2.6.2024 | Svátek má Jarmil


Diskuse k článku

Oslavy 28. října vyvrcholily metalizací

Václav Klaus udělil vyznamenání osobnostem z rozmanitých oblastí. Je to správná, ušlechtilá tradice a je třeba vyznamenaným blahopřát. Pro některé je ocenění něco jako náplast na učiněné křivdy, bezesporu to platí o veteránech světové války, o odbojářích, o perzekvovaných lidech.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Vandas 29.10.2010 13:39

Re: No jo. Každý štěstí svého strůjcem.

 Paní Mileno, přečetl jsem si odkaz  pana Kejkrta a  Váš pohled i zmíněný odkaz, jsou vcelku ve shodě s pohledem mým. Čuba si úctu zaslouží. Doba jej semlela.

J. Kejkrt 29.10.2010 14:10

Re: No jo. Každý štěstí svého strůjcem.

Bezesporu je výraznou osobností. Dosáhl výrazného úspěchu v jím řízeném podniku - za socialismu.

Přesto, pane Vandasi, jestli paní Milena zde použila srovnání protektorátu a roku ´88, tak já bych ho mohl srovnat podobně:

JZD Slušovice vzniklo na základě bolševizace vesnice po vzoru sovětských kolchozů, a to nikoli dobrovolně. Uctívat a vyznamenávat jeho předsedu je (v tom mnou avizovaném smyslu) podobné, jako vyznamenat za modernizaci ředitele protektorátní továrny, zabavené židovským majitelům.

M. Varadinková 29.10.2010 14:26

Re: No jo. Každý štěstí svého strůjcem.

No tak se zeptejte tamních lidí, co byli násilně koletivizováni, jestli si Čuba ten metál zaslouží nebo ne. Právě k těmto lidem se Čuba totiž choval nejohleduplněji! V době, kdy do JZD nastoupil on, bylo totiž na pokraji krachu a ti lidé živořili. A když ho po letech pozvedl na slušnou úroveň, byli mnozí z nich už důchodci s minimálním důchodem. A právě s poukazem na tento fakt se bohaté JZD  o své důchodce staralo po všech stránkách způsobem, o jakém se běžnému důchodci ani nesnilo.

M. Josífko 29.10.2010 16:24

Re: No jo. Každý štěstí svého strůjcem.

Ale oni živořili na kradeném majetku (komunisti tomu říkají zestátnění)!

M. Varadinková 29.10.2010 17:09

Re: No jo. Každý štěstí svého strůjcem.

Ale houby. Kolektivizace nebyla zestátnění. Oni byli donuceni vstoupit do JZD, vnést tam svůj majetek (půdu, dobytek, stroje) a stali se tím pouze spoluvlastníky toho společného družtevního majetku. A na něm pak živořili, pokud se tam náhodou neobjevil schopný člověk, který to dokázal dovést k prosperitě.

M. Josífko 29.10.2010 21:10

Re: No jo. Každý štěstí svého strůjcem.

Kde jste žila? Můj dědeček byl ze svého 35ha statku vyhnán bez náhrady stejně jako většina "vlastníků" půdy. V té době vládla lůza a jako lůza se chovala - stejně jako Vy tlacháte.

M. Varadinková 29.10.2010 23:10

Re: No jo. Každý štěstí svého strůjcem.

Já jsem v době kolektivizace nežila, tak stará zase nejsem, ale jak už název napovídá, je to něco jiného než zestátnění. To, že někteří (tedy většina) byli kolektivizováni, ještě ale neznamená, že jiní nemohli být zestátněni - obvykle tzv. kulaci, kteří vlastnili větší statky a vstupu do družstva se tvrdě bránili. Ty pak bylo nutné exemplárně potrestat, zavřít, poslat do dolů. Tak dopadl i můj strýc, přišili mu napadení veřejného činitele, prý kolektivizátory ohrožoval motykou. On ale jen gestikuloval, aby táhli z jeho pozemku. Tu motyku v té chvíli v ruce měl, protože právě okopával brambory.

Po vzoru Rusů, kteří zavedli kolchozy a sovchozy, i u nás komunisti zavedli družstva a státní statky. Komunisti připouštěli vlastnictví družstevní a tzv. všelidové (tedy státní), nepovolovali u tzv. "výrobních prostředků" vlastnictví soukromé.

Slušovice ovšem byly družstvo, nikoliv státní statek, takže tady tlacháte Vy. To je typické - nic o tom nevíte a znalost faktů nahrazujete nějakou fabulací na základě zkušeností z jiného místa a času a z bůhvikolikáté ruky.

M. Josífko 30.10.2010 9:21

Re: No jo. Každý štěstí svého strůjcem.

Fabulujete Vy - na základě informací z druhé ruky. U Čuby jste nedělala a víte prd. O družstevnictví víte jen to, co jste si přečetla - praktická zkušenost nula. Ale hubu přez celá vrata.

P. Vandas 29.10.2010 14:38

Re: No jo. Každý štěstí svého strůjcem.

Co se srovnání s ABL týče, nejsem si jist, to teprve doba ukáže, avšak to srovnání s protektorátem je mi srozumitelné, ač jsem jej neprožil. V roce 88 jsem žil, ve Slušovicích jsem byl a i když je srovnání s ředitelem arizované továrny přiléhavé, srovnání kulhá, neb na rozdíl od vražděných a okradených spoluobčanů židovského původu, pan Čuba hospodařil na majetcích žijících družstevníků a neúčastnil se jejich segregace, naopak v omezeném rámci komunistického úpadkového systému, se zasloužil o pozdvihnutí i těchto okradených.

J. Kejkrt 29.10.2010 14:01

Re: No jo. Každý štěstí svého strůjcem.

Níže jsem vám odpověděl,

zde jen zopakuji: Zdá se Vám srovnání roku ´88 s protektorátem přiměřené? Mně ne.

A s posledním Vaším odstavcem, s tímto způsobem vidění světa, já nemohu souhlasit vůbec. To je skoro paranoidní.

M. Varadinková 29.10.2010 14:32

Re: No jo. Každý štěstí svého strůjcem.

I ten Klausův projev vám připadá paranoidní? Jneže fakta jsou fakta. Jak vysvětlíte, že Havlovi ležel v žaludku právě Čuba, když k jiným komunistům se Havel choval tak sametově?

P. Vandas 29.10.2010 14:45

Re: No jo. Každý štěstí svého strůjcem.

 Paní Mileno, pro odlehčení diskuze, dovolím si citovat mého oblíbeného, Woody Allena: "To, že jsem paranoik, ještě neznamená, že po mně nejdou".

J. Kejkrt 30.10.2010 8:54

Re: No jo. Každý štěstí svého strůjcem.

Ten Klausův projev - teď nevím, který myslíte ..

A Havel vs. Čuba, no, já nevím, jestli se Čuba nalézal v Havlově žaludku - to je právě to, čemu se vzpírám uvěřit. Jo, že si tam vyřizoval účty Devátý, to snad .. že dal Havlovi nějaké pokřivené "rozumy", dobrá.. Ale Havel? Důvod?

Určitě ne, že by se bál moravského kolchozu. Tady byly jiné podniky a struktury.

P. Fryš 29.10.2010 10:31

Re: Nic se nemění

Běžte prdět na svůj blog, lidský drobku. Budete tam sice sám, ale v barevné ubohé grafice.

P. Fryš 29.10.2010 12:17

Re: Nic se nemění

Paní slečno Lukešová, Vy jste skutečně žena ? Pokud ano, pak jste sprostá a zbytečná okrasa kolem .... a mozečku velikosti mákového zrnka. Pokud mne zařadíte, dle svého zvyku, mezi antisionisty a komanče, máte smůlu. Jen nemám rád bakalářské pitomce. Výběrově ještě bakalářky teistického směru.

P. Fryš 29.10.2010 12:39

Re: Nic se nemění

Jste profláknuta, nesčetně ulhaná a x-krát usvědčená "kopretina".

H. Lukešová 29.10.2010 13:52

Re: Nic se nemění

Já jsem nikdy nepopírala, že jsem kopretina a nikdy jsem nelhala. Pod jakým jste psal nickem? To jistě neprozradíte.

J. Jílek 29.10.2010 17:34

Re: Nic se nemění

já nevím jak vám, ale mě kopretina vždycky zněla dobře...pravda, okovaným botám vadila...

P. Fryš 29.10.2010 20:08

Re: Nic se nemění

Váš názor. Mně zase vadí hysterie kolem každého ....ismu. A je mi fuk zda se jedná o zapřísáhlého sionistu nebo antisionistu.

Dále Vaši řeči moc nerozumím, asi vzpomínáte na svá bagančata v LM.

J. Kejkrt 29.10.2010 9:57

Úspěšnost modelu pana ing. F.Čuby prověřila doba po roce ´89.

A víme, jak to dopadlo. Kde je velikán se svým geniálním projektem? kolik neuspokojených věřitelů za sebou zanechal bývalý Agrokombinát Slušovice?

Jistě, Čuba v podniku zavedl pravidla, která umožnila hodnotit ekonomickou efektivnost každé podnikové jednotky a srovnávat její výsledky jak uvnitř podniku, tak mimo něj. A podle toho taky měli ti lidé platy. Systém sám o sobě eliminoval neschopáky a umožňoval růst lidem se zájmem a schopnostmi. Ti pak měli možnost dostat zdroje na poměrně ambiciózní projekty.

K tomu ovšem bylo potřeba něco, co všechny podniky té doby ani zdaleka neměly, a to jednak přístup k devizám a jednak nadstandartní spolupráci s bankou. To, jak tento čistě kapitalistický způsob řízení obhájil Čuba u soudruhů, nechme stranou, domnívám se, že postačilo, když na ně vypustil pár ruských slovíček jako chozrasčot a podobně.

Po roce ´89 se ale začalo ukazovat, že král je nahý. Podnik nestíhal splácet úvěry, vlivem odstranění záporné daně došlo k skokové změně v efektivnosti některých výrob a volný dovoz ze západu odstavil z trhu slušovickou elektroniku. Obstavení účtů se pokusili vyhnout tím, že podnik běžel přes soukromé účty fyzických osob, viz soud s A.Traxlerem. No a pak se to celý zhroutilo.

Pan Čuba by mohl být vyznamenán tedy tak maximálně za příkladné budování socialistického družstevnictví, v posledních dvaceti letech se jako podnikatel nijak extra neproslavil a po účasti na jedné jeho přednášce, kde jsem vyslechl fantasmagorie o tvorbě zemědělských podniků velikosti okresů a důležitosti pěstování kukuřice, už tohoto milého, dezorientovaného staříka ani nekritizuji. Co na něm vidí (porevolučního) Aston, to je mi opravdu záhadou.

P. Fryš 29.10.2010 10:01

Re: Úspěšnost modelu pana ing. F.Čuby prověřila doba po roce ´89.

Máte příhodnou ikonku. Víte o Slušovicích přesně to, co jste nespláchl. :-) Neff sice poslední tři roky píše "hřiboviny", ale dnes se trefil k Čubovi zcela přesně.

J. Kejkrt 29.10.2010 10:06

Re: Úspěšnost modelu pana ing. F.Čuby prověřila doba po roce ´89.

Jistě. Tak napište, jak úspěšné byly Slušovice pod vedením Čuby v letech 1990 - 2010.

Emoce si můžete strčit někam.

P. Fryš 29.10.2010 10:16

Re: Úspěšnost modelu pana ing. F.Čuby prověřila doba po roce ´89.

Pokud Vám unikají výkřiky Hradního skřeta z té doby a kviky Devátého, pak si emoce strčte kam chcete. Mám informace z let 198o - 1988, kdy jsem ve Slušovicích byl několikrát. Z pohledu dnešního "pseudokapitalismu volné soutěže" se ledacos jeví jako samozřejmé. Tehdy se však bylo co od Čuby učit.

J. Kejkrt 29.10.2010 10:40

Re: léta před 89.

Já přece právě tohle píšu, umejte si voči! Byl jsem ve Slušovicích taky, byli tam z našeho podniku častěji lidi s užším vztahem k některým slušovickým, navštěvoval jsem přednášky Traxlera.

Fungovalo to. Tehdy. Ale ani vy ani Aston nemůžete, krindapána, čekat od klause, že ho vyznamená za chod kolchozu v letech 1963 - 1989.

Přiznávám, že vliv Devátého a Havla na pád Slušovic jsem ve svém prvním příspěvku vynechal, ale podle mého názoru se tam do řezání větve pustili i sami agrokombinátníci.

Byly tam taky nějaké tahanice o daně, způsob účtování - ale tady bych si dovolil s panem Čubou nesouhlasit, zákony (i o účetnictví) platily pro všechny stejně .. Papírové doklady se dají spočítat přesně, a klidně desetkrát. Pak taky (někdo) vypálil tu podnikovou banku ..

M. Varadinková 29.10.2010 12:00

Re: Úspěšnost modelu pana ing. F.Čuby prověřila doba po roce ´89.

Pane Kejkrte, plácáte a nevíte o čem. Každá rozjetá firma s několikamiliardovým obratem, když ji začnete likvidovat účelovou štvanicí státních orgánů na politickou objednávku uctívaného prezidenta plus mohutnou mediální dehonestací , po sobě nechá nespokojené věřitele. Protože od té chvíle si od ní ani pes kůrku nevezme!

Jak podle vás vypadal ten "přístup k devizám" a nadstandarní spolupráce s bankou? Co o tom víte? Velké kulové, jsou to jen Vaše vymyšlené fabulace.

Nebo to o "obstavení účtů se pokoušeli vyhnout tím, že podnik běžel přes soukromé účty fyzických osob". To je přece ptákovina na entou. Z toho byl účelově  obviněn Čuba a soud ho osvobodil (pravda, až po letech, kdy ustal Havlův nátlak). Ve skutečnosti to totiž bylo tak, že účty zaměstnanců vznikly dlouho předtím, ještě za komunismu. A protože tehdy nebylo možné podnikat na živnosťák, tak - čistě interně - byly tyto účty vedeny jako podnikatelské. Tedy nechodila tam výplata podle tabulek, ale projevilo se tam hospodaření příslušného "živnostníka" (krycí název pro takového "živnostníka" byl "pracoviště převzaté do sicalistické péče", aby to komouši strávili). No a když bylo po roce 1989 možné podnikat jako OSVČ, tak někteří si vyřídili živnosťák, ale peníze nechali tam, kde byli už dlouho zvyklí - tj. na účtech v JZD.

Prostě to, co píšte, jsou fabulace člověka, který čerpá z účelových dezinformací, které tehdy na objednávku Havla byly vytvářeny v míře nevídané.

P. Fryš 29.10.2010 12:32

Re: Úspěšnost modelu pana ing. F.Čuby prověřila doba po roce ´89.

Mohu potvrdit. Některé věci jsou dnes už samozřejmé, třeba výstavba lehkých hal na "zelené louce". Čuba postavil lehkou halu (se superčistým prostředím pro mikroelektroniku) za pár měsíců. Výstavbu sám kontroloval a pokud něco nehrálo, měnil okamžitě odpovědné. V té době se ještě v Tesle Rožnov stavělo z betonu a na dlouhé lokty. Dnes mu vyčítané drahé počítače, byly první a v době, kdy bylo na podobné komodity embargo. Získat některé součásti ze Západu byl husarský a ještě draze přeplacený kousek. Nejen pro Čubu. Pro Teslu se některé embargované díly vozily přes třetí země.

J. Kejkrt 29.10.2010 12:55

Re: Úspěšnost modelu pana ing. F.Čuby prověřila doba po roce ´89.

Víte, pane Fryši, já považuji AK Slušovice za úspěšný podnik TÉ DOBY. A Čuba tu dobu pochopil a využil jejích možností, i tak, že využil chyb tehdejšího režimu.

Ale když si přečtete rozhovory s ním, tak on si s nějakou zákonností postupu hlavu často moc nelámal. Něco postavili, protože to potřebovali, a dostali pokutu - ale už to stálo. Šli do toho s tím, že se to i tak vyplatí. V účetnictví zkoušeli taky lecos (např. čtyřproudovka ve Slušovicích), někdy to prošlo, jindy ne. To taky dnes zkouší kdekdo.

Ta jejich "vnitropodniková banka", ta taky kolidovala se socialistickou zákonností, protože vedla účty fyzických osob.

Ale čert to vem. Pro mě je to tak, že kolchozy byly produktem násilné bolševické kolektivizace. Tak těžko můžete s Astonem čekat, že Klaus dá Čubovi medajli.

J. Kejkrt 29.10.2010 12:43

Re: Úspěšnost modelu pana ing. F.Čuby prověřila doba po roce ´89.

Vaše obhajoba estébáckého fízla Čuby je sice hlasitá, ale marná. Když vyhodil chartistu Devátého, napsal mu toto: ´JZD Agrokombinát Slušovice nepřipustí, aby kdokoliv narušoval jeho rozvoj.´ Tak si utřete slzičku, a pochopte, že to byla jeho zásluha, že mu to chartisti pak dali sežrat. To už tak ve světě chodí ...

Co víte o fungování zahraničního obchodu za komunistů? Jak se tvořila cena (FCÚ), co to bylo FENZO, kolik % deviz zůstávalo k dispozici podniku? Jak byly podniky financovány, proč byl na TOZ úvěr?

To, co bylo uvnitř podniku, bylo uvnitř podniku - o tom já vůbec nemluvím, přestože za to byl Čuba, Traxler a Drha souzeni. Já jsem psal o tom, že po obstavení účtů fungoval podnik přes soukromý účet A.T., který ho smlouvou podniku pronajal. Taky za to A.T. zabásli, ale nakonec to bylo neprůstřelný a museli ho pustit.

Mě je jedno, co tady na mě nakydáte za emotivní marast. Známý (ekonom) měl k Traxlerovi blízko a tak si myslím, že mám informace dobré - od něj, ne od mne účelově matoucího Havla.

M. Varadinková 29.10.2010 13:19

Re: Úspěšnost modelu pana ing. F.Čuby prověřila doba po roce ´89.

Než začnete někomu nadávat do estébáckých fízlů, ověřte si fakta. Umíte si představit, co by se dělo panu Kejkrtovi za Protektorátu, kdyby ve vysílání "Volá Londýn" vypustili do éteru: pan Kejkrt schovává ve sklepě Žida, který si pochvaluje, jak se o něj pan Kejkrt hezky stará. Co by pan Kejkrt udělal v té chvíli? Čekal by, až mu gestapo přijde prohledat sklep? Vyhnal by toho žida ven na mráz? Nebo by toho Žida ukryl někde jinde?

S Devátým to bylo analogické. Medek na Hlasu Ameriky hlásil: Mluvčí Charty 77 Stanislav Devátý není ve Slušovicích žádným způsobem diskriminován. Umíte si představit, jak asi reagovali komouši? Ani pak ale Čuba Devátého nechtěl vyhodit, chtěl ho jen na nějakou dobu zašít na pracoviště Poprad, jenže Devátý to furiantsky odmítl. Pak nezbylo, než ho vyloučit, pokud nemělo být zlikvidováno celé JZD.

A pokud jde o ty devizy, tak Slušovice si v už 80. letech vyběhaly povolení k barterovým obchodům. Tedy ne zboží za devizy, ale zboží za zboží. Bylo to pracnější, než si jednoduše vyškemrat příděl deviz, ale fungovalo to a bylo to hlavně nezávislé na tom, co vám kdo přidělí.

O tvorbě ceny vím víc, než vy. U softwaru na to byl cenovým úřadem schválený kalkulační vzorec. Samozřejmě se do schváleného vzorce dosadily takové hodnoty (hodiny programátora, hodiny strojového času), aby vyšla právě požadovaná tržní cena.

Kdo se snažil, ten nakonec dokázal najít neprůstřelný způsob, jak komunistické nesmyslné klacky házené pod nohy obejít. A kdo byl líný se s takovými překážkami vypořádat, ten jen nadával a záviděl a za každým úspěchem viděl protekci či výjimky.

J. Kejkrt 29.10.2010 13:56

Re: Úspěšnost modelu pana ing. F.Čuby prověřila doba po roce ´89.

Srovnávat protektorát a válku s rokem 1988, připadá vám to přiměřené? A navíc si odporujete, pak zas máte napsáno, že kdo se snažil, ten dokázal .. Ale to je jedno. vy jste fanoušek Slušovic a já, přestože nejsem jejich kritik nebo nepřítel, s Vámi nemohu vést tuhle debatu. Svůj názor jsem napsal, vám se nelíbí, nemám, co bych dodal.

Snad jen, že životaschopné, dobře vedené družstvo, mělo jako nestátní forma dobrou šanci přejít úspěšně roky 89, 90 atd - a to se nestalo. Na rozdíl od spousty jiných družstev, která to dokázala. A teď dostanete svého ovsa: Kdo se snažil, ten nakonec dokázal svůj podnik adaptovat a udržet dobré výsledky, a nepotřebuje se teď vymlouvat na nějaké havly a deváté.

K dalšímu. No, software mi tehdy nic neříkalo .. ale při jednáních na FCÚ tam seděl chlapík, tvářil se důležitě a říkal. "MY tady tvoříme ceny na všechno, od čokolády po lokomotivy." Cenu vytvořil podpisem.

A tak se dal běžné zelenině nějaký nový název .. a vyšší cena .. ale Vy to znáte lépe, co vám budu o fenzování vykládat.

No a s tím snažením a klacky: no třeba zrovna pan devátý a pan Havel se snažili... a myslete si o tom, co chcete.