Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Kůrovec
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
V. Kotas 18.6.2018 11:31Jak je možné že ještě v době nedávné, si lidé/lesáci/hajní, dovedli s kůrovcem poradit a měli k tomu jenom tužku, papír, svoje nohy, pár koní a chlapů s pilou ? A dnes, v době všemožných technológií informačních, dopravních, zpracovatelských, se kůrovec ( dokonce 2druhy ) šíří téměř tryskovou rychlostí. |
R. Langer 18.6.2018 12:01Re: Jak je možné že ještě v době nedávné, si Zelený sedmilhář Rada vám to vysvětlí raz dva... |
M. Prokop 18.6.2018 12:55Re: Jak je možné že ještě v době nedávné, si 1. Nebyli zelení a jim podobní ochránci kůrovce. 2. Měli k tomu jenom tužku, papír, svoje nohy, pár koní a chlapů s pilou - no a to je přesně to, co je potřeba. Hlavně nemuseli "soutěžit" každý strom, takže než se vysoutěží, kůrovec vyletí několikrát. 3. Dřevo se nedopravovalo na velké vzdálenosti, navíc neopracované. |
A. Alda 18.6.2018 14:16To je v kostce vlastně vše podstatné. Nekrafali jim do toho ekoteroristi, nesvazovaly je idiotské zákony, nařízení a vyhlášky, měli dost dělníků na odkornění dřeva na místě. |
V. Kotas 18.6.2018 15:57Re: To je v kostce vlastně vše podstatné. Takže nejen do lesa demokracie nepatří. Vždy jen odbornost a poctivá práce. |
M. Krátký 18.6.2018 14:36Re: Jak je možné že ještě v době nedávné, si minulý týden jsem to zde popisoval - kůra napadeného smrku se oloupala a na místě společně se slabšími větvemi spálila - silné větve si babky odnesly v plachtě na zádech domů. Včera jsem se byl v tom lese projít - je tam bordel po strojním kácení - les rozoraný kubíky větví na hromadách, o nějakém využití ani památky, že by za nimi jely drtičena štěpku ani náhodou !!! Inu Státní lesy ČR !!! |
P. Rada 18.6.2018 14:41Re: Jak je možné že ještě v době nedávné... Pane Kotas ta ryclost šíření kůrovce je jen zdánlivě velká. Kůrovec byl a je v porostech všude LATENTNĚ. Tedy ve své formě kdy taktak přežívá . Podobně jak naše bílé krvinky. Také je máme všichni a obvykle o nich nevíme. Kdž ale dojde i u lidí k poranění, nemoci, zánětu či až alergické reakci - namnoží se. Také zpravidla zprvu plní pozitivní roli - tedy sežrat z tím zničit poškozenou tkán a odkápnout jako hnis... ale při přemnožení jako alergie dokonce zahubit i svého genetického nositele. Přemnožený kůrovec je tedy zároven oznamovatelem míry nerovnováhy v systému a snaží se s polu s dalšími urychleně proměnit dřevní hmotu na nový půdní substrát. Právě proto opakuji: ZÁKLADNÍ VINU NENESE KŮROVEC ALE VÝRAZNÁ ZMĚNA PODMÍNEK JEHO ŠÍŘENÍ. Smrkové porosty jako dlouhodobě stresované od kyselých deštů až po letitá sucha jsou tak oslabené, často stejnověké a monokulturní proto je kůrovec napadá velmi snadno a to zejména u monokultur přeroste do lavinovitosti i třeba tam, kde dříve býval vzácný. Běžnou obranou je v přírodě diverzifikace typů dřevin i rozmanitost věková. To ale nevyhovuje lidskému požadavku na maximalizaci produkce dřevní hmoty. Je s tím prostě moc ruční práce a proto se s kůrovce stal u dřevařů-lesáků nepřítel číslo jedna. Faktem, který by měl "trknout" i pana lesáka Mrkvu je situace kdy se začínají rozpadat nikoliv jen smrkové lesy - zde je to jen nejmarkantnější i laikům - ale podobně špatně je na tom borovice čená a problémy se vyskytují i u dalších dřevin které nestíhají měnit své působiště oproti rychlosti nástupu klimatické změny. Nejnověji se v cizině píše i o Baobabu. Sucho a borovice: ... http://www.vulhm.cz/sites/files/soubory/24_LOS/Kurovcova_kalamita/2016_LOS_letak_BO_a_sucho.pdf http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/2507236-temer-vsechny-nejstarsi-a-nejvetsi-baobaby-planety-nevysvetlitelne-umiraji |
P. Han 18.6.2018 17:05Re: Jak je možné že ještě v době nedávné... Takže co byste s tím tedy dělal, abychom zachránili lesy dřív než v roce 2300? Tedy abychom je zachránili, dokud to ještě jde? Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. |
P. Papež 18.6.2018 22:48Umět číst je dost důležité. Prectete si článek ještě jednou, než začnete napadat autora. |