P. Rada 7.11.2019 10:16

Pane Šejno odkaz na klimatologickou studii v Nature jsem níže uvedl, předtím ji prostudoval a pokud by jste si to i Vy alespon letmo pročetl - pak by jste vzhledem k uváděným scénářům nemoh pomlouvačně tvrdit, že "netuším" o nastávajících nevratných změnách....

To co doposud chceteli "netuším" je logika podle které by odmítání prevence příčin GW (mitigace) měla pomoci situaci zvládnout s menšími ztrátami. Podobně "netuším" jak si představujete, že se lidé mohou na situaci jen adaptovat?

Doposud nejadaptivnější druh organismů, který prakticky beze změn přečkal dodnes až miliardy let vývoje života na této planetě a oproti 99.9% druhů nikdy nevyhynul jsou snad jen sinice a jim podobné mikroorganismy. Ty se ale adaptují tak, že se uzavřou i třeba na miliony let do pevných schránek a takto pasivně vyčkávají zdali kdy dojde ke změně na pro ně cewlkově příznivou situaci.

Jsou na tom snad mnohobuněční a zejména lidé podobně?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 7.11.2019 10:30

Pane Rado,

základní poučka antropologů je, že Homo sapiens se od primátů oddělil díky tomu, že se "specializoval na despecializaci".

Proto dnes Homo sapiens obývá tropy i polární oblasti. Obývá pouště i bažinatá území.

Homo sapiens se prostě umí adaptovat na jakékoli životní a klimatické podmínky. Proto je mnohem "lidštější" adaptovat se na novoty, než trvat konzervativně na konstantním stavu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Brzák 7.11.2019 10:35

naprostý souhlas

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.11.2019 10:54

Pane Šejno zásadně diskusně pomíjíte mnohá fakta. Třeba taková která zřejmě znáte, že třeba řada civiizací adaptaci na prostředí nezvládla.

Nebo prostě geneticky doložený fakt, že v minulosti i homo sapiens sapiens málem v období sucha vyhynul a to dodnes dokládá úzkost jeho genetické rozmanitosti.

Zkrátka typuji, že namísto respektování už poznané reality si situaci uměle racionalizujete. Posléze pak klamete i ostatní nepodloženým tvrzením - např ve smyslu, že adaptace lidstva nemá své meze.

Takovou mezí jsou přitom už dnes jevně zdrojivé možnosti i možnosti ničivé.

Pokud by inteligence měla obecně jako vývojová větev ve vesmíru na růžích ustláno - museli bychom o ni mít už alespon dostatek stop. Fermiho paradox ale říká, že je něco velmi velmi na pováženou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Han 7.11.2019 11:03

Jako obvykle hrušky a jabka. Zánik některé civilizace se nerovná zániku lidského druhu. Na to "málem vyhynutí" jsou různé teorie, které se pochopitelně nedají ověřit. Ale spíš to bylo těžkými chorobami, než suchem. A právě tam se ukázala schopnost lidí přežít a adaptovat se.

A vesmírnou inteligenci do toho prosím už vůbec netahejte...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 7.11.2019 11:06

Podle současných scénářů se na Venuši udržovala stálá teplota mezi 20 a 50 stupni Celsia po dobu zhruba tří miliard let. Což podle NASA znamená, že tu byla tekoucí voda, která s největší pravděpodobností umožnila vznik života. Před 700 miliony lety však na Venuši došlo k události, která odstartovala masivní růst CO2 v ovzduší. Atmosféra Venuše nakonec začala být příliš horká a hustá na to, aby tam mohl existovat život. Ovšem nikdo nepředpokládá, že by se na této proměně planety podíleli hypotetičtí Venušané. Přesné příčiny extrémního nárůstu teploty nejsou známy, ale odborníci z NASA podle agentury Reuters uvádějí, že zdejší nárůst teplot může souviset se sopečnou činností.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 7.11.2019 12:11

Pane Wágnere,

Nejspíš na to měl vliv i postupně rostoucí zářivý výkon Slunce, takže před 700 miliony lety možná byla překročena hranice, kdy atmosfera už nebyla schopná stabilizovat teplotu v rozmezi 20-50°C.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.11.2019 23:17

Dodávám, že dnešní skeleníkový efekt zvedá na Venuší nárůst teploty o 400C!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 7.11.2019 12:24

Ta "událost" by mne vážně zajímala.Přibližte jí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 7.11.2019 10:35

Pane Šejna, mýlíte se

https://cei.org/blog/wrong-again-50-years-failed-eco-pocalyptic-predictions

Mnohé lze též nalézt v knize Ivan Brezina, Zelená apokalypsa.

Pozoruhodné je, že ačkoliv se z katastrofických předpovědí Římského klubu nesplnilo skoro nic, lidé, jako pan Rada se na to pořád budou odvolávat!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 7.11.2019 11:19

Podle Římského klubu ze 70. let mělo Zemi postihnout hrozivé globální ochlazování, při kterém se plánovalo na jeho oslabení posyp polárních čepiček popelem z letadel. Než však stihli tihle eksperťy svoje plány realizovat, vložilo se jim do toho zcela nečekaně globální oteplování, což je lehce zaskočilo, přičemž když se navíc to oteplování během následujících 20 let nijak neprojevilo, bylo eksperťy přejmenováno na Velkou Klimatickou Změnu, čímž jsou od té doby kryti před všemi možnými alternativami.

Rád bych se tomu smál, kdyby to nebylo k pláči.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Han 7.11.2019 10:55

No, jistá zpráva IPCC hovořila o tom, že do roku 2035, tj. za 16 let, roztají himalájské ledovce. A je mi ukradená námitka, že to později odvolali, protože zrovna tak mohou kdykoliv v tichosti odvokat kteroukoliv další z jejich věšteb, když už bude jasné, že k ní nedojde.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Han 7.11.2019 11:05

Odvolat. I když "odvokat" vypadá jsko odkvokat a to se mi také líbí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 7.11.2019 11:11

Čo bolo, to bolo: i u nás se psalo tom, že Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) přiznal, že jeho dřívější tvrzení o roztání himálajských ledovců do roku 2035 bylo založené na zprávě dezinterpretované nadací WWF, která se odvolávala na rozhovor časopisu New Scientist s indickým glaciologem. Většina odborníků se však domnívá, že při současném stavu potrvá tání ledovců stovky let, během nichž se může leccos změnit. Potsdamský institut pro výzkum klimatických dopadů svého času oznámil, že hladina světového oceánu by mohla do roku 2100 stoupnout téměř o dva metry. Předpokládal, že odtají ledovce v Grónsku a Antarktidě. Nicméně upřesněné studie vycházející ze současných trendů předvídají stoupnutí hladiny moří o 0,6 metru do roku 2095.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 7.11.2019 12:05

V podstatě s Vámi souhlasím. Pokud by pokračovalo oteplování rychlostí 0,2°C za desetiletí (což je dlouhodobý trend za posledních 50 let), tak by opravdu to zvýšení hladiny oceánů nedosáhlo do konce 21.století ani výšky jednoho metru.

Problém je, že v současnosti se oteplování poněkud zrychlilo a trend za poslední desetiletí vzrostl na 0,4°C za dekádu. Může to být jen krátkodobý výkyv způsobený tím, že v letech 1998-2013 se oteplování zpomalilo, a teď pro zmenu zas zrychlilo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Brzák 7.11.2019 10:40

ekonomická cesta je obchod - nikoliv jeho zastavení... Finanční prospěch mají z obchodu obě strany. Chudý Číňan či jiný Asiat zbohatne. Teprve v ten okamžik pro něj začne být důležitější, zda je kolem něj zdravé životní prostředí, než to, zda má hrstku rýže do huby... A to je efekt, jakým Západ ke svému ekologičtějšímu přístupu přišel. Když tedy zsartvím obchod (abych donutil Asiata či Inda k ekologii), tak tím oddálím ten kýžený stav, kdy se rozhodne změnit svůj postoj k ekologii... Prostě klasická socialistická chyba - dobrým úmyslem dlážděná cesta do pekel...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 7.11.2019 11:21

Přesně tak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 7.11.2019 12:33

Ehm ... tzv. Západ přišel zejména na to, že je ekonomické odsunout výrobu leckams, kde je levná pracovní síla a nemnoho demokracie, takže se tam moc nestávkuje, a nejsou tam ekologičtí prudiči s odpustky za CO2 a takoví podobní. A to leckams je vesměs Asie, neboť tam je lid chudý, leč pracovitý.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 7.11.2019 11:23

Také si myslím. A myslím si to i o tom ostatním zboží.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 7.11.2019 9:23

někteří trubci a nány dokonce tomu blábolu, že se v Grónsku pěstovala pšenice, jsou ochotni věřit.

Tihle trubci a nány by uvěřili i tomu, že Vikingové tehdy přistáli na grónské Riviéře a opalovali se tam na písečných plážích, kde je obsluhovaly spoře oděné Eskymačky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 7.11.2019 9:38

Jistě. Žili v iglů, užívali si tuleního tuku a v Evropě tvrdili, jak je to úža. Až na to, že: https://sciencenordic.com/agriculture-archaeology-denmark/vikings-grew-barley-in-greenland/1447746

pro jistotu: barley = ječmen

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 7.11.2019 10:02

Něco z Wikipedie: Severní hranice pěstování ječmene sahá až za polární kruh (Norsko, Sibiř). V Tibetu a v Andách je ječmen pěstován v nadmořských výškách přesahujících 4000 metrů.

Jižní část Grónska se nachází na rovnoběžce 59,8° severní šířky, tedy mnohem jižnějí, než je severní polární kruh. Ječmen se tedy v Grónsku pěstovat mohl tehdy i dnes. Jen to nebyly žádné širé lány, ale drobná políčka chráněná ze všech stran.

Ječměn je schopen růst v subpolárních oblastech narozdíl od pšenice, která pochází z Blízkého východu a Etiopie, a je tedy teplomilnější, než ječmen.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 7.11.2019 10:21

Nicméně v současnosti by se v Grónsku asi ječmen neujal, nebo se pletu?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 7.11.2019 10:35

ujal by se, kdyby to bylo ekonomicky výhodné. O výhodnosti pěstování čehokoli rozhodují technické a ekonomické možnosti.

Fíky a citrusy se dají pěstovat na jižní Moravě. přesto se dovažejí ze středomoří a z Afriky, protže je to ekonomicky výhodnější.

Pro Vikingy bylo levnější pěstovat ječmen v nuzných podmínkách, než ho dovážet loděmi z Evropy. V současnosti je to přesně naopak, i když teploty jsou tam v podstatě stejné, jako ve středověkém optimu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 7.11.2019 12:17

Díky za info. Tak že se zas tak moc hrozivého neděje. Středověké optimum bylo celkem fajn.

• reagovat
• nahlásit příspěvek