2.6.2024 | Svátek má Jarmil


Diskuse k článku

Kauza lančmít

Provalilo se, že jeden a ten samý lančmít obsahuje na západ od Chebu vepřové maso a na východ od Chebu kuřecí separát: to se vezmou kosti už opracovaných kuřat a pod tlakem se od nich odstraní zbytky a ty se pak zahustí a to je pak v tom separátu a následně v lančmítu. Jo, a ještě jeden rozdíl se dá najít, na západ od Chebu ten lančmít stojí míň než na východě. Což budí pochopitelně nelibost.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Lepka 3.2.2018 8:31

Re: Śrovnávací košt

Máte recht, zy císařpána nebyly lisy na kuřata.

P. Mark 3.2.2018 8:35

Re: Śrovnávací košt

Pro některé naše přátele budem vžy jen to co dávají do konzerv-odpad.

J. Novák 3.2.2018 7:58

A když o tom tak uvažuji, tak co eurokomisařka Jourová ta poslední léta vlastně dělala? Tedy kromě podpory škodlivých regulací, nekompatibilní imigrace či povinné distribuce muslimů po Evropě. Prostě jde o naprosto postradatelného, škodícího a na veřejných financích parazitujícího člověka, kterého budeme kterého máme povinnost nadále živit až do smrti. Plně doufám, že si to paní komisařka uvědomí a co nejdříve nás osvobodí od této povinnosti.

D. Stirský 3.2.2018 7:56

Je to stejné, jako při suplování ve

škole. Tak dlouho jsme dělali brajgl (stačil jeden), až se kantor naštval a psali jsme písemku. "Jo milánkové, jeden za všechny..." Očekávám proto vznik Úřadu pro dohled nad kvalitou luncheon-meatů.

D. Stirský 3.2.2018 7:54

A právě tomu se říká byznys.

Pro mne je byznysman člověk, který mně vnutí lančmít se separátem a tvrdí, že lepšího není. Oproti tomu obchodní je ten, který poctivě přizná, že tento lančmít je sice levný, ale ze separátu.

J. Kombercová 3.2.2018 8:15

Re: A právě tomu se říká byznys.

Vy jste pominul to, že je sice ze separátu, ale dražší než z vepřového. Taková malá pikanterie.

J. Lepka 3.2.2018 8:34

Re: A právě tomu se říká byznys.

Tak mi osvětlete, proč to lidi kupují ???

M. Moravcová 3.2.2018 7:50

Eurokomisařka

za půl milionu měsíčně a řeší ptákoviny. To u nás dělá výstupní kontrola.

K. Novák 3.2.2018 7:43

Celý humbuk kolem různé kvality potravin je nesmysl.

Firmy mohou vyrábět potraviny jakéhokoli složení za jakoukoli cenu a v jakémkoli obalu, pokud neporušují zákon. Jakákoli administrativní opatření jsou nesmysl. Je to jen kamuflování činnosti, protože firmy vždycky najdou způsob, jak předpisy obejít a zákazníka donutit, aby si koupil jejich výrobky. Přitom existuje způsob, jak se s tím vyrovnat, a který by zároveň řešil i jiné problémy (např. emise). U nás už to v současnosti není snadné a je to běh na delší trať, ale možné to je. Pan Nef o něm nenapíše, protože o něm neví. Politici sledují jiné zájmy a kvalita potravin, stejně jako řada jiných věcí, je jim lhostejná.

M. Těhanová 3.2.2018 7:58

Re: Celý humbuk kolem různé kvality potravin je nesmysl.

Když o tom způsobu víte, že ho nesdělíte. Můžete pana Neffa suplovat. Že tak všechno víte, vy politikům vidíte do hlavy? Mám obavy, že díky takovým, jako jste vy, tady máme Babiše.

P. Jansky 3.2.2018 7:37

pres jourovou vidime do eu

ta pani zije ve svete predpisu.. ze ji napadne hloupost cloveka neprekvapi.. ale jak tu hloupost snadno prosadi v eu to je na povazenou..

P. Kučera 3.2.2018 7:07

Firmy zkouší, co si mohou dovolit

Problém není v různé kvalitě, ale v různé kvalitě ve stejném obalu. Jestli jsou někde vzadu milimetrovým písmem sepsány odlišné ingredience, tak to není u mne různý obal. Poctivě by mělo být na obalu velkým písmem napsáno třeba Persil A, Persil B, (C,D...) - a nabídnuty všechny varianty za patřičně odlišnou cenu dle té kvality. A že je nabízena na východě EU horší kvalita za vyšší cenu? To už zavání ponižováním méně vyspělých zemí, které můžeme oprávněně cítit jako urážku (ale - pozor na v různých zemích odlišnou výši DPH). Jourová má pravdu - pozdě, ale přece. Její snaha bude zároveň testem pružnosti bruselských orgánů ve vcelku velice prosté záležitosti.

Je zjištěno, že naše výrobky v identickém obalu jsou identické i obsahem, stačí tedy vybírat si naše výrobky s naším originálním názvem. S jedinou výjimkou, a tou jsou výrobky firem Agrofertu. Tam bych si na poctivost nevsadil ani zlámanou grešli.

Dobrý den.

J. Lepka 3.2.2018 8:38

Re: Firmy zkouší, co si mohou dovolit

On zásadní problém je v zákazníkovi, jak jinak lze interpretovat fakt, že už mnoho let nás varují před záměnami typu : špekáčky - opékáčky, přesto jsou stále na pultech a stále je lidé kupují. PROČ?

D. Polanský 3.2.2018 7:04

Děsí mě další zákony, opatření

nařízení, kontroly. Chudák trh. Jourová za celý svůj život nic o tom chudákovi nepochopila. Dokonce bych řekl že to hraničí až s tupostí.

T. Kubín 3.2.2018 6:42

blábol

Ten Aston nějak ztrácí soudnost a rozhled. Nebo to jenom takhle při sobotě fláká. Jak by chtěl označovat a informovat? TO by muselo být nařízeno zákonem a opět tu máme regulaci a ouřad pro dohled nad značením. A jak by si lidé měli vybrat, když jim supermarket předloží kvůli nízké ceně a vysoké marži jenom jednu variantu? Atd atd.

A diskutujícím: Nadávat Jourové za to, že chce dvojí kvalitu potravin postavit na roveň nekalých praktik je projev tuposti.

P. Novák 3.2.2018 7:00

Re: blábol

Múžete udat příklad zboží v supermarketu, které je tam k mání pouze v jedné varianté? Nějak si teď nemůžu vybavit, čeho by se to mohlo týkat. A ještě se vám nedoneslo, že nakupovat lze i jinde, než v supermarketu?

J. Strakoš 3.2.2018 6:23

Jak po zavedení regulace?

Zajímalo by mne, jak si to komisařka představuje v praxi - výrobci zruší separáty a budou nabízet jenom výrobky z masa a zbytek na separát budou zahazovat? To asi těžko, to by dost suroviny vyhodili, separát není zakázáno prodávat a očividně má zákazníky.

Takže použijí třeba jiný název? Takže bude např. "Launčmít" v českém obchodě místo launchmeat v Německém? Nebo se to bude muset lišit více a bude to muset mít název "Maso k obědu"? A pak to bude v pořádku, nebo se bude muset ještě trošku upravit design krabičky?

L. Němec 3.2.2018 6:54

Re: Jak po zavedení regulace?

Aby v tý konzervě bylo víc masa, mohli by do nich začít mlít úředníky z Bruselu v čele s Jourovou - jmenovat by se to pak mohlo "lančmítjour" nebo "lančmítbrusel" :o))))

M. Těhanová 3.2.2018 7:54

Re: Jak po zavedení regulace?

Jde jen o to, aby ten separát měl odpovídající cenu. Normálně by se jednalo prakticky o odpad, takže náklady téměř nula, nula nic. A cena vyšší než v Německu.Pak se nedivte, že o nás říkají " méně vyspělí", když to lidi kupují, místo aby jim to hodili na hlavu.

J. Strakoš 3.2.2018 8:00

Re: Jak po zavedení regulace?

Jenže lidé to kupují a to za cenu, která je.

A já pořád netuším, jak by tomu nějaká vyhláška mohla zabránit (kromě zákazu separátu, ale to asi není cílem).

Prostě jedinou věc, která by dle mého názoru je osvěta. Může tomu pomoci pravidelné a důvěryhodné zveřejnění srovnání výrobku u nás a ze zahraničí - složení a cena.

Ale vyhláška ohledně nekalých obchodních praktik bude jen další byrokracie, kterou bude možné nějak obejít.

P. Kmoníček 3.2.2018 8:17

Re: Jak po zavedení regulace?

Pravda, čeledíni potřebují osvětu. A co když mi něco chutná a vyhovuje, tak to kupuji, a když mně něco nechutná nebo nevyhovuje, fak to nekupuju. A na to nepotřebuji ani Jourovou, ani žádné komise, ale jen vlastní rozum a svoje rozhodnutí.

J. Strakoš 3.2.2018 8:38

Re: Jak po zavedení regulace?

jj, je dobré to občas lidem připomenout a upozornit, že ceny a kvalita jsou kousek od nás jinde. Bohužel k lidské povaze patří spíše ponadávat a pokračovat ve starých kolejích, takže ta osvěta by pomoct mohla.

Jak moc, to je otázka, nicméně snad se shodneme na tom, že více než vyhláška z Bruselu.

V. Kotas 3.2.2018 8:19

Re: Jak po zavedení regulace?

Osvětu tohoto, by měla dělat média, především ta veřejnoprávní. Peněz mají z poplatků více než dost. Místo toho by raději vládli místo Babiše a M. Zemana, alespoň to tak vypadá, co času jim věnují. Když ti si dovolili vyhrát ve volbách, přes všechny snahy médií prosadit jejich porážku.

Z. Rychlý 3.2.2018 6:14

Stačil by jeden celostátní časopis

o kvalitě, státem podporovaný, kde by se jeden něco dozvěděl o testech a kvalitě, a bylo by jasno. Kdo chce kvalitu a kdo chce láci. Náklady na časopis určitě menší, než plat €ourové.

J. Strakoš 3.2.2018 6:25

Re: Stačil by jeden celostátní časopis

jj, časopis nebo web s výsledky. Stát by se měl angažovat tam, kde spotřebitel nemůže - například kontrolovat, zda údaje na obalu souhlasí s údaji vevnitř (třeba podíl masa). A pokud zjistí nedostatky, publikovat je.

Ale pokud si někdo kupuje výrobky ze separátu, což je informace, která tam dneska už je uvedena, aspoň my podle ní většinou vracíme výrobky zpět, pak je to jeho věc a věc toho, kdo mu to prodal.

M. Těhanová 3.2.2018 8:07

Re: Stačil by jeden celostátní časopis

Ale my nemáme ani kvalitu, ani láci, v tom je problém.

A pro pana Strakoše - vy si nosíte do obchodu lupu?

L. Němec 3.2.2018 8:24

Re: Stačil by jeden celostátní časopis

To je taky fakt, s tim mě řetězce séééérou neskutečně a navíc z toho čiší ten hnusnej úmysl - pokud by si člověk náhodou stěžoval - měl jste si to přečíst vzadu ve složení. Šaškárna : na jedné straně plakáty, letáky, prospekty, nápisy, reklama na všech frontách metrovým písmem, tady se nešetří , a na druhé straně ty nečitelný mrňavý písmenka na výrobku. Já už jsem si zhoršil zrak aspoň o dvě dioptrie na každym oku, má to přímou souvislost. Dám to asi celý advokátovi. Ale protože nejsme v USA, ale v Česku, obávám se, že by to ti podvodní lidlové a kuplandi, podplatili soudy a vyhráli, a já bych tu srandu zatáhl :o))))

P. Selinger 3.2.2018 9:26

Re: Stačil by jeden celostátní časopis

Proč je tam drobné písmo ? Protože EU si navymýšlela , co vše se musí uvádět,až se to tam nemůže vecpat.....

Z. Rychlý 3.2.2018 14:02

Re: Stačil by jeden celostátní časopis

Paní Těhanová, většinou se kvalita s lácí velmi nesnášejí.

V. Kotas 3.2.2018 5:38

Média by se měla podívat, dát na vědomí společnosti,

kolik tradičních českých potravinářských značek vlastní zahraniční majitelé a výrobu nakonec převedli do svých zemí. Jeden příklad za všechny Mochovská mražená zelenina - majitelé rakouští, výroba už před léty přesunuta do Rakouska. A tady zelinářství pomalu umírá.