Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Voda nad zlato
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Z. Lapil 22.5.2020 13:51To se mi nechce zdát, zejména to zúrodnění půdy umožňující přechod od kočovnictví k zemědělství. Nedovedu si totiž představit člověka ani jiného tvora, který se dobrovolně kácí les, aby se přesunul od lovu k polní dřině. V tom musela být nějaká kombinace nedostatku zvěře s přelidněním. A třetihory jsou obdobím dlouhým bratru 64 miliónů let. Začínalo koncem dinosaurů, během té doby se stěhovaly kontinenty (vznik Alp; Himalájí), dinosaury nahradili savci a krytosemenné rostliny... Shrnout to všechno do slov "rozhodně neprosperovaly" bych si opravdu netroufl, zvlášť když si uvědomím ty spousty hnědého uhlí, ropy a zemního plynu. Viz "Saharu proměnili v poušť kočovní pastevci: https://radiozurnal.rozhlas.cz/kdy-se-stala-ze-sahary-poust-pred-osmi-tisici-lety-ji-zmenili-kocovni-pastevci-6224109 Středoškolské shrnutí: https://www.gvi.cz/Aton/FileRepository/aton_file_repository_HtmlEditorRepositoryDoc/Root/DUM/sab01/sad2/VY_32_INOVACE_01_2_09_BI1.pdf Pár kreslených rekonstrukcí: http://priroda.sdas.cz/miocenkraj.htm |
|
|
J. Lukavsky 22.5.2020 15:09"14C +-0.5C umožnila na této planetě velkoplošný rozmach lesů" A sákryš! Docela by mě zajímalo, jaká teplota +-0.5C je v Kanadě a na Sibiři a v Amazonii.... No teď už ale zase vím proč jsou to holé krajiny, bez lesů. J.L. end |
|
|
P. Dvořák 22.5.2020 9:03Snad je každému jasné, že jakési sebehlubší vrty na deficitu vláhy nezmění vůbec nic. Jenom lokálně a na nějaký čas pomůžou. Přehrady a rybníky mají buď podstav nebo některými voda sotva protéká. Mít takových sucháčů o třicet (nebo dvě stě) víc, nám opravdu pomůže. |
|
|
J. Roškota 22.5.2020 8:57Jako první krok k řešení hydrologické situace si budeme muset připustit, všichni, že takový problém vůbec existuje. Čerpání vody z vrtů, by měl hlídat vodohospodářský úřad. Jestli to nečiní, pak je vše marné. Neodolám a zareaguji na příspěvek pana Polanského. To že hrábne v dubnu do půdy a ta je vlhká, nic neříká o srážkovém deficitu, který opravdu nenahradí jeden vydatnější déšť, jak zde píše další diskutující. |
|
|
M. Valenta 22.5.2020 8:44Vědci upozorňují, politici zatím srdnatě bagatelizují a napouštějí bazény. Uvidíme jak jim to dlouho vydrží. |
|
|
A. Bocek 22.5.2020 8:42Letos vice jako loni přidalo se dalších pár miliard Kč do zemědělství. Že v tom mají prsty Babiš s Tomanem a že to využijí o tom žádná Více než tyto vyhozené miliardy mne však mrzí to , že se stav zhoršuje a že za své peníze a z vlastní hlouposti dotujeme nekvalitu, plundrování, nehospodárnost a zkázu. V ekonomickém závodě si pro zrychlení kupujeme pistoli a střílíme se do kolena. |
|
|
M. Krátký 22.5.2020 8:33moje opakující se poznámka k suchu zde - moje parcela sousedí s lesem na jižní stráni nad řekou Sázavou a jezdím tam stále častěji od roku 1946 - v lese se poslední dobou prosazuje těžká technika, po které se ale setrvale prohlubují otisky jejích pneumatik takže když zaprší tak těmi koryty voda jede přímo do řeky a pryč do Hamburku. A na polích se také čím dál víc prosazuje obrovská mechanizace na zcelených políčkách, ze kterých je nyní jedno pole o 15 ha - ta technika ale při mini orbě do hloubky max 10-15 cm umožňuje tento lán zorat, posypat chemií a zasít zcela běžně za dva dny - žádná hluboká orba a navážení hnoje se nekoná. A tak i na tom lánu když zaprší je voda šupem v řece i s nemalým % orné půdy. Hezký den |
|
|
P. Moravčík 22.5.2020 12:03Máte úplnú pravdu. Slovensko je na prvom mieste v EÚ vo veľkosti poľnohospodárskych plôch. Hlavne na Južnom Slovensku a tam je najväčší problém s vodou. Orba na 15 cm necháva spečené a stvrdnuté podložie, ktoré neumožňuje doplňovať zásoby spodnej vody. Po rokoch orby záhrady malotraktorom som to zrýľoval ručne. Bola to fuška, lebo pod cca 15 cm to bol betón a nie zeme. Odrazu aj mrkva narástla v normálnej veľkosti a paštrnák (pastiňák) sme nedokázali vytiahnuť celý. Pestovanie jarín a kukurice je ďalšia katastrofa, pretože ich koreňový systém neurobí pre zadržanie vody prakticky nič (trochu podráždim, ale veľmi vhodná je repka, ktorá je na poli až 10 mesiacov, je to veľmi dobrá predplodina a raj pre včely :-))). Hnojenie chemickým granulátom je ďalší úder vodnej bilancii. Medze, hrádzky, rybníčky sú najlacnejšou a najúčinnejšou cestou ako vodu udržať v krajine. |
|
D. Polanský 22.5.2020 8:15Kdysi jako brigádník,bylo to v roce 1971, jsem coby čerstvý absolvent stavební průmyslovky měl na starosti partu Romů a dělali jsme meliorace mezi Malackami a Kostolištěm. Když mi zemřel v roce 2015 poslední sourozenec, byl jsem tam vybavovat hrob a omrknul jsem i to naše dílo. Vše ucpané, odtokové kanály suché. Prohrábl jsem i půdu, řekl bych že vláhy měla dost. |
|
|
J. Lukavsky 22.5.2020 7:38"ty stromy udržují více vláhy v zemi"no bohužel, stromy velmi intenzivně vodu odpařují. Velký strom v létě odpaří až 2 m3 vody. Ale stromy mají ochlazovací vliv a přítahují srážky, to ale asi ve velkých skupinách čili v lese. A že by kořeny přiváděly dolů dešťovou vodu? To se mi nezdá, kořeny ji nasávají a posílají nahoru listům. Ale na pastvinách jsou řídké stromy přínos, zvířata se mají kde schovat před Sluncem či deštěm. Rybníky a přehrady mají pozitivní funkci zachycení větších srážek a povodní a jejich pomalým uvolněním v potřebné době. Musí ovšem být na to připraveny tj. alespoň poloprázdné. J.L. |
|
|
Z. Lapil 22.5.2020 10:58Stromy vodu odpařují, čímž ji dostávají do vzduchu a zlepšují tak - naprosto lokálně - klima. čistě intuitivně: je "lepší vzduch" u stromu nebo kus od něj? Celá tahle debata ukazuje, že taková věc, jako je počasí&klima, je zatraceně složitá. Padl zde argument, že letos napršelo vlastně docela dost. Také to tak vidím. Momentálně jsme v poněkud schizofrenní situaci, přinejmenším tam, kam dohlédnu: tráva roste dost slušně, listnáče taky nevypadají, že by jim něco bylo, ale uschlé jehličnany se kácejí ve velkém a ty, které ještě stojí, rozhodně nevypadají zrovna spokojeně. U smrků bych to ještě pochopil (mělké kořeny; kůrovec), ale borovice? Hýml - vždyť to je strom zvládající docela slušné extrémy (zaujala mě wikipedie: Dobře (...) sucho a chudou půdu extrémnějších stanovišť, kde DOKÁŽE NEBO NEMUSÍ HÁJIT své postavení proti konkurenčním dřevinám". |
|
|
J. Nevrkla 22.5.2020 7:01Tak ještě nějaká fakta: letos napršelo v Česku 9.4% pod normálem, rozdíl může smazat jeden větší déšť. V tomto století celkem pršelo mirne nad dlouhodobý normál. Ten úmysl s malými prehradami mi připadá jak za Maa, v mokřadech nevidím smysl. Stavby by měly mít v každém případě jasné zdůvodnění a úvahu o navratnosti. Pokud je někde sucho a nemají výnosy plodin, mohou spíše zvážit zavlahy a z toho vyplývající stavby. Nebo už si vystačíme s ideologií? Pak podle toho dopadneme. |
|
|
Z. Lapil 22.5.2020 11:36Česko je široký pojem, letos je naopak pojem velmi úzký. Nevím, jak přesně byste uvažoval o konkrétní návratnosti jednotlivých staveb. Myslím, že ve finále bychom se shodli na tom, že "antisuché" stavby ekonomického smyslu moc nemají a hodnotit "ekologický význam" bude každý jinak. Věřil byste, že v naší obci (východní Polabí) bývala "obecní" alej ovocných stromů s určením "pro chudé"? Neboli co si kdo natrhá, to bude mít. Chystáme se ji obnovit. Je podél stávající cesty, takže přetne velký lán napůl. Určitě se bude hodit turistům (poblíž je cyklostezka), místním na procházky (ano, i takoví existují) a nějaké té žouželi a ptactvu to jistě taky udělá dobře. |
|
|
J. Nevrkla 22.5.2020 15:26Tak v tom bych smysl a užitek viděl, proč ne, nemusí to stát miliony, udělá to radost, asi to není ze státního rozpočtu. Pět posledních sušších let je také úzký pojem, posledních třicet let pršelo v průměru o něco více, než těch třicet předtím a nikdo neví, jak to bude v budoucnu. Tedy kromě pomatenych alarmistu. |
|
|
Z. Lapil 23.5.2020 11:13Nejde jen o to, že to udělá radost, jde o to, že právě tahle alej "přepůlí" lán a pomůže tak brzdit rozběh větrů, a jistě tam bude tráva, keře, opadané listí, prostě všechno to, kde se líbí ptákům, hmyzu i takovým těm slizským věcem jako jsou žáby a užovky. Nějaké veřejné peníze (stát? EU?) to stát bude, přeci jen je toho nějakých půl kilometru neboli 50(?) stromů po několika tisících - mj. to spíš čtyři než tři roky musíte udržovat - stříhat, zalévat...), což pro obec s necelými 5 milióny v rozpočtu vůbec není sranda. Strom v krajině má tu poezii, že je užitečný proti suchu i proti povodni. |
|
P. Victorin 22.5.2020 6:13Profesně jsou mi bližší přehrady než agrolesnictví, o kterém ale chápu, že jím lze nezanedbatelně ovlivňovat životní prostředí, včetně, řekněme "lokální vodní bilance". Z vlastní životní zkušenosti dobře znám, jak těžké je prosazovat dobré myšlenky, prakticky v kterémkoliv oboru činnosti. Proto je mi jasné, že "boj proti suchu" rozhodně nebude jednoduchý a krátkodobý... |
