P. Han 28.12.2022 16:49

Mám to také tak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 28.12.2022 16:57

Obě možnosti dobré, pokud fungují.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Lazárek 28.12.2022 16:59

A nebude-li pršet, nezmoknem

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 28.12.2022 17:03

Někdy holt není mezi kecacími a počítacími školami jasná linie. :-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Lazárek 28.12.2022 17:11

Já jsem ten poslední pane Prokope, kdo by je vytvářel..:-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 28.12.2022 17:20

Ani já ne, spíš pan Jirkovský. S pí Novotny se celkem shodnu v tom, že kombinace je ideální.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Lazárek 28.12.2022 17:22

Odpověď sice trochu a la Kotaz ale budiž, nechme toho

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Novotny 28.12.2022 17:08

Ale on zase vsechno dobre nevi, jako nikdo to tak zas dobre nevi. Ale je hodne informovany a inteligentne argumentuje. A vetsinou i dost tolerantne, ne ze by vzdy ulpival na svem nazoru, spis je ochotny se zemyslet.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Han 28.12.2022 16:19

Pan Anděl je dost čestná výjimka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Novotny 28.12.2022 16:26

Souhlasim bez vyhrady.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Han 28.12.2022 16:34

Ale s místními trolly už také ztrácí trpělivost. S někým se prostě fundovaně polemizovat nedá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 28.12.2022 16:21

Jistěže ideál je humanitně uvažující technik nebo technicky vzdělaný humanista. Jenže já jsem psal o tom, jak rychle se projeví vada toho či onoho uvažování.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Novotny 28.12.2022 16:25

No vsak. O tom jsem ale ja prece psala taky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 28.12.2022 16:38

To je ideál. A ještě i dostačující řešení je, technik, který si svá řešení probere s humanisticky vzdělaným (předpoklad dobrá vůle naslouchat na obou stranách), nebo obráceně. Jenže často to bohužel dopadne hůře. Jedna ukázka, EUrokomisařka pro energetiku: vystudovala historii na univerzitě v Tartu a magisterský titul v oboru politických věd na University College London . Připadá Vám, že její EUnijní přístup k energetice bere ohled na technické nevyhnutelnosti? Jako třeba, že rušit něco lze až když je za to náhrada?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 28.12.2022 16:43

Specifikuji to rušení, v EU se mu říká taxonomie. Ta určuje, kam dávat investice a kvůli té EUnijní jsou stabilní zdroje tvrdě podfinancované.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Jirkovský 28.12.2022 16:45

To je dobrej nápad. A nebylo by lepší to "začít řešit" až nic nezbejvá? Třeba až dojde ropa a uhlí "řešit" náhradní pohon sanitek a letadel??

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 28.12.2022 17:00

Jo, jsem pro. Vynalézat a zkoušet náhradní, ale nerušit existující a fungující. Dokonce lépe fungující.

Automobil taky nezvítězil zákazem kočárů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Polesny 28.12.2022 16:10

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 28.12.2022 16:10

Tak jednoduché, až skoro pitomé. Nepochybně měl i tyto stránky své osobnosti, ale nejen tyto.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Zadák 28.12.2022 16:15

Bez toho "kamarádství" by exilová vláda i s Benešem zůstala dřepět v Londýně a Stalin by si v ČS nadiktoval svoji vládu.

To Vám nedocvaklo?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 28.12.2022 16:16

No ale on si ji nadiktoval i s Benešem v Praze.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Zadák 28.12.2022 16:20

Líbivá lež, Karle Šebesto.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Havelka 28.12.2022 16:27

Že zrovna ty o lži Prdelman..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Han 28.12.2022 16:35

Znáte ten výrok Jana Masaryka po návštěvě Moskvy?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Dudík 28.12.2022 16:21

Nejprve generál Władysław Sikorski jako vrchní velitel ozbrojených sil v listopadu 1939 ustanovil apolitický Svaz ozbrojeného boje (Związek Walki Zbrojnej, ZWZ), který působil na polském území okupovaném Německem i Sovětským svazem. V roce 1942 se ZWZ spojil s dalšími odbojovými organizacemi a vznikla Zemská armáda (Armia Krajowa).

Hlavním úkolem AK bylo vedení ozbrojeného boje proti německým okupantům a příprava na celopolské povstání, které mělo vypuknout ve vhodném okamžiku.

Zemská armáda se skládala ze sedmi odborů: Informační, Organizačně-výzvědný, Školící, Ubytovací, Spojovací, Informace a propagandy, Finanční. Měla také vlastní duchovenstvo. V lednu 1943 byla vytvořena zvláštní jednotka Kedyw (z polských slov kierownictwo dywersji – diverzní ústředí), která prováděla diverzní a zvláštní akce.

Varšavští povstalci

AK si opatřovala zbraně a vybavení bojovými akcemi (německá výbava) a vlastní tajnou produkcí.

V roce 1944 měla Zemská armáda skoro 200 000 příslušníků, z toho 20 000 partyzánů v terénu, tedy opravdových vojáků. Ostatní plnili úkoly spojené s rozvědkou či sběrem informací, školeními, propagandou, apod. V čase maximální bojové schopnosti (léto 1944) síly Zemské armády představovaly asi 380 000 osob, z toho 10 000 důstojníků. Předválečný důstojnický kádr byl doplňován absolventy tajných kursů a výsadkáři (tzv. cichociemni). Během Varšavského povstání bojovalo 30 000 příslušníků v uniformách nebo alespoň s červeno-bílou páskou (polské národní barvy) na paži, byli tedy pravidelnou armádou a Němci (ač neradi) s nimi po kapitulaci museli jednat podle konvencí o válečných zajatcích.[2]

Ztráty: asi 100 000 padlých, 50 000 deportovaných do SSSR a uvězněných.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Dudík 28.12.2022 16:24

Když na předválečné území Polska začala na jaře 1944 vstupovat Rudá armáda, skončila okupace hitlerovského Německa, ale začal teror sovětského NKVD a později polského Úřadu bezpečnosti (Urząd Bezpieczeństwa, polský ekvivalent NKVD). Zemská armáda byla totiž ozbrojenou paží exilové polské vlády, která se nevzdala východních částí Polska (jež zabral Sovětský svaz) a nesouhlasila s tím, aby Polsko bylo podřízené Moskvě. Proto Josif Vissarionovič Stalin nařídil Zemskou armádu zničit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Dudík 28.12.2022 16:34

A TAK NEVÍM CO POSRAL BENEŠ ... NIC !!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek