nosál 26.9.2006 10:21

do památníku dětí

jsem nevešel.Už jsem neměl sílu .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stanislav 26.9.2006 9:09

Pro mne

Pro mne nejhlubším ale současně i nejděsivějším bylo právě čtení těch dětských jmen........ A vzpomínám si ještě na alej, kde mají lidé, kteří během holokaustu někoho zachránili svoje stromy..... Jak je lehké na všechno zapomenout........

• reagovat
• nahlásit příspěvek

liberal shark 26.9.2006 8:35

vlastní dojem

Největší dojem ve mně zanechala jeskyně mrtvých dětí. Když člověk vkročí z jasného dne do temného prostoru bez měřítka, kde ze všech stran svítí tisíce malých světel, jako by se vznášel uprostřed vesmíru, kde není nahoře ani dole. Je to velmi působivé připomenutí milionů zničených životů, které mohly proběhnout v přiděleném časoprostoru, a které neproběhly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jezek 26.9.2006 8:05

cteni jmen

Pekny clanek a serie. Jen si neodpustim, den ma 86400 vterin. Takze cteni 1,5 mil. jmen by trvalo minimalne 17 dni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

quetzal 26.9.2006 0:42

dobře napsané, díky

• reagovat
• nahlásit příspěvek