R. John 2.12.2020 11:29

Nejsem pan Lazárek.... ale nafukovali, nebyl to balonek, ale preservativ, měli jsme jich několik krabic, nebylo to helium, ale kyslík , trubka to také nebyla, ale hořák od autogenu a krásně to po propíchnití žhavým drátem bouchalo... ale po výrobě jododusíku a eperimenty s ním, skončil kamarád na oční klinice a tím jsme zanechali coby učedníci všech pokusů...také se přihlásila příroda a našli jsme si jinou zábavičku... tedy někteří...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Boublíková 2.12.2020 11:31

mládí nevybouřené

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Toman 2.12.2020 11:40

Když jsem v roce 1975 byl v létě na brigádě v ČST, tak se točil nějaký zábavný pořad v Lucerně. A ta měly být vyzdobena balonky, leč balonky nebyly na trhu. A tak mi asistent režie pan Junek poslal koupit 500 ks prezervativů, prý je to jedno, točí se na černobílo. A tak jsem je nakoupil asi ve třech drogeriích, prodavačky na mě koukaly jako na úchyla.No, a po natáčení jsme je museli propichovat, ovšem zůstaly ty kroužky, a uklízečky z Lucerny pak vyprávěli, že ti televizáci jsou hrozný dobytek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. John 2.12.2020 12:00

My je měli z praxe v Hrádku nad Nisou, kde se vyrábí "máčené zboží"..... rukavice a tak podobně.....tak jsme si nabrali domu kvanta... já z nich žil nejen v mládí, ale ještě v době, když jsem se oženil....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Varadinková 2.12.2020 11:30

Ale ten článek lze odemknout, je tam tlačítko "Sdílet odemčený článek přátelům", které vygeneruje odkaz.

Např.

https://www.lidovky.cz/domov/zakulisni-hra-o-nadejny-lek-na-covid-nasazeni-isoprinosinu-utnuly-politicke-a-osobni-animozity.A201201_195915_ln_domov_sei&h=BBB39FD6774EAE44FCCDA0143E66E04C

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Boublíková 2.12.2020 11:33

Tak v tom případě jsem možná kouzelné tlačítko přehlédla...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Varadinková 2.12.2020 11:40

To tlačítko vidí na konci článku ten, kdo má prémiové členství. A když ho použije, vygeneruje se mu odkaz na článek, který pak může dát svým přátelům (neprémiovým), aby si oni mohli přečíst celý článek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Toman 2.12.2020 11:34

Paní Boublíková, když vás tady vidím, vím že s v těchto věcech orientujete. Tedy mám dotaz, nevíte na jakém základě jsou ty vakcíny na covid ? Já když jsem byl na vojně tak nás očkovali proti chřipce, nafoukl jsem se jako panáček Michelin, a skončil v nemocnici v Náchodě. Tam zjistili, že jsem alergický na vejce, a ta vakcína byla nějak dělaná z vajec (jsem amatér). Když jsem letěl pracovně do Keni v roce 2004, tak mi na základě starého očkovacího průkazu odmítly očkování myslím na žlutou zimnici (také vaječná nějaká vakcína), a tedy jsem musel letět s papírem, že jsem neočkovatelný, který jsem v Keni musel předložit na letišti. A, že je to na moje riziko. Já jsem se od dětství vejcům vyhýbal, a rodiči jsem nebyl nucen je jíst. V malém množství, třeba šunkofleky mi nevadí. Děkuji předem za odpověď.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Boublíková 2.12.2020 11:47

Kdysi se vyráběly vakcíny pasážováním virů v kuřecích embryích (tedy ve vejcích ). Takže stopy vaječných bílkovin, na které máte alergii, ve vakcínách zůstávaly. Ohledně šunkofleků - je rozdíl dostat cizorodou bílkovinu v potravě anebo přímo do krevního oběhu někomu může vadit obojí, někomu nic z toho a vy jste někde mezi.

Vakcíny, které tu snad budou brzy k mání, jsou na úplně jiných principech. Dají se dohledat různé články, kde je to vysvětleno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Václavíková 2.12.2020 12:19

Nezjistila jste náhodou, co bude s těmi proteiny vytvořenými na základě dodané mRNA? To je buňka vyloučí, anebo si je nechá na povrchu buňky? Přiznám se, že tyhle mechanismy moc neznám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Boublíková 2.12.2020 12:34

Po tom jsem ani nepátrala. Snažila jsem se zjistit, v kterých buňkách se bude mRNA bude exprimovat - tak mají to být svalové buňky, přímo ty, do kterých se vrazí vakcína

Tedy abych se poohlédla po nějakých svalech na svém chatrném těle

A mám zas od vás další zadání pokusím se zjistit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Václavíková 2.12.2020 12:40

No, dává to smysl. Proč by vlastně měly nejdřív kolovat tělem a vyhledávat cílový orgán, že? Na to jde o příliš jednoduchou strukturu. Takže předpokládám, že jednoduchý lipidový obal umožní prostup do buňky, dle ,,receptu" se syntetizuje spike protein.... a teď, co s ním? :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 2.12.2020 12:39

Proteíny sú likvidované imunitnými mechanizmami, podobne ako živý vírus.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Václavíková 2.12.2020 12:44

Samozřejmě. Ale nejdřív se musí dostat s imunitním systémem do kontaktu. Proto se ptám, co s těmi syntetizovanými proteiny buňka provede. Protože do buňky protilátky ani T-lymfocyty nezasahují.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 2.12.2020 15:39

Máte pravdu, do buniek sa ab nedostanú, ale vírus sa musí z bunky uvoľniť, aby mohol útočiť ďalej, a vtedy ho máme na lopate. Vírus však po prisadnutí ponecháva na povrchu bunky svoje bielkovinové puzdro, do bunky preniká len jeho RNK. Takúto cudzím proteínom označenú bunku likvidujú napr. "natural killer cells". Očkovanie funguje inak.

Malo by to byť zhruba takto: Infikovaná bunka produkuje proteín podľa zadania infekčnej RNK dovtedy, kým nevyčerpá svoje zdroje, zahynie a rozpadne sa. Uvoľnený proteín sa dostáva do kontaktu s IS (imunitného systému), helperické T-lymfocyty odvlečú cudzorodý proteín k L-lymfocytom, tie vytvoria špecifické protilátky a ďalej sa postupuje ako pri napadnutí organizmu vírusom. Pri vakcinácii sa nevytvorí RNK vírusu (chýba daná sekvencia pre RNK vo vakcíne), takže sa nemôže skompletovať celý vírus, tvoria sa len proteíny obalu (kapsidu), ktoré sú schopné vyvolať inunitnú odozvu. RNK sama nie je antigénna, pretože ju nerozoznávame ako nepriateľskú, to by sme skončili autokanibalizmom.

Je to, samozrejme, trochu zložitejší proces, ale tu je rozdiel len v tom, že vytvorený proteín (ktorý vznikol namiesto celého vírusu) nie je schopný infikovať ďalšie bunky ako pri klasickej infekcii a slúži len ako terč IS. Tento spôsob obrany vedie ku kaskáde biochemickej degradácie cudzieho proteínu až ku poslednému štádiu rozkladu na aminokyseliny, ktoré už nevnímame ak cudzie a spotrebujeme ich v našom metabolizme ako zdroje na výstavbu, resp. ako energetický zdroj pri tvorbe enzýmov.

Jeden typ vakcíny dopravuje proteín priamo, bez infikovania buniek, iný poskytuje "mŕtvy" vírus, s tým istým efektom.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. John 2.12.2020 11:52

Dejte si pořádnej hemenex a alergie je pryč...snad se to kdys pěstovalo na žloutcích.... coby výživné půdě...ale že by to mělo vliv, zprostředkovaný, to nevím.... my jsme si za bolševika, když nebyly občas vajíčka, s kámošem lyofisiovali asi pětset vajec domu do foroty....máti a babička byly přešťastný...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 2.12.2020 12:38

Na kuracích embryách sa dodnes kultivujú vírusy chrípky (aj pre vakcíny), tak sa pri príprave mohli do vakcíny dostať reziduá kuracieho žĺtka. Nedopátral som sa však ani na stránkach CDC Atlanta, na čom sa kultivujú koronavírusy. Vírus SARS bol kultivovaný na tkanivových kultúrach. pravdepodobne to bude platiť aj pre koronu. V súčasnosti sú k dispozícii lacné a spoľahlivé postupy pri kultivácii na bunkových kultúrach tkanív (napr. z buniek nádoru pani Henrietty Lacks - HeLa bunky), ale tých sa vo vakcínach báť netreba.

Dnes by som sa v súvislosti s vakcínou bál iných vecí. Dnešné vakcíny sú založené na: 4 sú báze vírusového vektora (upravený adenovírus, obsahujúci časť nukleovej kyseliny korony (messenger RNA) zabezpečí doručenie génu a jeho následný vznik proteínu v bunke, ktorý vyvolá imunitnú odpoveď, 3 vakcíny na báze inaktivácie vírusu (usmrtený vírus, ktorého proteíny vyvolajú imunitnú odpoveď), 2 vakcíny na báze molekuly mRNA (vo forme lipidických častíc, ktoré sa transportujú do cieľových buniek - tzv. genetické vakcíny) a 1 vakcína na báze proteínu vírusu (neobsahuje NK, ale proteín vírusu s antigénnym efektom vyvolania tvorby protilátok). Všetky potrebné vírusy by mali byť produktom bunkových kultivácií.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Václavíková 2.12.2020 13:03

Myslím, že žádná z vyvíjených vakcín není na bázi inaktivovaného viru, takže ta pasáž na kuřecích embryích či tkáňových kulturách tady odpadá. Nevíte náhodou, jak přesně připravují tu mRNA?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 2.12.2020 15:58

Použila sa umelo vytvorená RNA vírusu, kódujúca tvorbu vírusového proteínu, ktorý sa po preniknutí do bunky správa ako messenger-RNA. Tam funguje ako matrica na vytvorenie funkčnej RNA, podľa ktorej bunka vytvára žiadaný proteín. Výroba RNA je dnes veľmi lacná a hlavne rýchla záležitosť, aj keď sa to doteraz nepraktikovalo. Najďalej je Moderna. Problém však môže byť hlavne s vedľajšími účinkami lipidického nosiča (a zároveň zložkou ochraňujúcou RNA vo vakcíne) o ktorého stredno- a dlhodobých vedľajších účinkoch sa toho moc nevie. Inak, vyvíjajú sa všetky typy vakcín.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Václavíková 2.12.2020 16:08

Princip tvorby proteinu podle matrice v buňce samozřejmě znám, mě spíš zajímala ta technologie, jakou vyrábějí masově tu mRNA. I ten lipid by mě konkrétně zajímal, není to mimochodem spíš fosfolipid? Má nějaké specifické vlastnosti, aby prošel přes cytoplazmatickou membránu, anebo se jedná o tak jednoduchou sloučeninu, že projde lehce? A potom mě zajímalo, co buňka udělá s vytvořeným proteinem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 2.12.2020 17:53

Replikácia častí NK, ktoré nás zaujímajú, je dnes bežne používaná napr. v PCR testoch, technicky to teda nie je problém.

Fosfolipidy boli popísané ako vhodné vektory pre NK, takže aj v tomto prípade s najväčšou pravdepodobnosťou áno. Pôvodne sa používali na uloženie niektorých liečiv do fosfolipidovej monovrstvy, alebo dvojvrstvy (lipozomálny amfotericín, vitamín C, napr.), potom sa ukázali ako vhodné aj pre NK. Lipozómy sú schopné fúzie s biologickými membránami, a tak môžu preniesť do vnútra bunky komplexné molekuly, ktoré by inak cez bunkovú stenu neprešli. Popísanie postupu prieniku cez bunkové membrány je vysoko nad moje možnosti, viem len, že sú to zložité fyzikálno-chemické procesy a sú už roky s výhodou využívané v liečbe.

Bunka okrem proteínu nerobí nič (myslím teraz činnosť po vakcinácii, nie nákaze kompletným vírusom - tam produkuje aj NK vírusu). Vyrába ho dovtedy, kým sa materiálovo a energeticky nevyčerpá a nezahynie (rovnako ako pri nákaze), potom sa rozpadne, vytvorený proteín sa uvoľní a dostane sa do dosahu imunitných mechanizmov (pri nákaze skompletovaný vírus napáda ďalšie bunky). Potom už vieme, čo ďalej.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Václavíková 2.12.2020 18:48

Tohle víte jistě, že buňka plně přejde na syntézu spike proteinu a pak se rozpadne? Tohle totiž nikde nezaznělo. Vlastně mi není jasné ani to, proč by tu jednu matrici měla jet pořád dokola. Měla jsem za to, že mRNA vstoupí do ribozomu, tam se podle ní vytvoří protein a hotovo. Můžu se zeptat, v jakém oboru pracujete?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 2.12.2020 19:21

Pracoval som ako vedúci laboratória vzdušných nákaz (okrem iných) asi 40 rokov na Oddelení klinickej mikrobiológie v Martine, tak si ešte niečo pamätám, aj keď som už "retired".

Funguje to naozaj tak. Po vkopírovaní vírusovej NK do genómu bunky, prejde napadnutá bunka na cyklickú reprodukciu vírusového programu. Prečíta a vykoná príkazy celej sekvencie RN vírusu až do konca, potom "to cinkne ako na konci valca písacieho stroja" a začne odznova, kým stačí materiál a energia. Potom odumrie a rozpadne sa, pričom uvoľní cca 10 000 skompletovaných viriónov (podľa druhu vírusu) do okolia, a tie sa vrhajú na zdravé bunky. Zaujímavé je, že do napadnutej bunky sa už ďalší votrelec nedostane. Totálne zruinovaná bunka počas napadnutia stihne akurát vyprodukovať interferón, akýsi poplašný signál, na popud ktorého sa okolité bunky snažia rýchlo "uzamknúť" pred útočníkom a zabrániť mu vo vniknutí. Veľmi zjednodušene.

To čítanie NK je samo o sebe nesmierne zaujímavá vec. Genóm sa aktivuje na konkrétnych miestach podľa potreby bunky. Potom ho môže zastaviť napr. nadbytočné množstvo produktu, stopnutie na mieste "bodiek" ako sú tzv. nezmyselné kodóny (Ochree, Amber), atď. Toto cyklické produkovanie až do úplného vyčerpania je u zdravých buniek prakticky len pri vírusovej infekcii.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Václavíková 2.12.2020 19:34

Takže tam musí být nějaký kód pro opakování? Genetika mě vždycky fascinovala, když jsem studovala, vypadalo to, že už známe ,,kámen mudrců". A pak se nakonec objeví epigenetika. Jsem moc zvědavá, kdy se tohle rozlouskne.

Při téhle vakcinaci musí zřejmě nastavit množství injektovaných částic, aby se nepoškodilo příliš svalových buněk, ne? Předpokládám, že bude stačit opravdu nepatrné množství. Další zajímavou otázkou by bylo, jestli tohle neobchází slizniční imunitu. Mám za to, že při běžné infekci právě ona stojí za dlouhodobější odpovědí organismu a je první bariérou schopnou zlikvidovat virus.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 2.12.2020 20:07

Máte pravdu v obidvoch odstavcoch. To opakovanie musí byť zakódované. Do epigenetiky som sa už nechcel púšťať, ale ten kameň mudrcov je možno práve v nej. Fascinuje ma, že noha kačky, pavúka a kraba sú kódované zhodnými génmi. Prečo a ako dôjde k "spresneniu" vývoja na určitý typ končatiny je evidentne v DNK, ktorá sa povaľuje v mimojadrovej cytoplazme.

To dávkovanie je skutočne kruciálna vec, nie som si teraz istý, ale tuším Astra mala problémy práve pri testovaní vakcín s rôznou náložou, takže to určite bude zásadná vec, tak ako pri dávkovaní iných liekov (Ehrlichov index, ak Vám to niečo hovorí). Predsa len, telu dávame očkovaním dosť zabrať, inak by neboli výstrahy pred zbytočnou námahou po vakcinácii.

S tou slizničnou imunitou je to trochu zložitejšie, ale myslím, že nemá zásadný vplyv na dlhodobú imunitu. Po nádche ste odolná k danému typu len tri mesiace. Naplno sa angažujeme až po prieniku patogéna do hlbokých štruktúr a do krvi. Sekretorické IgA protilátky sú diméry, tvorené párovou protilátkou, spojenou so sekrečným kúskom, alebo sérové (monoméry). Sekretorické protilátky vznikajú v submukóze, vrstve tesne pod sliznicou, nie v krvi. Nepamätám si už všetko, a tieto protilátky sa testujú len zriedkavo. Sú to skôr zložky obrany slizníc než systémových ochorení, áno, je to prvá obranná bariéra, ale plne slúži len pri slabej infekčnej náloži. U väčšiny ľudí to našťastie stačí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Václavíková 2.12.2020 20:32

Co jsem o epigenetice slyšela, jedná se o metylaci některých úseků DNA, jež (nevím jak) rozhoduje o spuštění procesu exprese genu. Nevím o tom, že je to dáno mimojadernou DNA. Ovšem já už jen sbírám střípky informací, na něž náhodou narazím.

Ještě se vás jako odborníka zeptám na jednu věc. Jaký je váš názor na možnost, že nějaké adjuvans ve vakcíně spustí v organismu autoimunitní reakci? Přičemž nemyslím samozřejmě ty fámy o autismu, ty jsou zcela mimo. Ale zabýval se někdo seriózně studiem těchto souvislostí, tedy autoimunitních chorob a případné vakcinace?

Pokud se bavíme o kovidu, nemůže se imunitní reakce obrátit i proti vazebnému místu ACE? Anebo ten má jinou strukturu než koronavirus?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 2.12.2020 20:58

Ešte si musím posypať popolom hlavu, nejak som prehliadol Váš názor na tvorbu proteínu - samozrejme, že mRNA funguje na ribozómoch ako matrica pre napájanie transferovej RNAy - sorrrrry, I am blbec. Ja som dookola popisoval princíp infekcie. Tento proces by mal platiť pre vakcíny na princípe upraveného adenovírusu (Rusi a tuším Pfizer??). K tým vedľajším účinkom - pán Wagner tu raz dal link na prácu nemeckého ústavu, kde študovali protilátky proti rôznym typom vírusového proteínu a zistili, že niektorý/é typ/y môže/u pôsobiť reakciu autoimunitného typu na niektorých štruktúrach CNS. Nepamätám si, žiaľ, presne ktoré, ani z akého časopisu to bolo, ale zaprisahal som sa, že vakcínu s kompletným kódom kapsidu si pre istotu pichnúť nenechám - mali by to byť vakcíny na báze adeno a atenuovaných vírusov. Tá práca vyšla, keď už dávno bežala príprava vakcín. Medzitým Astra zaznamenala neurologické potiaže u jedného dobrovoľníka (potom sa zistilo, že nemal diagnostikované neurologické ochorenie, ale či tá vakcína nezosilnila príznaky tak, že sa to stalo zrejmým, netuším). V takomto prípade by bola lepšia genetická vakcína len s antigénmi s najväčším účinkom na imunitný systém. S adjuvans bývali problémy, ale údajne sa ich podarilo vyriešiť ?! V tomto asi neposlúžim.

Väzobné miesta a vírus fungujú ako zámka a kľúč, ale občas aj iným kľúčom zámku otvoríte. Podľa mňa to je možné, a tí Nemci si to myslia tiež.

Tá mimojadrová DNA sa považovala za niečo ako viac-menej odpadný produkt pri replikácii, alebo za "divé" gény a pri projekte genómu človeka sa s jej dekódovaním vôbec nepočítalo. Potom sa vyvinuli nové, oveľa rýchlejšie postupy čítania kódu a odrazu sa dalo stihnúť aj čítanie tejto DNA. Ukazuje sa, že to bolo väčšie terno ako si kto kedy myslel, a činnosť jadrovej DNA je touto zložkou podľa všetkého zásadne ovplyvňovaná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Václavíková 2.12.2020 21:16

Pane Moravčík, ani nevíte, jaký je to požitek, bavit se takto aspoň virtuálně s někým, kdo umí zodpovědět mé otázky :-)

Takže říkáte, že vakcinace celou virovou částicí, ať už mrtvou či atenuovanou, je prozatím ne zcela prokázáno jako neškodné?

Bylo by ode mě troufalé, požádat vás o kontakt, třeba na mail? Dost by mě vaše poznatky zajímaly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 2.12.2020 22:34

Potešenie je aj na mojej strane, pani Václavíková, ale lichotíte mi, predsa len mimo obor sú moje informácie dosť kusé, a ešte ak si uvedomíte, že som Blíženec...

Tá vakcinácia je vždy určitým spôsobom riziko, ale ešte máme čas pouvažovať, akému typu vakcíny sa oplatí podrobiť. Je to taká jin a jang záležitosť - žiadna biologická hrozba nemôže byť striktne proti celému druhu, podobne každý benefit môže u niekoho vyvolať opačný efekt. Všetko má svoju svetlú a temnú stránku. Ja osobne budem zvažovať vyhnutie sa kompletným vakcínam. Na druhej strane mRNA typ je, myslím, u človeka použitý prvýkrát. Nové technológie sú ako nový typ lietadla, muchy sa ukážu postupne. Môj e-mail je hz1492@marticonet.sk. Budem rád, ak sa ozvete, len problém bude, ak Vaša doména nie je .cz, ale .com, tú mám zablokovanú kvôli spamu. V takom prípade by som Vám musel napísať prvý, potom to Outlook akceptuje.

Prajem Vám príjemný zvyšok večera. PM

• reagovat
• nahlásit příspěvek