Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
Britský příklad
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Trhlík 11.8.2011 20:44Re: tak jsem si ten článek tlumočnice Stráského přečetl Paní Hajková,začněte přemýšlet o argumentech,Zatím z Vás padají jen nadávky a jak je vidět,tak se asi ublijete i se svým psem .Rozdílné názory Vám nevadí,žel reagujete na ně pozoruhodnýmzpůsobem.Myslím,že pro Vás bude lepší,než psát hlouposti,raději mlčet. |
|
M. Varadinková 11.8.2011 16:50Re: tak jsem si ten článek tlumočnice Stráského přečetl Přece ten kůrovec (tak jako mšice, klíšťata, slimáci a jiná škodlivá havěť) musí v nějaké formě (vajčka, larvy nebo co já vím) přežít zimu a přístí rok se opět vyrojí, takže je šumafuk, jestli v horních partiích vylétá o měsíc později: prostě vylétne, přelétne do nižších partií, tam naklade vajíčka, která přečkají zimuí a na jaře se tam o měsíc dřív vylíhne. |
|
|
J. Jílek 11.8.2011 16:52Re: tak jsem si ten článek tlumočnice Stráského přečetl do nižších partií, kde už ten kůrovec měsíc je? :-)))))) |
|
|
M. Varadinková 11.8.2011 17:02Re: tak jsem si ten článek tlumočnice Stráského přečetl No jasně, měsíc už tam je, protože je to potomstvo toho kůrovce, co tam z těch horních bezzásahových partií mohl přiletět loni, předloni.... Vy jste tím "o měsíc později" zpochybňoval přenos kůrovce z vyšších do nižších partií, ale pokud Pánbůh netvoří toho kůrovce každý rok znovu z hlíny, což asi ne, tak pokud je v horních partiích jeho semeniště, zákonitě se dostane i do těch dolních, bez ohledu na to Vaše "o měsíc později". |
|
|
J. Jílek 11.8.2011 17:05Re: tak jsem si ten článek tlumočnice Stráského přečetl :-))))) to znamená, že kůrovec v horních patrech se přestěhuje do teplých krajin, aby se další rok kde se vzal tu se vzal v těch zimních patrech znovu... :-))) |
|
|
J. Jílek 11.8.2011 17:07Re: tak jsem si ten článek tlumočnice Stráského přečetl gratuluju, vy jste vysvětlila, kde se těch 99,5% brouka v těch hospodářských lesích bere....stěhují se na zimu |
|
|
M. Varadinková 11.8.2011 17:41Re: tak jsem si ten článek tlumočnice Stráského přečetl Vy si zcela zjevně myslíte, že toho kůrovce existuje jenom jeden jediný exemplář. Takže když je tam, není tady, a když je tady, nemůže být tam:-))))) Takového blba, jako Vy, aby pohledal! |
|
|
J. Jílek 11.8.2011 20:27Re: tak jsem si ten článek tlumočnice Stráského přečetl no když odletí do spodních pater, tak není v horních, že? Takového blba, jako Vy, aby pohledal! |
|
|
M. Varadinková 11.8.2011 16:33když furt nedáte pokoj s tím kůrovcem Mně na té včerejší debatě zaujalo, že dle pana Jílka by přirozený smrkový les se stromy různého stáří měl být odolnější, než ten, kde jsou vysazené stromy stejného stáří. Takže moje otázka zní: On ten kůrovec napadá jen stromy určitého stáří? Jen se ptám, já o kůrovci vím kulové, tak jestli to někdo neví. A druhá věc, co mne v této souvislosti napadá, je, jakým způsobem ten les se stromy různého stáří vznikne. Rozumím tomu, že tam jsou z těch stávajících umírajících smrků šišky a semínka a z nich začne růst nový les. Jenže kdo někdy byl ve smrkovém lese, ten zajisté ví, že je tam de facto tma. Dokud jsou stromky menší, tak je to taková houština,že se tam i pro houby musí lézt po kolenou, což nesnáším a nechávám na manželovi. Když jdeme na houby, tak já to obcházím hezky po cestě (stejně jich nejvíc roste u cesty!) nebo vzrostlým lesem, a on se plazí a prodírá mladou smrčinou, kde kromě hub zaručeně nic jiného nevyroste, protože tam pro fotosyntézu není dost světla. No a když ty stromy vyrostou, tak světlo a zeleno je jen vysoko v korunách a ty spodní větve těch stromů, pokud nejsou někde na kraji lesa, taky odumírají a chřadnou z nedostatku světla. A žádné mladé semenáčky se tam nevyskytují, ty jsou opět jedině na okraji lesa, nebo u (člověkem proklestěné) cesty či paseky. V Americe či v Austrálii, kde je sucho, příroda tento problém řeší lesními požáry - staré stromy hromadně shoří a uvolní místo mladé generaci. Ale ta "mladá generace" je pak zase celá stejně stará, protože ty stromy, co vyklíčí a vyrostou nejdřív, už pak mezi sebe žádnou "ještě mladší generaci" nepustí. Takže otázka zní: jak se na Šumavě dosáhne přirozenou cestou smrkového lesa, kde jsou vedle sebe stromy různého stáří? |
|
|
J. Jílek 11.8.2011 16:43Re: když furt nedáte pokoj s tím kůrovcem teď je otázka, zda to chcete opravdu vědět a zda vás odpověď potěší. Hlásím předem, nepotěší. |
|
|
M. Berka 11.8.2011 16:45Re: když furt nedáte pokoj s tím kůrovcem Podobně jako lidé umírají v různém věku a rodí se v různém věku, pravděpodobně za několik tisíc let je možné, že tam něco "přirozeného" bude. Ovšem to tu možná už nebudou lidi, aby to ocenili... |
|
|
J. Jílek 11.8.2011 16:46Re: když furt nedáte pokoj s tím kůrovcem paní Varadinková nikdy o cyklu lesa neslyšela |
|
|
M. Varadinková 11.8.2011 16:52Re: když furt nedáte pokoj s tím kůrovcem No není to můj obor, tak se ráda nechám poučit. Ale musí to být logické a nesmí to být v rozporu s tím, co lze v lese i okem laika pozorovat. |
|
|
J. Jílek 11.8.2011 17:02Re: když furt nedáte pokoj s tím kůrovcem nenecháte se ráda poučit. Kůrovec začne žrát lýko cca od 20. roku (druh od druhu) života stromu podle tloušťky lýka. Čili monokulturní les musíte intenzivně chránit od 20. roku života. U víceletých lesů, tak jsou ataky na strom starší 30 let méně intenzivní než zaútočí na stejnoletý les, kde je každý strom zdrojem potravy. Ty silné přežijí a to je přirozená selekce. V přirozením lese je migrace brouka daleko obtížnější nežli sterilním lese pana turisty Stráského, krytém leda tak jehličím a sem tam ještě nějakým tím ostružiním. A to pomíjím to, jaké zvěrstvo se připravuje pro tamní faunu, která nemá ve sterilním jednoletém lese dostatek útočišť, kdy dochází ochuzování půdy atd. |
|
|
M. Martinovská 11.8.2011 17:03Právě jsem se vrátila z Dovolené na Šumavě. Všechny na krátko zdravím, než zas zmizím. Les různého stáří jsme viděli vyrůstat kolem Březníku - vyrůstaly kolem něj též mnohé cedule, jev vysvětlující. Prostě, když uhynou staré stromy, tak v jejich okolí vyrůstají postupně různě staré semenáčky, všechny ty mladé zelené stromy, které tam jsou (některé už slušně vysoké), jsou různé. Ale všechny starší smrkové lesy jsou, jak píšete - myslím si, že smrkový les, když dosáhne určité výše, tak už se stromy moc nezvyšují, jen tloustnou a les houstne. Neodvažuju se - prostě nevím, jestli se mají napadené stromy kácet či těžit nebo co s nima. Kůrovec podle mně má radši pořádnou kůru, pokud napadá mladé stromky, nevím o tom. Ale jako návštěvník jsem pozorovala změnu chování jedné odrůdy rodu Homo - návštěvník Šumavy. Zatímco loni jsem s posvátnou úctou dodržovala pokyny cedulí - vstupujete ... 1. zóna... nevstupujte mimo cesty, netrhejte lesní plody - letos vedly od cesty vyjeté koleje od traktoru a kus dál byly narovnané klády - měly nejmíň 40 cm v průměru - krásné dřevo - tak prostě - jsem tu borůvku občas - no - vy víte co - narozdíl od loňska. Zajímavé. |
|
|
R. Tesařík 11.8.2011 16:51Re: když furt nedáte pokoj s tím kůrovcem kůrovec , když se přemnoží napadá všechny stromy kam dosáhne a ty, tedy podle nějakého ochránce mu podlehnou i když jsou tzv. zdravé. Byl tu před časem odkaz s celou přednáškou. |
|
|
J. Jílek 11.8.2011 20:30Re: když furt nedáte pokoj s tím kůrovcem pro kůrovce je, míííístěr Těsárik, rozhodující tlouštka lýka.... :-)))) |
|
|
V. Novák 11.8.2011 16:55No, ač tedy s panem Jílkem nesouhlasím ohledně bezzásahovosti vůči kůrovci, tohle mi nedá. Vy jste už viděla něco jiného než souvěký uměle vysazený les? Troufnu si tvrdit, že na houby chodíte právě do takového souvěkého lesa - ony v ČR už jiné skoro nejsou. Možná někde v horních partiích hor, jinde všude jde o plantáže dřeva. A to včetně Šumavy. Tam byla většina smrků vysázena na schwarzenberském panství po té neslavné "Klostermannově" vichřici, která Šumavu zplundrovala téměř dokonale. Takový temný hvozd ani jinak než jako souvěký - a tedy umělý - les nevznikne. Jakmile máte v lese různě staré stromy, jsou taky různě odolné. Každá větší bouřka nějaký zlomí nebo vyvrátí, vznikne tam světlina a semenáčky můžou růst. Samozřejmě v takovém lese nevyrostou stromy jak ti námořníci z Wolkera, ale porůznu pokroucené, jak se ženou za sluníčkem. Dosíci tedy různověkého lesa lze i přirozeně - ale když mu člověk pomůže, tak to bude během jedné generace (stromové), zatímco jinak to bude trvat generací několik. Tedy od tisíce let výše, odhaduji. A listnáče vyhnané dlouholetým hospodařením se tam bez lidské pomoci budou vracet možná déle. Mimochodem - ty "původní smrčiny", které tak mocně "ochraňovali" aktivisté (My Šumavu nedáme, radši ji sežrat necháme...", jsou zrovna tak uměle vysazené stromy v kdysi produkčním lese. |
|
|
M. Varadinková 11.8.2011 17:30Re: No, ač tedy s panem Jílkem nesouhlasím Tomu rozumím. Takže ten les, co tam je teď, je souvěký, a po jeho plošném zničeni kůrovcem vyroste zase les plusmínus souvěký, protože starší semenáčky mezi sebe mladší nepustí a kdo si urve místo na slunci, ten ho bude mít, dokud ho nesklátí vichřice. A ta sklátí opět plošně ty souvěké, takže možná až za tisíc let se to plusminus souvěký postupným zvyšováním toho "plusminus" teprve změní na různověký. Pak ovšem nechápu, za co ti zelení magoři bojují, protože té různověkosti by se tou "zásahovostí" dosáhlo mnohem rychleji. Třeba tak, že by se tam zasadil les smíšený a pokud by se v horních partijích ty listnáče neudržely, v mezerách po nich by mohly dorůstat další generace smrků. A nebo zasadit smrky a pak je proklestit tak, aby vznikly mezery, do kterých se zasadí mladší smrky. |
|
|
V. Novák 11.8.2011 17:50Re: No, ač tedy s panem Jílkem nesouhlasím IMHO jim jde o angažovanost a rebelii. Taky si všimněte, kolik je mezi nimi přírodovědců... Asi stejně jako bylo mezi petenty proti Temelínu fyziků - žádný. Kdysi tady byly dvě soupeřící cesty k pralesu na Šumavě. Jedni vědci říkali nechat přírodu ať si dělá co umí, sice to potrvá dlouho, ale výsledek bude autentický. Druzí zase, že když se přírodě do začátku trochu helfne, tak to zvládne snáz a rychleji. Vědci se škorpili jak to umějí - tedy vědecky. Jenže pak se toho chytli angažovaní bojovníci s jiskrou v oku - povětšině ti, které zařazujete do skupiny pravdolásníci... Čím méně poučení, tím agresivnější. A tak se z vědeckého sporu stalo politikum a příležitost "si pořádně zařádit". |
|
|
V. Hajková 11.8.2011 16:32pANE TOLMAN jste to nejodpornější - co jsem na diskuzích potkala! Ujištuji Vás- že nikoho nehodlám přesvědčovat o svém názoru! |
|
|
V. Hajková 11.8.2011 16:36Re: pANE TOLMAN Nemám žádnou partu- jsem tu sama za sebe! |
|
|
J. Jílek 11.8.2011 16:45Re: pANE TOLMAN to ani nemusíte, "to je ale blb", "to jsou CINTY" apod. to není názor....na pavlači možná... |
|
|
F. Šimek 11.8.2011 16:29policie zjistila kdo v Novým Boru sekal mačetama. Konečně ukázali, že to byli indiáni!!! |
|
J. Tolman 11.8.2011 16:36Re: policie zjistila Hezká fotka. |
|
|
J. Kombercová 11.8.2011 16:43Re: policie zjistila Jste si jist, že do doteď tutlali? Ten den, kdy k události došlo, ve zprávách mluvila zaměstnankyně baru o občanech romské národnosti. Slyšela jsem na vlastní uši. |
|
|
J. Tolman 11.8.2011 16:27Chci být svorníkem - řekl prezident vykupytel A stejně, jak každým svým činem sevřel národ na dvě části, stojící zavile proti sobě, nyní svoje sevření přenesl i na ODS. Regionální rada ODS Vysočina odsoudila oficiální podporu festivalu Prague Pride od pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS). Ve svém prohlášení naopak ocenila prohlášení prezidenta Václava Klause, který jim následně za podporu poděkoval. Prohlášení chválí Václava Klause, který se zastal svého vicekancléře Petra Hájka. Ten označil pochod homosexuálů Prahou za nátlakovou politickou demonstraci. "Názory prezidenta republiky... považujeme za správné a stejně pevně obhajujeme základní princip svobodné společnosti - právo na svobodu názoru a slova," píše vysočinská ODS vedená Ivo Strejčkem. "Vnímal jsem jako svoji povinnost, že tato menšina má právo na to, aby tolerance k ní nekončila u bran primátorské záštity," uvedl ve čtvrtek primátor Svoboda. Podle něj může mít takový názor i konzervativní politik. Dodal, že není zastáncem toho, aby homosexuální páry mohly adoptovat děti. Lepší svorník jsme si nemohli přát. |
|
|
O. Firtl 11.8.2011 16:40Re: Chci být svorníkem - řekl prezident vykupytel ........slyšel jsem dnes pana Svobodu.......zněl velmi nejistě....myslím že již ví, že to "přepísknul"......... |
|
|
O. Uživatel 11.8.2011 16:42Uživatel požádal o vymazání |
|
|
P. Boublíková 11.8.2011 16:44Re: Chci být svorníkem - řekl prezident vykupytel No vidíte - a já bych zase homoušům adopce dětí přála, poněvadž si myslím, že homorodina je pořád lepší než ústav. Ne ovšem těmto homoaktivistickým tajtrdlíkům, kteří svým festivalem IMHO ostatním homoušům jenom škodí a de facto jejich cíl - adpoce dětí - tím znesnadňují a oddalují. Primátor Svoboda to má vlastně dobře promyšlené - je proti adopcím a tak podporuje Prague Pride. To má logiku. ODSákům to ale ještě nedocvaklo:-) |
