H. Paculová 21.9.2021 21:10

Že by další utopie? Grafen je možné přidávat i do asfaltu a tím vylepšovat jeho vlastnosti. Ve Velkém Británii spustili unikátní projekt, první svého druhu na světě, v jehož rámci přidávají grafen do nového povrchu klíčové britské dálnice A1, která spojuje Londýn a skotskou metropoli Edinburgh. V rámci zmíněného projektu dojde k odstranění stávajícího asfaltu na zhruba 5 kilometrovém úseku britské dálnice A1 v její severní části. Pak bude položena nová vrstva asfaltu, do které vmíchají grafen přímo na místě stavby. Odborníci doufají, že populární grafen podstatně vylepší tradiční asfalt, především jeho odolnost a trvanlivost. Pokud povrch dálnice s grafenem uspěje, mohlo by to znamenat významnou úsporu pro údržbu komunikací:

https://newatlas.com/materials/world-first-resurfacing-graphene-uk-road/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 21.9.2021 17:52

Mladý technik v době mého junáctví psal o bezztrátovém přenosu elektřiny z jednoho konce světa na druhý supravodivými dráty. Kdeže loňské sněhy jsou!

Podobně tomu je s výrobou umělého Slunce na zemi, které nám bude dávat bezemisní elektřinu bez radioaktivního odpadu.

A tak nám zbývají jen osvědčené jaderné elektrárny topící štěpením jader uranu - ovšem to je fuj. Ovšem využije-li se plně potenciál EU, tak kromě uhlíkově neutrálního Grýdýlu budeme mít i iontově neutrální grýndýlovou výrobu elektřiny. Větrníky a slunečníky to sice splňují, ale nezvládnou

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 21.9.2021 17:48

A co na to naši energetici ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 21.9.2021 17:36

Aby toho nařizování nebylo dost, Evropská komise se rozhodla už od příštího roku zařadit nové bezpečností prvky do povinné výbavy. Bohužel, pokud se to nebude týkat jen nově vyráběných vozů, budou si muset lidé a firmy zakoupit nová auta. Některá auta staršího typu požadované bezpečnostní prvky totiž nemají:

https://www.autojournal.cz/evropske-unie-stanovila-novou-povinnou-vybavu/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 21.9.2021 17:29

Vzhledem k tomu, že elektromobilita dnes (v Evropě) věří na Svaté Lithium, byly by ty grafenové baterie, resp. jiné způsoby pohonu, zásadní herezí. A to nedopustíme, soudruzi!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 21.9.2021 17:21

To budete muset pohledat odbornou literaturu. Já jenom vím, jak už tady bylo dříve v jednom článku řečeno, že inovativní přístup k přeměně vodíku vázaného v LOHC na elektřinu se objevil již v 80. letech minulého století, kdy došlo k prvním pokusům s toluenem, který je převeden na methylcyklohexan hydrogenací. Základní myšlenka této varianty přišla z USA v roce 1975 a začala být v roce 1979 roz­víjena ve Švýcarsku. Dokonce byl tehdy postaven první prototyp nákladního vozu poháněného vodí­kem z dehydrogenace methylcyklohexanu, kdy se již vodík kontinuálně vyráběl pomocí katalytického štěpení methylcyklohexanu na palubě vozu. V roce 1983 byl pak navržen kompletní systém pro skla­dování a využití energie ve formě kapalného organického hydridu, přičemž všechny technické aspekty patřily mezi ty již v průmyslu zavedené. Jinak řečeno, v koncepci LOHC se vodík vyrábí elektrolýzou vody, katalyticky reaguje s toluenem a přeměňuje jej na methylcyklohexan. Tekutý orga­nický nosič vodíku se z výrobního závodu přepravuje podobně jako nafta a benzín ke klasickým pali­vovým stojanům, kde se dá čerpat do vozidel. K dehydrogenační reakci pak dochází v katalytickém reaktoru na vozidle. Více bylo již řečeno někde v odborné literatuře, zde je odkaz na původní článek z roku 1983 v International Journal of Hydrogen Energy:

https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/0360319983900678?via%3Dihub

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Černý 21.9.2021 17:17

Každy vyndá ze svého okna prodlužovák a přes noc bude nabíjet své autičko

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Janotová 21.9.2021 16:38

Díky, tohle vypadá zajímavě a hlavně snad i použitelně. Zajímalo by mne co, je tou organickou kapalinou, která na sebe vodík váže, jak je na tom s výbušností a hlavně jaká je cena (je-li to v uvedeném odkazu, tak se za dotaz omlouvám. jen ve volné chvíli nakukuji na Psa).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 21.9.2021 16:31

Jako ta HE3DA, co jste testoval v Karlových Varech ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 21.9.2021 16:27

Ocenění f-cell award se uděluje za fatazie ? Vy jste fakt úplně mimo mísu...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 21.9.2021 16:24

Jejda! Tak napište o té návštěvě v Karlových Varech článek, ať si to všichni tady na NP můžou přečíst.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 21.9.2021 16:18

A s tím vodíkem v plynovodu, to je taky paráda, že ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 21.9.2021 16:12

Čína je pro nás moc daleko. Ale grafen je základním prvkem i baterie od Skeletonu. Údajně se dobije za 15 sekund a zvládne několik stovek tisíc cyklů bez výrazných známek degradace. V tom společnost s ústředím v Tallinu a výrobním střediskem v německém Großröhrsdorfu vidí největší výhody oproti lithium-iontovým bateriovým článkům. Firma navíc nedávno oznámila spolupráci na dalším vývoji s Technologickým institutem v Karlsruhe a podepsala prohlášení o záměru investic v hodnotě jedné miliardy eur s jednou z předních automobilek. Zprávu přinesl greencarcongress.com. Cílem dohody je uvést technologii na trh co nejdříve. Pravděpodobně se bude jednat o rok 2023, takže máme velkou šanci se toho dožít. Ale mělo by to být určitě dřív, než někdo u nás dokáže rozjet „gigatovárnu“ se sériovou výrobou lithium-iontovým bateriových článků...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 21.9.2021 16:10

Na technologickém dni, kde korporace GAC veřejně demonstrovala ultrarychlé dobíjení nového modelu Aion V, který naplnil grafitovou baterii z 0 na 80 % SoC za 8 minut a ještě po dosažení 80% hranice stále dobíjel příkonem 481 kW, nebyli jen Číňané, ale i řada pozvaných zahraničních novinářů. Ti píšou o tom, že při nabíjecím napětí 855,6 V byl nový model schopen doplnit pak ještě 35,1 kWh za 4 minuty. Aby bylo možné dosáhnout takto krátkých dobíjecích časů, je nutné ovšem také poskytnout dostatečně výkonnou nabíjecí stanici. První byla spustěna ve městě Guangzhou. Jenže první vlaštovka ještě jaro nedělá, že...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 21.9.2021 15:28

Tak už vymysleli další tunel? To jsou ale filutové...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 21.9.2021 15:27

No, já jsem si zjišťoval, co a jak. A co vy?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 21.9.2021 15:26

Ale reklamní letáky umíte opisovat dobře...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 21.9.2021 15:25

Pořád nikde nevidím odkaz na hotový výrobek, jeho cenu s nezávislé provozní testy. Ale povíme si to za rok, co vy na to, pane Wágnere? O co, že budou ty baterie ve stejné fázi, jako dnes. V žádné použitelné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 21.9.2021 15:22

Odkud že jsou ty "dostupné" informace? Byl by zdroj, případně nějaké nezávislé testy z provozu?

Protože jinak je takových baterií 12 do tuctu, jedna každá měsíc co měsíc...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 21.9.2021 15:20

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 21.9.2021 15:19

Jako fantazie je to pěkné, ale já bych raději počkal až to bude fungovat v praxi. Zatím to totiž bohužel ještě NIKDY neklaplo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 21.9.2021 15:17

Tady jste uhodil hřebíček na hlavičku... Baterkáři mluví stále jen o těch movitějších spoluobčanech, co mají v domku nebo vilce k dispozici nabíječky, takže ráno v pohodě vyjedou na běžné cesty. Ale co mají pro chudší obyvatele paneláků z našich sídlišť, kteří by se měli co nejdříve zbavit svých aut se spalovacími motory?

Jednalo by se o dobíjení akumulátorů u tolika aut, kolik je parkovacích míst u paneláků na sídlišti, krát počet sídlišť ve městě, měst v kraji, krajů v republice, či jednoduše všech aut u paneláků vůbec. K tomu ovšem výpočty nikde nenajdete...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 21.9.2021 15:17

Počkat, a kdo to jako kromě těch Číňanů viděl v praxi?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kain 21.9.2021 14:01

Desetipatrový panelák o 8 vchodech se stovkami rodin kde má každá auto některá dvě.Před domem 10 nabíjecích stojanů.To by byla mela až by si chtěli všichni dobít svůj elektromobil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 21.9.2021 13:48

"Budeme všichni jezdit na baterky?"

Všichni ne, jen ti, kteří na to budou mít. Což je zřejmě cíl soudruhů a soudružek v Bruseli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 21.9.2021 13:00

Přestože elektrická auta mají v dohledné době nahradit ta se spalovacími motory, kromě výhod mají také své nevýhody. V poslední době došlo také k požárům, které byly způsobeny bateriemi elektromobilů. Celá příčina těchto požárů je už nyní teoreticky známá. Byly způsobeny bateriemi, v nichž se nahromadil lithiový dendrit, jenž se dostal do kapalného elektrolytu a spustil požár. Tento proces představuje poměrně výraznou komplikaci v celé elektrifikaci vozidel, protože stejný problém by mohl nastat téměř u všech elektromobilů. Všechny totiž mají pohon na baterie, u kterých je určité riziko, že nastane stejná nebo podobná situace, jež se zvrhne až v požár celého vozidla:

https://www.autozive.cz/necekane-problemy-s-pozary-elektromobilu/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 21.9.2021 12:51

Jsou to velmi zajímavé informace. Nicméně je tu i vidět známý problém - Jak si "ouředníci" samosprašných institucí představují, že vývoj nových technologií urychlí tím že staré zakážou. ačkoli je zřejmé a historicky podložené, že všechny inovace se vždycky platí ze zisků starých technologií, protože jinde peníze nejsou..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 21.9.2021 12:40

Už před deseti lety se toto téma probíralo v odborné literatuře: Omezená dostupnost fosilních paliv a antropogenní změna klimatu vedou ke zvýšenému zájmu o budoucí energetický systém založený na regeneračních zdrojích. Protože tato energie - pocházející např. z větrných nebo slunečních zdrojů - má velmi přerušovaný charakter, jejich integrace do našeho energetického systému vyžaduje systémy pro ukládání energie, které jsou schopné neustále vyvažovat měnící se poptávku po energii a přerušované dodávky. Tekuté organické nosiče vodíku umožňují pohodlné a bezpečné skladování energie po dlouhou dobu. Protože s těmito látkami lze manipulovat v dnešní infrastruktuře ( např. skladovací nádrže kapalin, palivové stanice), existuje široká škála možných aplikací od mobility nebo domácích dodávek energie po funkce stabilizace sítě a vyrovnávání zátěže.

https://pubs.rsc.org/en/content/articlehtml/2011/ee/c1ee01454d?casa_token=DFB76iq4eoYAAAAA:RBIbcl0F9QoATjD3alHhiOUgj0eVs-xwedP6KiLSXXTIOsuW9wHMDUcz065BtXUWAqI-KPPHNAbwTVj_

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vlk 21.9.2021 12:29

Taková představa je nesmírně lákavá a při tom přemýšlení a snění se zapomene, že je utopistická.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 21.9.2021 12:28

V jednom z předchozích článků se o tom už zde hovořilo: řada odborníků v případě náhrady fosilních paliv dnes vkládá své naděje do vodíku. Ti ale již nehodlají ukládat vodík ve vozidlech v podobě stlačeného plynu, ale jako chemicky vázaný v kapalině. V této oblasti spolupracuje řada firem na mobilní aplikaci technologie tekutého organického nosiče vodíku, který je možné čerpat podobně jako naftu a benzín u klasických palivových stojanů. Jedná se o technologii zvanou Liquid organic hydrogen carriers (LOHC), kdy organická nosná kapalina absorbuje vodík a uvolňuje jej pouze v případě potřeby. Vodík je tak chemicky vázán a nemůže uniknout. Tímto způsobem jej lze bezpečně ukládat, nákladově efektivně přepravovat (v cisternách i potrubí) a skladovat. Uchovávání vodíku při vysokém tlaku a nízkých teplotách zde už není potřeba.

• reagovat
• nahlásit příspěvek