Mablung 2.1.2007 13:10

Re: Re: Díky za hezký článek, ale kapku nesouhlasím

Jeden nezaměstnaný stojí stát zhruba 170 000 Kč ročně (číslo ostatně není podstatné, jde o příklad). Pokud stát vynaloží dotaci 100 000 Kč/ročně na jeho místo, bude mít několikanásobný zisk. 1) Ušetří 70 000 Kč 2) Bude mít spokojenější obyvatele 3) Bude vychovávat obyvatele kteří jsou zvyklý pracovat. Člověk který je dva roky bez práce se do pracovního procesu zařazuje jen těžko.

Pokud budu brát předchozí případ, je dotace ekonomicky přínosná pro všechny zůčastněné, krom konkurenčního státu který bude živit svého nezaměstnaného který díky dotaci prvního státu ztratil místo, bude mít méně spokojené a méně práceschopné obyvatelstvo. Jestliže by byla dotace na místo 300 000 Kč/rok, pak by byla dotace samozřejmě nesmyslná a kontraproduktivní.

Možná mě opravíte, ale podle mého příkladu dotující stát platí 100 000 K4/ročně a má spokojenější obyvatelstvo, zatímco druhý platí 170 000 Kč a má obyvatelstvo méně spokojené. Průšvih je že státy v Evropě mají 10 - 20 % nezaměstnanost a ti nezaměstnaní sociální dávky dostávat budou děj se co děj.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

rv 2.1.2007 13:58

Re: Re: Re: Díky za hezký článek, ale kapku nesouhlasím

"Možná mě opravíte, ale podle mého příkladu dotující stát platí 100 000

K4/ročně a má spokojenější obyvatelstvo, zatímco druhý platí 170 000 Kč

a má obyvatelstvo méně spokojené." - tedy podrobněji a/ při dotaci zaplatí 1. stát 100 000 (dotace) + 2. stát 170 000 (podpora v nezaměstnanosti) = celkem 270 000,- b/ při nedotování zaplatí 1. stát 170 000 (podpora v nezaměstnanosti) + 2. stát 0,-(nedotace) = celkem 170 000,-

Nejde jen o to, že celkové náklady při dotacích, jak je výše vidět,  jsou vyšší, ale i o neefektivní  alokaci zdrojů - např. utápění prostředků na dotace zemědělcům.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Mablung 2.1.2007 15:29

Re: Re: Re: Re: Díky za hezký článek, ale kapku nesouhlasím

Eh, zvedněte si počet pracovníků na deset.

1) Stát dotující 10 pracovníků. Náklady 1 mil. Stát má další zisky z multiplikovaných daní. Mám dojem že 10 pracovníků vytváří v ekonomice další dvě místa ve službách. Zaměstnanost zvyšuje spokojenost obyvatel.2) Stát nedotující 10 pracovníků. Náklady 1,7 mil. Stát přichází o zisky z multiplikovaných daní. Nezaměstnaní jsou nespokojení. Celkové náklady obou států činí 2,7 mil. Přičemž jeden má zisky z multiplikovaných daní, druhý nemá.3) Žádný stát nedotuje. V každém státu je 5 (+1 ve službách)  lidí v pracovním procesu, 5 (- 1 ve službách) bude na podpoře, každý stát zaplatí 850 tis. O multiplikované příjmy se rozdělí, rozdělí se i o nespokojenost a spokojenost.4) Oba státy dotují. Potom je situace stejná jako ve trojce, ale oba státy místo 850 tis. zaplatí 1,35 mil.

Toto je docela srozumitelné. Podle mě je problém v tom, že na světě nejsou dva státy a pokud mezi 30 státy které vyrábí určitou komoditu se vyskytne jeden dotující stát, získá konkurenční výhodu. On získá málo, jeho oponenti ale hodně ztratí. WTO se snaží dotace zlikvidovat, ale státy jsou dost egoistické :-)

p.s. Čísla jsou jen ilustrační, nějak jsem se s nimi nenamáhal, neboť v reálné ekonomice je mnohem více vlivů. Jde o princip.

p.p.s. Omlouvám se za strukturování. Není mi povoleno udělat tolik odstavců kolik bych potřeboval.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

rv 2.1.2007 18:18

Re: Re: Re: Re: Re: Díky za hezký článek, ale kapku nesouhlasím

"pokud mezi 30 státy které vyrábí určitou komoditu se vyskytne jeden dotující stát, získá konkurenční výhodu"

Opak je pravdou. Tím, že něco dotuje a začne to dodávat do jiných zemí, dotuje tyto jiné země. Navíc na tyto dotace získává prostředky zdaněním jiných oblastí, kterým tyto zdroje mohou chybět a mohou se stát nekonkurenceschopnými. Prostě provádí odčerpávání prostředků ze ziskových oblastí a tyto utápí v neziskových. Proč to dělá? Protože je řízen politiky a ne hospodáři.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

obyčejný poplatník 2.1.2007 21:29

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Díky za hezký článek, ale kapku nesouhlasím

Pěkně jste se do toho zamotali.Já bych řekl, že už ve starém Římě na to došli, jak to udělat, aby otroci makali na úzký okruh vyvolených.Vymysleli jim chléb a hry.(chléb jsou dnešní soc. dávky a dotace a hry jsou dnes ideové zápasy politiků + sport)Výsledek je naprosto stejný.Není účelem, aby se otrok měl dobře,účelem je, aby otrok byl spokojený potud, abyse nevztekal a hlavně na pána bez reptání hodně makal. A ze své dřiny pak možná něco dostane zpátky formou chleba a her.Jsme společností otroků bez ohledu, jestli se to nazývá socialismus,kapitalismus, totalita nebo demokracie.Jen s tím rozdílem, že někteří z nás si myslí, že zrovna oni jsou menší otroci, než jiní a to jim v jejich myslích dává právo nechat se od ostatních živit.Naivně si myslí, že právě oni mají z přírodních zákonů výjimku.  Přeji Vám v novém roce pevné duševní i tělesné zdraví.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Mablung 2.1.2007 21:51

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Díky za hezký článek, ale kapku nesouhlasím

Podle mě právě nelze házet všechny dotace do jednoho pytle. Záleží na poměru nákladů/výnosů. Pokud je poměr příznivý, díky dotaci získá stát konkurenční výhodu nad ostatními. Pokud je nepříznivý, hloupě dotuje své sousedy. Nicméně, nemyslím si že by se politici starali zda konkrétní dotace spadá do první či druhé kategorie. Jejich starostí je jen kolik to přinese popularity.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Minutus 3.1.2007 16:47

Polské zemědělství - dobrý příklad?

Nesouhlasím s nesouhlasem. nebo alespoň s příkladem. Podobná dotace pomáhá jen zakonzervovat Polsko jako zemědělský, katolický stát a snižuje nutnost sofistikace zemědělství. Co bychom se snažili, když jsme i tak konkurenceschopní? V důsledku si Poláci platí budoucí krizi, protože konkurence ze zemí s levnější pracovní silou narůstá a nůžky se budou rozevírat. Mohli by už být připraveni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sch.glosátor 2.1.2007 10:05

Demokracie nemůže zničit ekonomii.

Protože demokracie, jako vláda neorganizované a rozptýlené veřejnosti, neexistuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

občan z kraje města 2.1.2007 10:22

to je nějak mimo logiku

Evropská demokracie je vpodstatě systém výběru výpalného za sociální smír.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sch.glosátor 2.1.2007 10:47

Ano. Jen je třeba vhodně přidat uvozovky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Šedovous 2.1.2007 9:32

Ukaž se mi

u nás někdy s patní ostruhou, rychle se ocitneš v realitě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Šedovous 2.1.2007 8:57

Ano takže si do Nového roku přejme,

aby svobodné pracovní smlouvy mezi sebou uzavírali jen zaměstnanci, kteří nejsou v odborech a zaměstnavatelé kapitalisti co nejsou v obchodních komorách.Humoristo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sch.glosátor 2.1.2007 10:10

Ale to není nelogické.

Přirozeným zájmem kapitalisty zaměstnavatele je být organizován v obchodní komoře a bránit organizování zaměstnanců a přirozeným zájmem zaměstnanců je být organizován v odborech a bránit organizování kapitalisty zaměstnavatele. Z důvodů částečně vysvětlených v článku počínání kapitalisty zaměstnavatele bývá efektivnější.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Mk 2.1.2007 18:20

Re: Ale to není nelogické.

tajže ti, co nejsou organizováni se chovají nepřirozeně? muhehehe.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Mk 2.1.2007 18:26

Re: Sice jsem psal i jinde ale postnu i sem

když už hážete Marxe přes palubu... aby se třída mohla chovat jako celek (tj. sdílela společné vzorce postojů), musela by se stát "třídou pro sebe". To co popisujete je jednání "třídy o sobě" (je definovatelná společným zájmem a postavením, ale nesdílenýmtřídním vědomím) . Kritizujete mimo mísu.

Mimoto: metodologický individualismus je stejným nesmyslem jako jako jeho opak. Až ekonomie (se zpožděním několika desítek let za sociologíí) dospěje k syntéze podobného typu jako Giddens (strukturace struktur) nebo Bourdieu (koncept habitu), to zase bude počítám poprask na nobelovku

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Šedovous 2.1.2007 8:59

No bojujjte, bojujte

vy válečný štváči občanské války.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sch.glosátor 2.1.2007 10:11

Jak se určuje cena kytary Elvise Presleye ?

Jako každá jiná. Nabídkou a poptávkou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Šedovous 2.1.2007 10:33

Omyl.

Lidskou hloupostí

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sch.glosátor 2.1.2007 11:00

Ale jistě.

Ale z nějakého důvodu vlastnictví oné kytary může jejího majitele naplňovat natolik libým pocitem, že je ochotný dobře zaplatit, třebaže ji jinak nepotřebuje, ani na ni neumí hrát. Určitě máte spoustu věcí které, když se nad nimi zamyslíte, ani nepotřebujete. Z nějakého důvodu pro vás mají hodnotu, za kterou jste byl ochotný zaplatit požadovanou cenu. A kupujete další. Některé proto, že je  objektivně nutně potřebujete, některé přesto, že podobné, ale levnější by stejně dobře uspokojily racionální potřebu a některé, protože radost z jejich vlastnictví převažuje nad jejichpraktickou užitečností. Samozřejmě, že si před sebou zdůvodníte, proč třeba právě tyhle hodinky a ne jiné, daleko levnější, třebaže stejně přesné.....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N. :-))) 2.1.2007 17:34

Re: Husa, kůň, osel ....

Šedovousi, dnes jste tady za vola dobrovolně?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sch.glosátor 2.1.2007 10:45

Osmihodinová pracovní doba prošla jako kompromis výhodný i pro kapitalisty zaměstnavatele.

Je třeba zodpovědět otázku na kom a na čem kapitalista zpravidla nejvíce vydělává. Na mase spotřebitelů -zaměstnanců. Moderní technologie a výroba a způsob života (rovněž za tím účelem vytvářený) umožňují a podmiňují moderní konzum. Na kapitalistu je třeba pohlížet z obou stran. Nejen jako na zaměstnavatele, ale jako obchodníka, prodejce. Kapitalista potřebuje prodat zboží. A komu prodá nejvíce zboží ? A kdo a za co je koupí ? Za situace umožňující masové uspokojování více než nejzákladnějších životních potřeb nutných k holému přežití,  kapitalista obchodník potřebuje, aby jeho zákazník měl co nejvíce času ke konzumu nabízeného zboží a peněz na jeho nákup. Tak kapitalista sedí na dvou židlích, třebaže nemusí být stejně široké a pohodlné. Majitel zábavního centra, hospodský a podobně, nebude podporovat šestnáctihodinovou pracovní dobu jako majitel například slévárny. A opačně. Každý lobbuje pro sebe. Pak je logické, že první z nich svojí koncentrovanou silou podpoří požadavky odborového  hnutí  zaměstnanců druhého. Zaměstnanci-voliči  tak dostávají koncentrovanou podporu zaměstnavatelů a zaměstnavatelé získávají potřebnou masu voličů zaměstnanců pro své zájmy. Není to nic objevného, není to nic jiného než variace vývoje parazit-komenzál-symbiont.

• reagovat
• nahlásit příspěvek