Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
Jde skutečně o Epopej?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Vorlický 29.7.2010 17:55Re: Pane Vorlický! Hezké. Já měl na mysli ty obrazy Alfonse Muchy, o kterých je zde řeč, pane Pavel. Tak jako Picasso, třeba, nám chtěl svými obrazy říci něco o hrůzách války, zajímá mne, co nám Mucha asi chtěl říci svojí Slovanskou epopejí. |
|
|
V. Pavel 29.7.2010 9:53Pane Vorlický! K Vašemu dotazu na můj zájem o malířství. Pane Vorlický - mému zájmu o malířství předcházel profesní zájem o architekturu. O té vím určitě více a mám znalosti hlubší. Jistě je Vám známo, že s malířstvím se architektura navzájem doplňuje, či snoubí. Renesanční architekti museli být vynikající malíři, protože technické výkresy v jiné podobě než malířské, tehdy ani neexistovaly /např. Leonardo da Vinci/. Osobně jsem se prvně seznámil se základy malířství právě u Leonarda - geometrická perspektiva, vzdušná perspektiva, "sfumato", kompozice apod. Jako člověk nebránící se pokroku, ba naopak, mi bylo pochopitelné, že po vynálezu fotografie muselo malířství hledat již jiné výrazové prostředky, než co nejvěrnější zobrazování skutečnosti jako za renesance. Začal jsem se seznamovat s moderním malířstvím, kde mj. existuje silná souvislost s vpředu zmíněnou architekturou, na začátku XX. stol. - v kubismu, který je stavebními realizacemi světově proslulý právě u nás. Takže pro mne renesanční malíři, avšak i moderní - Picasso, Chagall, Gogh a experimentátor s barvami - Kandinskij, představují zálibu, zájem i inspiraci. Lecos jsem si o nich přečetl a od nich i prohlédl a snažil se jejich tvůrčí postupy a snahy pochopit. Nehodnotím nakolik jsem pochopil, ale mohu tvrdit, že mne jejich myšlení a tvorba zaujala a uvedený zájem rozhodně obohatil můj život. Stačí? |
|
|
V. Pavel 29.7.2010 9:49Pane Vorlický! Pane Vorlický - mému zájmu o malířství předcházel profesní zájem o architekturu. O té vím určitě více a mám znalosti hlubší. Jistě je Vám známo, že s malířstvím se architektura navzájem doplňuje, či snoubí. Renesanční architekti museli být vynikající malíři, protože technické výkresy v jiné podobě než malířské, tehdy ani neexistovaly /např. Leonardo da Vinci/. Osobně jsem se prvně seznámil se základy malířství právě u Leonarda - geometrická perspektiva, vzdušná perspektiva, "sfumato", kompozice apod. Jako člověk nebránící se pokroku, naopak, mi bylo pochopitelné, že po vynálezu fotografie muselo malířství hledat jiné výrazové prostředky, než co nejvěrnější zobrazování skutečnosti jako za renesance. Začal jsem se seznamovat s moderním malířstvím, kde mj. existuje silná souvislost s již zmíněnou architekturou, na začátku XX. stol. - v kubismu, ve stavebnictví světově proslaveném právě u nás. Takže pro mne renesanční malíři, avšak i moderní - Picasso, Chagall, Gogh a experimentátor s barvami - Kandinskij, představují zálibu, zájem i inspiraci. Lecos jsem si o nich přečetl a od nich i prohlédl a snažil se jejich tvůrčí postupy a snahy pochopit. Nehodnotím nakolik jsem pochopil, ale mohu tvrdit, že mne jejich myšlení a tvorba zaujala a uvedený zájem rozhodně obohatil můj život. Stačí? |
|
|
V. Pavel 29.7.2010 9:25Re: Dohoda Pí. Skalová - "jednoduchý" je p. Vandas a podle toho vypadají jeho názory a skutečně kuriozní, avšak autoritativně předkládané závěry. Stačí číst zde dále. :-) |
|
|
J. Vorlický 28.7.2010 17:05Re: Zásadní smluvní podmínka pro umístění Epopeje Pane Pavel, víte, moc se mí líbí Muchovi třeba plakáty - jednou jsem už skoro jich pár získal, ale hospodský na mne nepočkal, než je vyhodil (!!), potom secesí se nechávám též inspirovat, ať již provedenou na papíře, nebo na fasádách domů, či v jejich vnitřní výzdobě, v tapetách, které navrhoval William Morris leží krásný protiklad k těžké viktoriánské Anglii, Obecní dům v Praze, budova Hlavního nádraží - mohu jen doporučit. Potom, jako další hezkost, Jan Drda psal krásné pohádky pro děti a Josef Lada je neméně krásně ilustroval - skrývají se v nich již omšelé vzpomínky na dětství. Pakliže zmíněná dohoda byla psaná anglicky a v záhlaví měla Dohoda/Agreement byl takový dokument zřejmě panem Crainem (je to ten pán, o kterém se Masaryk zmiňuje ve svých knihách jako o příteli Slovanů?) míněn jako velkorysý (anglicky bych řekl sop) úplatek všemu slovanstvu, hlavně asi československým nadšencům v české kotlině a nelze na něj pohlížet jako na právní dokument - spíše takový trojský kůň pro dnešní společnost. Musím podotknout, že jsem jej nečetl v originále ani v jeho české podobě a jen tak usuzuji z diskuse, která na těchto stránkách probíhá. Necháme-li stranou skutečnost, že obrazy namaloval vskutku obdivuhodný grafik a malíř Alfons Mucha, co pro Vás, pane Pavel, obrazy znamenají? |
|
|
V. Pavel 28.7.2010 7:44Re: Epopej, jako rukojmí? Vandasi - podle opakovaných hloupostí, které zde hlásáte a hloupému povýšenectví, pochybuji o vaší proklamované "vzdělanosti". Skutečně kvalitní a vzdělaní lidé, vystupují opačně, než vy! Vy se zde projevujete jako arogantní hlupák! Tím jistě můžete imponovat udavačům komoušského typu - třeba právě M. Komárkovi, ale nikoliv seriozním diskutérům. |
|
|
V. Pavel 28.7.2010 7:39Re: Epopej, jako rukojmí? Komárku - kromě ubohého chlubení, že neumíš kulturně diskutéry oslovovat, jsi se zapomněl zmínit, že jsi opakovaně žádal redakci o mé vybanování! Výstižné označení pro tvé působení na Lidovkách je proto udavač! Nikoliv diskutér. Tvé ubohé uspokojení, že toho, na koho ti nestačily věcné argumenty, jsi dokázal nechat vybanovat, svědčí o tvé intelektuální a zejména charakterové podřadnosti! |
|
|
V. Pavel 28.7.2010 7:30Re: Jsem pro Epopej v Moravském Krumlově Vandasi, právně podstatná je však původní darovací smlouva autora a případné právně platné dodatky k ní, existují - li. O čem se zmiňujete je pro rozhodnutí o vlastnictví díla pochopitelně irelevantní. Tomu lze snad porozumět, kromě vás, patrně, který jste zde již vícekráte autoritativně uváděl kuriozní názory nemající oporu v realitě. |
|
|
V. Pavel 28.7.2010 7:24Jako pražák nesouhlasím s Bémovým radním! Pane Firtle, mně osobně připadá nesmiřitelný postoj pražského Bémova radního pro kulturu hloupý a neztotožňuji se s ním! Zároveň mi vadí, že postoj Bémova muže je v médiích prezentován jako "názor Prahy", které jsem rodilým občanem. To je podle mne nepřípustně zkreslující a zavádějící! |
|
|
V. Pavel 28.7.2010 7:18Zásadní smluvní podmínka pro umístění Epopeje Pane Vorlický - mám za to, že pro posouzení oprávněnosti Prahy na Slovanskou epopej není a nebude právně podstatné, zda Crain Muchovi zaplatil, či ne, již proto, že se dá úspěšně zpochybňovat, zda tak učinil, či naopak se dá stejně úspěšně tvrdit, že zaplatil a jenom o tom není listinný doklad. Proto tato okolnost smlouvy k jasnému řešení vést dost dobře nemůže. K jasnému nezvratnému správnému rozhodnutí o umístění díla právě vede podmínka o povinnosti města Prahy postavit pro Slovanskou epopej speciální nový objekt. Jak známo, předmětná podmínka nebyla dosud splněna a proto není ani nevzniká nárok Prahy na příslušnost Muchova díla. Tento nárok může vzniknout až po splnění zmíněné kogentní smluvní podmínky. Právně je dost ˇšťastné", že podmínka výstavby objektu není termínově limitována. Platí proto bez možnosti kličkování časově neomezeně. |
|
|
V. Pavel 28.7.2010 7:04Vandasi - zase se mýlíte! Vandasi - vy, který místo seriozní argumentace mi zde výlučně samolibě primitivně nadáváte, patrně právě proto, že jsem vícekráte upozornil na hlouposti, které zde tvrdíte, např., že pojem "populismus" nemá racionální význam a o malířském "detailismu" mistra A. Muchy, a nemáte mne rád, protože jsem správnost vašich tvrzení vyvrátil věcnými argumenty, nyní přijměte mou další věcnou námitku k vašemu závěrečnému nesprávnému tvrzení. Oproti vašemu názoru uvedenému v poslední větě příspěvku, naopak pokládám smluvní podmínku o výstavbě nového pavilonu pro expozici Slovanské epopeje v Praze, nejen za relevantní, nýbrž dokonce za zcela zásadní a kogentní! Nic na tom pochopitelně nemůže změnit ta okolnost, že v darovací smlouvě není stanoven termín realizace objektu. Logicky ze smlouvy totiž zcela jasně vyplývá, že dokud nebude nový pavilon stát, není splněna kogentní podmínka pro přemístění Slovanské epopeje do Prahy. Váš právní úsudek o irelevanci je zcela zcestný! PS Vandasi, čekám pokračování hloupých nadávek a snah o osobní urážky místo seriozní diskuze za použití argumentů, jak jsem od vás zvyklý :-) |
|
|
O. Firtl 27.7.2010 20:39Re: Jsem pro Epopej v Moravském Krumlově .....souhlas......... |
|
|
O. Firtl 27.7.2010 20:30Re: Epopej ...a co tak kdyby Praha velkoryse darovala epopej Moravskému Krumlovu odměnou za to, že se o ni poctivě léta starali a k tomu přihodili i opravu zámku................to by dozajista vzálo vítr z plachet všem těm, co obviňují Prahu z pragocentrismu. |
|
|
V. Skalová 27.7.2010 19:33Re: Dohoda Obávám se, že to nebude tak jednoduché. Jak je v něčem zangažován superadvokát Jablonský, tak lze očekávat potíže. |
|
|
J. Vorlický 27.7.2010 18:51Re: Epopej bylo by tedy asi lepší se věnovat anglickému textu. |
|
|
J. Vorlický 27.7.2010 18:49Re: Jde skutečně o epopej? ten také, ale ten jsem zrovna neměl na mysli. |
|
P. Vandas 27.7.2010 18:42Re: Epopej Anglicky. Překvapilo mne , že nadpis je Dohoda, Agreement. Jinak je ta smlouva co do plnění obou stran zmatečná a víceznačná. V otázce účelu je jasná, obrazy namaluje Mucha, za Crainovy peníze, pro město Prahu. |
|
|
P. Vandas 27.7.2010 18:35Re: Jde skutečně o epopej? Ten příměr je trefný, neb ta dohoda je tak pitomá, že se musí stát rájem pro každého advokáta. Pouze však váhám, zda nejsou všechny možné opravné prostředky promlčené, neb je zřejmé, že Praha dílo v dobré víře držela, dobrých 80 let. |
|
|
J. Vorlický 27.7.2010 18:30Re: Epopej .......asi se tenkrát psaly smlouvy jako se píšou dnes. Mimochodem, byla smlouva česky, nebo anglicky? |
|
|
J. Vorlický 27.7.2010 18:22Jde skutečně o epopej? Celá věc mi připomíná jednu společenskou událost, kterou jsem navodil ve snaze, aby řeč u stolu nevázla. Nadhodil jsem, že nedávno jsem cestu z Hořovic do Rokycan urazil pěšky za dvě a půl hodiny. Někdo mi oponoval, že to není možné, že je to daleko a tak jsem začal tvrdit, že jsem nešel přes Hrádek, ale přes Mýto. Je to blíž. Celá diskuse se pak vedla o tom, zda je to do Rokycan blíž přes Mýto, než přes Hrádek. Nikoho nenapadlo si pořádně zjistit, jak je to daleko, ale nálada byla zachráněna. Chce si někdo typnout zda praotec Čech vylezl na strom na Řípu sám, než se začal rozhlížet po krajině, že ho tam vysadili, anebo, že byl kopec holý jako dnes? |
|
|
V. Skalová 27.7.2010 18:20Re: Epopej, jako rukojmí? Incheba vlastní ten zámek v Moravském Krumlově. |
|
|
P. Vandas 27.7.2010 18:13Dohoda Z dohody Mezi Crainem a Muchou vyplývá, že je naprostý omyl tvrdit, že Mucha Epopej daroval Praze. Fakta jsou prostá, Crain projevil úmysl darovat Praze cyklus obrazů "Epopeja slovanstva", které nechal za 15 000 dolarů ročně, po dobu práce na objednaném díle, vytvořit malíře Alfonse Muchu. Tudíž, Mucha jako vlastník díla, v případě zaplacení Crainem, nikdy nebyl. Byla to prostě zakázka pro Prahu. |
|
|
P. Vandas 27.7.2010 17:55Re: Epopej Navíc v jednom odstavci je napsáno že, Crain se zavazuje zaplatit za celý čas k namalování 5ti obrazů za každý rok 7 500 při početí práce a 7 500 při dokončení 3 obrazů a jejich předání. Z uvedeného vyplývá, že se nezavázal k zaplacení více než 5ti obrazů, ač jich požadoval 20. |
|
|
P. Vandas 27.7.2010 17:49Re: Epopej To máte správný odhad, nicméně v dohodě se mluví o celkem 20ti obrazech a na jiném místě o třech zatím předaných, a protože je zmíněna i povinost zaplatit objednané obrazy i dědicům Craina, proto ta pochybnost, kdo vlastně a zda, platil. |
|
|
J. Stejskal 27.7.2010 17:39Re: Epopej, jako rukojmí? A co s tím má společného Incheba? Nezaměňujete Výstaviště a Veletržní palác? |
|
M. Prokop 27.7.2010 17:28Re: Epopej Autorovi zaplatil Crane, který dílo věnoval Praze. |
|
|
P. Vandas 27.7.2010 17:27Re: Epopej Z předložené kopie smlouvy, mezi panem Charlesem B. Cranem a Alfonsem Muchou za účasti Města Prahy, dle mne vyplývá, že 1.) Crane objednal u Alfonze Muchy cyklus 20ti obrazů, pro Město Prahu. 2.) Po dobu práce Alfonze Muchy, bude témuž platit ročně 15 000 dolarů, za každý rok práce. 3.) 7500 zaplatí, jakmile začne na plátnech pracovat a 7 500 po předání 3 obrazů do vlastnictví města. 4.) Z dohody vyplývá, že Mucha začal a po prvním roce předal do držení města 3 obrazy. 5.) Město svým usnesením přistoupilo na podmínku,že "umístí hotové obrazy na vlastní náklady, v budově výslovně vystavené k tomuto účelu." Pokud je tato dohoda jediným dokladem o vlastnictví, je třeba odpovědět na několik důležitých otázek. 1.) Zaplatil Crane za všechny obrazy? 2.) Převzala Praha od Muchy obrazy a kdy? 3.) Kdo a zda zaplatil, zbývajících 17 obrazů, které jsou ve smlouvě uvedené. Pokud neexistují další smlouvy, mezi Mucho a Prahou, či Prahou a Crainem a pokud nebudou doloženy doklady o zaplacení a převzetí díla Prahou, tak to musí Muchovi dědici vyhrát. Podmínka o výstavbě pavilonu je irelevantní, neb není stanoveno ve smlouvě," do kdy!" |
|
|
L. Severa 27.7.2010 17:25zajímalo by mne jaké jsou podmínky zapůjčení obrazů. Krumlovští už před několika léty tuším 2 obrazy půjčili do Vídně. Nechce se mi věřit, že by to bylo zadarmo. Uvědomili jsem si to včera při vysílání ČT (Události), kde byl k tématu S.E. přizván pražský radní, který na otázku k problému přestěhování obrazů, začal nejprve mluvit o možnosti jejich zapůjčení do Japonska. Napadlo mě zda pražský magistrát nechce obrazy krátkodobě vystavit v Praze a pak nějaký rok odklidit do Japonska- možná za nějaký peníz. Divně na mne zapůsobilo tvrzení pana radního, že vernisáž S.E: Mucha zahájil ve Veletržním paláci a tudíž i on uznal tento stánek za způsobilý. Zapomněl ale dodat, že po výstavě bylo dílo archivováno, patrně to mělo být do doby budování nového pavilonu. Podle Hospodářských novin k archivaci došlo v r. 36, tedy jěště za života A.M. |
|
|
M. Trhlík 27.7.2010 17:21Re: vždyť já tě obdivuji! Pane Komárku,pokud se porozhlédnete pořádně i v nejvyšších místech naší politiky,tak by se jich tam pár našlo. |
|
|
J. Bořický 27.7.2010 16:40Epopej Teď po přečtení článku jsem na rozpacích,čemu mám věřit.Jinde jsem se dočetl ,že epopej byla Krumlovu zapůjčena.Tak proč se mluví o nezájmu Prahy?Dále slyším,že autorovi bylo dílo zaplaceno.Tak proč se mluví o darování Praze?Když bylo zaplaceno,proč je zde podmínka umístění v novém objektu.Také jsem si přečetl,že ani v M.Krumlově není umístění vhodné a že sám zámek je v chátrajícím stavu.Tak,co je pravda? |
