Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Amerika bojuje proti čínskému nájezdníkovi!
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
P. Khail 2.3.2017 10:30Autor píše "Jednoduše, pstruha v místních potocích není... Proč není? Nu, protože ho v Yellowstonském jezeře sežral jiný, větší pstruh ..." - takže tam pstruzi (větší) jsou nebo ne? A medvědi je nežerou? |
P. Rada 2.3.2017 11:17Re: Autor píše Možná by jej i žraly - pokud by se ten jiný druh choval ve všem úplně stejně. Tedy pokud by nevyhledával např hlubší vodu, migroval mělčinami ve srejnou dobu ... ........... Odbočím. Analogicky je to i s migranty lidskými. Ti jsou obecně nejadaptivnější pokud mají své ukotvení jako trvalé bydliště, zaměstnání... a jsou i všestranněji integrováni v prostředí - netvoří geta... Není tedy "pstuh jako pstruh" a to i přesto, že mezi nimi může fungovat genetické křížení. Takto byla např v jižní Americe šlechtěna včela na vysoký výnos - leč si nesla i vysokou agresivitu. Poté s chovu unikla do přírody ... a dnes je to další druh šířící s se přes Mexiko k severu se kterým má Amerika problém. Některá etnika a mírné mísení kultůr proto může rozšířit rozmanitost a zvýšit úroven - náhlé vlny neslučitelného ale mohou vše rozvrátit až ve válečnou vřavu. Zajímavé přitom je, že i uvnitř zdánlivě homogenní společnosti se ničivé trendy mohou generovat - viz jednání typu "rozděl a panuj". Krajně odlišná kultura předtím konfliktního indiánského kmene Navahů (https://cs.wikipedia.org/wiki/Navahov%C3%A9) ale např usnadnila utajení komunikace američanům ve střetu s japonci a to posléze ušetřilo hodně. I v ekologii je proto krajně obtížné specifikovat které počiny, zásahy, vztahy jsou k čemu dobré. Vhodnější bývá snaha systému porozumět. Dá to ale moc a moc práce a nese naopak málo politických bodů. |
R. Gramblička 2.3.2017 11:53Re: Autor píše taktak, medvědi je v hluboké vodě lovit neumí |
P. Khail 2.3.2017 13:33Re: Autor píše Jak tedy mohli "hlubokovodní" vyhubit "mělkovodní" když se vlastně nepotkávají? |
R. Gramblička 2.3.2017 13:55Re: Autor píše oni se potkávají, původní druh žije v mělčích i hlubších partiích, ale ten nový druh nemá v povaze plavat do mělčin. Patrně pro svou velikost nebo z jiného důvodu |
P. Khail 2.3.2017 14:04Re: Autor píše Jak ho pak ale mohl vyhubit? |
P. Rada 2.3.2017 14:10Re: Autor píše Jedni či druzí se zřejmě hlavně dokáží tolik se "nepotkávat" s medvědy ale zato často sdílí běžnou stravou svých konkurentů. Klíč může být i v jiným druhem zavlečených infekcích nebo jen v chování potěru, nenápadném šíření reziduí léků atd. Problém konkurenčních tlaků je obecně v přírodě rizikový proto, že jednotlivé druhy po převážnou část svého života čelí limitům svého rozvoje. Pak stačí málo ve změnně prostředí a živý systém se v odezvě hodně proměnuje. Invazní druhy jsou přitom obvykle jen doprovodným jevem hlubších změn prostředí. Je to zajímavá problematika - pro ilustraci: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/vydry-a-kormorani-vyziraji-ryby-z-rek-muze-za-to-vsak-clovek_417192.html http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/lidmi-uzivane-leky-ovlivnuji-chovani-ryb-jsou-odvaznejsi-a-strani-se-ostatnich |
P. Zinga 2.3.2017 20:38Re: Autor píše Ti větší pstruzi jsou za prvé moc velký na to, aby se brodili přítoky Jellowstonského jezera a za druhé to nemají ve zvyku. Takže je medvědi v potocích lovit nemohou. Pro lov v jezeře nejsou medvědi vybaveni. Můžete jim poslat udice. |
P. Khail 3.3.2017 8:31Re: Autor píše To ale neodpovídáte na to, jak mohli velcí v těch přítocích vyhubit ten menší druh, když se tam ti velcí nevyskytují. Udice si nechte pro sebe, jen jsem se SLUŠNĚ zeptal |