Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Dochází ropa?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Gabriel st. 24.6.2015 12:30Re: Tak to je natuty! holt se budete muset smířit s tím, že trvale řídícím principem pokroku lidstva je evoluce. |
|
|
P. Gabriel st. 24.6.2015 12:27Re: TROCHU ZMATENÝ ČLÁNEK Princip předběžné opatrnosti v pojetí Římského klubu znamená kvalifikované hodnocení rizik a nerealizování věcí, kde nejsme schopni rizika s dostatečnou kvalifikací stanovit, nebo kde nejsme schopni účinně omezit nebo vyloučit nepříznivé důsledky. V pojetí ekologistů znamená "princip předběžné opatrnosti" nedělat nic, protože vše je dle nich škodlivé, nejvíce sama lidská existence. Jak jinak taky u lidí, pro které jsou matematika, fyzika, chemie... nepoznanou pevninou! Jako výhledově lepší můžeme hodnotit to co je v reálně dosažitelném výhledu. To jaderná fůze zdaleka není a dlouho nebude, protože lidstvo nemá dosud k dispozici technické prostředky pro udržení bezpečné a technicky využitelné fůze po technicky využitelnou dobu. Čeká se teprve na jejich objev, takže tento prostředek v energetice nemáme. Zatím, co moderní typy jaderných reaktorů pracující např. s vyhořelým palivem a neobohaceným uranem již pracují, takže tento prostředek v energetice máme.... Ale zřejmě je to pro vás příliš technicky přízemní. |
|
S. Donát 24.6.2015 11:47Re: Tak to je natuty! Jedna věc je něco objevit, pozorovat, druhá efektivně využít, že. Jaderné štěpení známe necelých 80 let. To se mi jeví jako relativně čerstvý objev, když to vztáhnu na historii lidstva. A myslím si, že je velmi troufalé a nabubřelé tvrdit, že už známe všechno. S poslední větou samozřejmě souhlas. |
|
P. Rada 24.6.2015 11:40Ropa nikdy nedojde - jen se stane nedostupnou. Pan Brezina úvodem tvrdí : Nesmysl – naopak jí je pořád víc a víc! To ale vypadá, že bud nežije v uzavřeném systému této planety kde platí dosud znímé fyzikální zákony - nebo jen věří, že pod jejím povrchem se skrývá další, větší a plná přibývající ropy...... Pak typuji, že společensky efektivnejší by bylo ventilovat takové nápady právě ve jím dále zminované scifi čí ještě lépe a před tím u psychiatra. Trochu vážnější je ale operování pojmem .."vyčerpání de odkládá". To je skutečně už o realitě "ropného zlomu". Tento pojem autora zjevně irituje ale faktický výčet států a regionů kde už se ropa těžit přestala je snad dost výmluvný: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ropn%C3%BD_vrchol Za posledních 30 let bylo navíc co vím nalezeno jen jedno opravdu velké a významné ložisko ropy ...https://www.kosmas.cz/knihy/134339/nejisty-plamen/ .... a proto by mě zajímal zdroj ze kterého čerpá svá tvrzení. ... "známé zásoby rostou rychleji než těžba". Já to vidím jinak: https://docs.google.com/file/d/0B4AuENhmC5kDSTZkSEEydk0yems/edit?pli=1 V jistém ohledu má ale autor pravdu - ropa nám asi NEDOJDE - už ale neříká že se nám stane NEDOSTUPNOU jako dominantní společenský zdroj využívaný zejména petrocemicky a v dopravě. To je problém reality, která je vázána na průběžný pokles efektivity její těžby (ERoEI) - http://casopis.vesmir.cz/clanky/clanek/id/7883 - která právě u ropy postupně klesá a to už celé století. Dnes se začíná mnohde blížit k neefektivní hranici pod kterou nemá smysl ji těžit. Proto právě byla těžba leckde už zastavena a tím se vysvětluje i nárůst ale netěžitelných ložisek. Ropa také není jedinou surovinou a do stavu, že její cena klesá ji proto může přivést i změna technologie či celková ekonomick recese - což se právě obojí děje. |
|
|
J. Schwarz 24.6.2015 11:15Re: článek není špatný, ale Spíš by mne zajímalo jak "bakterie v hlubinách" vyrobí z uhlíku uhlovodíky - jak tam dostanou ten vodík? |
|
|
J. Šimek 24.6.2015 11:08Re: článek není špatný, ale Vyjádřil jste se k mým pochybám poměrně zvláštně :o) |
|
|
J. Šimek 24.6.2015 11:06Re: článek není špatný, ale Tak to už můžete klidně psát o výše zmiňovaném perpetu-mobile a pak to vysvětlit tím, že to je jen alternativní pohled na který nemáte názor. Postě naházet do jednoho pytle všechno s tím, že si tam má každý najít to svoje, tak to teda neberu :o) |
|
|
V. Mlich 24.6.2015 11:05Technologický doraz Každá technologie má svůj doraz. Ale většinou se k němu nedostane, protože ji v dané oblasti nahradí jiná technologie. I ty pazourky se teoreticky mohly spotřebovat. |
|
|
M. Šálek 24.6.2015 11:01Re: Kyslík, pane autore, V oblasti Evropy, severní Ameriky a severní Asie lesů přibývá. Ubývá tropických pralesů, k čemuž ale také přispívá protitržní "zelená" politika povinného konzumu biopaliv. |
|
K. Frauknecht 24.6.2015 10:58Re: Znovu pomůže Descartes :-)). Dnes by byl předseda skeptiků, ale rozumím mu :-)): "A pochybovat musím rovněž o tom, co se zdá být vůbec nejjistější, ... protože je možné, že náš lidský rozum (=úroveň poznání, moje pozn.) nedostačuje k poznání pravdy a trvale nás uvádí v omyl." S Vaší poslední větou nelze polemizovat, zde hranice pochopitelně existují :-). |
|
|
K. Luboš 24.6.2015 10:31Tak to je natuty! Lidstvo stále staví na principech objevených někdy v hlubokém 19. století. A i ten nejmodernější počítač je stále na principu „relé“, což je cca rok 1825, naše moderní akumulátory jsou vlastně z roku cca 1850 atd., atd. Současné principy jsou už dost „vytěžené“ a pokud by měl následovat opravdu nějaký technologický zvrat, tak by lidstvo muselo objevit principy zcela nové. Ale kde je vezmete, když třeba elektromagnetismus je zcela uzavřená věda. Třeba v kvantové fyzice...? Ale makrosvět není mikrosvět! Takže fakt nevím! Příroda nám ale asi opravdu nedovolí uskutečnit jakoukoliv ptákovinu, co si vzpomeneme! |
|
|
K. Frauknecht 24.6.2015 10:19Re: Dovolím si zdvořile nesouhlasit :-). Tento názor zastával už Descartes v období renezance. Kam lidské společenství došlo je nesporné (teď vyjímatelně nemyslím na žádné otvory :-)!). A bude to tak i v budoucnu - nové oblasti, nové technologie... Lidstvo nikdy nedosáhne "totálního" poznání, vždy se objeví něco nového. Nemůže proto logicky existovat něco jako "technologický doraz". |
|
|
V. Vovák 24.6.2015 10:18Re: Kyslík, pane autore, No... je to takové šťourání klacíkem v díře v zemi. Jsou tam vosy? Nejsou tam vosy? V přírodě existují řetězce závislosti jednoho druhu organismu na druhém. Potravní řetězce. Když snížíte biodiverzitu, může se stát, že fatálním způsobem řetězec narušíte a dojde ke zhroucení celého ekosystému. Na jeho místo nastoupí ekosystém jiný, který lidstvu může být silně nepřátelský. Hezký příklad je třeba permské vymírání. |
|
|
B. Uhlich 24.6.2015 10:02Re: Na termonukleární fuzi rovnou zapomeňte! No já si taky nějak myslím, že existuje něco jako technologický doraz za který lidstvo už dál nebude moci jít. A čím dřív to pochopíme tím pro nás líp. Já samozřejmě chápu, že nápady máme.... je jich plná sci-fi literatura, ale realita je diametrálně odlišná.... |
|
|
S. Donát 24.6.2015 9:54Re: Na termonukleární fuzi rovnou zapomeňte! Proč myslíte? Máte pocit (nebo dokonce jistotu), že lidstvo už nic nového v oblasti zdrojů energie nevymyslí? Že to jádrem končí? |
|
|
S. Donát 24.6.2015 9:41Re: článek není špatný, ale Tak pan Šimek ví všechno o všem, na něj si s nějakými pochybami nepříjdete. |
|
|
I. Brezina 24.6.2015 9:33Re: článek není špatný, ale Zminuju alternativni pohled na puvod ropy, na ktery osobne nema nazor, protoze nejsem geolog. Co se Vam na tom nezda? Lidi, kteri maji na vsechno nazor, aniz by o tom neco vedeli, jsou mi osobne smesni. |
|
|
K. Luboš 24.6.2015 9:25Někde jsem četl toto: Planety jako Jupiter, Saturn, Uran... i jejich měsíce jsou napěchované uhlovodíky. A uhlovodíky na Zemi jsou stejného původu, tj. byly na ní přítomny už při jejím vzniku. Asi to není pravda, ale neotřelých nápadů si cením. Anebo že by...? |
|
|
J. Šimek 24.6.2015 9:22Re: článek není špatný, ale Osobně na to nemáte názor, tak to je pěkná výplň článku:o) |
|
|
K. Luboš 24.6.2015 9:21Na termonukleární fuzi rovnou zapomeňte! Není a nikdy nebude. |
|
|
S. Donát 24.6.2015 9:01Re: Prebytek je proto, Nemusí to být pravda, že "jednou jistě dojde". Budeme-li mít jiné zdroje energie, bude se těžit ropy méně a méně. Jednou ji myslím nebudeme potřebovat vůbec, nebo naprosté minimum, oproti dnešní spotřebě. Pak asi těžko dojde. |
|
|
I. Brezina 24.6.2015 8:45Re: Kyslík, pane autore, To mate pravdu, ale druhova diverzita sama o sobe nema ekologicky vyznam. Vyhynulych druhu nam muze byt lito jen kulturne – byly krasne a cenne, ale ekologii to neobhajite. |
|
|
I. Brezina 24.6.2015 8:43Re: Kyslík, pane autore, Kyslikova bilance jakehokoli lesa v klimaxovem stadiu (typickym prikladem jsou pralesy) je neutralni nbeo spise negativni. Cesky receno co vyprodukuje, to zaroven prodycha. Pokud je tam navic hodne odumrele organicke hmoty, vic kysliku se spotrebuje na jeji hniti nez bude vyprodukovano. To je zaklad prednasek ekologie, vyguglujte si to. Stejne tak zasadni vyznam fytoplanktonu pro globalni produkci kysliku. Podil terestickych zelenych roslin je velmi maly. |
|
|
I. Brezina 24.6.2015 8:39Re: článek není špatný, ale Nejsem odbornik na abiogenni teorii, dohledejte si primo toho Golda (ma heslo na wiki) a samotnou teorii (taky heslo na wiki). Neni to fantasmagorie typu UFO, cast odborne verejnosti ji prijima. Prodavam jak jsem koupil, polemizovat o tom s Vami nemuzu. Je to proste zajimavy alternativni pohled, osobne na to nemam nazor. |
|
|
I. Brezina 24.6.2015 8:35Re: TROCHU ZMATENÝ ČLÁNEK Princip predbezne opatrnosto je typicka ekologisticka ideologie. Kdybychom se podle nej ridili, nemohl bychom delat nic. Ze je Rimsky klub spolek sejdiru (te tedy racionalnich vedcu) nejlepe ukazuje fakt, ze zadna z jeho strasidelnych predpovedi nevysla. S fuzi mate pravdu, ta je zatim daleko, ale vyhledove je to lepsi zdroj nez klasicke JE (ktere samozrejme podporuju, nic lepsiho v energetice zatim nemame). |
|
R. Gramblička 24.6.2015 8:33Re: článek není špatný, ale zejména taková uhelná sloj v žule, to by byla naprostá geologická lahůdka. Taky mně napadá, jak by bylo možné, aby z plášťových rezervoárů unikal do nadloží metan, když tam pro jeho vznik nejsou podmínky? |
|
|
P. Gabriel st. 24.6.2015 8:31TROCHU ZMATENÝ ČLÁNEK Ano nedostatek fosilních paliv zatím nehrozí. Zdroje jsou dokonce takové, že by se mohla euroatlantická civilizace vymanit ze závislosti na islámských šejcích i na Rusku, jak ostatně nedávno dokázaly USA. Nahrazení fosilních paliv například průmyslově využitelnou jadernou fůzí ještě dlouho nehrozí! To spíše modernizace technologií jaderné energetiky a využití odpadů, jako energetického zdroje. Taky přiřazovat Římský klub k ekologistickým spolkům typu Greenpeace a pod. je hloupé! Na rozdíl od populisticko aktivistických hesel ekologistů, pravidla Římského klubu jsou racionální a v souladu s přírodními zákony i logikou. Nerplýtvání zdroji, které se dříve, nebo později vyčerpají a stíále obtížněji budou dostupné, princip předběžné opatrnosti... To platí a bude platit. |
|
|
R. Gramblička 24.6.2015 8:27článek není špatný, ale nadzvedla mně poslední sloha s hypotézou o abiogenním vzniku fosilních paliv a to už je silné kafe i pro mně. Podezřelé je už to, že za ní stojí ruští a ukrajinští experti. Jejich kolegové mají na triku už hodně unikátních objevů od studené fúze, perpetua mobile po tachyonové generátory a různé fantaskní léčebné metody. Jen o ty jejich objevy nikdo ve světě nemá zájem. cit: "Stejným způsobem jako ropa podle abiogenní teorie vzniká i zemní plyn a uhlí. V něm se často najdou takřka úplně neporušené zbytky dávných rostlin a živočichů uchované až do nejmenších detailů. Podle Golda je to důkaz, že z nich uhlí nevzniklo. Prý je to přesně naopak - pozůstatky dávného povrchového života byly zaplaveny ropou pronikající z hlubin, která pak kolem nich postupně ztuhla podobně, jako když zalijete jahody pudinkem." Mein got, že mně to nikdy nenapadlo, když při dokumentaci uhelných a skrývkových řezů koukám na zúhelnatělé pařezy a otisky listů v jílových vrstvách. Že jsem si nikdy nevšim přívodních dráh, kterými by proudili uhlovodíky do naši uhelné sloje. Taky si lámu hlavu nad tím, proč jsou hojné pařezy a kořínky v podloží ze sideritu a limonitu a nebyly taky nahrazené a vyplněné uhlovodíky jako pudink. A rád bych se zeptal pana autora, kde se asi berou v zemském plášti ložiska uhlíku, jak by jejich genezi osvětlil a zejména, jak je možné je v plášti detekovat a jejich existenci vůbec potvrdit. Dále, jak je možné, že ložiska fosilních paliv jsou vázaná téměř pouze na sedimentární komplexy a zda může vyjmenovat nějaké, vzniklé v žulách, rulách nebo čediči? |
|
|
P. Lenc 24.6.2015 8:21Tady aspoń jde vidět, jak se strašením dá možnost vydělat a žít dobře pěkně velké partičce zelených vychcánků po celém světě. |
|
|
R. Gramblička 24.6.2015 8:01Re: Kyslík, pane autore, I o tom píše Lomborg. Lesů celkově na zemi přibývá, takže o kyslík bych se nebál. To hlavní, co kácením původních lesů ztrácíme, je druhová diverzita. Že by měl být třeba celý povrch souše pokryt kulturami obsahujícími pár desítek druhů rostlin a živočichů, není pro mně příliš lákavá představa. |
