobíme strašně moc? Jéje to je zase děsně zastaralá a velmi dávno překonaná teorie, kdybyste byl pečlivějším a chápavějším čtenářem nepravidelníků tak byste věděl že nic tak absurdního existovat nemůže aneb Sayův zákon stále platí  Krize co vznikají jsou způsobovány vnějšími zásahy do tržního mechanismu a to nejčastěj nějakou manipulací s penězi. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J.G. Pašek 2.1.2007 14:10

USA ropu y Iráku nekupovalo . . . .

Každý může kupovat "zdroje" . . . . odkud chce, pokud na to má peněženku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Finist 2.1.2007 14:05

Re: Děkuji za výklad jasnému Finistovi,

 Srovnávat otroka z dělníkem je určitě nějaká stará marxistická finta jenže takhle to prostě nefunguje. Otrok nucený k práci násilím je v diametrálně jiné pozici než dělník.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

rv 2.1.2007 13:58

Re: Re: Re: Díky za hezký článek, ale kapku nesouhlasím

"Možná mě opravíte, ale podle mého příkladu dotující stát platí 100 000

K4/ročně a má spokojenější obyvatelstvo, zatímco druhý platí 170 000 Kč

a má obyvatelstvo méně spokojené." - tedy podrobněji a/ při dotaci zaplatí 1. stát 100 000 (dotace) + 2. stát 170 000 (podpora v nezaměstnanosti) = celkem 270 000,- b/ při nedotování zaplatí 1. stát 170 000 (podpora v nezaměstnanosti) + 2. stát 0,-(nedotace) = celkem 170 000,-

Nejde jen o to, že celkové náklady při dotacích, jak je výše vidět,  jsou vyšší, ale i o neefektivní  alokaci zdrojů - např. utápění prostředků na dotace zemědělcům.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Šedovous 2.1.2007 13:55

Pokuste se o jiný pohled,

při 12 hodinové pracovní době rychleji vzniká krize z nadvýroby....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Šedovous 2.1.2007 13:50

Re: Ad Nerovnoprávný přístup ke zdrojům

Já taky netvrdím , že to dobře dopadne...planetárně....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Šedovous 2.1.2007 13:48

Děkuji za výklad jasnému Finistovi,

konečně chápu dle vašeho výkladu vlivu produktivity, proč museli otroci pracovat 25 hodin denně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ojebavac Marxe 2.1.2007 13:42

Re: Děkuji za radu ohledně četby,

No Sedouvousi, jak se zda, chcete byt nutna za vola. Marxuv kapital jsem cetl a konkretne ohledne Marxovy interpretace ANGLICKÝCH továrních inspektorů existuje rozsahla sekundarni literatura (v cestine se toho okrajove dotyka ekonom Macek). Ta tvrdi, ze Marx NEMEL pravdu, kdyz tvrdil, ze existuje pozitivni korelace mezi zavadenim technickych inovaci a vyssim vykoristovanim pracujici tridu (=delnici budou tim chudsi, v  cim modernejsich tovarnach budou pracovat). OPAK je pravdou. Marxova data byla neuplna a jeho vyber selektivni.

Imperatorka to zridila z duvodu, ktere jsem uvedl vyse. Nikde netvrdim, ze podminky prumyslove revoluce byly idealni. Jasne?

Dekuju ze jste mi potvrdil svoji neznalost anglictiny. To vysvetluje mnohe

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kolemjdoucí 2.1.2007 13:41

Ad Nerovnoprávný přístup ke zdrojům

Jak si ho představit a jak ho zajistit? („Po celé planetě“) V lednu 2003, když se schylovalo k válce proti Iráku, napsal zde F.Novotný, že je třeba zajistit rovný přístup k surovinám a pokud by se např. arabský svět rozhodl prodávat ropu jen vybraným klientům, bylo by to pro Západ dostatečným důvodem k válce. Plánovaný americký útok na Irák prý bude zřejmě „malou válkou“, která má zabránit eventuální pozdější „válce velké“.

Napadá mne, proč útočit jen na Irák, proč ne i na jiné země, které si vybírají, komu své suroviny prodávat, třeba Rusko, Venezuela apod. A co rovný přístup k surovinovým zdrojům v USA? Nějak si tuhle rovnoprávnost vůbec nedokážu představit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Finist 2.1.2007 13:17

Re: Mistránku zvídavý dotaz,

Když už se tady někdo namáhá vypisovat tak sáhodlouhé odpovědi tak já vám odpovím zcela lapidarně - váš odhad je naprosto přesný. Skládá se ze 3 triviálních poznatků 1) Mezi lidi lze rozdělit jen to co bylo fyzicky vyrobeno 2) za 8 hodin práce se toho vyrobí míň jak za 12 hodin 3) Jestliže toho bude míň vyrobeno klesne dělníkům reálná mzda (a to i v případě že nominálně se bude za 8 hodin práce platit stejně jako za 12) prostě proto že všeho bude míň = všechno bude dražší = dělníci si za svou mzdu koupí méně.  Z výše řečeného vyplývá že podobné opatření lze zavést teprve tehdy až díky produktivitě práce bude dělníkům stačit pracovat pouze 8 hodin aby se uživili a to co chce či nechce vybojovat sociální demokracie je zcela irelevantní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Honza 2.1.2007 13:15

Re: Váš krajně ahistorický přístup

Šedovousi, běž na pivo, v hospodě najdeš dost lidí, kteří si tě rádi poslechnou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Mablung 2.1.2007 13:10

Re: Re: Díky za hezký článek, ale kapku nesouhlasím

Jeden nezaměstnaný stojí stát zhruba 170 000 Kč ročně (číslo ostatně není podstatné, jde o příklad). Pokud stát vynaloží dotaci 100 000 Kč/ročně na jeho místo, bude mít několikanásobný zisk. 1) Ušetří 70 000 Kč 2) Bude mít spokojenější obyvatele 3) Bude vychovávat obyvatele kteří jsou zvyklý pracovat. Člověk který je dva roky bez práce se do pracovního procesu zařazuje jen těžko.

Pokud budu brát předchozí případ, je dotace ekonomicky přínosná pro všechny zůčastněné, krom konkurenčního státu který bude živit svého nezaměstnaného který díky dotaci prvního státu ztratil místo, bude mít méně spokojené a méně práceschopné obyvatelstvo. Jestliže by byla dotace na místo 300 000 Kč/rok, pak by byla dotace samozřejmě nesmyslná a kontraproduktivní.

Možná mě opravíte, ale podle mého příkladu dotující stát platí 100 000 K4/ročně a má spokojenější obyvatelstvo, zatímco druhý platí 170 000 Kč a má obyvatelstvo méně spokojené. Průšvih je že státy v Evropě mají 10 - 20 % nezaměstnanost a ti nezaměstnaní sociální dávky dostávat budou děj se co děj.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Finist 2.1.2007 12:48

Re: Díky za hezký článek, ale kapku nesouhlasím

"Na jedné straně ochranářská opatření stojí stát a jeho občany peníze, díky vyšším cenám. Ale na druhou stranu zase zvyšuje zaměstnanost a podporuje produkci. "

Já bych řek že kdyby ty peníze zůstali těm občanům v kapsách tak za ně můžeme zvýšit tu zaměstnanost a produkci taky. Dokonce bych řekl že efektivněji neboť kdyby ty prachy utratili lidi za to co chtějí oni místo aby je posílali jako dárek ve formě levné zeleniny sousedům tak by mohli mít víc produkce, zaměstnaných i vícero zboží pro sebe. Takhle si můžeme ale my koupit levnější potraviny a za penízky co díky tomu ušetříme pak ještě zvýšit nějakej ten svuj konzum a tím trochu pomoct i té svojí nezaměstnanosti a produkci.  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Šedovous 2.1.2007 12:44

Děkuji za radu ohledně četby,

vy si zase zkuste přečíst tu část Kapitálu , tištěnou petitem. To jsou citace ze zpráv ANGLICKÝCH továrních inspektorů. Pročpak asi stát (imperátorka) něco takového zřídila ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

www racek 2.1.2007 12:36

jéje, to je hezký ...

moc hezký    

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ojebavac Marxe 2.1.2007 12:09

Re: Mistránku zvídavý dotaz,

Mili prostoduchy Sedovousi: bylo to ve prospech OBOU. Do te doby totiz lide na poli dreli od nevidim do nevidim a tak prechod z pole do tovarny znamenal pouze jasne oddeleni doby pracovni a doby odpocinku.

V tovarne se ukazalo, ze clovek je vykonny pouze po omezenou cast dne - zadnemu kapitalistovi nedelalo radost, kdyz stroje staly, protoze se mu do soukoli namotavali delnici. Pochopitelne si toho vsimli spis ti delnici, nez kapitalista. No a odbory byly jen variaci obecnich sprav: tedy vyjadrovali nazory delniku, podobne jako obecni spravy rolniku.

I kdyz Vam to prijde trochu nepochopitelne, OBE strany tento problem videli i jako problem eticky, nejen ekonomicky: totiz kapitalista nebyl nadsen, ze mu delnici pijou jak duhy (coz u rolniku nebyl problem, uz kvuli periodockym hladomorum). A tak se v NORMALNICH zemich jako je Anglie dohodli na oboustrane vyhodnych pravidlech - omezeni piti, vzdelavani,  kratsi pracovni doba... treba prostrednictvim hnuti jako bylo Chartismus a samozrejme "obe strany" pri tom nadelali par chyb.

Zaverem: zkuste si o tom precist nejakou kvalitni anglicky psanou literaturu -- teda jestli umite anglicky . Zjistite, ze ten proces byl velice zajimavy a rozhodne ne stretnuti mezi good guys (odbory) a bad guys (kapitalisti) jak si myslel "teoretik"  Marx

• reagovat
• nahlásit příspěvek

dvd 2.1.2007 11:59

Tak abyste

vzal hůl a vyrazil na ty Saudy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Šedovous 2.1.2007 11:27

Schumacherovi : Elvisova kytara....

Lidstvo jako celek má trvale omezené zdroje, ekonomika jako věda je nebo má být o tom, jak tyto zdroje zmnožit. Zatím se vytrvale spíše věnuje tomu jak obhájit že někdo má přístup ke zdrojům větší jiný menší.(I kdyby se Modrý pták tady upsal...).A nerovnoprávný přístup ke zdrojům povede k občanské válce a to pěkně horké a po celé planetě. Klus je vlastně avantgardista....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Šedovous 2.1.2007 11:20

Schumachere pěkně prosím, brzděte ve svém rozletu,

za chvíli mne tu začnete školit o symbiose kapitálu a lidské práce.....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sch.glosátor 2.1.2007 11:00

Ale jistě.

Ale z nějakého důvodu vlastnictví oné kytary může jejího majitele naplňovat natolik libým pocitem, že je ochotný dobře zaplatit, třebaže ji jinak nepotřebuje, ani na ni neumí hrát. Určitě máte spoustu věcí které, když se nad nimi zamyslíte, ani nepotřebujete. Z nějakého důvodu pro vás mají hodnotu, za kterou jste byl ochotný zaplatit požadovanou cenu. A kupujete další. Některé proto, že je  objektivně nutně potřebujete, některé přesto, že podobné, ale levnější by stejně dobře uspokojily racionální potřebu a některé, protože radost z jejich vlastnictví převažuje nad jejichpraktickou užitečností. Samozřejmě, že si před sebou zdůvodníte, proč třeba právě tyhle hodinky a ne jiné, daleko levnější, třebaže stejně přesné.....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sch.glosátor 2.1.2007 10:47

Ano. Jen je třeba vhodně přidat uvozovky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sch.glosátor 2.1.2007 10:45

Osmihodinová pracovní doba prošla jako kompromis výhodný i pro kapitalisty zaměstnavatele.

Je třeba zodpovědět otázku na kom a na čem kapitalista zpravidla nejvíce vydělává. Na mase spotřebitelů -zaměstnanců. Moderní technologie a výroba a způsob života (rovněž za tím účelem vytvářený) umožňují a podmiňují moderní konzum. Na kapitalistu je třeba pohlížet z obou stran. Nejen jako na zaměstnavatele, ale jako obchodníka, prodejce. Kapitalista potřebuje prodat zboží. A komu prodá nejvíce zboží ? A kdo a za co je koupí ? Za situace umožňující masové uspokojování více než nejzákladnějších životních potřeb nutných k holému přežití,  kapitalista obchodník potřebuje, aby jeho zákazník měl co nejvíce času ke konzumu nabízeného zboží a peněz na jeho nákup. Tak kapitalista sedí na dvou židlích, třebaže nemusí být stejně široké a pohodlné. Majitel zábavního centra, hospodský a podobně, nebude podporovat šestnáctihodinovou pracovní dobu jako majitel například slévárny. A opačně. Každý lobbuje pro sebe. Pak je logické, že první z nich svojí koncentrovanou silou podpoří požadavky odborového  hnutí  zaměstnanců druhého. Zaměstnanci-voliči  tak dostávají koncentrovanou podporu zaměstnavatelů a zaměstnavatelé získávají potřebnou masu voličů zaměstnanců pro své zájmy. Není to nic objevného, není to nic jiného než variace vývoje parazit-komenzál-symbiont.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Šedovous 2.1.2007 10:33

Omyl.

Lidskou hloupostí

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Mablung 2.1.2007 10:23

Díky za hezký článek, ale kapku nesouhlasím

Docela jste mě pobavil s popisem účinku kvot. Vzpomněl jsem si na situaci před zhruba 2 (k čertu, nesnáším skloňování této číslovky :-) ) roky. Dovozní kvotu si zarezervovala celou jedna jediná firma několik vteřin po půlnoci a zbytek měl smůlu. Nebudu spekulovat o tom jak se jim to podařilo, ale pro mě to byla krásná ukázka toho co popisujete ve svém článku a jak někdo může na kvotách a omezeních vydělat.

K tomu nesouhlasu. Co se týče výhod které stát poskytuje různým organizacím a producentům, nemyslím si že by se dalo striktně říci že je to vždy kontraproduktivní. Na jedné straně ochranářská opatření stojí stát a jeho občany peníze, díky vyšším cenám. Ale na druhou stranu zase zvyšuje zaměstnanost a podporuje produkci. Příkladem může být Polsko, kde zemědělci neplatí zdravotní a sociální pojištění. Stát jim pomáhá jak může. Ale výsledkem je, že polské zemědělství drtí konkurenci. Nevím a těžko budu vědět jestli je pro Polsko tato podpora zisková či ztrátová, ale každopádně si myslím že tyto případy je nutno posuzovat individuálně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

občan z kraje města 2.1.2007 10:22

to je nějak mimo logiku

Evropská demokracie je vpodstatě systém výběru výpalného za sociální smír.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sch.glosátor 2.1.2007 10:11

Jak se určuje cena kytary Elvise Presleye ?

Jako každá jiná. Nabídkou a poptávkou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sch.glosátor 2.1.2007 10:10

Ale to není nelogické.

Přirozeným zájmem kapitalisty zaměstnavatele je být organizován v obchodní komoře a bránit organizování zaměstnanců a přirozeným zájmem zaměstnanců je být organizován v odborech a bránit organizování kapitalisty zaměstnavatele. Z důvodů částečně vysvětlených v článku počínání kapitalisty zaměstnavatele bývá efektivnější.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sch.glosátor 2.1.2007 10:05

Demokracie nemůže zničit ekonomii.

Protože demokracie, jako vláda neorganizované a rozptýlené veřejnosti, neexistuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sch.glosátor 2.1.2007 10:01

Rozděl a panuj.

V podstatě nejde o nic jiného než o zodpovězení analogické otázky proč jeden lev je silnější než stádo antilop. Platí vztah "organizovaná zájmová skupina : veřejnost =lev : stádo", jako příklad převahy koncentrovaného vědomí nad rozptýleným vědomím. Ale to přece známe jako heslo "Rozděl a panuj".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Šedovous 2.1.2007 9:32

Ukaž se mi

u nás někdy s patní ostruhou, rychle se ocitneš v realitě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek