P. Milan 21.9.2021 12:22

Jen aby v té Číně nedošlo k realizačnímu vystřízlivění.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 21.9.2021 11:47

Je zvláštní, že všichni "řeší" dostupnost el.energie, lithia, kobaltu, grafenu, ale nikoho nezajímá neodym nebo samarium.Dokonce i s tou mědí bude problém....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 21.9.2021 11:41

Nepoznáte ironii?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Karen 21.9.2021 11:30

EU se zhlédla v ekonomických nesmyslech, a tak dotacemi ožívá i vodík. Někam ty hromady peněz z emisních povolenek asi musejí upíchnout.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Hraj 21.9.2021 11:23

Grafenové baterie? Zní to skvěle. Uvidíme.

Dále autor popisuje výrobu syntetického "zemního plynu" s celkově nulovými emisemi CO2 (nejprve absorbce, potom emise). Technologie se jmenuje Power-to-Gas (PTG) a je známa už celkem dlouho. Myslím, že první projekt tohoto typu mělo Audi ve Švýcarsku před cca 6-7 lety. Předpokládá se při něm výroba H2 elektrolýzou z vody. To je ale energeticky (a tedy i ekonomicky) extrémně náročné. Proto se počítalo, že se budou využívat přebytky elektřiny z německých větrníků (za nulové nebo i záporné ceny - "ekonomika" celého PTG by tedy byla opět zajišťována regulací, tj. nuceným výkupem z větrníků). Dále, "filtrovat" CO2 ze vzduchu (vzhledem k jeho směšnému podílu) má taky svá úskalí. Ale jinak je to myšlenka velmi zajímavá: CO2 emise nula a využití současné infrastruktury a technologie spalovacích motorů. Bohužel jako obvykle, krásný slibný projekt a od té doby ticho po pěšině.

A vodík? Vyřešil někdo jeho levnou výrobu? Jeho extrémní výbušnost (problém při velkoskladování)? Jeho malou molekulu (úniky všemi těsněními)? Skladování (extrémní stlačení, zkapalnění vyžadující energii a speciální nádoby, odolávající tzv. křehnutí kovů, které vodík při těchto podmínkách způsobuje)? Před 10 lety byly toto vše zdánlivě neřešitelné problémy a jeden z důvodů, proč se výrobci obrátili k elektřině. Všude se dnes píše o brzkém nástupu vodíku, aniž bych se dočítal, že se některý ze zmiňovaných problémů uspokojivě vyřešil. Rád se ale nechám poučit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 21.9.2021 11:19

Neuvěřitelný případ. Znamená to, že vlivem výbuchu směsi vodíku se vzduchem došlo k totálnímu zkratu a školní pojistky, podepřené hřebíky, vydržely, ale shořely pojistky na trafu? Nebo, že by byla rána tak silná, že pojistky na trafu vypadly? Víte, že jsem se v přibližně stejných dobách učil ve fyzice, jak drátovat pojistky?( Protože nebyly k sehnání). Sám jsem se pokoušel o samovolnou reakci chloru+vodíku+vzduchu, iniciovanou ultrafialovým zářením, ale nikdy se nepodařilo. Usoudil jsem, že asi Slunce nesvítí dostatečně silně, protože pokus se konal - několikrát - n.v. cca 220 m. Odešel jsem od toho navždy a tak dodnes nevím, jestli to nebyl fejk.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 21.9.2021 11:13

Někdy možná ano.

Zatím to není tak daleko ( už 100let ), aby to bylo i ekonomicky a ekologicky ( od výroby po likvidaci )/ cenově přijatellné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Karen 21.9.2021 11:06

Hybridy kombinují nevýhody obou technologií. Jediný důvod jejich existence je, aby auto prošlo příslušným testem EUROněco, samozřejmě s nabitou baterkou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 21.9.2021 11:02

Výroba vodíku je zatím drahá a ještě větší problém je jeho uchovávání a transport. Nejekonomičtější by asi bylo začít stavět jaderky čtvrté generace kde vznikají vysoké teploty při kterých vzniká vodík a sloučením s CO2 se může vyrábět syntetický benzin jak to popisuje pan Wágner. Ale to by se musel přehodnotit Green Deal.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Karen 21.9.2021 11:02

Ty vodíkové bludy jsou především hrozně drahé a nepraktické. Vodík sám je dost nebezpečný materiál pro rutinní nasazení v automobilu. Baterky jsou ekonomický nesmysl, ale vodíková auta (ať už elektro nebo spalovací) budou ještě dražší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Karen 21.9.2021 10:56

K čemu je rychlonabíjení a velká kapacita, když nebude dostatečně kapacitní přívod elektřiny? Tyto vlastnosti (vyšší kapacita, rychlonabíjení), o které vědci tak usilují, paradoxně činí elektromobil méně použitelným a škodlivějším pro elektrickou soustavu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 21.9.2021 10:45

V lednu 2021 oznámila automobilka Aion (součást GAC) dokončení vývoje grafenové baterie a znělo to jako sen: superrychlé nabíjení, dojezd 1 000 km, životnost 1 000 000 km. Svět zpozorněl, ale znovu zůstal v klidu – kolikrát už jsme slyšeli o podobných revolucích, ale nikdo takovou baterii ještě nevyrábí. Ale pak přišel 27. červenec a Číňané na Aion Technology Day ukázali baterii v akci:

https://vtm.zive.cz/clanky/svet-zaspal-v-cine-za-mesic-koupite-auto-s-grafenovou-baterii-a-dojezdem-1-000-km-nabije-se-za-8-minut/sc-870-a-211620/default.aspx

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Stehlik 21.9.2021 10:40

Článek hezký , ale prosadí se technologie s co nejmenšími náklady a největší efektivitou . A to zde v článku není vůbec zmiňováno .

To je jak známo na příkladu ameriky třeba vznik pásové výroby automobilu oproti ruční v evropě . Hezká je teď krize bydlení u nás . Když se nastaví systém vzácného zboží (převis poptávky) , tak je logické , že cenu budou určovat bohatí (drahota) . Ale stačí se podívat na řebříček dostupnosti bydlení .

https://www.numbeo.com/property-investment/rankings_current.jsp

A světe div se. Zase první stovku měst většinově obsazují města v USA . Ostrava na pěkném 189 místě (7,5 ročního platu) . Praha 428 místě s 18 ročním platy.

Jaké se nastaví regule , takové vypadnou výsledky a jen konkurence určí vítěze. Obávám se že evropu tohle nezajímá a jede ideologii plýtvání (dotace , regulace - drahota) . Což povede k úpadku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 21.9.2021 10:35

Otázka je jakou má ta grafenová baterie životnost. Pokud by byla stejná jako u baterky NiFe a prodávala se za přijatelnou cenu asi by nahradila ty současné lithiové.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 21.9.2021 10:18

Něco o těch HE3DA by vám asi řekli v MAISTER - divize energetika, Studentská 78, Karlovy Vary 36007, Tel.: 353 362 021, nebo - soukalova@maister.cz. Už jste je kontaktoval?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 21.9.2021 10:10

No jistě pane Pávku,

i já si vzpomínám, jak při hodině chemie, kdy nám učitel ukazoval, jak bouchá vodík, vyrobený elektrolýzou vody, vypadly pojistky v celé ulici.

Tak byl ten pokus energeticky náročný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 21.9.2021 10:10

Do hry vstupují i jiní výrobci superkondenzátorů. Třeba Tesla koupila Maxwell Technologies, výrobce superkondenzátorů a připravuje nyní novou verzi baterie. Maxwell se už nějakou dobu prezentuje s novinkou, která nabízí energetickou hustotu 300 Wh/kg (+20-40 % než současné baterie Tesla) s jasnou cestou k 500 Wh/kg.

https://www.hybrid.cz/tesla-dokoncila-nakup-maxwellu-chysta-prelomove-vylepseni-baterii-nastup-solid-state/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 21.9.2021 9:48

K těm elektrodám v kýblu: Čeští vědci získali ve Stuttgartu ocenění f-cell award za objev nové technologie v oblasti nanokatalyzátorů pro elektrolyzéry vody , díky níž se sníží náklady na výrobu palivových článků především díky využití menšího množství drahých kovů. Mohou tak zlevnit například automobily na vodík. Uplatnění vynález najde v kterémkoli odvětví, které využívá palivové články, tedy i v dopravě či energetice :

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cesi-ziskali-cenu-za-novou-technologii-mohla-by-zlevnit-auta-na-vodik-174883

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 21.9.2021 9:40

Každopádně se o této baterii vesměs mluví jako o „grafenové baterii“, i když se mezi novináři objevuje názor, že by tu mohla být řeč o superkondenzátoru. Už v roce 2020 se mluvilo o „grafenové baterii“ polečnosti Skeleton Technologies, která vznikala na druhém konci světa. V případě jejich SuperBattery nejde o klasické lithium-iontové baterie, ale jedná se o Skeletonem patentovaný tvarovatelný grafen karbonový materiál, který umožňuje vysoký výkon a dlouhou životnost superkondenzátoru. Více zde:

https://www.youtube.com/watch?v=-qUgwK3Hw7w&t=2s

A o 3D grafenu, tedy o geometrické konfiguraci grafenu se psalo i u nás již v roce 2017 na Oslu:

https://www.osel.cz/9185-porezni-3d-grafen-je-velmi-lehky-a-pritom-desetkrat-pevnejsi-nez-ocel.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 21.9.2021 9:40

Koncernu GAC se podařilo vyvinout a patentovat výrobu lehkého a pevného 3D grafenu. Jejich 3D grafenová baterie coby „superrychlá nabíjecí baterie na bázi grafenu“ je menší a lehčí než baterie v již existujícím modelu s dojezdem 650 kilometrů. Baterie má vysokou energetickou hustotu 280 Wh/kg, zatímco například baterie u Tesla Model 3 má energetickou hustotu 260 W/kg. Společnost GAC dosud nesdílela technické podrobnosti o konstrukci své nové baterie, ale zásadní průlom zde zahrnuje použití trojrozměrného grafenu. Jeho nová výrobní metoda pro vytváření 3D grafenu má být desetkrát levnější než současné konvenční metody. Podle čínských zpráv je akumulátor Aion V založen na niklu, manganu, kobaltu (NMC) a bude vyroben čínským dodavatelem článků CATL-druhým největším dodavatelem článků na světě za korejskou LG Chem. Podle portálu just-auto.com se předpokládá, že grafen hraje roli jen při konstrukci elektrod bateriových článků, konkrétně záporně nabité katody - ovšem to GAC nepotvrdil.

https://www.catl.com/en/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 21.9.2021 9:18

Tak podle dostupných informací se koncernu GAC podařilo vyvinout a patentovat výrobu lehkého a pevného 3D grafenu. Jejich 3D grafenová baterie je tak menší a lehčí než baterie v již existujícím modelu s dojezdem 650 kilometrů. Baterie má vysokou energetickou hustotu 280 Wh/kg, zatímco například baterie u Tesla Model 3 má energetickou hustotu 260 W/kg. Samozřejmě když někdo přijde s takovou baterií, musí k tomu nabízet i nabíjecí stanice, což firma činí. Přitom Aion V chce schopnosti své novinky ještě vylepšit a připravuje nabíjecí stanici s napětím 1000 V a proudem 600 A. Díky tomu se maximální nabíjecí výkon vyšplhá až na 600 kW.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 21.9.2021 9:15

Evropská komise chce automobilkám zakázat, aby jejich nové výrobky produkovaly emise oxidu uhličitého. Laik si mnohdy ani neuvědomuje, jaké paradoxy provázejí zavedení tohoto zákazu. Dojde tak i k zákazu výroby některých elektromobilů. Mezi elektromobily totiž patří i automobily s hybridním pohonem, což je označení pro kombinaci několika zdrojů energie pro pohon jednoho dopravního prostředku. U hybridního automobilu se jedná o kombinaci elektromotoru a spalovacího motoru a patří sem HEV (hybridní elektromobil), PHEV (plug-in hybridní elektromobil) i MHEV (mild hybridní elektromobil). Takovéto vozy od koncernů Volkswagen, Renault, Kia, Toyota nebo Hyundai, už v autosalonech nikdo neuvidí. Ovšem to znamená konec třeba i pro Škodu Octavia plug-in hybrid iV.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Pávek 21.9.2021 8:29

Pane Lukavský

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Pávek 21.9.2021 8:28

Pěkný článek pane Wágnere, takový v budovatelském duchu a to vždy někdo ocení. No elektrolýza vody je energeticky nejnáročnější reakce. Pokud je zdroj elektřiny nějak blízko slovu zadarmo a budou k tomu stačit dvě elektrody v kýblu bez dalšího zázemí a předzemí - proč ne. Ale kdyby to tak bylo snadné, už by to dávno bylo. Osobně si myslím, že se v tom budovatelském nadšení všelijak barevných progresívních nositelů pochodní pokroku nenávratně zničí další milióny hektarů zemědělské půdy, protože se rozmáchnou na zelené louce, což je nejsnadnější. A ve výsledku bude ,,rozpačité se škrábání se na hlavě" - tak na to okolo jsme jaksi nemysleli, za tu cenu se to jaksi nepovedlo. Nelze jen zlepšovat, každé zlepšení jde ruku v ruce s nějakým zhoršením. To zhoršení buď momentálně přehlížíme, nebo si ho buď neuvědomujeme nebo v tom nejhorším případě jeho řešení hodíme na příští generace. No mi už je to jedno, já jsem svoje vložil do výzkumu přeplňovaných naftových motorů v 70-80 létech. Osobně si myslím, že v konečné fázi motorizmu bude mít každý řidič i pasažér oválné díry v podlaze a obuv s protiskluzovou podrážkou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 21.9.2021 8:27

Už je v tom všem sama ideologie. To už trh, zájem zákazníků, ekonomická efektivita nic neznamenají? Pokud ne, pak směřujeme k diktatuře, bidnemu životu a chudobě, to zákonitě nemůže mít jiný konec.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 21.9.2021 8:19

Máte zbytečné starosti, všechno už je vyřešeno - VIZ COPY:

M. Šejna 18.9.2021 8:38 - Vy zapomínáte, ze podél všech dálnic jsou natažené elektrické kabely. Taky zapomínáme, že infrastruktura nabíjecích stanic rychle roste. No a každých 500 metrů je už dnes na dálnicích hlásič první pomoci, který je napojen na elektřinu. Stačí tuhle infrastrukturu upravit na nouzové nabíjení.

A JE TO

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 21.9.2021 7:57

"rychlonabíjení 6C dokáže z úplného minima dosáhnout na 80 % kapacity za 8 minut a sama baterie umožňuje dojezd až 1 000 km" má to jeden droboulilinký háček. Ampéry. Takový příkon by dodal akorát kabel silný jako noha a v muselo by se to dopředu nahlásit v Temelíně aby povytáhli tyč. Jinak ale s vodíkem a e-dieselem máte pravdu, hlavně jsou to skladovatelné tovary na rozdíl od elektřiny. Ta křečovitá adorace a podpora bateriových elektroaut mi smrdí nějakou lumpárnou. Prostě někdo si nahrabe a pak se vytratí jako smrad. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zlesa 21.9.2021 7:51

https://www.he3da.com/single-post/instalace-bateriove-ho-uloz-is-te-he3da-maister-karlovy-vary

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 21.9.2021 7:20

Potom následuje obecný blahobyt. Na to nemusím být ani trochu ekonomicky vzdělaný, stačí věřit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 21.9.2021 6:47

U nás jsou to například skvělé akumulátory HE3DA, jaké svět neviděl. Dodneška nedodali investorům ANI PROTOTYP! Už se s nimi také soudí za podvod. Ale pořád se ještě najde dost naivů, co tomu věří...

• reagovat
• nahlásit příspěvek