Z. Lapil 23.5.2020 11:29

Před pár dny jsme si o tom psali: CO je lepší? Pro koho?

FV elektrárny jsou možná lepší z hlediska produkce CO2 (určitě? Jestli tomu dobře rozumím, je to přetavené kamení, to stojí energie až hanba), ale určitě jsou MNOHEM horší z hlediska záboru půdy (proti Dukovanům se stejným dlouhodobým výkonem tuším 10x. A co je lepší - pole nablýskaných panelů nebo velká fabrika a několik desítek km2 lesa?), určitě mají horší (=větší) odtok vody při deštích). Větrným elektrárnám je zase připisován vliv na proudění vlhkého oceánského vzduchu nad "suchou" střední Evropu (upřímně - o tom dost pochybuju, ale ani nevím, jestli někdo opravdu ví).

Mmch - vodní elektrárna je taky technologií z minulého století, takže prosím - buďte s dramatickými generalizacemi opatrnější.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 23.5.2020 11:13

Nejde jen o to, že to udělá radost, jde o to, že právě tahle alej "přepůlí" lán a pomůže tak brzdit rozběh větrů, a jistě tam bude tráva, keře, opadané listí, prostě všechno to, kde se líbí ptákům, hmyzu i takovým těm slizským věcem jako jsou žáby a užovky.

Nějaké veřejné peníze (stát? EU?) to stát bude, přeci jen je toho nějakých půl kilometru neboli 50(?) stromů po několika tisících - mj. to spíš čtyři než tři roky musíte udržovat - stříhat, zalévat...), což pro obec s necelými 5 milióny v rozpočtu vůbec není sranda.

Strom v krajině má tu poezii, že je užitečný proti suchu i proti povodni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 22.5.2020 23:45

No jo, je třeba bojovat proti suchu. Ale jedno po druhém - napřed je třeba zvítězit nad kysličníkem!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 22.5.2020 23:34

Ano.

Plédujte tedy pro dostavbu Temelína. Ten zločinný kysličník neprodukuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 22.5.2020 23:31

Jistě. No a? Mají jinou funkci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Salajka 22.5.2020 22:31

Mně napadá vodu, která teče potrubím ze Želivky do Prahy, po použití pročistit a poslat potrubím zpátky do Želivky a Sázavy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Krčmář 22.5.2020 21:43

Samozřejmě, mít lepší technologie a nepoužívat je, je trestuhodné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Farda 22.5.2020 21:24

For Christ ́s sake! Jako hnojivo? Máte pravdu, říční nádrže ročně dotované stovkami tun fosforu z prášků na praní jen kvetou sinicemi. Koupáníčko eňoňuňo! Ani léky by nevadily? Ano, máte pravdu, rybí mlíčňáci se díky estrogenu z antikoncepčních prostředků via moč žen postupně metamorfují na jikrnačky, leč co nám potom ... :-(

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Čermák 22.5.2020 19:38

Tak tak, Kapitalismus zde máme...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 22.5.2020 18:10

Problém je do dneška v tom, že majitelé na své půdě s cca 80% nehospodaří a ti co ji mají v nájmu ji spíše "ždímou" bez ohledu na dlouhodobé dopady.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 22.5.2020 17:29

A co těch 95% orné půdy, která nepatří Agrofertu? Její majitelé ji jistě ohospodařují jen z lásky k přírodě, že?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 22.5.2020 15:26

Tak v tom bych smysl a užitek viděl, proč ne, nemusí to stát miliony, udělá to radost, asi to není ze státního rozpočtu.

Pět posledních sušších let je také úzký pojem, posledních třicet let pršelo v průměru o něco více, než těch třicet předtím a nikdo neví, jak to bude v budoucnu. Tedy kromě pomatenych alarmistu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 22.5.2020 15:12

"fosfor a dusík, o lékových látkách nemluvě" no jako tekuté hnojivo by to šlo použít, ani ty léky by asi nevadily, v zemi se rozloží.Kompost dokáže strávit skoro všechno, ale ne hned. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 22.5.2020 15:09

"14C +-0.5C umožnila na této planetě velkoplošný rozmach lesů" A sákryš! Docela by mě zajímalo, jaká teplota +-0.5C je v Kanadě a na Sibiři a v Amazonii.... No teď už ale zase vím proč jsou to holé krajiny, bez lesů. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kain 22.5.2020 15:01

Ty obrovské lány vodu nezadrží.Babiš rozhodně nebude likvidovat stovky hektarů řepky a udělat krajinu takovou jaká byla dřív.Jsou to peníze pro něho a ty on miluje nade vše.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Farda 22.5.2020 14:47

Recyklace odpadních vod? Chvályhodná myšlenka, ale kolik je u nás už funkčních třístupňových ČOV? Stávající vyčistí mechanicky na lapácích, bio na aktivacích, ale fosfor a dusík, o lékových látkách nemluvě, protéká. Ryby a údolní nádrže by mohly vyprávět. Metabolity heráku, koksu či extáze v odpadních vodách zejména Prahy, Brnava a Ostravy jsou, doufejmež že jen zatím, jen lapálie. :-(

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 22.5.2020 14:40

To by sice trochu pomohlo ale zejména v krajině kde srážky převažují nad odparem - např. na horách... a odtud přednostně zásobovat vodovody.

S posuvem podnebních pásem se ale takovéto možnosti ztenčují.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 22.5.2020 14:35

Lepší technologie máme už dnes - jsou známy - přesto je leckdy nevyužíváme.

Konkrétně energetika ČR je postavena s hlediska emisí CO2 na technologiích minulého tisíciletí a doposud energii vyvážíme jak surovinu, kdežto doma si pro "zlepšené" životné prostředí ponecháváme spad popílku rtuti a kyselých deštů.

S hediska peodukce CO2 na hlavu jsme s 12T/rok na dvojnásobku proti Číně a mezi největšími producenty v Evropě. Ještě hůře pro nás vyznívá takovéto srovnání při zohlednění tvorby HDP.

https://klimatickakoalice.cz/images/Klimatick%C3%A1_krize_-_m%C3%BDty_a_fakta_o_stavu_planety.pdf

https://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=t2020_rd300&plugin=1

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Šoffer 22.5.2020 13:52

Nemusí být sebevrazi, stačí dostane-li jejich strana dostatečně velký sponzorský dar.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 22.5.2020 13:51

To se mi nechce zdát, zejména to zúrodnění půdy umožňující přechod od kočovnictví k zemědělství. Nedovedu si totiž představit člověka ani jiného tvora, který se dobrovolně kácí les, aby se přesunul od lovu k polní dřině. V tom musela být nějaká kombinace nedostatku zvěře s přelidněním.

A třetihory jsou obdobím dlouhým bratru 64 miliónů let. Začínalo koncem dinosaurů, během té doby se stěhovaly kontinenty (vznik Alp; Himalájí), dinosaury nahradili savci a krytosemenné rostliny... Shrnout to všechno do slov "rozhodně neprosperovaly" bych si opravdu netroufl, zvlášť když si uvědomím ty spousty hnědého uhlí, ropy a zemního plynu.

Viz "Saharu proměnili v poušť kočovní pastevci: https://radiozurnal.rozhlas.cz/kdy-se-stala-ze-sahary-poust-pred-osmi-tisici-lety-ji-zmenili-kocovni-pastevci-6224109

Středoškolské shrnutí: https://www.gvi.cz/Aton/FileRepository/aton_file_repository_HtmlEditorRepositoryDoc/Root/DUM/sab01/sad2/VY_32_INOVACE_01_2_09_BI1.pdf

Pár kreslených rekonstrukcí: http://priroda.sdas.cz/miocenkraj.htm

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Krčmář 22.5.2020 13:28

Já bych se pro začátek spokojil tím,že se racionálně, ovšem demokraticky dohodneme,jak nakládat s naší vlastní krajinou,a ani to nebude snadné. Řešení toho globálního problému je v nedohlednu, ale rozhodně tomu nepomůžeme likvidací evropského průmyslu,v důsledku ekonomiky. Budoucnost vidím v lepších technologiích, které nevytvoříme bez fungující ekonomiky a tu neudržíme bez fungujícího průmyslu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kraus 22.5.2020 13:02

Proč hned přehrady. Stačilo by obnovit část starých rybníků, hráze v krajině ještě leckde jsou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 22.5.2020 12:59

Žádný s těchto jezů... ale vodou nenasytí žíznící louky a lesy na kopcích kolem. Jen množství vody potenciálně akumulované v několika desítkách cm půdy totiž může mnohařádově převyšovat zásobu i Orlické přehrady.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 22.5.2020 12:53

Nevztahoval bych sebevražednosti rasově ale spíše obecně motivačně.

Tvorové kteří se spíše chovají jak hobiti co mají zálibu v zahrádkách, krajině plné ovoce, radovánkách... nebývají takoví sebevrazi jako jejich příbuzní co mají až notorickou zálibu v kouzelných možnostech, vlivnosti peněz, majetku, zbraní ... až se z nich - bývalých rytířů - postupně stanou do neživého zamilovaní temní jezdci...

Tolkien tyto trendy lidské mysli mistrně vystihl např v "Pánovi prstenu".

Dnes máme analogicky sice obrovský potenciál vesměs na fosilní dluh propůjčených technologických kouzel, peněz jak nikdy ... ale biosféra kolem nás se rozpadá a sní i vyhlídky na smysluplný život zejména dalších generací.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 22.5.2020 12:41

Nemusí to být zrovna přehrady, na Sázavě by stačily jezy. Třeba úsek od Chocerad (tam co dálnice křižuje Sázavu) tam je jez s mlýnem další jsou Hvězdonice, taky jez, pohání šroubárnu, a hned další vesnice Poddubí má taky jez. Na něm je malá elektrárna, ta běžela vždy ve špičce. Pak přijde dlouhý úsek bez jezů jen s peřejemi, krása pro vodáky, nemusí píchat volej, ale jezy by měly místo nad prřejemi. Pod hradem Dubá, pak v zátočině a ve Zlenicich pod Hláskou. To by byly tři jezy na krátkém úseku. Spousta zadržené vody, a také nějaká ta "čistá" elektřina by se našla. Takových řek je v Čechách hodně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 22.5.2020 12:37

Pokuste se fyzikálně "zadržet" odpar s volné hladiny za rostoucí teploty a snižující se vlhkosti vzduchu. Problém že?

S těch samých důvodů se proto voda "zadržená" v přehradách za podmínek kdy odpar převyšuje srážkovost tím spíše s území vytratí a jen úředník s tím (hlubšími příčinami) sotva co udělá.

"Samozřejmost" lokálního relativně ustáleného působení velkého vodního cyklu (průměrná srážkovost za rok) se zas nutně vytrácí se změnami rozložení teplotních gradientů na planetě (polární oblasti se zahřívají až několika-násobně rychleji jak rovníkové).

Velký vodní cyklus a dlouhodobá sucha - tedy rozložení podnebních pásem... - jsou tedy právě na debatu typu "ekologie - voda nad zlato"....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 22.5.2020 12:14

Pane Lapile tvrdím, že až stabilita glob teplot kolen klimaticky otimální teploty (podmínka proudění vzduchu stabilizující funkce celoročních ale ještě nepříliš velkých polárních čepiček) 14C +-0.5C umožnila na této planetě velkoplošný rozmach lesů. Oo 5 tis letech pak nárůst úrodnosti půdních podmínek umožnující intenzivní zemědělství tak, že začalo mít smysl přestat kočovat a usadit se na místě, rozvíjet specializace a civilizovanost.

S tímto metastabilním stavem je dnes nejspíše konec. Už jsme na odchylce +1C a na cestě je nárůst o další 3C globálně. Proto hrozí proměna na podmínky třetihor se sice glob. ještě ustálenější teplotou ale rozvratem v proudění vzdušných mas. Tedy s rozvratem vodního režimu, růstem eroze... jako před 10miliony let které si pro naprostou rozdílnost sotva kdo dokáže představit.

Rozlehlé lesy a bujná biosféra jako ještě přes stoletím... v třetihorní době na planetě plné spíše stepí ale rozhodně neprosperovaly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 22.5.2020 12:03

Máte úplnú pravdu. Slovensko je na prvom mieste v EÚ vo veľkosti poľnohospodárskych plôch. Hlavne na Južnom Slovensku a tam je najväčší problém s vodou. Orba na 15 cm necháva spečené a stvrdnuté podložie, ktoré neumožňuje doplňovať zásoby spodnej vody. Po rokoch orby záhrady malotraktorom som to zrýľoval ručne. Bola to fuška, lebo pod cca 15 cm to bol betón a nie zeme. Odrazu aj mrkva narástla v normálnej veľkosti a paštrnák (pastiňák) sme nedokázali vytiahnuť celý. Pestovanie jarín a kukurice je ďalšia katastrofa, pretože ich koreňový systém neurobí pre zadržanie vody prakticky nič (trochu podráždim, ale veľmi vhodná je repka, ktorá je na poli až 10 mesiacov, je to veľmi dobrá predplodina a raj pre včely :-))). Hnojenie chemickým granulátom je ďalší úder vodnej bilancii. Medze, hrádzky, rybníčky sú najlacnejšou a najúčinnejšou cestou ako vodu udržať v krajine.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 22.5.2020 11:36

Česko je široký pojem, letos je naopak pojem velmi úzký.

Nevím, jak přesně byste uvažoval o konkrétní návratnosti jednotlivých staveb. Myslím, že ve finále bychom se shodli na tom, že "antisuché" stavby ekonomického smyslu moc nemají a hodnotit "ekologický význam" bude každý jinak.

Věřil byste, že v naší obci (východní Polabí) bývala "obecní" alej ovocných stromů s určením "pro chudé"? Neboli co si kdo natrhá, to bude mít. Chystáme se ji obnovit. Je podél stávající cesty, takže přetne velký lán napůl. Určitě se bude hodit turistům (poblíž je cyklostezka), místním na procházky (ano, i takoví existují) a nějaké té žouželi a ptactvu to jistě taky udělá dobře.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Krčmář 22.5.2020 11:16

Souhlasím s tím,že nejdříve je třeba vodu v krajině zadržet, teprve pak má smysl stavět nádrže,ať již rybníky či přehrady. U těch vrtů jsou první problém úředníci, kteří povolují další a další vrty, následkem čehož jeden připravuje o vodu druhého, což jistě není řešení. Mnozí se po "revoluci" domnívali,že se krajina vrátí do "normálu", pole se rozdělí mezemi,na polích,lukách i v lesích budou hospodařit lidé se vztahem ke své půdě, což se bohužel nestalo. Pak je tu samozřejmě velký vodní,či snad srážkový cyklus, ale to je na jinou debatu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek