Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Na povodně jinak
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
B. Rybák 10.6.2013 11:41Krajina jako houba? Bránit povodním za každou cenu i tam, kde obvykle bývaly opravdu není moudré. Očekávání, že povodně výrazně omezí záměrná "houbovitost" krajiny je hloupé. Ztráta území přeměněného na nevyužitelné, záplavy komárů plodící bažiny je zločinně zbytečná a vzhledem k tomu, že "nacucaná houba" se na rozdíl od vodního díla nedá vypustit je i nebezpečně hloupá. |
|
|
J. Havelka 7.6.2013 16:30A co pole solárních panelů? Majitelé hubí chemií vše živé pod nimi na mnoho let . Sekat to nechtějí, nejde to nebo je to velmi pracné. Vsakovací schpnost se rovná téměř nule. Taky ekologie naruby. |
|
|
P. Vítek 7.6.2013 13:40Nechte to na prirode: Kdyby bylo mene uredniku,nadelali by mene blbosti a nenastvavali zemedelsky lid u rek nad nimi,ktery pak je nakonec rad,ze je to v Praze splachne. |
|
|
A. Hrbek 7.6.2013 11:27Jednoduchý výpočet Řeka je široká 10 metrů. O kolik centimetrů stačí snížit dno, aby se protipovodňové nemusely zvyšovat o jeden metr? Kdy kdo viděl naposled korečkový bagr čistící a prohlubující dno řeky? Byly doby, kdy se písek z řek používal na stavby a bahno z řek vozilo na pole. |
|
|
R. Langer 7.6.2013 12:31Re: Jednoduchý výpočet To se nesmí, ničí se tím "biodiverzita". A to Zelení to nedovolí! |
|
P. Rada 7.6.2013 14:35Re: Jednoduchý výpočet? Hlouposti a pomluvy od pana langera neberou konce. Kdyby tajk ještě ti jeho "zelení" byli alespon ve vládě - pak by mohli něco dovolovat a něco ne. Ale to , že tomu už tak léta není dotyčnému jaksi uniká. Podobně mu ale uniká jaká je "biodiverzita" dnes na polích. herbicidy a pesticidy vykonali své a tak máme republiku prakticky odhmyzenou. Potíž je ale v tom, že hmyz žije i v půdě kterou prokypřuje a umožnuje v ní vázat vodu a další živiny. Pokud zůstanou u moci tupci formátu "Langer" tak se jen urychlí degradace půd, snižování jejich úrodnosti a i rychlosti nástupu povodnových vln v fdalších letech a desetiletích. Je ale také možné, že dosud nás živící přírodní systém už je po drancovačkách zbožně tržního konzumu tak devastovaný, že to sotva kdo uvede do "trvale udržitelného stavu". |
|
K. Frauknecht 7.6.2013 14:45Co se čertíte? Nepřiměřenou reakcí se opět zařadíte mezi blbce (pardon :-)) a to je škoda, protože máte, alespoň z části, pravdu. Ekologii nelze "dělat na doraz"!! Trvale udržitelný stav zde pořád je (a dlouho ještě bude!) a uléhat na medvědí houni, do jeskyň s loučí, nikdo opravdu už nepoleze :-)!!! |
|
|
P. Vaňura 7.6.2013 10:19Připomínám, že jak roku 1890, tak roku 2002 byla veškerá samozadržující schopnost krajiny ÚPLNĚ K NIČEMU. Obě povodně totiž následovaly po menších povodních, které samozadržující schopnost krajiny ÚPLNĚ NASYTILY a ta se obnovuje dlouho. Takže obě kritické povodně následovaly tehdy, kdy byla samozadžující schopnost krajiny NULA. A byly by nula i tehdy, kdyby byla původně dvojnásobná. Zmírnila by sice ječště více první povodeň ale na tu druhou by už neměla vliv! |
|
|
J. Kraus 7.6.2013 10:02Kdo občas chodí opuštěnou krajinou mimo turistické trasy, nemůže to nevidět: kde je pole trochu svažité, vymletá koryta, při příští orbě zahrnutá půdou z okolí. Někde už se zahrnuje žluticí. Jak dlouho ještě? |
|
|
M. Šejna 7.6.2013 9:17už zase člověk? to je zajímavé, že ti samí, co zpochybňují vliv člověka na klima, dnes tvrdí, že člověk může za povodně v Česku. Nějak jim uniká, že letošním povodním předcházel několikadenní intenzivní déšť. Pan Havel plácá nesmysly. Ukázkou jeho plácání je situace kolem Botiče. Já bydlím v oblasti, kde Botič pramení. V této oblasti spadlo za 6 dnů asi 200 mm srážek, což je třetina ROČNIHO průměru. Tohhle množství vody by nezvládlo žádné povodí a nezvládl to tedy ani Botič. Předtím, než Botič ze svého prameniště vteče do Průhonic, podtéká pod pražským dálničním obchvatem. Na něm byl přes Botič postaven za desítky milionů dlouhý most, aby se v případě povodně měl Botič kam rozlít do přírodní potoční nivy. Poté Botič pokračuje do Průhonic skrz Průhonickou oboru, která zachovává původní meandry Botiče. Pak pokračuje v Újezdě přes dendrologickou zahradu, tedy přírodní útvar s meandrujícím Botičem. Pak pokračuje do Hostivařské přehrady. Nikde od pramene až do Hostivařské přehrady neteče Botič přes betonové oblasti nebo pole osazená kukuřicí. Naopak. Celá jeho trasa až do Hostivaře prochází lesnatým územím s meandry. Přesto Botič spláchl Hostivař, Záběhlice a řádil i v Michli, Vršovicích a Nuslích. Aby ne, když tam, kde pramení, spadla třetina ročního průměru srážek za pouhých 6 dní. U nás na zahradě, která je prolezlá žížalami, se voda držela dva dny, a zahrada vypadala spíš jako dětské brouzdaliště. A to bydlím na kopci. Stejné skušenosti popisuje i pan Neff, který bydlí v nedaléké Zvoli, což je také na kopci jižně od Prahy, kde pršelo nejvíc. |
|
|
K. Frauknecht 7.6.2013 14:46Zlatej Rada!!! |
|
|
Ž. Halabudová 7.6.2013 7:54Těch. Těch vlivů, na vznik povodní je mnoho. Nelze vypíchnout jeden,dva. Pokud dojde k jejich souběhu, je průser. Pravdou ale je, že největší vliv, má vědomá a nezodpovědná činnost člověka. Bydlení. Zjednoduším. Ať si každý žije kde chce.(právně v pořádku). Ale pokud si postavím dům na nízkém břehu řeky, měl bych počítat s velkou vodou. Když to neberu v úvahu, je to nezodpovědné. Mám na vybranou. Buď po každé vodě stavět znovu, nebo udělat technická opatření, na zmírnění(ne na odvrácení) následků. Ovšem musím, do toho investovat. Nelze přece požadovat po ostatních, aby financovali mou rozmařilost. Bydlení na břehu a lovení ryb, z okna. Takových domů je veliká spousta. A bez jediného ochranného systému.--- Pevné a zvýšené základy,ochranné bariery, kanalizační uzávěry, odčerpávací jímky, utěsňovací prostředky, atd,atd. Ano,stojí to peníze.Ale, jak se říká: Každá sranda, něco stojí. Mluvím zde o nových stavbách( +,- třicet let). |
|
|
A. Bocek 7.6.2013 7:21Sedlák by poradil, nehnojte chemií, hnojte hnojem, nepěstujte kukuřici na kWh a řepku na MEŘO a v lese nenechávejte brázdy za Lakatošem. |
|
|
Z. Švrček 7.6.2013 11:05Re: Sedlák by poradil, Mluvíte mi z duše, pane Bocku, ještě bych doplnil, že mne strejda vždycky fackoval, když jsem začal jako kluk jeho koňmi orat brázdu zdola nahoru a ne po vrstevnici... Chápu ale, že když má někdo zorat lán o 20 hektarech, tak to po vrstevnici kolikrát nejde. |
|
|
A. Hrbek 7.6.2013 11:20Re: Sedlák by poradil, nejen po vrstevnici, ale i překlápět ornici do kopce! |
|
|
P. Maleček 7.6.2013 5:34Moudrá a zatím laskavá matka příroda Povodně dokazují existenci bytosti zvané příroda. No a povodněmi se jen snaží zbavit těch otravných parazitů chybně zvaných homo sapiens a jejich svinčíku. Zatím to je jen takové mírné drbání. Až se naštve tak se pořádně oklepe nebo si do vesmíru šáhne pro pořádný kartáč v podobě komety. Dinosauři by mohli vyprávět. |
|
R. Gramblička 7.6.2013 7:18Re: Moudrá a zatím laskavá matka příroda povodně existenci žádné bytosti nedokazují, příroda není bytost ale systém a ten systém se o nic nesnaží (kdyby se snažil, to by jste viděl ten mazec) |
|
|
V. Kain 7.6.2013 9:23Re: Moudrá a zatím laskavá matka příroda Věřím tomu,že min.třetina finančních prostředků určených k prevenci proti povodním byla odkloněna poněkud jiným směrem.Milion sem milion tam kdo by s tím lámal hlavu.Vždyť to z kapsy našich šetrných národohospodářů nejde. |
|
|
A. Hlaváček 7.6.2013 4:01Ty žížaly.... to mě fakt vzalo. Ale bohužel ty žížaly mají nějaký základ, kypří půdu. A ta víc vsakuje. Ať se to komukoli zdá jako blbost, je to bohužel pravda. A přístup k záplavám v posledních dvaceti letech je bohužel neustále stejný, zabetonovat, zabetonovat , zabetonovat. Kdy už někdo spočítá,že zatravňovací dlažba, v případě častých záplav je levnější než každoroční betonování. Ale to by někdo přišel o kšeft, že! |
|
|
J. Kanioková 7.6.2013 1:52Sice mimo téma, ale.... Čech plával oceánom na plti. Je to šialenec, divili sa námorníci
|
|
|
V. Bok 7.6.2013 1:47Před 250 lety byly čechy skoro bez lesů, i Šumava byla skoro holá. I naštval se císařský dvůr a nařídil zalesnovat. Ta akce trvala asi 50 let, ale vyplatila se. Dodnes s toho žijeme. Mezi naše zalesnovatele patřili Scwarzenbergové a Josef Ressl, zalesnující Slovinsko. Dodnes je ve slovinských městech Resslovy ulice. O jeho šroubu ovšem nevědí, jak jsem se nedávno sám přesvědčil. A tak tedy, jaké byly tehdy asi povodně? Jistě hrozné. Jenže, zámky byly ny kopci (stejně jako dnes) a chdý lid v podhradí, no on zatal zuby a začal znovu stavět. Nic jiného mu nezbylo. A psát a číst neuměl. Dnes už umí a tak se i on řeší. Ale jedno zůstalo stejné. Na dům na kopci prostě nemá. |
|
V. Husák 7.6.2013 12:19Re: Před 250 lety byly čechy ... Dodnes Z toho žijeme. ... Schwarzenberg Proč by někdo musel stavět dům přímo "na kopci"? Stačí, když nebude v zóně potenciálního povodňového rozlivu. Josef RESSEL nejspíše lodní šroub ani nevynalezl. http://www.novakoviny.eu/archiv/historie/482-josef-ressel-lodni-sroub |
|
|
R. Langer 7.6.2013 12:34Re: Před 250 lety byly čechy Ale vynalezl, protože jako jeden z mála dokázal, aby měl skutečně nějakou účinnost... ;-) |
|
|
R. Langer 7.6.2013 12:36Re: Před 250 lety byly čechy ... i když dnes by mu ten patent sebral Apple, protože ten už měl načrtnutý průmyslový vzor... :-D |
|
|
J. Novotný 7.6.2013 1:26Vzpomínám na fascinující článek v MfD, před dosti lety a povodněmi. Velmi seriózně a fundovaně tam kdosi tvrdil, že "napřimování toků" (a rozorávání mezí a tak dále) nezpůsobuje rychlejší stékání vody. Bylo tam naprosto přesvědčivě dokázáno, že dosavadní přístup k žádným potížím nepovede. Z článku bylo také zcela jasné, že je katastrofa na obzoru - při takové míře sofistikovaného ignorantství. A co dnes? Nepějí zase jiní a o jiném ten šlágr: "Nic jsme nezkazili, nic jsme nepodcenili, nic se neděje a dít nebude!"? Co si vezmeme na hlasatelích "uklidňujících zpráv", jestliže se OPRAVDU něco stane? |
