Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
BIOPALIVA: Všelék, nebo jed?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
ss 6.6.2007 10:36Re: Vykácením deštného pralesa vzniká poušť Vykácením deštného pralesa nevzniká poušt´, to jsou jen další žvásty lžiekologistů. |
|
|
jumpman 6.6.2007 11:06Re: Re: Vykácením deštného pralesa vzniká poušť Jenže jeden hektar deštného pralesa dokáže "zlikvidovat" podstatně více CO2 než jeden hektar cukrové třtiny, a to se nemluví o fauně, která vykácením deštného pralesa tak nějak přijde o bydlení |
|
|
i.h. 6.6.2007 11:43Re: Re: Re: Vykácením deštného pralesa vzniká poušť Destny prales nic nelikviduje, to jsou jenom takove povery neznalku. Biomasy je v nem malo (ve srovnani treba s lesem v mirnem pasmu nebo s raselinistem) a kdyz jednou naroste, je bilance CO2 nulova, co spotrebuje asimilaci, to uvolni hnitim. Jedine to drivi aktivne kacet a hazet do mocalu. Ale na to je zase potreba ta zpropadena nafta. |
|
|
vita 6.6.2007 13:00Re: Re: Vykácením deštného pralesa vzniká poušť Poušť ne, ale úrodná půdy taky ne. Obvyklým podkladem pod tropickýmdeštným pralesem je laterit - substrát vymytý desetitisíciletými dešti. Prales roste hlavně sám ze sebe. Vyzkoušeno to bylo v Mexiku a Guatemale - vyžďářené políčko dává dva roky perfektní úrodu, pak to rychle klesá až je potřeba jít jinam. Nebo použít obrovské množství umělých hnojiv - a věnovat se v podstatě hydroponii. |
|
|
milanS 6.6.2007 10:13Jenom z deště a slunička na poli nic nevyroste Takže BIO paliva budeme pěstovat na polích vyhnojených umělými hnojivy z ROPY. |
|
|
jasánek 6.6.2007 9:54Čínský model je docela jednoduchý a chytrý Čínský model je docela jednoduchý a chytrý. Každé rodině poskytuje státní příspěvek na dvě děti. Když je dětí víc tak už příspěvek se nezvyšuje a je pořád stejný. Lidi se snaží mít jenom dvě děti. To s těmi svobodnými muži nesouvisí s tímto modelem. To si dělají čínské rodiny samy tím že preferují narozní chlapců, nikolv děvčat. Vytrvale opakuji že redukce počtu lidí nesouvisí s jejich likvidací ale s regulováním porodnosti. Takže nemusím jít příkladem jako že se nechám zastřelit nebo tak něco. A děti mám dvě. kdyby takhle fungovaly všechny rodiny na světě tak není problém :))) |
|
|
jasánek 6.6.2007 9:57Re: Čínský model je docela jednoduchý a chytrý Chci ještě dodat že zcela jistě se blíží doba kdy každá země bude mít povolelý limit CO2 ale také povolený limit počtu obyvatel :))) |
|
|
jasánek 6.6.2007 9:59Re: Re: Čínský model je docela jednoduchý a chytrý Už nyní se zjednodušeně dá říci že když některá země se nevejde do povoleného limitu CO2 tak jednoduše nebude pár let dávat povolenky na narození nových dětí. Výsledkem bude snížení počtu obyvatel a v konečném důsledku i snížení CO2 |
|
|
vladimír314 6.6.2007 12:08Re: Re: Re: Čínský model je docela jednoduchý a chytrý Ale kápli jste na to pánové: Ekologické problémy opravdu souvisí s tím, že se přírodě na naší Zemi daří jako nikdy a počty a množství hejn a stád živočichů druhu Homo sapiens se nebývale rozrostly |
|
|
pozorovatel123 6.6.2007 9:47Problém V příspěvcích je opět dost demagogie. JInak to zde asi nejde. Ale zkusme to probrat. Emise co2 je celosvětový problém, Nemůže ho odtranit jedna ekologicky "svatá" země. Výhoda biopaliv je v tom, že při pěstování také část CO2 zaniká v důsledku růstu rostlin. Z hlediska spalování jsem žádnou studii nečetl ale fude to s fodilními palivy asi na stejno. Mám na mysli množství uvolněného CO2 na jeden KJ energie. Otázkou však je co spotřebuje více CO2 z atmosféry zda jedem hektar deštného pralesa nebo tentýž hektar napž řepky olejné nebo palem. Pokud někdo máte seriozní odkaz na doložitelný poměr CO2/KJ při různých způsobech spalování rád bych ho přidal do svých oblíbených. |
|
|
Xury 6.6.2007 10:00Re: Problém CO2 - přesněji uhlík využívá rostlina při růstu - produkci zelené hmoty. Při spalování dochází k oxidaci uhlíku tzn., že by se přibližně všechen uhlík obsažený v zelené hmotě měl spálit a vrátit v podobě nějakého svého oxidu do atmosféry. Spotřeba CO2 na hektar je daná produkcí zelené hmoty. Ovšem vzhledem k tomu, že průmyslově pěstovaná biopaliva se po sklizni spálí je jejich příspěvek nulový a jejich výhodou je jen to, že neuvolňují fosilní CO2 jako klasická paliva. Jak už bylo zmíněno níže je ovšem potřeba vzít úvahu další efekty jako je spotřeba paliv během pěstování, přepravě a zpracování, dále dopad na kvalitu půdy a jejího okolí, vliv na ceny potravin apod. Pokud pak jde o pralesy tak i jejich další biologické funkce ne jen vázání CO2. |
|
|
i.h. 6.6.2007 10:33Re: Problém Pro lidi pouzivajici podobnych argumentu existuje priklad pro pochopeni problematiky, ktery se jako bilancni hadanka pouziva ve skole: kdyz v uzavrene a tepelne izolovane mistnosti postavim bezici lednicku a otevru u ni dvere ( a necham je otevrene a lednicka bezi dal), co se stane: a) teplota v mistnosti se snizi, b) teplota v mistnosti se zvysi, c) teplota v mistnosti zustane stejna. Co myslite ? |
|
|
pozorovatel123 6.6.2007 11:09Re: Re: Problém školní příklady jsou jasné, jenže země není izolovaný systém a proto poněkud pokuhávají a stávají se zdrojem demagogických a jednoduchých výkladů. Zajímá mě spotřebované CO2/(nejaká jednotka získané energie) a to s ohledem na jednotlivá paliva a reálné procento účinnosti při spalování jednotlivých paliv. Když budeme znát toto má smysl počítat ostatní vyvolané náklady + investice a obojí jak ve finančních jednotkách, tak také a to hlavně v energetických jednotkách. Pokud nevyjdou finance tak se to dá dotovat budou li ostatní souhlasit. Pokud nevyjde energetická bilance tak je to vše nesmysl a je třeba se vrátit do školy. |
|
|
i.h. 6.6.2007 11:55Re: Re: Re: Problém No, ja jsem tim chtel rict nasledujici: do biopalivniho systemu nasypete energii (to je ta elektrina z prikladu s lednickou), abyste tu biomasu vypestoval, sklidil a zpracoval do podoby vhodne k pouziti. Do biomasy vam z druhe strany naleze jeste energie ze slunicka. Pak biomasu spalite a nejakou energii dostanete zpatky. Tedy musel jste neco vynalozit (takovy energeticky forsus ziskany spalenim uhli) a neco jste dostal zpatky (a tim usetrite zase nejake uhli). Otazka je, byl ten forsus vyssi nebo nizsi nez to, co jste dostal zpatky ? U naproste vetsiny biopaliv je ten forsus vetsi, takze jste si to vsecko mohl usetrit a jeste byste vydelal. Cele to muze fungovat budto v tropech (kde je hodne slunicka), ale nesmite tu biomasu moc zpracovavat a moc vozit sem a tam, nebo v Americe (tedy USA), kde jako obvykle vymysli nejaky technicky figl, jak pestovani atd. delat tak efektivne, aby byl forsus mensi nez konecny vytezek. Ale ani tam to neni zaruceno. Vsude jinde je pestovani biopaliv, jak uz jsem rikal, na dve veci. Proste v celkove bilanci ztratovy kseft, protoze tu naftu, kterou jsem chtel usetrit, tam na zacatku musim stejne nalit. Jedina moznost, jak delat "jinou naftu" efektivne, je nejaky vnejsi zdroj energie, treba jaderky, ktery se pouzije ke konverzi uhli na naftu. V nejhorsim pripade se da i vypirat CO2 ze vzduchu nebo se da tezit vapenec nebo co ja vim, proste nekde se musi vzit ten uhlik a energie. Zbytek je technologie, ktera existuje. Kdyby nebyli vsichni obhajovatele "obnovitelnych energii" tak ideologicky umanuti, delali by pomoci vetrniku vodik, ktery by lacino nabizeli, misto aby vetrniky rozhazovali sit. A kdyz by byl laciny vodik, tak by se najednou nasla spousta aplikaci a vynalezu, ktere by ho jako paliva dokazaly vyuzivat. Ale takhle je to na prd. |
|
|
pozorovatel123 6.6.2007 14:00Re: Re: Re: Re: Problém myslím, že se shodujeme. |
|
|
jouda 6.6.2007 12:40Re: Re: Problém zvysi!! |
|
|
i.h. 6.6.2007 13:22Re: Re: Re: Problém Myslite dobre. Go to the head of the class. |
|
|
Antonín Hrbek 6.6.2007 9:33Dovoluji si upřesnit Za první republiky byla zákonem nařízena pohonná směs benzin - líh - benzol (nejenom agrárníci, ale i uhlobaroni chtěli vydělat). Existovaly i stroje (závodní), které jezdily jen na etylalkohol a dokonce na metylalkohol. Přísada lihu podporuje chlazení vnitřku motoru a zvyšuje okatanové číslo. Líh však adsorbuje vodu, která může v zimě při rozražení směsi zmrznout a zvyšuje korozi motoru. Také motor hůře startuje. Metylakohol (prudce jedovatý) nebo ethylalkohol se dají vyrábět i synteticky, například z "vodního plynu". K výrobě je však třeba uhlíkatá surovina (např. koks). Výroba lihu nebo oleje pro pohonné směsi ze zemědělských produktů kvasným způsobem je sice možná, ale je to jen malá náplast na velký problém. Základní funkcí zemědělství je výroba potravin a ne výroba pohonných hmot nebo paliva. Zemědělská výroba je stále energeticky náročná a bez dotací není schopna konkurence. Příklad pěstování řepky jako monokultury "zachraňující" naše zemědělství a naši dopravu je víc než odstrašující a ekologicky nesmírně škodlivá. Řepka je agresivní rostlina, která v současné době začala ovládat okolí (například na jaře byly příkopy zapleveleny řepkou) a ničit původní ekosystémy. Po dlouhých letech, kdy se podařilo vypěstovat bezerukovou řepku pro potravinářské účely budeme teď zase muset vypěstovat řepku pro výrobu pohonných hmot. A obilí proto, abychom je mohli spalovat v uhelných elektrárnách nebo kvasit v lihovarech. Vrátit se zpět k lihovarnickým bramborám, atd. Pokud se nemá naše krajina pěstováním plodin na výrobu pohonných látek zničit, je třeba řada dalších nákladných opatření, která nakonec zase zaplatí daňoví poplatníci. I současná výroba bude dotována a benzin i nafta budou dražší. O možné korupci, daňových únicích a podvodech nemluvě. Je to chytání lva za ocas. Namísto toho, aby stát podporoval snížování spotřeby pohonných hmot, toleruje stoupání této spotřeby a ještě ji napomáhá. Zdroje přece jsou! |
|
|
jasánek 6.6.2007 9:26Znám docela jednoduchý způsob jak snížit emise CO2 o polovinu Znám docela jednoduchý způsob jak snížit emise CO2 o polovinu. Stačilo by snížit počet obyvatel zeměkoule o 50 procent. Pozor, nemusí to být válkou, stačil by čínský model. Současně s tím by se snížily i všechny další nežádoucí věci o polovinu :))) |
|
|
Šerlok Homeless 6.6.2007 9:32Re: Znám docela jednoduchý způsob jak snížit emise CO2 o polovinu Čínský model - jako rozebírat občany na součástky a ty exportovat? |
|
|
Xury 6.6.2007 9:42Re: Znám docela jednoduchý způsob jak snížit emise CO2 o polovinu Předpokládám, že to myslíte ironicky jinak totiž očekávám, že se hlásíte do té likvidované poloviny. Jinak čínský model vyprodukoval cca 20 milionů svobodných mužů, kteří jsou ve značném sexuálním stresu, takže možná budou ochopni posloužit jako kanonenfuter a tím zprostředovaně přispět ke snížení počtu obyvatel Země. I když asi jinou cestou než jste měl na mysli. |
|
|
portwyn 6.6.2007 14:26Re: Re: Znám docela jednoduchý způsob jak snížit emise CO2 o polovinu Myslím, že u nás ne. V evropských podmínkách je dcera minimálně stejně žádaná jako syn - lépe se vychovává a v životě má větší možnosti; může si vybrat mezi kariérou a plotnou, na rozdíl od chlapa. Jinak ale myslím, že čínský model je v našem systému neprůchodný. |
|
|
Pavla B. 6.6.2007 8:43Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv, ale na autora tohoto článku, který prezentuje biopaliva jako jednoznačně negativní záležitost, mám s dovolením několik dotazů: - Do nafty se bude přidávat methylester čeho? (Methylester "z řepky olejné" je samozřejmě nesmysl.) - Vysoušení bažin pro pěstování kokosových palem je jednorázová záležitost typu jakési investice anebo se musí provádět opakovaně? Pokud jde o jednorázovou věc, výhledově (dejme tomu během 10-15ti let podle údajů, které uvádíte) by se i z hlediska produkce CO2 mohlo vyplatit... - Hlavně však vysoušení bažin ani kácení deštných pralesů kvůli pěstování plodin produkujících biopaliva není v ČR nutné, takže tyto připomínky jsou v našich poměrech zcela irelevantní. Stejně jako jídelníček Mexičanů. - Vyrábí se u nás vůbec ještě ethanol synteticky? Používá se k výrobě alkoholických nápojů skutečně syntetický ethanol? |
|
|
i.h. 6.6.2007 9:02Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv, - methylester mastnych kyselin C16-C22, ktere jako estery s glycerinem jsou hlavni soucasti repkoveho oleje. Velmi zjednodusene receno, vari se repkovy olej s methanolem a tece z toho rozpoustedlo pouzivane v chemickem prumyslu, ktere se da taky spalovat v dieselmotoru. Na zacatku produkce "biopaliva" je poradna klasicka chemicka fabrika. - kdyz vysusim bazinu, znicim cely ekosystem. Najednou to holt nevadi lidem, kteri jinak kvuli jedne zabe jsou ochotni nechat pobit spousty lidi. A z hlediska produkce CO2 se to nevyplati nikdy, protoze do produkce "biopaliva" musim nacpat vic energie, nez pak spalenim dostanu. - v CR snad ne, ale kdyz kupuju palmovy olej z Indonesie, kaci a vysouseji tam. A my pratele prirody prece vime, ze je uplne jedno, kde se kaci a vyssousi, ne ? - samozrejme ne, chlasta se jenom ethanol kvasny. V syntetickem ethanolu je rtut a acetaldehyd. Pit se da, ale brzo pojdete. A co se bilance "biopaliva" tyce, kouknete se na muj spodni prispevek. Je to vsecko zhruba na dve veci. |
|
|
Pavla B. 6.6.2007 9:20Re: Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv, No, na mě totiž působí autor tak trochu dojmem, že moc neví, o čem píše. Typicky například když mu právě ten "biolíh" k výrobě alkoholických nápojů leží v hlavě Jinak ten zákon, který schválil náš parlament, se skutečně týká pěstování plodin pro výrobu ethanolu u nás a plky o deštných pralesech jsou zcela off topic.... Kromě toho, tropická bažina plná malarických komárů a dalších nadělení si nezaslouží nic jiného vysušit, je to opravdu biotop trochu jiného charakteru než naše malebné středoevropské bažinečky s mloky a rosničkami.. ale to jen tak na okraj |
|
|
Xury 6.6.2007 9:38Re: Re: Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv, Nemyslím si, že by autora ta možnost zneužití biolihu tak moc trápila, konečně dotkl se toho okrajově. Ten článek hovoří o využití biopaliv obecně a ne jen o schvalovaném zákonu resp. zákon byl spíš jen impulsem k napsání této úvahy, proto jsou tam zmíněny tropické oblasti. Jinak nevidím nic tak zásadně odlišného na indonéské bažině "plné malarických komárů" a není jiho nebo středomoravském luhu plném našich "zdravých" komárů - mám na mysli samozřejmě z ekologického hlediska. Mimochodem je zajímavé, že jste nereagovala na tu likvidaci tropických pralesů. |
|
|
Pavla B. 6.6.2007 10:38Re: Re: Re: Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv, Vzhledem k tomu, že autor zmínil zákon o biopalivech hned v úvodu článku, četla jsem celý článek jako polemiku se schválením tohoto zákona. Likvidaci tropických pralesů u nás (a obávám se, že ani v rámci EU) vskutku nijak nevyřešíme. Z hlediska ochrany lidského zdraví je mezi tropickou a středoevropskou bažinou rozdíl velmi markantní, aspoň prozatím, v budoucnu nás možná také čeká úkol vysušovat bažáiny kvůli malárii. Zkuste pochopit, že nejsem fanatická ekologistka a v článku mně vadí věcné chyby. |
|
|
Šerlok Homeless 6.6.2007 12:57Re: Re: Re: Re: Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv, Ad: Vzhledem k tomu, že autor zmínil zákon o biopalivech hned v úvodu článku, četla jsem celý článek jako polemiku se schválením tohoto zákona. - No, tak to jste četla jinak než já. Já to četl jako upozornění na konsekvence. A že Vám nebylo divné, že se zmiňuje o deštných pralesech? Víte co? Zbavte se předsudku, že jde pouze o polemiku s oním zákonem a budete mít po problému! Likvidaci tropických pralesů u nás (a obávám se, že ani v rámci EU) vskutku nijak nevyřešíme. - Autor ji ani neřeší. Pouze upozorňuje na souvislosti. Zkuste pochopit, že nejsem fanatická ekologistka a v článku mně vadí věcné chyby. - Jaké věcné chyby? |
|
|
Pavla B. 6.6.2007 13:42Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv, Podívejte, míchat dohromady problematiku ničení deštných pralesů a možné korupce v souvislosti s výrobou biopaliv dosti indukuje představu, že autorovi je prostě dobrý jakýkoliv argument proti schválenému zákonu o biopalivech. Uvádí skutečně hodně divoké konsekvence. IMHO má autor článku chybné představy o výrobě alkoholických nápojů, což už se zde ale diskutovalo. |
|
|
Šerlok Homeless 6.6.2007 9:41Re: Re: Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv, 1. Váš dojem je jen Váš dojem. Analogie Biolíh - LTO sedí přesně. 2. Článek není jen o zákonu, který schválil náš parlament. 3. Tropická bažina si nezaslouží, než vysušit - je to Váš názor a máte na něj jistě právo. 4. Mloci nežijí v středoevropských bažinečkách, ale v okolí lesních potůčků, v nichž se vyvíjejí jejich larvy. Tamtéž ovšem žijí i bodavé muchničky. |
