Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKONOMIE: Ekonomický nepravidelník VI.
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
janabok 16.10.2006 17:10Modrý ptáku, obrovské díky za našeho společného "oblíbence"... právě Bastiatova (stejně jako v článku zmíněném Hazlittova) přímá, logicky nekompromisní a na kořen věci jdoucí kritika vládních intervencí a zejména jejich hrůzných dopadů způsobuje, že socialisté s pěnou u úst se místo řádné protiargumentace zmohou pouze na své oblíbené a zprofanované výkřiky o sociálnu a sociální spravedlnosti... P.S. právě Bastiat a H. Hazlitt by se pro svoji srozumitelnost mohli vyučovat už na základní škole; nebylo by zřejmě tolik socialistů a komunistů a ostatních podivínů... a propó: jest možno pošeptat do ouška, kdo je na řadě? ... |
...skvělé!|
|
Šedovous 16.10.2006 15:12Mno , samozřejmě modropírčí demagogie, chybí tomu vědecký a racionální základ, jak dlouho bylo nutno ve Francii a Anglii pracovat na sud vína a jak dlouho bylo nutno pracovat na pytel uhlí !? Toto Modrý pták s nadhledem přechází..... |
|
|
tris 16.10.2006 15:34Re: Mno , samozřejmě modropírčí demagogie, chybí tomu vědecký a racionální základ, Co konkrétně by odpověď na tyto otázky měla vyvrátit? |
|
|
Sch.glosátor 16.10.2006 16:14Jak dlouho ? To je jedno. A kdo koho nutil pracovat jinak na sud vína a jinak na pytel uhlí ? Kdyby taková směna z nějakého důvodu nebyla výhodná, tak by si v Anglii dobývali víno a ve Francii pěstovali uhlí. Že je to pitomost ? Není. Protože pokud na trhu je pitomostí jiná směna pracovní síly za sud vína a jiná za pytel uhlí.....Ostatně co to znamená ono jak dlouho bylo nutno pracovat ? Není to závislé na poměru nabídky a poptávky na trhu ? Ostatně, jen idiot by nabízel mizerné anglické víno za drahé francouzské uhlí. A blázen by byl, kdo by na takový obchod přistoupil. |
|
|
jozka 16.10.2006 16:42Re: Mno , samozřejmě modropírčí demagogie, chybí tomu vědecký a racionální základ, CO je tohle za debilni dedukci - Sevedous je asi komanc - tohle znam, delnici tvrde makaji v dolech, a inzenyri za jejich prachy se povaluji u rysovacich prken - pardon dneska uz pocitacu... Princip je prave v tom, ze napriklad nebudeme dotovat zemedelce na produkci bananu (uz vidim ty velke skleniky, ktere daji praci hodne lidem, a proud na zarivky, ktery se vyrabi v dolech, coz da praci nasim pracovitym delnikum) - kdyz se muzou dovest z oblasti, kde SLUNCE udela podstatnou cast prace.... |
|
|
jiri 16.10.2006 19:52Re: Mno , samozřejmě modropírčí demagogie, chybí tomu vědecký a racionální základ, Vino prakticky v Anglii neroste, a to, co roste, neni zrovna pitelne. Sedovous by ovsem toto zaridil vyhlaskou atd. atd. Snizeni realnych mezd jako nasledek protekcionismu bylo v clanku popsano. |
|
|
EmillXX 16.10.2006 21:40Jistě, víno v Anglii neroste, co ale v případech, kdy je konkurenční výhodou laciná práce ??? |
|
|
jiri 16.10.2006 22:27Re: Jistě, víno v Anglii neroste, co ale v případech, kdy je Mzdy jsou pouze casti nakladu za vyrobu. Kompetitivnosti lze dosahnout i jinymi zpusoby. |
|
|
JM0 16.10.2006 22:17Re: Mno , samozřejmě modropírčí demagogie, chybí tomu vědecký a racionální základ, nevím, jestli se mi to jenom nezdá, školy nemám a vědeckým pracovníkem tudíž nejsem, ale není *úplně jedno* jak dlouho bylo kde třeba na co pracovat? protože to byl jenom pokus o názorný výklad jak je to s tou obchodní bilancí, MP mohl klidně použít cokoli jiného, kozí sýr proti ovčímu či portréty Louise XVIII nebo kolikátého proti skotským dudákům. ovšem pokus o názornost očividně selhal... ;) |
|
|
enderv 16.10.2006 13:57par komentaru No, ne ze by nepsal veci se kterymi nesouhlasim (viditelne/neviditelne, podpora vyrobcum), nicmene, jako kazdy "klasik", ma diry. Pozitivni/negativni schodek - negativni schodek znamena bud ze se zeme zadluzuje, anebo ze prenechave sve "bohatstvi" jinym. To nemusi byt jenom akciovky, ale muze to byt i nakup realit apod. (dobry clanek o tomhle je primer W. Buffeta). Pokud by mela "na schodku nezalezi" strana pravdu, tak idealni strategii pro kazdy stat by bylo mit co nejvetsi schodek. Bozhuzel, pri urcite velikosti schodku vetsinou investori (kterych je to problem, jak pise jisty predrecnik) ze zeme vytahnou co jeste jde, a nic nedaji. Vysledkem je obvykle hyperinflace a pad dane meny (viz Weimarska republika pro extremni priklad). Samozrejme, vse se da znarodnit, nicmene do statu ktery pravidelne po hyperinflaci/padu meny vse znarodni uz moc lidi nepujci. Taky reci o "zakonu" jako zlodeji jsou zajimave, protoze FCB si (jako ostatne dost jinych podobnych) neuvedomuje kolik zakonu doopravdy laissez-faire potrebuje pro hladky beh. Napriklad zakony presne stanovujici vlastnictvi, a jeho ochranu (a tudiz policii, zakonodarstvi, armadu.... ), zakony zarucujici dodrozovani a vymahatelnost smluv apod.. To je trochu taky o viditelnem/neviditelnem. FCB "videl" ty spatne zakony (ktere jsou videt snadno), ale, protoze to bral jako "automaticke", tak nevidel ty dobre zakony (ktere zabranuji vyvlastneni napr., nebo trestaji kradez). Taky, do urcite miry, podpora spolecensky "potrebnym" (by me zajimalo kdo prisel s timhle posahanym prekladem "needy"), je do urcite miry uplaceni jako predchazeni nepokoju, potlacovani kterych by bylo drazsi nez uplaceni. Specialne cim vetsi cast obyvatelstva neni schopna neco prodavatelneho vytvaret. Tudiz ciste ekonomicke rozhodnuti (zahalena do rouska socialnich sympatii). |
|
|
tris 16.10.2006 15:41Re: par komentaru ad1) Uvědomte si, že za Bastiata byla měna (obvykle) krytá zlatem. Tudíž důsledkem negativního schodku mohlo být cokoliv, ale rozhodně ne hyperinflace. Hyperinflace za Weimarksé republiky spíš ukazuje, že důsledkem tištění peněz je - překvapivě - inflace. Důsledkem tištění peněz - např. momentálně v USA - je schodek na běžném účtu, což se možná časem projeví hyperinflací. Ale to je důsledek TIŠTĚNÍ PENĚZ, nikoliv důsledek schodku - existence schodku vlastně oddaluje inflaci! Pokud by USA neměly takový schodek, jaký mají, tak by tam měli inflace v dvojciferných číslech. Myslím, že Bastiat kritizuje zákony, které jedněm berou a druhým dává, nikoliv ty, které zaručují dodržování a vymahatelnost smluv. Četl jsem od něj Zákon a fakt bych řekl, že rozhodně nebrojí proti těm, které trestají krádež. Sociální dávky nejsou ekonomické rozhodnutí, jsou to politické rozhodnutí. Když se vláda rozhodne, že mi koupí auto, tak je to politické rozhodnutí, i kdybych to auto nakrásně potřeboval. "Uplácení chudých" se dřív provádělo formou soukromé charity, a tohle se samozřejmě dalo nazvat ekonomickým rozhodnutím (často i skutečnou sociální sympatií). |
|
|
jozka 16.10.2006 16:57Re: Re: par komentaru Ostatne nikdo tady nerekl, ze stat nema plnit svoji funkci, neboli se starat o nas obcany, urcite potrebujeme armadu, zdravotnictvi, skolstvi, ale porad si spise predstavuju stat jako zadavatele zakazek, nez jako provozovatele. |
|
|
enderv 16.10.2006 18:08Re: Re: par komentaru Pokud si myslite ze hyperinflace nemuze nastat u meny kryte zlatem (nebo jinym drahym kovem), doporuciji prostudovat si historii Spanelska (cca 1500-1600) a historii Osmanske rise (specielne 19. stoleti). K tomu, aby stat mohl trestat kradeze, musi na to nekde vzit penize = dane. Tim automaticky buduje kastu lidi kteri profituji ze statu, a maji zajem o prerozdeleni penez na ktere nevydelali. Anebo nemaj, v kteremto pripade jsou uplatni, a kradeze jdou nepotrestane. Socialni davky jsou ekonomicke rozhodnuti, jelikoz v podstate kazde politicke rozhodnuti je v konecnem dusledku ekonomicke. Ve vetsine pripadu sleduji tim ze vam koupi auto nejaky ekonomicky cil (muzeme diskutovat o tom, jestli spravny nebo ne). |
|
|
enderv 16.10.2006 18:24Re: Re: Re: par komentaru Pozn: Samozrejme ze hyperinflace ve S/O nebyly uplne hyperinflacemi v modernim slova smyslu (10^6% apod), ale relativene k tamejsi dobe ano. Ve Spanelsku to melo navic hodne negativni dopad tim ze nez se zlato "rozredilo" (diffused) do okolnich statu, skoro vsechen prumysl ve Spanelsku zahynul (latky, vino apod), neb nebyl konkurencne schopny zemim kde zlato melo porad vysokou hodnotu. Coz, dlouhodobe, bylo pro Spanelsko horsi nez inflace a v konecnem dusledku vedlo k serii bankrotu. |
|
|
MB. 16.10.2006 18:37Re: Re: Re: Re: par komentaru To s tim Spanelskem eni dobry priklad, v te dobe plynulo znacne mnozstvi zlata z Noveho Sveta a kralovska koruna jen rozdavala "davky" a renty. Prace tak byla znakem hlouposti a rozdavane zlato se zase pouzilo na dovoz veskerych komodit, nebot domaci vyroba neexistovala. Cili z dnesniho hlediska byl tamni krach zpusoben fiskalni expanzi.... |
|
|
tris 16.10.2006 19:05Re: Re: Re: Re: par komentaru To, že to vedlo k sérii bankrotů není nutně na závadu, je potřeba se podívat, jakým způsobem zareagoval průmysl potom. Logická implikace dovozu zlata by byla následující: zvýšil se import, to způsobilo bankroty lokálních firem a přesun do jiných odvětví, to způsobilo celkové zvýšení produkce. Takže IMO efekt klidne mohl být kladný. Samozřejmě problém je, že cenové šoky na sebe navazují spoustu problémů, tady se jednalo o krátkodobí peněžní šok - ale fakt bych byl hodně opatrný s tím, že ta situace byla vyloženě negativní. O Osmanské říši nevím už vůbec nic :) |
|
|
tris 16.10.2006 19:10Re: Re: Re: Re: par komentaru Asi jinak: pro některé španěly to určitě špatné nebylo (možná pro hoodně španělů). Nicméně ve srovnání s papírovými měnami se pohybujeme úplně v jiných cifrách... |
|
|
tris 16.10.2006 19:01Re: Re: Re: par komentaru Takže souhlasíte s tím, že důsledkem nerovnováhy obchodní bilance není inflace? Ad Španělsko....každý šok je špatný, ale člověk by očekával, že příliv zlata bude jednak krátkodobý efekt, a jednak že ten efekt nebude vyloženě negativní. Máte nějaké detailní informace, co to způsobilo? Tvrzení typu "způsobilo to inflaci a byl to průšvih" jsou strašně generalizující - něco typu jak došlo k likvidaci výroby, kdo poptával, kdo nepoptával, atd. atd.? Bastiat naprosto jasně kritizoval zákony, kdy se jedněm bere a druhým dává, protekcionismus atp. Takových zákonů tu máme nuvěřitelně moc. Ano, máte zcela pravdu, že se na ochranu lidí někde musí vzít. Jsem přesvědčen, že pokud by se eliminovaly zákony, které kritizoval Bastiat, tak by většinu lidí ten zbytek nezajímal. Politické rozhodnutí není ekonomické rozhodnutí. Ted možná tak toho politika, rozhodně ne moje. Pokud tedy neberete jakékoliv rozhodnutí jako ekonomické. |
|
|
Finist 16.10.2006 12:33Díky Bastiat je opravdu klasika, stále aktuální. Bohužel na našich VŠE ještě pořád je gró vědění Phillipsovy křivky, Okunovy zákony a Keynesiánské kříže a pak ta hospodářská praxe státu podle toho vypadá |
|
|
Sch.glosátor 16.10.2006 11:05Pomoc ! Vždyť to je o naší současnosti. Kvóty, ochranná cla.... A najednou je nedostatek toho či onoho. Například cukru. |
|
|
jozka 16.10.2006 9:38nejhorsi je ze chovani EU se od panovani krale ve Francii tolik nelisi - kvoty na vyrobu, dotace do zemedelstvi, cla na asijske zbozi...... Kdy se dockame zmeny?? |
|
|
jozka 16.10.2006 9:46Re: nejhorsi je Uznavam, ze brekot svadlen, kterym zaviraj tkalcovnu muze brat za srdce (stejne tak zlostny pohled zemedelcu...), ale na druhou stranu je to stejne jako brekot vyrobcu svicek, ci vyrobcu kocaru po nastupu automobiloveho prumyslu (jo kdyby tenkrat znali slovo ekologie.....) |
|
|
tris 16.10.2006 9:33Bastiat rules! Jeho dílko Co je vidět a co není bylo po několika letech studia ekonomie první, co mě vrátilo víru, že ekonomie může být smysluplná a popisovat realitu - a ne jen souhrn modelů s nesplnitelnými předpoklady, které nikdy nevycházejí, ale dobře se jimi dá blbnout (nejen) laická veřejnost, protože jsou naprosto nepochopitelné.... |
|
|
jozka 16.10.2006 8:58prima poctenicko Na ekonomicky nepravidelnik od Modreho Ptaka se vzdy tesim. Zbyva jen rici - good work. |
|
|
Dadacos 16.10.2006 3:50Červený fábor pro socialisty a regulátory všeho druhu Tenhle článek, resp. myšlenky F. Bastiata jako takové, jsou červeným fáborem Už vidím Viléma ad. - to zas bude průšvih... |
pro socialisty a regulátory všeho druhu. 
|
|
M 16.10.2006 4:08Re: Červený fábor pro socialisty a regulátory všeho druhu No kdyby se Vilem nahodou neozval .... to, ze je to cervenym faborem pro socialisty jeste nezanamena, ze se socialiste myli ani ze ty ekonomicke poucky a bonmoty jsou dobre. |
|
|
Dadacos 16.10.2006 4:50Re: Re: Červený fábor pro socialisty a regulátory všeho druhu Ta kauzallita je obráceně: Poněvadž ty ekonomické příklady jsou dobré a pravdivé, tak jsou pro socialisty červeným fáborem. |
|
|
M 16.10.2006 4:58Re: Re: Re: Červený fábor pro socialisty a regulátory všeho druhu Ta kauzallita je obráceně: Poněvadž ty ekonomické příklady jsou dobré a pravdivé, tak jsou pro socialisty červeným fáborem. A co, kdyz je kauzalita takova, ze tu priklady jsou spatne a lzive. Kdo je rozhodcim. Ekonomove ekonomum? Ale ja se nechci hadat, ja jenom nechci, aby se hazelo vsechno podle nalepek do skatulek a verilo se slepe vsemu. Ze neco rekne ekonom byt s nobelovou cenou jeste neznamena, ze je to svate a spravne. |
|
|
Dadacos 16.10.2006 5:21Re: Re: Re: Re: Červený fábor pro socialisty a regulátory všeho druhu Rozhodčí je logika a praktická zkušenost. |
|
|
tris 16.10.2006 9:21Re: Re: Re: Re: Červený fábor pro socialisty a regulátory všeho druhu Jenže ono to není správně kvůli tomu, te to řek Bastiat |
Ono je to správně, protože to je LOGICKY správně. Nebo snad někde vidíte nějaký problém? 
