R. Langer 7.12.2018 9:09

Re: smíšený les

Přesně tak. Ale prý máme počkat cca 200 let, a ono se to "samo spraví".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 7.12.2018 9:07

Re: Vlkovo přirozené prostředí

Hm, já tedy v tomto případě preferuji uměle vysazovanou hovadinu, která tady normálně stovky let fungovala (pokud to nevíte), místo ochrany kůrovce a holin, které evidentně preferujete. Kam podle mě patříte, to raději nechtějte vědět. :-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.12.2018 9:04

Re: lesnictví

Paní Těhlanová lesy nejen na většině ČR ale dokonce celého mírného pásu až severských oblastí se v důsledku klimatické změny a působením kyselých deštů relativně rychle mění. Mnohde přeměna lesa na změnu podmínek nestačí reagovat a les pak trvale odumírá. Zejména v nejsevernějších oblastech planety za polárním kruhem se naopak místy lesy rozrůstají do bývalých oblastí tundry.

U nás pro prakticky celostátní a dlouhodobý nárůst sucha, vykazují lesy oslabebí přírůstků, defoliaci až odumírání. Kůrovec eskaluje pávě pro nárůst nerovnováhy životních podmínek. Zatím můžeme být rádi, že u nás lesy nehořely jak např v Kalifornii, Řecku nebo Švédsku. Nárůst četnosti dní kdy pro sucho i u nás hrozí požáry vzláště v posledních letech totiž roste.

http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/lesy-nici-sucho-schnou-uz-i-duby-mf-dnes

https://www.lidovky.cz/svet/ve-svedsku-a-recku-zuri-lesni-pozary-cesko-nabidlo-svedsku-pomoc-v-podobe-vrtulniku.A180723_211729_ln_zahranici_seb

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Pawlica 7.12.2018 8:58

Re: lesnictví

Pod smrkem je stejné množství vlhkosti jako pod vedlejší osikou, pokud smrk nestojí na vyfukově a osika v závějovém dolíčku.

Rozdíl je jen v tom, že pod osikou začne dřív tát a pod smrkem později.

Kterýžto princip zabraňuje jarním přívalovým vodám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 7.12.2018 8:56

Re: smíšený les

"řada přírodních i ekonomických faktorů tomu brání." No kdyby se dorostlá smrková plantáž normálně postupně vytěžila, dříví prodalo a vytěžené plochy se postupně zalesnily smíšeným lesem - tak už mohl být 20 let starý a mohl se nechat tajůplným přírodním silám v péči řádného hospodáře. A celé se to mohlo zaplatit prodejem dříví. "jen ta která kdy nejvíce byla původní" no on původní je na Šumavě asi jenom Boubín, lesy byly těženy dávno a dříví šlo do skláren, čili o té původnosti se dá s úspěchem pochybovat prakticky všude. Pod 1000 m smrk byl a je nepůvodní (tedy sázená monokultura). Výjimkou jsou oblasti vysokých rašlinišť, ale rašelina se tam také těžila a dříví určitě šlo sebou. Nakonec i o Boubínu se vedou občas diskuse. Základním sporem je, zda kůrovec je či není přirozený ve vysázené smrkové monokultuře. Obdoba, zda mandelinka bramborová je přirozenou součástí bramborového pole. Já říkám, že není a že jsme prostě glejtem prohlásili smrkovou plantáž Boubínem a teď na to všichni zírají a diví se.

J.L.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Pawlica 7.12.2018 8:54

Vlkovo přirozené prostředí

Vlkovým přirozeným životním prostředím je les. Měl by proto vědět, že smrky, jejichž domnělé přínosy tak vychvaluje, jsou stejná uměle vysazovaná hovadina, jako borrovice ve španělský lesích, které zatracuje.

Vlku, vlku, víš kam patříš?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Janyška 7.12.2018 8:50

Ano,

blbci zelený... Dzp.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.12.2018 8:41

Re: smíšený les

Pane Lukavský podsouváte některé omyly. Předně ve vrcholových partiích Šumavy (1zony NP3) roste a rostla tzv klimaxová smrčina podléhající po věky přirozené degradaci i obnově. Ta pravidelně pro svou odlehlost a malé dřevní přírstky nebyla předmětem lidské činnosti. Lze to doložit jak geneticky tak podle růstových faktorů.

https://www.tyden.cz/rubriky/veda/priroda/stromy-promluvily-na-sumave-jsou-prirozene-lesy_395993.html

Mylně tedy vstahujete pojem uměle vysázená Šumava který na celou oblast. Právě ale jen ta která kdy nejvíce byla původní byla donedávna i střetem enviromentálních diskusí (monokulturnost, bezzásahovost..). Fakta jste takto zjevně hrubě zkreslil. Reálná možnost něco silově přeměnit na uměle smíšený les sice teoreticky existuje ale řada přírodních i ekonomických faktorů tomu brání. Výsledkem je dnešní situace kdy se místy sice vysazovalo velké množství různých dřevin ale po sčítání výsledků se ukazuje že přirozená obnova je podstatně méně nákladná a přesto dominující. Lidé přesto do systému lesů ČR zasahují jak kyselými dešti tak navozením klimatické změny a tam kde takovéto faktory převáží (většina nížinných a středních poloh) tam k samovolné obnově dojít už nemusí a namísto lesnaté vzikne v důsledku dlouhodobého sucha či překyselení... nejspíše křovinatá krajina nebo step a pod. Šumava má ale na rozdíl od většiny území zatím dost deštových srážek a tak se obnovuje relativně velmi dobře.

https://budejovice.idnes.cz/sumava-obnova-les-kalamita-kurovec-vyzkum-fjm-/budejovice-zpravy.aspx?c=A180824_143242_budejovice-zpravy_epkub

http://www.npsumava.cz/cz/5834/sekce/biomonitoring-lesu/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Těhanová 7.12.2018 8:37

Re: lesnictví

Ale to ví i laik, na to nemusí být odborník, aby viděl, že je něco moc špatně. Experti žvaní, ekologisti jsou transparentní a brouk už požírá lesy v celé republice.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Těhanová 7.12.2018 8:34

Re: K tomu lze jen dodat, že

Ano, hlavně , že je to transparentní. Les může klidně uschnout!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Roškota 7.12.2018 8:31

lesnictví

je odbornou záležitostí a pan Vlk zcela evidentně odborníkem není. Za svoji kvalifikaci v oboru považuje procházky v lese, kromě jiného ve lese španělském. To neznamená, že na věc nemůže mít názor. To znamená, že by měl redaktor NP odfiltrovat ze zdejšího prostoru zjevné nesmysly a místo toho dát prostor lidem kteří věci rozumějí. I odborníci mohou mít odlišné názory, ale v takové diskusi by snad nezazněly roztomilé nesmysly jako že pod smrkem je víc vlhkosti protože je pod ním na jaře déle sníh.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.12.2018 8:04

Re: Samolibě přemýšlivý Vlk...

Blábol?

Napasal jsem snad, že lesy neumírají? Že neztrácíme zdroj vody? Spíše naopak a vyjádřil jsem se tak popakovaně už dříve v řadě příspěvků na přírodovědná témata.

Podotýkám navíc v reakci na Vás to, že lesy nemizejí jen v ČR ale v důsledku posunu podnebních pásem na celé planetě a že se tento proces netýká zdaleka jen smrků a tedy, že vazby na politiku lidí zde sice mohou být a pravděpodobně jsou ale že i ty lze popsat bez používání citoslovcí atd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 7.12.2018 7:58

Re: Lýkožrout byl vždycky všude.

"on naroste znovu" máte pravdu, leč naroste tam opět a jedině smrková monokultura, opět stejnověká. Čili z kohorty smrků vyroste opět smrková monokultura, tu za xx let opět sežere kůrovec a tak furt pryč a dokola. Tohle jste chtěli zelení aktivisté? J.L.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 7.12.2018 7:55

smíšený les

"hovadiny o smíšených lesích dospěly" No smíšené lesy, čili jedle, buk, lípa, smrk, klen..... byly přirozené lesy v nadm. výškách do 1000 m n.m. Nejen na Šumavě. Nad tím byly přirozené lesy smrkové, ale tam byla zima takže kůrovec se moc nemnožil. Po velké sněhové bouři v r. myslím před r. 1870 byla Šumava vytěžena a zalesněna smrkem. Pokud byly ty smrčiny pečlivě spravovány - a to byly - tak prosperovaly. Pak přišli zelení věrozvěstové a vyhlásili, že kůrovec je přirozenou součástí lesa. Zapoměli si načíst, že přirozeného (tj. smíšeného) lesa. Takže ho vyhlásili chráněným druhem. K tomu se přidalo sucho a to, že les dorostl obmýtního věku a navíc se z lesníků stali otroci paragrafů, kdy na pokácení jednoho suchého smrku se vyhlašuje mezinárodní tendr a po 3/4 roce už se ani kácet nemusí neb kůrovec vylétl. Takže "přírodě nejvíc škodí ti, co to myslí dobře" a "cesta do pekla je spolehlivě vydlážděna dobrými úmysly". Při všech těch "zelených" úvahách se nebralo do úvahy, že Šumava byla před 100 lety vysázena jako smrková plantáž, uměle! A přeměnit jí opět na smíšený, přirozený les je reálně možné - vysázením smíšeného lesa. I takto pravda přirozeně se les obnovuje, ale jako vidno mladými smrčky. Kde by se tam vzal např. buk že? Leda transmutací ze smrku? Čili z jedné smrkové monokultury jsme bezzásahovostí a zeleněním dostali další smrkovou monokulturu.... Jediný rozdíl mezi klasickým hospodařením je, že se dospělé smrky nechaly uschnout a shnít a nevytěžily se. Ale mysleli to ti zapálení dobře, že? Máte pravdu. J.L.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Šťastný 7.12.2018 6:56

Re: K tomu lze jen dodat, že

Přesně tak. Dnes je revírník především úředník, který se do lesa už moc nedostane a k tomu to výše zmíněné. Vlastnit les, tak od těchto bych si ho rozhodně spravovat nenechal.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kotas 7.12.2018 6:42

Re: K tomu lze jen dodat, že

Byrokracie a kamarádčoft vítězí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Šťastný 7.12.2018 6:30

Re: K tomu lze jen dodat, že

To je jednoduché. Tehdy správci lesa zaměstnávali vedle polesných také lesní dělníky. Když polesný zjistil při pochůzce, že má v revíru napadené stromy, druhý den tam šli dřevorubci, porazili je a vytáhli z lesa. Co se děje dnes? Lesní dělníky správa nemá, místo toho vypisuje výběrové řízení na těžbu, která trvá minimálně měsíc a je celkem obvyklé, že firmy které v tendru neuspějí výsledek napadnou. Celé to trvá řádově měsíce a když se to konečně dobere nějakého výsledku, lýkožrout se stačí několikrát vylíhnout a z lesa už toho moc nezbývá

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 7.12.2018 6:23

Re: Lýkožrout byl vždycky všude.

Jiný druh? Já myslím že VŠECHNY druhy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Novák 7.12.2018 6:15

Lýkožrout byl vždycky všude.

Jeho rozvážení s kládami žádnou katastrofu znamenat nemusí, stačí klády včas odkornit. Pokud vím, na Šumavě řádil před lety jiný druh lýkožrouta než ten, který dnes hlavně ničí lesy jinde v republice a který se k nám rozšířil ze severu. A jedná se o produkční lesy, v nich zásahům ekologové nebránili a nebrání. To, že se v nich rozmohl lýkožrout, nemá s dávno odeznělou kalamitou na Šumavě žádnou spojitost. Problém s lýkožroutem je údajně vážný a nelze ho řešit nadáváním na ekology. Pro les samotný to žádná katastrofa není, on naroste znovu. Jen nebude nějakou dobu produkce dřeva a peníze z ní. V současnosti je dřeva kvůli kalamitě naopak nadbytek a jeho cena klesá, takže majitelé se dostávají do finančních problémů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kotas 7.12.2018 5:26

Re: K tomu lze jen dodat, že

Proto ta otázka i odpověď, proč se tenkrát při kalamitě na Šumavě před více než 100lety, nerozmnožil kůrovec po celé republice. A tenkrát jednali nejen lesníci okamžitě a nenechali si do toho nikým kecat. A to dnes chybí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kotas 7.12.2018 5:19

K tomu lze jen dodat, že

se ten kůrovec postupně rozvozil po celé republice tím, že se dřevo na další zpracování rozváží po celé ČR, do těch mamutích fabrik/pil. Místo aby se zpracovávala v místních podmínkách, kdy bývaly pily pomalu v každé vesnici na Šumavě a nejen tam.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Krátký 7.12.2018 2:10

pane Vlku zase nádhera

zelení šílenci ničí a zavrhují tradice českého lesnictví za jásotu pana Rady a jeho klaky - dobré ráno a hezký víkend

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Sedlák 7.12.2018 1:50

Re: Samolibě přemýšlivý Vlk...

Místo vypisování toho, jaký je autor primitiv, jste mohl oponovat to hlavní sdělení. To je to, že kůrovec byl před léty na Šumavě tak usilovně bráněn až ho máme všude a ministerstvo životního prostředí vlastníkům lesů rozdává statisívové pokuty za napadení lesa kůrovcem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Nový 7.12.2018 1:33

Re: Samolibě přemýšlivý Vlk...

Komentář od p. P. Rada je blábol.

p. Václav Vlk st. má bohužel pravdu - lesy napadené kůrovcem umírají a my ztrácíme zdroje vody.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.12.2018 1:13

Samolibě přemýšlivý Vlk...

... se předvedl jak pohlíží na katastrofický stav našich lesů a zřejmě se mu velmi líbí spojit to s odreagovávíní svých politických afektů.

Nejde ale jen o jeho vizitku. Tento pán má zřejmě oporu i v redakci která zařazením dalšího politické nenávisti plného příspěvku pod hlavičku ekologie dala čtenářům opět na jevo, jak si představuje popis vstahů organismů k životnímu prostředí.

Pokud už má afektovaný až nemocný primitiv nutkání se vyjádřit k nějakému tématu - necht je mu to umožněno - ale v rubrice s adekvátnějším názvem - např "lidská špína".

Přiřadit takový projev pod hlavičku vědní disciplíny však považuji za snahu o obecnou dehonestaci jednoho s oborů vědního poznání, které by s principu mělo být na subjektivitě co možná nezívislé a tím spíše na politizování či dokonce vulgaritách.

Kousek nezávisle ověřitelné pravdy ale přesto lze i za tímto článečkem vystopovat. Je totiž dalším s projevů lidské chtivosti, hlouposti a arogance které v úhrnu a při přebujelosti opravdu vedou k rozpadu vstahů k přírodnímu prostředí jež bylo i kolébkou druhu homo s,s, (samolibý sapiens). Dnes ale růst takovýchto projevů spíše předznamenává konec samolibého druhu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek