P. Rada 25.6.2013 22:27

Re: Stav krajiny - stav úrody!

Stav krajiny na povoden a opačně dopad má! I když to nemusí být dominantní na celkovém množství odteklé vody, tak docela určitě na průběh povodnové vlny a na škodách  - a o ty škody snad právě jde - nikoli jen o sumární průtoky.

Tam kde totiž povoden udeří náhle, tak i když voda zas rychle opadne, jsou škody pravidelně násobně vyšší, než když se povodnová vlna rozloží do co největší délky a to už je právě i o vlivu krajiny a zpětně na krajinu která nás ale posléze živí. Za fotosyntézu prostě náhradu nemáme a doháníme to jen geneticky + hnojením + herbicidy, pesticidy....

Vůbec přitom nepochybuji o tom, že četnost extrémů počasí bude se změnami klimatu narůstat a i kdybych se spletl a zůstala jen tam, kde minulá století, pak retenční schopnost krajiny - když nic jiného - tak podrží půdu i napříště úrodnou.

Ztráty po povodních to totiž zdaleka nejsou jen vyplavené obce... to je také odnesená půda která se předtím tvořila třeba tisíciletí a právě v těchto důsledcích povodní má autor dokonce málo zdůrazněnou pravdu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Khail 25.6.2013 11:33

Re: pane Husáku

Ještě že vy čtete tak pečlivě, autorem je úplně někdo jiný než vámi jmenovaný Husák (pokud tedy nereagujete na úplně jiný článek). K vašim 40%, je rozdíl jestli odtečou všechny srážky nebo jejich polovina. Mezi hladinou Labe v Ústí n. L. ve výši 9 nebo 11 metrů je dost postatný rozdíl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 25.6.2013 18:05

Husák nebo Havel, je to jedno

každopádně pindy o tom, že za povodně může blbě obhopodařovaná krajina, jsou pitomost. Za bolševika žádné povodně nebyly. Bolševik měl totiž štěstí. Od roku 1948 žádně povodňové stavy nebyly. Nikoli ale díky důkladné pěči bolševiků o krajinu, jak by nám nejspíš pan Havel tvrdil, ale díky tomu, že dlohodobé deště se v Česku téměř 50 let nevysky. Uděřily až v roce 1997 a pak 2002 a 2012.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 25.6.2013 22:57

Re: Co není jedno.

Pane Šejno "pindy" co za co může, mohou být zcestné a také bývají ale každopádně platí, že retenční schopnost krajiny škody všestranně zmírnuje.

Bolševik krajinu skutečně hanebně vykrádal - a nejenom on. Člověk začal odlesnováním a už v 17století s rozvojem sklářstí a hutí, byla krajina po deštích mnohdy jedno bahniště a pro dopravu zbývaly jen silné kamenné cesty - silnice. Bolševik pozdější cíleně tvořenou diverzitu polikvidoval scelováním v lány a vše pokračovalo masivností produkce skrze hnojení pro maximalizaci momentálního zisku. 

To tu ale máme vlastně až do dneška. Péče o půdu se dodnes nezvedla - úrodnost vytrvale už dlouhá desetiletí klesá - dohání se chemií. Spotřeba roste.  Půda  je přitom v cca 70% obhospodařována jako zdoj nájemný - dokonce ze zahrničí -  a nikoli dědičný, jak tomu bývalo. To vše je pro půdu zlé a přidáli se k tomu klimatický extrém, časem klimatická změna.. bude to tuplovaně zlé.

  Hledat cesty ke zmírnění dopadů by rozhodně stálo za to. Nic jiného nás totiž neuživí a tak i když se autor v příčinách srážek/povodní dost plete - hovoří vlastně o tom, co je ohroženo nejvíc a nevratně - i když to žel neuvádí výslovně. Dnes nám jde o PŮDU - časem nám může jít o Život.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 25.6.2013 12:34

Re: pane Husáku

pan Havel ani netvrdí, že by to povodním zabránilo. Ty tady byly a budou. jde o to, co nejvíc zmírnit jejich sílu a dopady na společnost. A to lze.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kulheim 25.6.2013 8:42

Re: V půdě panují nehorázné pracovní podmínky :

1/ Změna způsobu hospodaření v polovině minulého století, zásadním způsobem ovlivnila kvalitu půdy, reliéf krajiny a tím schopnost zadržet vodu v přírodě. Byly zrušeny meze, remízky, mnohdy se změnil se způsob orby, na pole vyjela těžká technika, organické látky se nevrací zpět na pole. Podíl humusu v půdě klesá a půda ztrácí vodu a živiny.

2/ Byla zrušena záplavová území. Záplavová území byla mnohde intenzivně obdělávána, zrušily se některé lužní lesy, regulovaly se vodoteče, atd. Změnila se rychlost odtoku vody a její množství, které se dostává do hlavních vodotečí.

3/ V padesátých letech byl průměrný obsah humusu v půdě v ČR 3%. V současnosti je to 1,5%. Aby půda ještě rodila, používá se velké množství umělých hnojiv, pesticidů, atd. V důsledku nedostatku humusu je narušena sorpční kapacita půdy a v důsledku toho je značná část chemikálií splavována do vodotečí nebo spodní vody.  Kvalita půdy se zhoršuje. Ornice je splavována vodou.

4/ Vztah k půdě. Půda se stala výrobním prostředkem kde je upřednostňován okamžitý zisk před dlouhodobou udržitelností kvality půdy. 90% zemědělské půdy je v pronájmu. Na půdě “točí” jen plodiny, které přinášejí zisk. V důsledku poklesu masné zemědělské produkce je nedostatek statkových organických hnojiv a hnojí se anorganickými minerálními hnojivy.

http://www.np-diskuze.cz/?p=42789

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Bocek 25.6.2013 7:13

Re: Kolik vody zadrží les ?

Možná by stačilo zahrnovat "brázdy" po těžké lesnické technice.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 25.6.2013 8:52

Re: Kolik vody zadrží les ?

hlavně méně odvodňovat. V zamokřenem lese se sice lesníkům špatně pohybuje, ale zadrží se tak spousta vody. V Krušných horách jsou lesy značně meliorovány. Než přejdete kilometr lesa, musíte přeskočit asi padesát melioračních rýh

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Khail 25.6.2013 11:28

Re: Kolik vody zadrží les ?

V Kr. horách se pohybuji často, ale meliorační rýhy jsem tu v lese ještě neviděl. Možná si je pletete s nahrnutými zbytky po likvidaci odumřelých porostů (odumření způsobily exhelace). Zbytky se hrnuly do řad právě z opačného důvodu - ochrany nově vysazených dřevin a proti erozi lesní půdy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Bocek 25.6.2013 12:08

Re: Kolik vody zadrží les ?

Sohlas, haldy klestí lépe nechat v lese , než odvážet do elektrárny na kWh . Starý lesník vám potvrdí, že dřevo roste na dřevě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 25.6.2013 12:42

Re: Kolik vody zadrží les ?

nenene, mám na mysli odvodňovací rýhy, většinou tak 0,5-1m široké a hluboké, křižující vrcholové partie Krušných hor, zejména v zatrávněných porastech bříz, osik, kleče a smrků. Nevím, kde to tam vy znáte, ale já mám prochozenou část od Moldavy až po Horní Blatnou. Mimochodem, hrnutím zbytků po těžbě dřeva (odumřelé porosty tam prakticky nejsou) by jste asi těžko mohli odvodňovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Khail 25.6.2013 13:08

Re: Kolik vody zadrží les ?

Ano, to je oblast kterou znám i já. Jsem ale přesvědčený, že je zaměňujete s nahrnutými (teď už jsou i pokryté trávou a porostem) zbytky dřevní hmoty, zbylými po exhalacích. O melioracích v této oblasti jsem nikdy neslyšel, naopak je tam mnoho mokřin, rašelinišť a pod. I rozměrově (vámi zmíněných 50 na kilometr) by tomu odpovídalo, netvrdím, že se hrnutím odvodňovalo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 25.6.2013 15:49

Re: Kolik vody zadrží les ?

asi si nerozumíme a je zvláštní, že ty rýhy se nezaregistroval. Na mnoha místech jsou lesy tak promáčené (častá rašeliniště, jak jste správně uvedl), že by se tam lesníci s těžkou technikou nedostali a nemohli by ty partie zalesňovat. Co se rýh týče, viděl jsem i nové čerstvě kopané - bez toho, že by do nich sypali nějaký dřevný bordel - sloužící právě k odvodnění. Mimochodem, na mnoha místech probíhají intenzivní lesnícké práce a všim jsem si, že začali s výsadbou buku - konečně! Vámi zmiňované "barikády" dřevního bordelu jsem zaregistroval taky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Bocek 25.6.2013 14:46

Souhlas "Obnovitelné zdroje"

Jedině dobře fungující les je obnovitelným zdrojem, jedině dobře fungující ornice je schopna se obnovovat předefinovat co je obnovitelný zdroj a ten pak dotovat,

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 25.6.2013 19:04

Re: "Obnovitelné zdroje"

Dotovat není potřeba vůbec nic.

• reagovat
• nahlásit příspěvek