Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Krajina nedokáže zadržet vodu
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
čtenář zdrojů 17.8.2009 8:31Autore článku Letos byly povodně nejen v Česku, Polsku a Slovensku, ale také v Rakousku. Rád bych tedy od Vás slyšel názor, jak se v Rakousku projevilo na letošních povodních čtyřicetileté socialistické zemědělství. Dále bych od Vás rád slyšel, jak může správně obdělávaná krajina pojmout srážky 90 mm během 3 hodin, jak se stalo letos v červnu na mnoha místech ČR (například Horská Kvilda). Abyste pochopil, co to je 90 mm za tři hodiny, tak si to porovnejte s průměrnými ROČNÍMI srážkami v Praze. V Praze spadne v průměru ročně 450 mm srážek. Takže v červnu na mnoha místech spadlo během 3 hodin 20% pražského ročního průměru. Takovýto nával deště není schopna pojmout žádná krajina. |
|
|
honzak 17.8.2009 8:52Re: Autore článku doplnil bych ještě Itálii... S poslední větou nesouihlasím - správná euroekologická krajina to pojmout musí, neb to má nařízené z brusele! A co brusel činí, dobře číní. |
|
|
M.S. 17.8.2009 9:10Re: Autore článku Plně s vámi souhlasím. Povodně byly i v dobách panenské přírody. Stačí se podívat na záznamy. Například v 19. století byly povodněmnohem četnější než dnes. Autor článku předvádí modní ekologickou demagogii. |
|
|
max 17.8.2009 9:16Re: Autore článku 90 mm za tři hodiny možná nepřijme žádná krajina ale naše krajina není schopna přijmout i menší srážky. A v některých místech je eroze opravdu značná. To že půda je tak chudá že do ní musíme cpát spoustu hnojiv, to už je chyba těch mafiánů co se nazývali komunisty. Vy akurátníku!!! |
|
|
M.S. 17.8.2009 13:46Re: Autore článku Kdyby jste nebyl tak omezený tak by jste věděl, že komunisté dávaly do půdy mnohem méně umělých hnojiv než kapitalisté. Holanďané např. používaly na plochu zemědělské půdy 5x více umělých hnojiv než u nás. |
|
|
roddie 17.8.2009 11:15Re: Autore článku Srážku 90mm za pár hodin neudrží žádná krajina, zvláště pak, pokud už několik dní před tím byla postupně nasycována epizodickými srážkami. Lehká, přírodě blízká opatření mají účinnost kolem 10-15%, ale především - mají významný protierozní efekt (je rozdíl, jestli z pole teče voda s několika desítkami tun odnesené ornice nebo relativně čistá, neboť splavenina, to je škoda a musí se následně někde odtěžit) a pokud jsou vhodně navrženy (sběrné, svodné průlehy, příkopy, poldry), mají i významný protipovodňový efekt, mohou ochránit intravilán. |
|
|
Jan Horák 17.8.2009 16:41Re: Autore článku Máte pravdu, že jsou přívaly, které nic nezadrží, ale: 1) to neznamená, že nemá cenu dělat protiopatření - takové přeci nejsou všechny srážky, 2) můžeme alespoň snížit následky, 3) něco jiného je pojmout vodu (zadfržet apod.), a něco jiného je hospodařit s krajinou tak, aby nám ta povodeň vadila co nejméně povodně jsou v krajině přirozené, jen my s tím míme problém, neb se s tou přírodou tlučou naše zájmy. Nejde o to povodně zastavit (to nejde), ale žít s nimi. |
|
|
Standa 17.8.2009 8:27Pan agrární analytik nebere v úvahu všechny údaje. Např. soukromí vlastníci lesa se o les vůbec nestarají. Těží a vytvářejí holiny, tím se voda skutečně nemůže zadržet. Je třeba sázet stromy a to hodně. Pak problémy budou menší. Můžeme oslabit sílu větru. Takže není to bývalým změdělstvím a že se naplňují prognózy oteplování je všeobecně známo z praktických případů. |
|
|
KHB 17.8.2009 12:33Re: Pan Souhlas. Článek na mě působí dojmem, že za všechno může doba před listopadem, ale dneska že se každý může přetrhnout uvědomělou ochranou krajiny, jenže ti zlí bolševičtí mocipáni už všecko zničili. Ničilo se předtím, ničí se vesele dál. Jsou nové, horší věci. Například je nutno vyasfaltovat každou cestičku a každý plácek, kde si někdo vozí zadek v autě, protože přece nebude jezdit po dešti blátem. Na polích se množí gigantické krabice velkoskladů a podobných staveb, které ke vsakování vody taky dvakrát nepřispívají. A každá krabice si žádá další parkoviště, vyasfaltované samozřejmě. |
|
|
Realista 17.8.2009 12:42Re: Pan a což teprve stát jako vlastník NPŠ - tisíce hektarů holin díky kůrovci.... |
|
|
Jan 17.8.2009 7:54Podle výzkumníků "Podle výzkumníků z ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně odnese každoročně voda ze zemědělské půdy živiny a důležité látky v hodnotě zhruba 40 miliard korun". To by to Labe v Ústí už muselo být ucpané. |
|
|
Princ Drsoň 17.8.2009 8:03Re: Podle výzkumníků Vy myslíte, že se to v Ústí zastaví? |
|
|
honzak 17.8.2009 8:12Re: Podle výzkumníků Něco uteče přes Moravu do Dunaje a tak je Labe ve Střekově stále splavné |
|
|
Kolombo 17.8.2009 10:58Re: Podle výzkumníků Prachama? |
|
|
Honza42 17.8.2009 7:42Jestli to s těmi sinicemi není taky trochu jinak. Sinicemi zarůstají i nádrže, nad kterými se prakticky nehnojí (louky, pastviny). Zato v každé domácnosti běží automatická pračka, a to čím více tím lépe, neboť jsme pak všichni zářivě bílí. Nevím jak to je s tím hnojením u zemědělců, ale u nás sedlák tvrdí, že hnojí podstatně méně než západní kolega, páč si to nemůže dovolit. Až se dotace vyrovnají, teprve začne pořádně sypat, aby mu to více sypalo. |
Takže máme dokonale nahnojíno i bez zemědělců. Uvidíme, jak se situace vyvine po zákazu fosfátů v pracích prášcích a po výstavbě čističek, co to umí odstranit.|
|
honzak 17.8.2009 8:04Re: Jestli to s těmi sinicemi není taky trochu jinak. jestli se nepletu, tak fosfáty v lepších prášcích už dlouho nejsou. Zato jsou v přípravcích pro odstranění vodního kamene..... Sinice z vodních nádrží zmizí přesně ve chvíli, kdy AV ČR objeví jak z nich dělat něco užitečného - třeba kořalku. Zákon schválnosti funguje na 100%! |
|
|
Šerlok Homeless 17.8.2009 15:17Re: Jestli to s těmi sinicemi není taky trochu jinak. Ne každý ovšem používá ty lepší prášky. Přípravky na odstraňování vodního kamene málokdy. |
|
|
honzak 17.8.2009 15:56Re: Jestli to s těmi sinicemi není taky trochu jinak. podle reklamy se pečlivé hospodyňky mohou po takových přípravcích utlouct, neb potřebují, aby bílá byla bělejší a staré šaty po vyprání v perwollu omládly |
|
|
R 17.8.2009 23:59Re: Jestli to s těmi sinicemi není taky trochu jinak. 5 kilo náplně jedněch hadrů do pračky je nejméně 1000 Kč, u dražších hadrů klidně i 5000 Kč. Když se uváží, že značkové kvalitní prací prášky umožňují bez ztráty "nového" vzhledu prát nejméně 2-4 x více než levný horší prášek v ceně 20 Kč za kilo, tak horší prášky nebude nikdo kromě těch úplně hloupých kupovat. |
|
|
AGO 17.8.2009 7:39Stačí více pravomocí obcím. Za otrávený rybník nemůže přívalový déšť,ale zemědělec co na kamenitou půdu zasel kukuřici,nebo brambory napříč vrstevnicemi.Za ucpanou příkopu a propusť mohou dlouhé nepřerušované lány. |
|
|
kejki 19.8.2009 13:35Re: Stačí více pravomocí obcím. Propustě jsou správce komunikace, že na to silničáři dlabou, není chyba zemědělců. |
|
|
občanka 17.8.2009 7:33Jak zabránit prodeji půdy cizincům? A jak chcete rozparcelovat ty velké zemědělské firmy, které dnes v 80.% procentech v zemědělství podnikají? No a jen začnou "zemědělci" vyhrožovat (tu vylitím mléka, tu vyvražděním prasat, krav atd.), tak si všichni ministři zemědělství sednou na zadek a začnou slibovat a to bez ohledu na stranickou příslušnost. Novináři se přidají se žalopolkami a dotace tečou a tečou. Co s tím? Jo a nejraději mám tu pohádku o tom, jak zemědělci jsou potřební ke kultivaci krajiny. Tuhle písničku zpívají všichni včetně tzv. zemědělských analytiků. Já osobně dávám přednost přírodě. Ona se také začíná ozývat a dává nám to "sežrat". Zatím povodněmi a rybníky se sinicemi. Prodej půdy cizincům se děje skrytě již 20 let. Jak je chcete přimět, aby byli ohleduplní ke krajině, kde nežijí? A to samé chcete udělat s lesy. Sám jste se již před časem v jednom článku vyslovil pro privatizaci lesů. Nic proti soukromému vlastnictví, ALE kdo bude mít tolik peněz, aby si lesy koupil? Číňané, Rusové, Arabové? A jak zabránit tomu, aby tito "vzdálení" vlastníci prostě jen lesy nevykáceli? |
|
|
vita 17.8.2009 9:59Naše krajina byla přírodní někdy za Přemysla a Ostoje. Tedy skoro přírodní - rozlohy lesů a mezi nimi pár horko těžko vyklučených políček, která při troše nepozornosti rychle zarůstala náletovými dřevinami. Krajina, jak ji známe ze kotliny, je umělá a zemědělstvím a lesnictvím vytvořená. Už stovky let, dávno před komunisty. Nevím jak Číňané nebo Arabové, ale Rusové mají svých lesů víc než dost a obávám se, že v mírách Česka neuvažují. |
|
|
A navíc: 17.8.2009 7:16Borská přehrada Plzeň-sinice a projekt relaxačního areálu! Zajeďte se tam podívat, voda zelená všude,vrstvy sinic, dusíku a fosforu z polí a farem prasat je tam na několik úrod ročně, jde o zdraví a někoho napadlo, že tam za asi šedesát milionů vybuduje areál....kolik to stálo na všimném se raději neptám, navíc tam jede jediná linka MHD po hodinovém intervalu a peníze nejsou ani na mosty v havarijním stavu. KDO TOHLE VYMYSLEL ? Vyhozené peníze.Jenže nás všech ! |
|
|
honzak 17.8.2009 6:29já bych dodal, že přívalovým povodním pomáhá velmi neexistence deš´tové kanalizace a likvidace příkopů podél silnic (na jejich úkor jsou silnice širší). Také zmiňovaná absence odbahnění rybníků je silným povodňovým činitelem. Svoje názory mám podpořené tuplovanou osobní zkušeností.... |
|
|
R 17.8.2009 2:44úprava krajiny proti povodním No, vůbec ta první letošní přívalová povodeň v obcích nad Novým Jičínem byla předurčena už osídlováním a hospodařením ve středověku. Osídlováním úzkých potočních a říčních údolí a likvidací lesů na pahorcích nad nimi a jejich přeměnu na pastviny. Na druhé straně, krajina, kterou znám a kde bydlím, pozbyla během posledních cca 40 let na každý kilometr čtvereční odhadem pěknýchpár hektarů různých mokřin, močálovitých prameništ, meandrů potoků i vůbec obyčejných potočních koryt, která zmizela v potrubích. Otázka je tedy, kam by se měla úprava krajiny vrátit. Jestli do doby před 40 lety nebo dodoby před staletími. A o kolik by to znamenalo zvýšení jímací kapacity krajiny a omezení přívalových povodní, o čtvrtinu, polovinu? Pak je tam ještě ekonomická věc zemědělského využívání takových ploch. Omezení eroze a další zvýšení jímací kapacity je možné dosáhnout ve sbažitých terénech pouze opětným rozkouskováním velkých lánů na malá terasovitá políčka oddělená svažitými zarostlými mezemi. Jenže takové rozkouskování znamená nyní zhoršení produktivity zemědělství bajočko až o polovinu, přitom svažité zemědělské plochy jsou u nás až 3/4 všech zemědělsky využívaných ploch. Znamenalo by to výrazný pokles celkově zemědělství jako odvětví. |
|
|
honzak 17.8.2009 7:34Re: úprava krajiny proti povodním na svažitých pozemcích pomůže např. i orání po vrstevnici. Tedy složité a dražší... Ale rozdíl např. u brambor je neuvěřitelný. Rovněž omezení pěstování kukuřice přinese z hlediska přívalů velký užitek. Ale agronomové budou mít patrně jiný názor... |
|
|
Tx 17.8.2009 9:02Re: úprava krajiny proti povodním Kdykoliv vidím brázdy po spádnici, říkám si, kterej blbec to mohl udělat. A že to vidím často... Samozřejmě 90mm/3hod, s tím nikdo nic nenadělá. |
|
|
Hloupej Honza 17.8.2009 9:52Re: úprava krajiny proti povodním A zkusil si někdy jet traktorem ve svahu po vrstevnici? |
|
|
honzak 17.8.2009 10:57Re: úprava krajiny proti povodním jde to blbě. Ale vyndavat hlínu z pole po přívalové povodni jde ještě hůř. S traktorem jsem trochu jezdil (ale neoral), hlínu jsem vyndaval 2x... |
