Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠAMANOVO DOUPĚ: Jak prošel táta Osvětimí
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Harry 23.1.2008 8:08Re: Re: Re: Pochody smrti Hur nez nacisti? Tak si Dolfi spocitej kolik lidi umrelo v Osvetimi a kolik v tom tolik pripominanem brnenskem pochodu smrti. Hlavni ale je, ze Osvetim byla soucasti oficialni politiky nacisticke vlady Nemecka. V Brne si Cesi vylili vztek na Nemcich. Mozna rade tech Cechu zemreli prave v Osvetimi pribuzni. Jsi trouba a to jmeno ti sedi. |
|
|
Eric Cartman 23.1.2008 13:00Re: Re: Re: Pochody smrti Byla to predevsim valka a to neplati bezna meritka. Nemci vedli valku mimo jine o Sudety, valku prohrali, o Sudety prisli. Kde je problem? |
|
|
JK 23.1.2008 18:02Re: Re: Pochody smrti Z minulosti jedné rodiny: děda (*1872) z německé vesnice na Rakovnicku, jeho žena ze sousední české vesnice. Poznali se na bále, Češi chodili tancovat na německý a naopak, nikdy(odpověď na přímý dotaz mnohem později) nebyly žádné rozepře, to se spíš popral Čech s Čechem nebo Němec s Němcem, i když „Češi jsou rypáci“ a „Němec nechá na sobě dříví štípat“. Po svatbě se přestěhovali k Praze a, oba rakouští vlastenci, těžce nesli rozpad mocnářství. Pak Hitler rozvrátil vztahy mezi oběma vesnicemi, německým příbuzným ta euforie vydržela až ke konci války, nakonec (na to se pak hodně vzpomínalo) se s pláčem ptali „co s námi bude“ – byly už zkušenosti z Východního Pruska. Zde odbočka: dcera z oné rodiny, tehdy mladé děvče, jezdila s matkou v sobotu do Prahy do bio. Zpátky se muselo jít od tramvaje asi čtyři kilometry pěšky, trochu se bály, záchrana byla teprve u německých kasáren. Ne že by se někdy někomu něco stalo, ale Němci na vzdálený roh kasáren stavěli zvláštní hlídku pro bezpečnost pozdních chodců, a nikdo prý nebyl uctivější než německý voják když mohl pomoci. Všechno vzalo konec, když se v posledních dnech války objevili vyhublí koncentráčníci a začali vyprávět. Vše se obrátilo proti Němcům a spodina, pozdější komunisté, vzali do rukou klacky. Všichni příbuzní z té německé vesnice skončili ve východním Německu a při občasných návštěvách nikdo nemohl mít dojem, že cítí nějakou vinu nebo že sami někoho za tu hrůzu obviňují – byli to hodní a slušní lidé, neuvažovali v takových kategoriích. Pracovali tvrdě, tím bystřili mysl a věděli, že jejich pravý svět zmizel dávno před Hitlerem a že už první válka byla trest. Ano, byl kdysi svět, v němž práce byla zdrojem radosti a lidé si při ní zpívali, pevný řád jim dával jistotu, pokrok byl dost velký aby dával naději, ale přiměřeně malý, aby někoho napadlo myslet na konec a při troše štěstí se dalo umřít s čirým vědomím a myslí upřenou k božímu jasu. Tento svět rakovnické vesnice |
|
|
JK 23.1.2008 18:04pokračování vesnice s vrchností jako přirozenou autoritou, v němž lidská paměť uchovávala události stovky let staré, někdy v polovině 19.století náhle brutálním způsobem rozvrátili židovští obchodníci s chmelem, kteří získali monopol a vykupovali za zlomek toho, kolik dávala vrchnostenská kancelář. S hmotným propadem vesnice vždy počítala, teď ale přišla i dosud nepoznaná změna myšlení a dlouho trvalo, než zbylí a přeživší poznali, co se od nich očekává, než se naučili kšeftařit či chovat tržně – než se s tou nemravností naučili žít. Děda tím opovrhoval až do smrti. Svět ztmavnul, do oslabeného prostředí vstoupili ideologové a nositelé pokroku z redakcí a kanceláří a následoval notoricky známý sled příčin a následků. |
|
|
M. K. 23.1.2008 18:05Pane Fleischer, oni sklidili co zaseli. no prostě to tak někdy zafunguje --- kdo zaseje vítr sklidí bouři; a podle vyprávění mého dědy, se sudeťáci celou válku chovali jako obrsvině |
|
|
Kazan 23.1.2008 22:08Re: Pochody smrti No a co, mého tátu fackoval esesman každé ráno a vždy si natáhl bílé rukavice. Já tátovi dovezl kolo do Rakous a on jim z toho lágru utekl den před odchodem transportu. Protože nemohli jít rychle tak je prostě postříleli. Táta se na to koukal schován v lese a počkal až ty esesáci také odešli. Tátův brácha byl v Bergen Belzen a zemřel na skvrnitý tyfus dne 26. dubna 1945. Mě se zdá že Vám je holekové těch Němců nějak moc líto. Co si naseli to sklidili. Každý je strůjcem svího štěstí. |
|
|
Hana W 23.1.2008 3:10Vazeny pane Kovanic rada ctu vase clanky, i kdyz se do diskuse nepoustim, protoze, uprimne receno, me vetsina prispevku pod clankama na toto tema naprosto deprimuje, zejmena ty, co jsou odeslany nespavcema nebo lidma, kteri nemaji rano kam a nebo za cim jit. Bez ohledu na diskuse bych vam ale chtela rict, ze tyhle se veci musi opakovat a nesmi se na ne zapomenout. Dik, ze to pripominate. |
|
|
Mejla 24.1.2008 7:28Vida, pan soudruh Kovanic už má i svůj dámský fan klub..... . |
|
|
Vlada 23.1.2008 0:56skoda ze pripominka toho co vam vas tata vypravel je tak zneuctena vasi jedovatou slinou v 1. odstavci. |
|
|
Bruno 23.1.2008 1:49Re: skoda Prosím o upřesnění od diskutéra Vlada (?). Cože myslíte onou "jedovatou slinou"...??? |
|
|
Jenda 23.1.2008 0:45Myslite, ze je rozumne se tady priznat ke kradezi bicyklu? Pocitejte s tim, ze po vas rakousko bude pozadovat zaplaceni onech bicyklu i s uroky a pokutou! |
|
|
kája 23.1.2008 15:52Re: Myslite, ze je rozumne se tady priznat ke kradezi bicyklu? No, to my víme už dávno, že Němci nemají smysl pro humor! |
