19.9.2021 | Svátek má Zita


Diskuse k článku

EKOLOGIE: Boubín 2020

Od počátku tisíciletí probíhal na Šumavě spor o budoucnost tohoto našeho nejrozsáhlejšího národního parku.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
R. Benýšek 6.11.2020 13:30

Jestli je to tak, jak píše autor (a vypadá to věrohodně), tak je to vlastně docela jednoduché. Na ekoteroristy ale i tak příliš složité. Někteří lidé jsou tak progresivní, že neudělají krok zpátky ani před dveřmi, otvírajícími se dovnitř. A tady holt, když bezzásahovost, tak všude bez výjimky. A přirozená (protože autor: kůrovec) mrtvá krajina jak po atomovém výbuchu je tak pro ně vždycky lepší, než nepřirozeně (protože člověkem) zdálky chráněný živý unikát. V tom případě ale nechápu, proč obvykle titíž lidé zachraňují na plážích velryby (které tam přivádí něco instinktivního, a nikoli zlotřilí lidé), anebo bijí na poplach proti úbytku včel (zapříčiněnému roztoči, a ne nějakými zlými lidmi).

V. Kain 6.11.2020 14:49

Tihleti ekologičtí zlotřilci už nadělali tolik škod,že v jiné kultuře by jejich stupidní palice byly dávno naraženy na kůly.

P. Rada 6.11.2020 15:42

Máte pravdu, že ekologičtí zlotřilci nadělali této zemi neuvěřitelně škod. Problém je, že je nejmenujete ale přetřásáte jako jen neadresného nepřítele který ale může stmelovat tlupu k jednotnému výboji.

Naopak od Vás už adresně tvrdím, že ekoteroristé (politici zneužívající pojem ekologie...) jako pan Jirsa či V Klaus dělali a doposud tropí až hrůzné ekonomické škody (Klaus naposled zlehčováním COVIDu, Jisa by rád tuneloval lesy...).

Pravidelně při svých camtivých výbojích dehonestují pojem ekologie a dalších přírodních věd které pro ně nelichotivě popisují realitu světa. Pro Klause se doposud planeta neotepluje a když tak neměřitelně málo, na kůrove nemá teplota vliv, na covid se skoro neumírá a když tak jen důchodci či jinak nemocní.... kteří se nepočítají mezi vyvolené.

Proč jsou doposud tak drzí? Nejspíše proto, že jejich ego extrémě narostlo z beztrestnosti velké privatizace.

Problém pro ně ale dnes je, co lze ještě tak snadno jak dřív schramstnout/ vydrancovat. ledacos už totiž má vlastníky. S toho celospolečenského proto zbyly jen lokality jako je zde nadhozený Boubín.

P. Novotný 6.11.2020 17:30

Opět jste nezklamal - Vy zřejmě zrovna proděláváte ten Covid, že jste se tak o něm rozepsal. Psalo se však o Boubínském pralese. A je pravda, dokud se o Šumavu starali lesníci, dalo se hovořit o lesích. Já aspoň vím, o čem mluvím, bydliště mám v Horní Plané. Odkudpak jste Vy? Že máte o Šumavě takový přehled!

P. Rada 6.11.2020 18:49

Pane Novotný Vy sice tvrdíte že víte o čem mluvíte ale vážete to na původ přičemž jste zřejmě přehlédl změny které se právě v českém lesnictví odehrály zhruba před 15lety, kdy na podnět údajně nejoptimálnější "zbožně tržní situace" byly prakticky zlikvidovány dříve autonomní lesní závody s většinou personálu i techniky.

O té doby lesníci prakticky ztratili výkonnou pravomoc nad polesím a to zejména s pohledu zásahové operativnosti. Začalo se totiž ze zákona hospodařit výhradně přes tendry, které ten s nejlepší nabídkou vyhrával což měl být údajně nejživotaschpnější model. Sotva kdo přitom počítal s rostoucí dynamikou vývoje porostů a praktickou ztrátou osobní odpovědnosti za celkový stav.

Jakmile v důsledku několikaletého sucha došlo na celoplošnou kůrovcovou kalamitu nížinných lesů, situace se naprosto zvrhla. To také proto, že začaly divoce kolísat ceny, firmy začaly spekulovat, převážet zamořené dřevo do vzdálenějších pil, odstupovat od smluv... Ziskovost se přitom všem propadla a nikdo nechtěl nést následky. Snad jen kůrovec si liboval, že nemusí ani létat.

Než kdosi cosi vysoutěžil/vyřešil náhrady... kalamita stačila decimovat polesí za polesím a takto se to i přes úsilí zbývajících hroutí doposud. Lesnictví jako obor se zřejmě nevratně propadlo s 10miliardových zisků státu do nesolventnosti která poznamenává kde co včetně platů svých zaměstnanců což vede k dalšímu odlivu těch nejschopnějších.

http://www.aleserber.cz/soubor/charakter-ceskeho-lesnictvi-upada/

P. Novotný 6.11.2020 21:17

Vážený pane, opět se mýlíte, ty změny na Šumavě (nesprávně zde uvádíte celé české lesnictví) nezačaly cca před 15 lety, ale s nástupem ministra Martina Bursíka, který pojal Šumavu jako experimentální hračku coby jeden z prvních absolventů oboru ekologie na Přírodovědecké fakultě UK Praha. Kdo by odolal takové příležitosti, že? Zvláště když nemám žádnou faktickou odpovědnost.

Jo mimochodem, v roce 1979 obor ekologie poprvé otvírali a před uchazeče předstoupil někdo z děkanátu s tím, že kdo se přihlásí, tak jej vezmou. Bursík se zvedl okamžitě!

Jo a místní znalost je snad výhoda, ne překážka.

Tož tak

J. Prikner 6.11.2020 12:22

Je to ekologictický zločin. Vyjměte správu Boubína z pazourů "ochránců šumavy".

Š. Hašek 6.11.2020 12:48

A já myslel, že ochránci Šumavy jsou překližkáři a jednodenní návštěvníci, kteří vzdychají, že "je tam nějak neposečeno".

No nic.

Taky jsem zažil "hynutí" Vysokých Tater po tom jednom větru. Sousedka říká, že nemám kupovat mulčovací kůru - že prej po tom plesniví záhony.

Šumava byla, je a bude kouzelná. Jiná. Plánovači nestíhají, to je dobře!

P. Zinga 6.11.2020 9:55

Ekologická ideologie podléhá nepřímé úměře: čím dále od přírody, tím je ekologická ideologie silnější. Tím si lze vysvětlit, že drtivá většina tzv. ekologů a dnes klimaalarmistů žije ve městech.

P. Rada 6.11.2020 10:03

Pane Zingo vy jste dělal demografický průzkum mezi vědci? Pochybuji!

Fakt je jen ten, že poměr městského obyvatelstva na světě oproti venkovskému doposud přibývá. Redalitou je obecně právě to, že v nejchudších zemích světa kde se žije jen ze zemědělské/lesní produkce a odloučeně od vazby na města - nejsou žádní domácí vědci prostě proto, že ekonomická úroven takovou diferenciaci profesí neumožnuje.

Naopak pro mohu uvést příklad Antarktidy, kde prokazatelně dokonce nežijí ani žádní domorodci ale naopak prakticky jen vědci.

P. Milan 6.11.2020 12:38

" kde prokazatelně dokonce nežijí ani žádní domorodci ale naopak prakticky jen vědci."

Jo tak proto tam nejsou žádné stromy! :-P

Š. Hašek 6.11.2020 10:15

Vykazuji určité prvky porozumění přírodě. Neříkal bych tomu zelená ideologie.

Naučíte se tomu, pokud jste v sadě a loukách od dětství, a potom to dostanete na krk. A víte, že to máte dát dál.

Všude nemusí bejt trávník na 6.5 cm a smrky v řádcích.

Nikdy jsem nevolil Zelené. Klidně bych volil "Svobodné sedláky/agrárníky", kdyby tedy byli!

P. Zinga 6.11.2020 14:22

Pane Hašku, asi se shodneme, že je rozdíl mezi láskou k přírodě a zelenou ideologií. Já rovněž vyrůstal na venkově, jezdil s koňma i traktorem, v okolí znal každej ovocný strom a každý řádek chutné zeleniny.

Co vyčítám některýn ekologům: upírají člověku užívat přírody ve svůj prospěch, jako kdyby byla příroda hodnotou samou o sobě. Já do lesa nesmím, ale jelen ano, ačkoli tam nadělá více škody, než já.

P. Zinga 6.11.2020 9:52

Zelení idioti blafou o "přírodních procesech" v krajině, která je již minimálně 2 000 let nepřírodní. Jak můžou vědět, co to vlastně ten přírodní proces je a eventualně jak skončí?

Š. Hašek 6.11.2020 10:09

Určité oblasti mohou být přírodní.

Na svých pozemcích mám kousek "malinko řízeného pralesa". Občas to tam poševcuju, malinko. Jinak se to stará samo o sebe. Je tam i hodně "verbeže všeliké", jako užovek, ještěrek, komárů, žluny, kvíčal ........

Jen mám obavu, že to Jirsa zjistí a "odborně/dotačně/zákonně" mě do toho bude kecat. Ačkoliv tam na nic nikdy nešáhl. A nerozumí tomu.

Šumava mě fascinuje! Ty horské samoty tam stejně už nebudou. Nebo tam chcete hotely, parkoviště a cestičky pro bělobotkáře? A vedle hotelu překližkárnu pro cizinu???

Zkráceno, pane Zingo.

Š. Hašek 6.11.2020 9:36

Pane Jirso,

ještě jsem nezažil "rozpad přírody", pokud se na to člověk prostě (a jednoduše) vys...... . To si všechno žije! Samozřejmě nejsou potřeba dotace, úředníci, tabulky a vyjevená televize. A studentky marketingu jsou vyjevený

Je vidět, že nepečujete (dlouho, nejlépe tak padesát let) ani o jediný ar sadu, louky, lesíka, strouhy, bažiny, zahrady, záhonu, jabloň, smrk, borovici, vokurku .......... . Já ano.

M. Valenta 6.11.2020 9:13

V Bavorsku praktikují politiku bezzásahovosti na velkých územích o nějakých 20 let déle a úspěšně, no a česká dřevařská loby, zde zastoupená autorem, praktikuje zase tu svoji, čistě hospodářskou.

P. Rada 6.11.2020 9:39

Vámi zmíněná čistě hospodářská "loby" u nás ale prakticky zkrachovala. To prostě proto, že smrk jako rychle a rovně rostoucí dřevina na převážné většině území končí a druh který by zde mohl smrk ekonomicky nahradit nikdo nezná. Má to ale své vyjímky - viz dále.

Širší okolností je pro lesnictví sice méně zjevný ale za to velkoplošný posuv klimatických pásem na celé planetě a s ním související nutnost růstu nahodilých těžeb až tak, že cena dřeva jde v součastnosti všeobecně dolů a s ní se lesnictí mnohde propadlo do ztrátovosti:

https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/kurovec-lesy-cena-lesy-kaceni.A190115_161743_ekonomika_rts

Pan Jirsa má ale možná na mysli jiný typ "taky-hospodaření" které je příznačně teoreticky ještě možné právě ve vrcholových partiích Šumavy. Zde těžbě ale těžbě brání statut zonování NP který (jak správně uvádí i Jirsa) vedl k růstu rozloh prvých zon.

Ve vrcholových oblastech kterých se zejména prvé zony týkají, je totiž relativně chladno a panují tam daleko náročnější mikrokliatické podmínky. T těch ale právě pomalu rostou kousky velmi tvrdého a mimořdně ceněného tzv. "hudebního" dřeva jehož cena násobně vyvažuje náklady na těžbu.

Takto lze "ekonomicky" vysvětlit lobing proti proti existenci chráněných území, který Jirsa na NP navíc provádí zneužití rubriky a pojmu "Ekologie".

M. Valenta 6.11.2020 10:20

Řekl bych, že Pan Jirsa si plete les s kukuřičným polem.

P. Milan 6.11.2020 12:39

To má nějaké ochranné pásmo?

M. Valenta 6.11.2020 13:15

Také mívá. Musel byste být ale pozornější. Kolem kukuřičného pole bývá často pás s jinou, většinou nízkou plodinou (důvodem jsou asi prasata). A zpět k současnému "lesu". Jako vojáčci v řadách v něm stály ( někde ještě stojí) smrky či borovice. So geht das.

J. Lukavsky 6.11.2020 13:30

Kukuřičné pole je totéž jako smrková plantáž. Jsou to obě monokultury, z principu nestabilní a bez umělé péče se musí shroutit. Zkuste zasít kukuřici, pšenici... brambory... a nechte to tajůplným přírodním silám. J.L. end

J. Roškota 6.11.2020 8:15

Už jenom ten fakt, že kolem 50ha ceněných porostů je třeba vytvořit 10x větší ochranné pásmo, ukazuje, že Boubínský prales není stabilní ekosystém. Ať se nám to líbí, nebo ne dochází k nějakým změnám a my bráníme to, co se ubránit zřejmě nedá.

P. Rada 6.11.2020 9:51

Poznané přírodní zákonitosti říkají, že počet druhů vystytujících se na ohraničeném území/biodiverzita roste za jinak podobných podmínek s jeho rozlohou.

Nejpřesvědčivější se to ukazuje při vyčíslování druhovosti např. na ostrovech v oceánu. Analoogicky to ale platí pro rozlohu rezervací obklopených tzv kulturní krajinou kde se ale zejména herbicidy a pesticidy spravované polnosti stávají druhově jakousi ohraničující pouští.

M. Šálek 6.11.2020 8:13

Je jen zajímavé, že dogma bezzásahovosti je značně výběrové - třeba mnohé "přírodní" rezervace je v zájmu ochrany biodiverzity nutno udržovat člověkem (protože "moudrá příroda" si biodiverzitu sama zmenšuje, viz třeba https://1url.cz/fzg31). Některé biotopy jsou pro ochranu biodiverzity dokonce udržovány i tanky (např. zde https://1url.cz/4zg3J). Navíc, mnohé současné "přírodní" rezervace by nevznikly bez vlivu člověka, např. Nové Mlýny. A souhlasím s tím, že než nechat Šumavu napospas aktivistickým vědcům z měst pro jejich pokusy a granty, je lepší, aby do toho více mluvili lidé, kteří v dané oblasti žijí a kteří si tak životního prostředí více váží.

P. Rada 6.11.2020 9:55

Pro mě je zajímavé, že píšete o dogmatu bezzásahovosti, nespecifikujete co to kde obnáší, poošklebujete se vědcům, upřednostnujete potřeby místních... - ale to vše za situace kdy dál na krajinu velkoplošně působí kyselé deště, klimatická změna a další celosvětově působící antropogenní faktory.

L. Novák 7.11.2020 2:46

Meleš blbosti pořád dokola, ty vjedče! :-P

Š. Zemek 6.11.2020 7:43

Je to tak, jak píše autor. Kdyby nechali hospodaření kolem Boubína lesníkům, bylo by to lepší. Lesníci obecně jsou ve svém uvažování konzervativní, protože přemýšlejí ve stoletém horizontu. Jsou tak vychovaní. Na těch rozsáhlých holinách v NP sice časem skutečně vznikne divočina, ale z nepůvodních dřevin. Schwarzenberkové totiž tehdy sháněli sadební materiál kde se dalo a zalesnili to vším, co jim přišlo pod ruku. Pozdější rekonstrukce asi nedělali. Původní SM dnes najdeme asi jen na tom Boubíně a jeho těsném okolí. Až se ekoteroristům povede zničit i ten, bude konec.

J. Lukavsky 6.11.2020 6:58

Šumava byla z 80% vysázená smrková monokultura a to po r. myslím 1878 kdy obrovská území původních lesů lehla po velké sněhové bouři. Schwarzenbergové podle tehdejších názorů dřevo vytěžili a prodali a zalesnili volné plochy smrkem. Čili Šumava je přesně opak požadavků na statut národního parku. Ten je definován jako území kde je nejméně 80% území původní. Mnohem rozumnější by bylo bývalo ponechat Šumavě statut CHKO který umožňuje rozumné hospodaření. Teď se ty smrkové plantáže pomocí kůrovce -lékaře lesa, mění "ekologicky" na holiny souší (ty se rozkládají a uvolňují CO2, ale eko-) a pod nimi jsou v podrostu ... mladé smrčky. Kdo by si to pomyslel že? Transmutace smrku na jedli a buk uměl akorát T.D.Lysenko. Takže oproti klasickému lesnickému hospodaření máme souše na holinách, jinak žádný rozdíl. Mysleli jsme to dobře - dopadlo to jako vždy. Probatum est. J.L.

P. Rada 6.11.2020 10:15

Pane Lukavský máte sice pravdu ve smyslu velké kalamity s předminulého století ale to podstatné jádro - klimaxové smrčiny - zůstalo i touto apokaplypsou relativně nedotčené a pro odlehlost i pomalý růst se ve vrcholových partiích Š. prakticky nikdy netěžilo. Tato relativně malá území s celé oblasti Š. se proto stala jádrem snah o ochranu s nejvyšší úrovní na kterou navazují další.

Diferenciaci míry ochrany považuji za správný postup - který ale Vy pomíjíte. Jak to po kůr. kalamitě na Š. nyní vypadá ilustruje např následující:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/buky-na-sumave-prevalcovaly-smrky-nikdo-nevi-proc-60987

https://taborsky.denik.cz/zpravy_region/les-v-cislech-sumava-bude-stale-plna-smrku-20200415.html