P. Zinga 28.1.2019 11:09

Re: Hladina podzemních vod klesá

Zapoměl jsem na průmysl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 28.1.2019 10:49

Re: K té poslední větě:

Autor to asi myslel jinak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 28.1.2019 11:06

Re: "Boj" s oteplováním v Evropě

Vaše tvrzení může být zásadně mylné. Konkurenceschopnost je dána totiž spíše mírou přidané hodnoty jak měrou masivnosti energetických zdrojů a zdroje obecně jsou na planetě omezené a jedním z nich je i civilizačně příhodná klimatická situace.

Domácí problém svébytnosti přesto doposud tkví i v závislosti na ropě a plynu s dovozu. navíc došlo k vyčerpání i neenergetických surovin. Nikde v Evropě už např není měd a i svět ji má na 30let. Nikde nemají evropané ložiska fosforu - přitom v nejbliším Maroku jim tento prvek který je klíčovou ingrediencí intenzivního zemědělství skoupila Čína atd.

"Boj s oteplováním" se stal pro vágnost pojetí běžně zneužívaným pojmem v propagandě razící utvrzování se v konzumních zlozvycích. Pro udržení životaschopnosti by bylo praktičtější bojovat s přebujelou mírou osobní spotřeby a na takové bázi se nikoli extenzivně ale intenzivně rozvíjet. Takoví lidé by nejspíše přišli o pohodlí a do takové situace se málo komu chce i když prakticky jako jediná vede k rozvoji druhu.

Nově se mnozí vědci proto přiklánějí k nutnosti vést rozpravu na téma nerůstové ekonomiky která jediná dokáže s principu fungovat v uzavřeném systému planety:

http://denikreferendum.cz/clanek/28295-je-cas-ukoncit-zavislost-evropy-na-rustu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 28.1.2019 11:12

Re: téma nerůstové ekonomiky

Už zase blábolíš nesmysly, zelený magore?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 28.1.2019 11:47

Vaše "nerůstová ekonomika" skončí VÁLKOU a v té se

zdroje všech surovin drancují nebývalým způsobem, jak nám kdysi říkal profesor mineralogie.

A není pro to navíc žádný důvod. Lidstvo MOCKRÁT narazilo na limity existujících technologií, které byly překonány novými technologiemi.

Mimochodem, mám článek z roku 1937, kde sed můžete dočíst že "do 25 let dojde ropa."

V 50 letech se vážně psalo, že ropa stačí na 60-70 let (též bych to někde našel) a teď zelení ječí jak Američané těží ropu frakováním ve stále většíjm měřítku...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ráž 28.1.2019 12:05

Re: "Boj" s oteplováním v Evropě

To, že dojdou některé zdroje, je nezvratný fakt. Dojdou fosfáty...no a co? Prostě se bude muset začít opět vracet do půdy to, co s ní odebereme. Výnosy pšenice (např.) nebudou 5-6t/ha, ale jen 4t/ha s jediným výsledkem , že se nebude jíst tolik chleba a knedlíků, bude méně otylých a na zahrádkách a balkonech se místo květin bude pěstovat zelenina. Strašení klimatickými změnami je na nic, důležité je navrhovat řešení a zbavit se přecitlivělosti k odpadním vodám a využívat je většinou na místě jejich produkce, omezit přehnané pohodlí na které jsme si v Evropě zvykli.

Nebudou-li stačit suroviny pro stávající zdroje energií, tak se buď najdou jiné, nebo razantně změníme způsob života. Přestanou se konečně budovat "gigantické" a dnes už zastaralé zdroje energií a lidé se více přeorientují na energetickou samostatnost v místě. Nechápu, proč bychom měli budovat další mohutné elektrárny a pak zásobovat elektřinou Německo. Přeměnit dům na energeticky samostatný zase takový problém není, jak jsem se sám na svém domě přesvědčil. Chce se jen uskrovnit, odpustit si na nějaký čas drahé dovolené a finančně náročnou zábavu a investovat doma.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 28.1.2019 15:25

Re: "Boj" s oteplováním v Evropě

Vesměs souhlas ale k vyjádření:...."buď najdou jiné, nebo razantně změníme způsob života" ... ..."Dojdou fosfáty...no a co?"...

Nau otázku je možné odpovědět tak, že pozdní reakce může stát miliardy lidských životů a to tím více čím později budou lidé na poznání reagovat. Doposud se to přitom jeví tak, že máme celý vesmír jen pro sebe. Později to může znamenat minimálně pozemské domácí vězení.

Fosfáty totiž tuplovaně dojdou i proto, že se budou s půdy s narůstající dynamikou počasívětrnou a vodní erozí vytrácet, vyplavovat. Dnes úbytek úživnosti ještě řešíme dotováním skrze umělé hnojení ale s růstem eroze i úbytkem dostupnosti hnojiv to bude stále více populačně limitující faktor.

Výraz ..."razantně změníme"... může znamenat pozdější nevyhnutelnost - nikoliv odloženou volbu a nikoliv optimální volbu. Dnes se ještě můžeme relativně svobodně volit. O co možná zachování této možnosti by lidem se zdravým úsudkem mělo jít.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ráž 28.1.2019 16:26

Re: "Boj" s oteplováním v Evropě

Není to cynismus, ale pragmatismus:No a co se stane, když vymřou miliardy lidí hladem? Jediný problém pro ty přeživší bude, jak se ekologicky zbavit mrtvol.

"Najít optimální volbu řešení" je ryze subjektivní a jasně relativní pojem. Pro mne je optimální volbou nechat vývoj běžet "samospádem" s tím, že je mi jasné, že zcela samozřejmě dojde k početní i kvalitativní selekci obyvatel planety. Pro jiné, je optimální volbou hledat cesty,jak geometrický nárůst obyvatel vykompenzovat zvýšenou produkcí potravin. Takže si myslím že "nejoptimálnější volbou" je nechat vývoj samovolně běžet...příroda si, jako vždy s problémy poradí sama nejlíp. Stačí jeden obrovský výbuch sopky na Islandu, v Tichomoří, či někde jinde (o Yellowstonstské hrozbě ani nemluvě) a všechny prognózy klimatologů i hospodářských expertů budou v háji a k selekci dojda zcela přirozenou cestou. Bavíme se o změnách podnebí vyvolaných změnami v proudění Golfského proudu a já si kladu otázku, proč se nebavíme o reálnější hrozbě v podobě výbuchu Vesuvu, který prochází svým aktivačním cyklem, což by střední Evropu ovlivnilo víc, než kdyby Golfský proud tekl naopak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 28.1.2019 17:35

Ano.

Vy jste zvela odstřižen od přívodů elektřiny i plynu, když máte dům energeticky samostatný?

A přeměnit osmipatrový panelák se stovkou bytů na energeticky samostatný taky takový problém nebude, není-liž pravda?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 28.1.2019 18:28

Re:

Pane Juraxi, život bez elektřiny by byl méně pohodlný, ale možný by byl. Moje babička, kde jsem trávil dětství, zavedenou elektřinu neměla - svítilo se petrolejkou a pro vodu se chodilo s vědry do nedaleké studny, záchod byl suchý. Používal se pouze na "velkou stranu", čůrat se chodilo na hnůj před chlévem. A přežili jsme.

O ostrovních systémech získávání elektřiny toho bylo napsáno dost. Mám na mysli zavedené a fungující soběstačné ekologické stavby, kde jenom občas startovali benzino-elektrický agregát v ojedinělých případech za dlouhých zimních večerů, když bylo potřeba dobít akumulátory. Topit elektřinou pochopitelně z FV na běžně velké střeše nejde, ale na svícení, provoz A+++ chladničky, TV a radia, notebooku (+občasný pohon elektrického nářadí) to stačí. Vytápěním automatické pračky (cca 2kW) si nejsem jistý. Snad nějaký eko-program praní při nízké teplotě.

S panelákem by to bylo nerealizovatelné, hned z několika důvodů. Mnoho bytů nad sebou = malá plocha pro FV potřebného výkonu pro jeden byt a také fakt, že by nejspíš musela mít každá rodina svojí FV + aku. A v zimě na lodžii(?) blafající a smrdící elektrocentrály si také nedokážu představit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 28.1.2019 21:18

Re:

Ale to já všechno vím, já se právě proto jen ptal pana Ráže, jenž píše doslova - cituji - "Přeměnit dům na energeticky samostatný zase takový problém není, jak jsem se sám na svém domě přesvědčil" - konec citátu, jak to přesně má.

A to jsem se ho raději ani neptal na návratnost investice a na to, jaký energetický komfort toto řešení poskytuje. A jak topí (ono je třeba řešení s tepelným akumulátorem a slunečními kolektory, tepelnou pumpou a tak) a o jaký dům původně šlo ... a trochu zlomyslně i na ten panelák, poněvadž to je taky dům ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 28.1.2019 21:58

Člověku se nechce věřit, když čte zelené fantazie...

V každém domě spalovací motor s kogenerací a ostrovním provozem elektrické sítě... To jsou pěkné fantasmagorie v hustě obydlených oblastech zasíťovaných rozvody elektrické energie s profesionálním dohledem a údržbou... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 28.1.2019 21:27

Re: "Boj" s oteplováním v Evropě

Souhlas.

Akorát ten poslední odstavec - způsob, jakým si příroda pomohla s dinosaury, ať přijmeme jakoukoliv z teorií jejich vyhynutí, bych nepovažoval pro člověka za optimální.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 28.1.2019 9:57

Re: rozporuplný článek

Nemyslím si to.

Stejně to nakonec bude více "podle autora", než podle "plánovačů růstu". Nezdá se mi ani, že by autor byl ekofanatik.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 28.1.2019 10:07

pane Hašku

cituji autora:

"žádné investiční pobídky, naopak vysoké zdanění, omezit i veřejné stavby konzumující krajinu, hlavně silnice, ... omezovat turistický ruch, zdražit víza, místní poplatky atd."

To je jak z příručky ekologického bolševika.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 28.1.2019 10:21

Re: pane Hašku

Něco na tom "bolševizmu" být může. Třeba v tom smyslu, že ještě v dobách jeho nástupu mělo Česko na Moravě svou vlastní ropu a i v ledačem dalším bylo tehdy prakticky samostatné.

Naděje, úspěšně se opevnit v českém dolíku ale vzaly za své už s koncem prvé republiky. I takový posun od vzniku ranného bolševizmu Jirátovi uniknul.

Širší souvislosti života dokonce na dnešní planetě, už ale nechápe vůbec.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 28.1.2019 11:05

Re: Zelený jehovista Rada

Zelený bolševik vypustil moudro... :-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 28.1.2019 11:59

"Vlastní ropu" máme pořád ale naprosto nedostatečné

množství, jinak by u nás Hitler nestavěl závod na výrobu synthetického benzinu Hermann Goering Werke v Záluží, který byl v provozu až do roku 1972!

Samozřejmě, ani celá Hitlerem zabraná Evropa nebyla surovinově soběstačná! Jediný surovinově soběstačný stát je dnes Rusko!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 28.1.2019 10:10

Re: rozporuplný článek

Souhlas jen k autorově vizi: ..."porostou-li u nás pomeranče a olivovníky"... dodávám, že leda tak ve sklenících, protože dynamika vývoje teplot se v krajnostech může zvednaout na obě strany. Výška slunce nad obzorem se totiž nezmění ale rizika vpádů chaneného arktidského vzduchu narostou. Vzroste také riziko nástupu pozdních mrazů na předčasně vzrostlou vegetaci.

V součatnosti Jsou v např v Kanadě na stejné zeměpisné šířce jako je ta naše vlivem zvlnění jet-streamu mrazy kolem -30C a podoná situace polárního vortexu může tu a tam nastat i u nás. V létě to pak sice překompenzují o to vydatnější vedra a tak bude sice zachován veloroční trend nárůstu průměrných teplot ale s dosavadní vláhou potřebnou pro průběžné hospodaření na polích a v lesích může být dlouhodobě konec.

V součstnosti např ještě na většině vrtů klesá hladina podzemních vod (http://hydro.chmi.cz/hpps/hpps_pzv.php) i když vrcní vrstva půdy se nad nimi už nadějně provlhčila - ale na jak dlouho?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 28.1.2019 11:00

Re: rozporuplný článek

Pane Rado, zdroje, na které se odvoláváte, jsou přesně ty, o kterých jsem psal včera:autoři studií vědí dopředu, co má vyjít.

Zde polemika s "oteplování vede k mrazům":

https://dailycaller.com/2019/01/20/polar-vortex-not-global-warming

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 28.1.2019 11:16

Re: rozporuplný článek

Pokud se chcete vyhnout vytrhávání jednotlivostí s kontextů projděte si problematiku vzniku podnebních pásem na planetě a zejména fyzikální podstatu globálního proudění vzduchu.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_cirkulace_atmosf%C3%A9ry

https://www.in-pocasi.cz/clanky/teorie/vseobecna-cirkulace-atmosfery/

V těchto systémech začíná vlivem zmenšování zejména severní polární čepičky ke klimatickému rozvratu. Globální teplota sice jako výpočtový průměr přízemních teplot v čase dál poroste ale lokální okamžité dopady budou zejména o nebývalých extrémech v počasí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 28.1.2019 17:39

Ne vše je ekofanatická utopie, něco je rozumné, ale něco docela šílenost je ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kotas 28.1.2019 8:09

Re: Beru!

Ty meliorace měly v té době svůj účel, bylo dost srážek takže mokro. Dnes jsou již dávno mimo provoz - přerušené, zaniklé. Mnoho rybníků zaniklo už před 2sv. válkou, kdy byly při povodních protrženy jejich hráze. Nyní je v lesích začínají obnovovat, protože lze kácet dorostlou vegetaci v jejich bývalém dně. A když se řekne přehrady, tak to neznamená, že budou velikosti Lipna, Orlíku, jak to dávají ekoteroristi na vědomí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek