Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
Sbohem, naše lesy
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
I. Mertl 11.1.2020 8:24Á, sojka špionka přišla tvrdit diskuzi svým charakteristickým způsobem. Díky! |
|
|
P. Dvořák 11.1.2020 8:21Když bych měl posoudit společenský přínos vystudovat strojařinu nebo „Centrum pro studia komiksu“, jak v r. 2018 nabízela Olomoucká Universita Palackého, tak to mohou posoudit i jiní. "Celej život volili bolševiky". První naše bolševiky, nikdo jiný tady tehdy nebyl, protože ti druzí bolševici, kteří to v r. 1968 s těmi prvními prohráli, to tady převzali po hadráku a třetí bolševiky bude "Celej život volit" zcela dobrovolně vaše zpitomělá facebooková generace, která neumí spočítat 4x8, takže čtyři puberťačky se diví!!!, když jim pokladní nedá čtyři čokolády po 8 Kč, protože holky mají dohormady jenom 30 Kč. |
|
|
V. Mokrý 11.1.2020 8:411* |
![[>-]](http://1gr.cz/u/disk/vlajkaCZ.gif)
|
|
V. Mokrý 11.1.2020 7:56Tak jsem to myslel/psal. |
|
|
R. Vacek 11.1.2020 6:36Otázkou je, jestli potřebujeme tolik produkčních lesů. Tedy lesů, ve kterých chceme všechny stromy stejně staré, rostlé nahusto, aby byly rovné a daly se z nich za 80 let udělat pěkné trámy. |
|
|
V. Mokrý 11.1.2020 6:44Lesů potřebujeme hodně a takhle to v nich dřív nefungovalo. Mimo kalamity se nekácelo načisto, ale průběžně, takže les postupně stále dorůstal. |
|
|
I. Mertl 11.1.2020 7:11To jsou jen pohádky, pane Kotasi! Lesů nepotřebujeme hodně (na co? na vývoz?) a takhle to v nich vždy fungovalo. Většina českých bohatých smrkových monokultur se začala hromadně sázet na konci 19. století, kdy holt bylo chladněji a vlhčeji a péče o lesy s kůrovcem byla individuálnější (vlastník se staral). Předtím převážně smrkové lesy byly jen v horských oblastech, jinde výjimečně. V průmyslových oblastech (Sudety) lesů ani dříve moc nebylo, protože byly spáleny (viz staré fotografie). Už rozsáhlé poškození převážně smrkových monokultur v severních částech státu, způsobené počínaje sedmdesátými lety kyselými spady, ukázalo na křehkost těchto lesů (= lesních kultur). Hodně specialistů už tehdy varovalo, že náhrada zničených lesů bude obtížná, ne-li nemožná. Přesto se (až na experimentální výjimky) sázelo stále totéž - smrk a smrk. Bylo to levné a ekonomické. Pak přišlo oteplení a ztráty srážek, péče stále kořistnější a tedy horší. A jsme tam, kde jsme. Takže hluboké lesy kam kouknete až příště a nebudou houby a méně vody v řekách. |
|
|
V. Mokrý 11.1.2020 8:00No a právě na ty houby a vodu, potřebujeme hodně lesů, hlubokých. Ne nějaké ty lesoparky. které chtějí někteří dělat i nejen na Šumavě. |
|
|
I. Mertl 11.1.2020 8:09No co, přijďte za osmdesát let, jen ty lesy, budou-li, budou jiné, určitě ne ty smrkové, hluboké. |
|
|
J. Lukavsky 11.1.2020 8:54"na co? na vývoz?" no jelikož dovážíme prakticky veškeré suroviny (A-Ž, argon-železo) tak musíme také něco vyvážet. 200 volů ročně to spravilo tak za krále Holce. Jistěže je lepší vyvážet imitaci historického nábytku, housle.... nežli klády, ale těch houslařů tolik není. Smrková monokultura fungovala dokud se o ni starali odborníci: hajnej v lese bydlil a šmejdil celý den a věděl o každém zajíci. Smrk napdený kůrovcem nejpozději zítra byl pokácen a oloupán. Pak přišli "ekologové" a vyhlásili kůrovce za "lékaře lesa" co nám přírodně a ekologicky vyrobí všude Boubín. Zdá se, že nevyrobí. Mysleli jsme to dobře, dopadlo to jako vždy! J.L. end |
|
|
V. Mokrý 11.1.2020 9:00Tak jest. A to dřevo i " nastojato ", se začalo vyvážet až po r. 1989. |
|
|
S. Tomáš 11.1.2020 6:061 m2 lesní půdy zachytí až 400 litrů vody Jeden smrk denně vyrobí 21.000 litrů kyslíku, což je denní spotřeba 35 lidí) Z jedné břízy se denně odpaří denně až 100 litrů vody Jeden ha lesa spotřebuje za rok 13 tun CO2 Jeden hektar jehličnatého lesa pojme za rok až 35 tun prachu |
|
|
J. Lukavsky 11.1.2020 8:45"Jeden ha lesa spotřebuje za rok 13 tun CO2" ano, ale pokud se les nechá Přírodě (Boubín) tak zase ten CO2 uvolní když strom umře, padne a shnije. Aby les fixoval C je nutno jej pokácet, vyrobit trámy, nábytek atd. Ten vydrží sto let. J.L. end |
|
|
S. Sedlák 11.1.2020 1:13Není jen šumava a vysočina. Kolem Brna je většina lesů smíšených a "kupodivu" je v lesích plno pomníků lesníkům, kteří před stovkami let tyto lesy zakládali, udržovali a ukázali generacím, jak se o les starat. Díky geocachingu je možné jít po stopách těch, kteří v lese byli každý den oproti dnešním mudrlantům. kteří les znají hlavně z knížek, které napsali o generaci starší mudrlanti, kteří razí myšlenky se o les nestarat a dokonce do něj ani nechodit. |
|
|
A. Holík 11.1.2020 0:57Jo, je to hrozny, ze ti nasi experti tomu nerozumi. Aspon ze na siti je hodne lidi, kteri vi, jak na to ! |
|
|
J. Jurax 11.1.2020 1:11Ano. Jest arciť nutno rozlišovat mezi experty, co to studovali a mají v tom praxi, a "experty", co si myslí, že tomu rozumí. Ti druzí se vyskytují často ve velkých městech, dostalo se jim zpravidla humanitniho vzdělání filosofického nebo sociologického a v lese byli naposled, když procházeli městským parkem, a mezi zelenými, co na to zase mají tu jedině správnou ideologii. Začasté tito "experti" patří do obou zmíněných množin. A nakonec i opravdoví experti se nemusí ve všem shodnout. |
|
J. Krásenský 11.1.2020 5:48To je záhada, viďte. To, co ještě před třiceti lety naši experti uměli a znali, najednou po vítězství P&L neumí. Zapomněli na postupy, které tu byly po staletí. Poušť je cílem našich ekologických expertů. Váté písky u Bzence jsou chráněnou památkou na ekologickou katastrofu způsobenou lesníkem J.B. Bechtelem, když zbytek Moravské Sahary osázel borovicovou monokulturou a zničil tak unikátní ekosystém ve střední Evropě. Je sprostou pomluvou, že naši enviromentálové mají tajné heslo: "Zpátky na stromy". To je lež! Copak tu po jejich usilovné práci nějaké zbudou?! Jsou odhodláni přírodu bránit do posledního beroučka, do poslední bylinky. Přece nechtějí brát grétě dětství. |
