S. Lazárek 29.4.2023 15:58

No a právě od toho byly přehrávkový komise a včas oddělily zrno od plev. Kam by ten socialismus spěl, kdyby si kdejakej jouda neumělec hrál co chtěl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Jirkovský 29.4.2023 16:01

Tak. Nakonec se stačilo koukat na televizní silvestry, Bratislavsku Lýru a Ein Kessel Buntes a člověk hned věděl, jak vypadá dobrá a kvalitní muzika.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Kohout 29.4.2023 16:24

Jasná věc je, že komouši nasekali spoustu nepochopitelných chyb. U přehrávkových komisí by určitě neprošli ani The Beatles. Bylo to zbytečné, zkoušet všechny ty hudebníky. Nechat to "trhu" ať si to sám protřídí. Petr Novák by uspěl a Plastici by mohli hrát, co hrdlo ráčí, pokud by na tu kňouračku vůbec kdo chodil. Nepochopitelná chyba komoušských ideologů. Blbci to byli, to je jasné. V středních 60. letech bylo po Praze asi 10.000 bigbítových kapel. A tak se to mělo nechat... V každym sálku, sklepě... A kdyby tam někde kňourali Plastici, who cares?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 29.4.2023 16:04

Asi by se na ně opravdu dobře hodil termín Ztroskotanci a zaprodanci Jedna věc je pravda, máme tu teď znovu legraci. Není větší legrace než zjištění, že Rudé právo kdysi aspoň jednou psalo pravdu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Lazárek 29.4.2023 15:48

To jsem byl třeba já, dlouhý vlasy, těsný džínsy, somračku a džísku s nášivkama.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Jirkovský 29.4.2023 16:06

S tou džískou bacha, ta je levicová!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Lazárek 29.4.2023 16:12

IVK vydal statement? I když to byla leviska?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tesařík 29.4.2023 15:50

To je soudružskej výraz pro máničky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 29.4.2023 16:04

Jen něco je černé nebo bílé. Závadová mládež byla od kluků a holek, kteří jen poslouchali hudbu a měli třeba dlouhé vlasy, až po Petra Cibulku. Bylo by dobře si připomenout, co právě s ním komunisti dělali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 29.4.2023 16:16

Petr Cibulka se stal díky svému disidentství později vlivným politikem. Kdyby nebyl disident, asi by o jeho existenci na tomto světě nikdo nevěděl. Podobně jako o Magorovi z Plastic People. Stát se disidentem byla pro ně racionální cesta ke kariéře. Na komunismu byla jedna výhoda : pokud člověk totálně neuspěl, měl vždy možnost znovu začít svůj život jako disident a chartista.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Kohout 29.4.2023 16:36

Bohužel pravdivý postřeh. Jedině snad možno namítnou, že ti "disidenti" nevěděli, že to jednou skončí. Jinak by to byl dost svébytný vklad do své budoucnosti. Ale jinak to byl vklad dobrý, když to nakonec dopadlo tak, jak to dopadlo. Máničky a bubeníci byli rázem ministry. Páteř na to "měli", ale schopnosti, to je trochu s "?". Ale who cares?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 29.4.2023 17:00

Co bylo po převratu, bylo po převratu. Napsal jsem, že by bylo by dobře si připomenout, co právě s Petrem Cibulkou komunisti dělali. Myslíte si, že někdo začal znovu svůj život jako disident a chartista s tím, že si po převratu pomůže?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 30.4.2023 1:20

Ano, to jsem si myslel už v dobách komunismu. Byl jsem s nimi na jedné lodi, ale o užitečnosti jejich činnosti jsem pochyboval. Proti komunismu bojovala aktivně velká část obyvatel a díky těmto anonymním bojovníkům režim také padl. To však seriály neukazují. Teď to vypadá podle seriálů tak, že za pád režimu máme být vděčni pouze chartistům.

Podle seriálů tehdy chartisti trpěli pouze nucením k migraci. O nějakém Cibulkovi a podobných tam není ani zmínka. To je taky chyba těchto seriálů. Vše líčí příliš idylicky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Černý 29.4.2023 15:55

Koláři a vy nevíte k čemu slouží ÚSTR ? A k čemu jsou třeba Evropské hodnoty,Aspen institut....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Mach 29.4.2023 15:27

Co vám na tom vadí? Vždyť jedinou disidentku tam hraje Geislerová, a ta v prvním díle moc sympaticky nevystupovala.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 29.4.2023 15:48

1***

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Černý 29.4.2023 14:59

Co se ti stalo gumo a nájemný vošouste Havelko ? Hájková ti dala?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 29.4.2023 15:00

Docela by mě zajímalo, Havelko, jestli se vy sám vyznáte v tom, co píšete.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Havelka 29.4.2023 15:41

Pardon, omlouvám se, spletl jsem si osobu....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kolář 29.4.2023 14:41

Poklesu cen se říká deflace. Poklesu inflace se říká dezinflace..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 29.4.2023 14:49

P. Černý je nevzdělaný trouba, který je přesvědčen, že pozřel Šalamounovo HVNO.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 29.4.2023 14:52

Tak to ano. Ty dva pojmy jste použil podle současné terminologie správně. Já špatně. Jinak, ale trvám na tom, co jsem napsal.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Jirkovský 29.4.2023 15:45

A ještě byte moh přidat kotrmelec!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Černý 29.4.2023 14:55

Deflace je zvýšení kupní síly peněz nebo také pokles všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v dané ekonomice. V praxi to znamená jediné, cena statků se snižuje, například rohlík nebude stát 3 Kč, ale už jen 2 Kč, jelikož kupní síla peněz bude větší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 29.4.2023 14:58

Ano. Pan Kolář tohle nastudoval správně. I když inflaci jako ekonomickému jevu podle mého názoru nerozumí. Zvlášť, když pokles míry inflace vydává za zlepšení současného stavu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kolář 29.4.2023 15:03

Pokles míry inflace zde prostě znamená, že se ve společnosti zastaví ono dodatečné přerozdělování, které taková neanticipovaná inflace vyvolává.. A o to jde v první řadě.. Následovat bude stabilizace dalších makroukazatelů.. Ale zastavení cenového růstu je základ..A to se děje..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 29.4.2023 15:30

Zastavením cenového růstu začíná ta deflace. Poklesem míry inflace se nic nezastaví. Například znehodnocování úspor. Pouze zpomalí. Když se mi loni úspory znehodnotily o 20% je to pro mě ztráta. Když se mi letos znehodnotí ty už znehodnocené úspory pouze o 10%, pořád to pro mě znamená zvětšení ztráty.

Ano, existuje míra inflace, která se považuje za optimální. Obvykle 2%. Dvojciferná inflace je průšvih. Průšvih Fialovy vlády

• reagovat
• nahlásit příspěvek